OSPH05 70 C 34/2024-164

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, bytem Adresa žalobkyně, zastoupená advokátem Jméno advokáta A, sídlem Adresa advokáta A, ⟪LB:lb_002⟫ za ⟪LB:lb_003⟫ účasti: Jméno advokáta B., ⟪LB:lb_004⟫ zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno, sídlem Adresa advokáta B, ⟪LB:lb_005⟫ podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu ⟪LB:lb_006⟫ Jméno advokáta C, ⟪LB:lb_007⟫ IČO: Anonymizováno, sídlem Adresa advokáta C, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky, ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokátky, ⟪LB:lb_010⟫ o žalobě podle ust. § 244 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu

Nález finančního arbitra ze dne 23.8.2023 č.j. Anonymizováno ve znění rozhodnutí finančního arbitra o námitkách ze dne 16.11.2023 č.j. Anonymizováno se ve výroku II. nahrazuje následovně:

I. Účastnice je povinna zaplatit žalobkyni částku 67 581 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 67 581 Kč od 12.5.2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Účastnice je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 61 133,30 Kč, to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupce žalobkyně Jméno advokáta A.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22.1.2024 ve znění zaslaných doplnění domáhala změny nálezu Finančního arbitra ze dne 23.8.2023, č.j. Anonymizováno, v právní moci dne 20.11.2023 (dále jen „nález“) a uložení povinnosti účastnici zaplatit jí částku 130 944 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v řízení před finančním arbitrem se domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 130 944 Kč s příslušenstvím, které účastnici vzniklo z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy Životní pojištění jméno FO, č. pojistné smlouvy 72109886 (dále jen „pojistná smlouva“). Finanční arbitr návrh žalobkyně zamítl, k námitkám žalobkyně byl nález potvrzen a námitky zamítnuty.

2. K důvodům neplatnosti pojistné smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena entitou bez právní subjektivity, nebylo řádně sjednáno pojištění, smlouva neobsahuje určitým způsobem sjednanou podstatnou náležitost a ujednání o rizikovém pojistném je neurčité.

3. K neplatnosti z důvodu nedostatku právní subjektivity a tím způsobilosti k právnímu jednání (právním úkonům) žalobkyně uvedla, že v pojistné smlouvě je v záhlaví uvedeno: Pojistitel: jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., pobočka pro Českou republiku, IČO: IČO, se adresa, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl A, vložka 6305, zakladatel: jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., se sídlem Anonymizováno, zapsaný v obchodním rejstříku Obchodní komory v Anonymizováno, datum zápisu datum, číslo zápisu Anonymizováno. Jako pojistitel byla označena pobočka i v úvodních ustanoveních Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění (dále jen „VPP“) a v pojistce ze dne 23.8.2011, přičemž podle zákona o pojišťovnictví může pojišťovací činnost na území České republiky provozovat pouze pojišťovna, která je zřizovatelem pobočky, pobočka nemá ani způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivitu) a nemohla proto uzavřít pojistnou smlouvu (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 4.12.2014). Pro uvedené je právní jednání/právní úkon (pojistná smlouva) neplatný podle ust. § 38 odst. 1 občanského zákoníku. Finanční arbitr ve svém nálezu dospěl výkladem pojistné smlouvy, ostatních smluvních i mimosmluvních dokumentů ve vzájemné souvislosti, toho, jaké informace byly veřejně dostupné a jak se strany po uzavření chovaly, k závěru, že byla uzavřena pojistná smlouva zřizovatelem pobočky (zahraniční právnickou osobou), prostřednictvím pobočky, tudíž pojistná smlouvy není z tohoto důvodu neplatná. Finanční arbitr se nedostatečně vypořádal s argumenty žalobkyně a jeho závěry jsou nesoudržné – zdůraznila námitky ve vztahu k označení zakladatele jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., tedy označení, pod kterým neexistuje žádná zahraniční právnická osoba, tj. údaj o zakladateli ve smlouvě je zcela nesprávný. Pojišťovna nemohla činit platně právní úkony pod svým označením pro marketingové účely a obchodní činnost, nýbrž měla jednat pod označením uvedeným v obchodním rejstříku Nizozemí. Současně se finanční arbitr nedostatečně vypořádal s tím, zda pobočka nejednala samostatně. Zdůraznil, že se jedná o adhézní smlouvu, proto za její obsah nese odpovědnost její předkladatel, který měl odbornou převahu nad spotřebitelem, který neměl pochybnost o její správnosti. Nelze se ztotožnit s argumentem finančního arbitra, že správnost označení smluvní strany si měla žalobkyně ověřit v obchodním rejstříku. Dále žalobkyně uvedla, že také na webových stránkách právnická osoba byla mezi členy uvedena pobočka, tedy pro spotřebitele jednoznačně vyplývá závěr, že pojišťovnou je pobočka, v rámci reklamy rovněž nebylo uvedeno, že se jedná o zahraniční subjekt (např. v reklamním spotu z roku 2015 bylo uvedeno, že se jedná o právnická osoba) ani z veřejného prostoru nebylo možné pro běžného spotřebitele zjistit, kdo je skutečně pojišťovnou skrytou za označením Anonymizováno Životní pojišťovna, pobočka pro Českou republiku. Nepřiléhavý je i odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka, neboť finanční arbitr se výkladem projevu vůle stran nezabýval. Nesprávný je tedy závěr finančního arbitra, že žalobkyně měla informaci o tom, že pobočka jedná jménem zřizovatele, neboť žalobkyně tuto informaci neměla a nedověděla se to v předsmluvní fázi ani ze smluvní dokumentace ani z obchodního rejstříku, ani z veřejného prostoru. Žalobkyně neměla pochybnost, že uzavřela smlouvu s českým subjektem, naopak byla přesvědčena, že se jedná o český subjekt, což bylo dáno také českým názvem. Okolnosti projevu vůle, jednání před uzavření smlouvy i poté nenaznačují, že smlouva byla uzavřena s nizozemskou právnickou osobou, komunikace probíhala v českém jazyce, bylo hrazeno pojistné na účet vedený v České republice, pojišťovací zprostředkovat neupozornil žalobkyni na skutečnost, že pojišťovnou je jiný subjekt, než uvedený ve smlouvě, což je možné chápat i jako porušení odborné péče.

4. Účastnice jako profesionál uzavřela řadu smluv s touto právní vadou, nelze tak očekávat, že žalobkyně v pozici spotřebitele si údaje prověří v obchodním rejstříku a bude mít právní vědomí o tom, že smlouvu nemůže platně uzavřít pobočka s tím, že současně spotřebitel nemusí zcela rozlišovat jednání dceřiné společnosti a pobočky. Uvedla také, že název pobočky je v rozporu s dříve platným zákonem č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, podle něhož měl být používán dodatek odštěpný závod. Finanční arbitr tak ve vztahu nedostatku právní subjektivity rozhodl v rozporu s rozsudkem Obvodního soudu pro adresa sp.zn. spisová značka, ze dne 27.5.2020, který shledal smlouvy absolutně neplatné z důvodu, že byly uzavřeny organizační složkou bez právní subjektivity, přičemž judikatura, která je uváděná účastnicí ve prospěch její argumentace, pouze dokládá, že judikatura je v této otázce stále neustálena.

5. Neplatnost z důvodu nesjednání pojištění spočívá v tom, že účastnice jako pojišťovna může podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví poskytovat pojištění spojené s investičním fondem, nicméně pojišťovna uzavírala s klienty smlouvy, jejichž účelem nebylo pojištění, ale primárně zhodnocování finančních prostředků, pojistné riziko v takovém případě pojišťovny nepřebíraly, nebo jen v zanedbatelné míře, proto o pojištění materiálně ani nešlo, jelikož v případě pojistné události by byla oprávněné osobě vyplacena naprosto nepodstatná částka ve vztahu k zaplacenému pojistnému. Je v rozporu s principy pojištění, když osoba, která požaduje pojistnou ochranu, zaplatí pojistiteli více, než může od pojistitele dostat v případě pojistné události. Takové smlouvy jsou neplatné a pojišťovny tímto fakticky obcházely nastavenou regulaci danou zákonem č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu a poskytovaly klientům investiční služby. Tomu, že se jedná o investiční smlouvu nasvědčuje také to, že aktivita pojistitele ve prospěch zvýšení hodnoty podílového účtu je zpoplatněna, shodně jako v případě investičních služeb rovněž dochází k snižování hodnoty o náklady a poplatky. V daném případě byla sjednána pojistná částka pro případ smrti ve výši 10 000 Kč a roční pojistné činilo 50 000 Kč, jedná se tak pouze o formální pojištění, které zakrývá jiný produkt. Skutečnost, že pojistné plnění je zvýšeno o aktuální hodnotu podílového účtu v tomto případě nehraje roli, neboť hodnota podílového účtu je generována z pojistného, které hradí pojistník a je výnosem z prostředků žalobkyně. Materiálně jde o poskytnutí investiční služby, tudíž dochází k obcházení zákonné regulace, podle níž je poskytování hlavních investičních služeb vyhrazeno osobám s příslušným povolením. Pojistník má postavení obdobné postavení investora a pojišťovna poskytuje investiční službu a investuje pojistné. Na charakteru služby jako investiční nemění nic skutečnost, že formálně jsou investované prostředky ve vlastnictví pojišťovny. Pojistné by mělo představovat cenu za poskytnutou pojistnou ochranu, tedy úplatu za přenesení negativních finančních dopadů nahodilosti na pojistitele. V případě kdy materiálně není poskytována pojistná ochrana, je sporný i právní důvod vzniku vlastnického práva k finančním prostředkům.

6. K důvodu neplatnosti spočívající v neplatném ujednání o poplatcích a rizikové pojistném žalobkyně uvedla, že se ztotožnila se závěry finančního arbitra, že ujednání o rizikovém pojistném je neplatné z důvodu neurčitosti, nicméně nesouhlasí s finančním arbitrem uvedenými důsledky této skutečnosti. Žalobkyně uvedla, že neplatné ujednání o rizikovém pojistné není oddělitelné ve smyslu ust. § 41 občanského zákoníku, a to z povahy pojistné smlouvy. Pokud by pouze tato část pojistné smlouvy o strhávání rizikového pojistného za smrt byla neplatná, postrádal by celý závazek smysluplný obsah, kauzu, jelikož účastnice sledovala uzavřením smlouvy účel, a to získání úhrady. V důsledku neplatně sjednaného rizikového pojistného je neplatná smlouva jako celek. Odkázala na ust. § 52 až 57 občanského zákoníku ve vztahu ke spotřebitelským smlouvám a v nich obsažených zneužívajících ujednáních, která byla do zákona včleněna implementací směrnice Anonymizováno a soudy jsou povinny vnitrostátní předpis vykládat v souladu s touto směrnicí. Zneužívající ujednání ve spotřebitelské smlouvě jsou pro spotřebitele nezávazná, zbývající část smlouvy je závazná, pouze může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání. V české právním řádu jde o absolutní neplatnost. Je-li zrušeno ujednání, které vymezuje hlavní předmět smlouvy, nebo ujednání, které je nezbytné pro výpočet odměny, kterou má spotřebitel zaplatit, je nutné pohlížet na celou pojistnou smlouvu jako na absolutně neplatnou, jelikož smlouva nemůže bez takového ujednání existovat. Navíc výše rizikového pojistného ovlivňuje i rozsah pojistného plnění, což je podstatná náležitost dle ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě.

7. V čl. 11 odst. 1 ZPP je uvedeno, že pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. Podle čl. 2 ZPP je za pomoci hodnoty podílových jednotek konstruováno pojistné plnění. V případě, že se snižuje hodnota podílových jednotek o rizikové pojistné, které není pojistníkovi známé, není určitým způsobem definován rozsah pojistného plnění, jako podstatná náležitost pojistné smlouvy. Znalost nebo neznalost výše rizikového pojistného má vliv na určitost podstatné náležitosti smlouvy a v důsledku toho na její platnost. Pojistná smlouva upravuje rozsah pojistného plnění použitím parametru, který nebyl součástí smlouvy a je tudíž v tomto ohledu pojistná smlouva neurčitá a proto neplatná. Ujednání o rizikovém pojistném, které je neoddělitelnou součástí pojistné smlouvy, je neurčité a sama tato skutečnost postačuje pro vyslovení její neplatnosti (srov. rozsudek občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 1566/2017 ze dne 13.2.2019, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14.11.2019, č.j. 29 Co 420/2019-146). Žalobkyně doplnila, že k absolutní neplatnosti z důvodu absence ujednání o rizikovém pojistné se přiklonil rovněž Městský soud v Praze v rozhodnutí sp.zn. 29 Co 173/2023.

8. K důvodu neplatnosti spočívající v neurčitosti podstatné náležitosti žalobkyně uvedla, že pojistná smlouva je neplatná dle ust. § 37 občanského zákoníku z důvodu neurčitosti sjednaného rozsahu pojistného plnění, které je konstruováno pomocí podílových jednotek, které jsou definovány pomocí pojmů ve smlouvě nespecifikovaných. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem finančního arbitra, že se ujednaní o tzv. počátečních a akumulačních jednotek nepromítají relevantně do rozsahu pojistného plnění s tím, že všechny podílové jednotky tvořené na pojistné smlouvě mají povahu akumulačních podílových jednotek a pro účely pojištění je vymezení a úprava podílových jednotek dostatečná. Uvedené finanční arbitr nezdůvodnil dostatečně, nadto ani akumulační podílové jednotky nebyly smluvně vymezeny. Dále žalobkyně namítala neurčitost vymezení finančních a garantovaných fondů, který má dopad na definici rozsahu pojistného plnění. Finanční arbitr dovodil, že garantovaný fond je jako interní fond podmnožinou finančních fondů, u něhož pojišťovna zaručuje roční růst ceny podílové jednotky o procentní výši uvedenou v Přehledu poplatků, takový výklad je nicméně v rozporu s čl. 10 odst. 2 ZPP, který uvádí, že pokud jsou „podílové jednotky umístěny v různých finančních fondech nebo v garantovaném fondu“ a dále s čl. 20 ZPP, který uvádí, že „pojišťovna zřizuje finanční nebo garantovaný fond“. Z uvedeného je zřejmé, že garantovaný fond není podmnožinou finančního fondu, proto odůvodnění finančního arbitra není dostatečné. Nesprávná je také úvaha finančního arbitra, že případné nedostatky smlouvy byly následně zhojeny uzavřením dodatku, neboť absolutně neplatnou smlouvu dle zákona č. 40/1964 Sb. nelze dodatečně zhojit odkazem na ust. zákona č. 89/2012 Sb.

9. K námitkám účastnice argumentující zásadou pacta sunt servanda a výkladem smlouvy ve prospěch její platnosti žalobkyně uvedla, že zásada, že smlouva zavazuje a má být dodržena se vztahuje pouze na platné smlouvy, neplatná smlouva nemůže účastníky zavazovat, neboť z ní nevznikají žádná práva a povinnosti. Absolutní neplatnost smlouvy nemůže zhojit ani konverze z roku 2018, neboť absolutní neplatnost právního úkonu působí ex lege od počátku (ex tunc) tedy práva a povinnost z takového úkonu vůbec nevzniknou, proto není možná ani jejich změna konverzí. Není myslitelná konstrukce předložená pojišťovnou, že pojistná smlouva, která byla několik let neplatná, nezakládala práva a povinnosti, by byla konverzí zplatněna.

10. Žalobkyně doplnila, že podala žalobu bezprostředně poté, co se dozvěděla o neplatnosti pojistné smlouvy. Ve vztahu k případnému promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy jako celku poukázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Cdo 157/2024, podle něhož se objektivní promlčecí lhůta neuplatní.

11. Dále pokud je účastnicí uváděno, že žalobkyně rozšířila důvody neplatnosti oproti důvodům uvedeným v řízení před finančním arbitrem, pak se dle žalobkyně jedná o legitimní postup, dovolený ustanoveními občanského soudního řádu, navíc k absolutní neplatnosti má soud přihlédnout i z úřední povinnosti. Pokud ust. § 250 odst. 3 o.s.ř. uvádí, že návrh, o kterém rozhodoval finanční arbitr, nesmí být změněn, pak žalobkyně návrh novými námitkami neplatnosti nemění, neboť se nadále domáhá vyslovení neplatnosti pojistné smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení, shodně jako tomu bylo před finančním arbitrem.

12. Žalobkyně je průměrným spotřebitelem a při uzavření smlouvy i následném plněním neměla tušení, že pojišťovna jako regulovaný subjekt systematicky po dobu několika let uzavírala neplatné smlouvy a sjednávala je v rozporu se zásadou poctivosti. Neplatnost pojistné smlouvy daná absencí právní subjektivity i neplatnost daná nesjednáním pojištění je zapříčiněna nepoctivým jednáním účastnice vůči spotřebitelům – konkrétně motivem uzavření pojistné smlouvy pobočkou bylo zastřít spotřebitelům skutečnost, že se jedná o zahraniční subjekt, neboť tato skutečnost byla v prostředí nástupu investičního životního pojištění konkurenční nevýhodou, což potvrdila rovněž sama účastnice v rámci řízení vedeného pod sp.zn. 21 C 109/2020, kde uvedla, že označení pojišťovny v jiném než českém jazyce by znamenalo znevýhodnění pojišťovny jako soutěžitele, neboť spotřebitel by nevěděl, co znamená slovo „levensverzekering“ (životní pojišťovna) v obchodní firmě. Dále motivem k nastavení produktu stran nesjednání pojištění v materiální smyslu a poskytování tak fakticky jen investiční služby bylo obejít regulaci stanovenou zákonem o podnikání na kapitálovém trhu bez převzetí pojistného rizika. Takový přístup pro spotřebitele znamenal drahé a nevýhodné investování zakryté formou pojištění, přičemž nevýhodnost nebyl schopen průměrný spotřebitel rozeznat.

13. Uložil-li odvolací soud soudu, aby z žalobou uplatněného nároku žalobkyně vyčlenil pojistné hrazené na jednotlivá připojištění, pak postup soud směřující k dělení uhrazeného pojistného by popíral důvod, pro který je pojistná smlouva absolutně neplatná, tedy že při uzavření pojistné smlouvy nebylo zřejmé, jak bude hrazené pojistné děleno na investiční a rizikovou složku, potažmo na riziko na hlavní pojištění a na jednotlivá připojištění. Poukázal, že v rozhodovací praxi odvolacího soudu ve vztahu k žalobám podle V. části se jedná o exesivní požadavek odvolacího soudu. Nelze ani vycházet z dělení částky předložené účastnicí, neboť by tím soud přebíral jednostranné tvrzení účastníka, bez jeho náležitého prokázání, proto navrhla, aby soud pro vše uvedené nález finančního arbitra změnil tak, že účastnice je povinna zaplatit žalobkyni částku 130 944 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 130 944 Kč od 12.5.2018 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení.

14. Účastnice se podané žalobě vyjádřila tak, že pojistná smlouva č. hodnota byla uzavřena dne 9.8.2010 mezi panem jméno FO (dále jen původní pojistník) a pojišťovnou. Pojištěnou byla dle pojistné smlouvy žalobkyně. Dne 28.3.2013 došlo na základě dodatku ke změně pojistníka z původního pojistníka na žalobkyni. Předmětem smlouvy bylo investiční životní pojištění jméno FO. Součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky, Zvláštní pojistné podmínky hlavního pojištění jméno FO Anonymizováno verze 7/2010, dokument Informace zájemci, jehož součástí byl i přehled poplatků souvisejících s investičním pojištěním.

15. Dodatkem k pojistné smlouvě ze dne 19.3.2015 bylo sjednáno, že není z pojistné smlouvy možné vyplácet jiná plnění, která nejsou pojistným plněním a nezakládají zánik pojistné smlouvy, tedy mimořádné výběry.

16. Dne 28.2.2018 žalobkyně podala žádost o převedení smlouvy od makléřů k účastnici a snížení pojistného.

17. Dne 11.4.2018 požádala žalobkyně o vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti smlouvy, účastnice odmítla vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení, proto žalobkyně dne 24.7.2018 podala návrh na zahájení řízení před Finančním arbitrem. Následně však žalobkyně požádala o snížení pojistného na co nejnižší částku. Dne 8.6.2018 žalobkyně podala skrze zprostředkovatele návrh na konverzi, kterou účastnice přijala dne 20.6.2018 a tím byla uzavřena nová pojistná smlouva, jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky ve verzi 4/2018, zvláštní pojistné podmínky hlavního pojištění jméno FO verze 12/2016 a sdělení klíčových informací, jehož součástí je přehled poplatků souvisejících s investičním životním pojištěním jméno FO, ve znění do 15.4.2018. Tato pojistná smlouva nadále trvá, žalobkyně hradí pojistné a pojišťovna poskytuje žalobkyni pojistnou ochranu.

18. Pojistná smlouva není dle účastnice neplatná z důvodu, že by byla uzavřena se subjektem bez právní způsobilosti k uzavření pojistné smlouvy s tím, že k uvedenému se vyjádřil Obvodní soud pro Prahu 5 v rozhodnutí sp.zn. spisová značka a rovněž se vyjádřil k otázce materiální stránky pojištění.

19. Pojistná smlouva je dle účastnice platná, rovněž v souladu s judikaturou a zásadami občanského zákoníku, podle nichž by mělo být jednání vykládáno ve prospěch platnosti spíše než neplatnosti a neplatnost by měla být dovozována jen ve výjimečných případech (viz Ústavní soud ČR sp.zn. III ÚS 3900/12, Nejvyšší soud ČR sp.zn. 30 Cdo 4831/2010).

20. Účastnice zdůraznila, že došlo ke konverzi pojistné smlouvy, žalobkyně přijala výhodnější pojistný produkt a konverze splňuje veškeré náležitosti pojistné smlouvy dle ust. § 2758 o.z.

21. Sjednání konverze bylo uskutečněno až po podání návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, také finanční arbitr měl pochybnosti o tom, zda žalobkyně skutečně žádá vydání bezdůvodného obohacení, či je její nárok vyřízen učiněnou konverzí, jelikož žalobkyně byla v řízení před finančním arbitrem neaktivní.

22. K námitce údajné neplatnosti pro absenci právní subjektivity z důvodu, že byla smlouva uzavřena pobočkou, účastnice uvedla, že výklad žalobkyně je účelově formalistický a neměl by převážit nad výkladem, který neplatnost právního jednání nezakládá. Nepřesné označení pojistitele jako zakladatel, namísto zřizovatel, by nemělo vést k neplatnosti. Také v obchodním rejstříku byl uveden zřizovatel jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B. se sídlem v Nizozemí a dále ve sbírce listin je uvedeno v dodatku stanov, že pojišťovna bude vykonávat v zahraničí činnost pod názvem jméno FO Life Insurance Jméno advokáta B. v překladu do jazyka dotyčné oblasti (č.l. 1.2 dodatku). Je tak označena v souladu se stanovami a zápisem v obchodním rejstříku.

23. Finanční arbitr se dostatečně vypořádal s námitkou žalobkyně, že komunikace byla prováděna v českém jazyce, na český účet a žalobkyně mohla nabýt dojmu, že jedná se českou pojišťovnou. Výklad žalobkyně by popíral smysl zřizování poboček zahraničních osob. I námitka, že pojistnou smlouvu uzavřel subjekt, který neměl oprávnění k provozování k pojišťovací činnosti, není důvodná, neboť překročení podnikatelského oprávnění by nevedlo k neplatnosti smlouvy (viz ust. § 3a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku). Lichý je i argument žalobkyně, ohledně reklamní kampaně, ze které prý nevyplývá, že se jedná o zahraniční pojišťovnu s tím, že reklamní kampani nelze přikládat takový význam a není ani prokázáno, že reklamní kampaň žalobkyně viděla a že ji byla způsobilá ovlivnit k podpisu smlouvy. Argumentace žalobkyně stran označení je absurdní i se zřetelem k faktu, že nadále smlouva trvá a nebyla vypovězena.

24. K námitce neplatnosti z důvodu nesjednání pojištění s tím, že pojistná částka ve výši 10 000 Kč je pouze formální a účastnice na sebe nepřevzala žádné pojistné riziko, účastnice uvedla, že není pravdou, že by pojistné plnění bylo pouze 10 000 Kč s tím, že bylo sjednáno plnění „vyšší z“ tedy ve výši sjednané pojistné částky nebo hodnoty podílového fondu žalobkyně, která se odvíjí od výše investovaného pojistného a výkonnosti fondu. Také zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen „zákon“) definuje pojistnou smlouvu v ust. § 2 a této definici pojistná smlouva, která je předmětem tohoto řízení odpovídá a má i náležitosti stanovené v ust. § 4 zákona – je určena nahodilá událost - smrti nebo dožití, vymezeno jakým způsobem bude stanoveno pojistné plnění. Uvedený typ pojištění je také uveden v zákoně č. 273/2009 Sb. o pojišťovnictví. Žádné ustanovení zákona nezakazuje sjednání investičního životního pojištění s nízkou částkou pojistného plnění. Také pro případ, že by nebylo shledáno, že se jedná o pojistnou smlouvu, pak by bylo nutné dospět k závěru, že se jedná o smlouvu nepojmenovanou a na její platnost by to nemělo vliv.

25. Doplnila, že na zprostředkování investičního životního pojištění se nevztahuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu s tím, že pojišťovna tak činí na základě zvláštní úpravy zákona o pojišťovnictví a je přímým investorem do aktiv, ačkoliv v konečném efektu je investiční riziko přenášeno na pojistníka. A dále činnost v oblasti životního pojištění je kontrolována ČNB a ta poskytování takového typu produktu nesankcionovala a nepovažuje je rozporným s licencí pojišťovny, také finanční úřady tyto smlouvy akceptují.

26. Účastnice namítla, že žalobkyně uvádí nepřípustně nové důvody pro vyslovení neplatnosti smlouvy, které nebyly uváděny v řízení před finančním arbitrem, konkrétně namítá neplatnost ujednání o rizikovém pojistném. Současně nebylo žádné rizikové pojistné strháváno, proto je námitka zcela nedůvodná.

27. K námitce neplatnosti z důvodu neurčitosti podstatné náležitosti účastnice uvedla, že žalobkyně uvádí neurčitost pojistné smlouvy nikoliv neurčitost konverze s tím, že konverze žádnými vadami netrpí a nejedná se o zdánlivé jednání, shodně jak uvedl i finanční arbitr. Účastnice uvedla, že výše pojistného plnění je podle článku 2 odst. 1 a odst. 4 zvláštních pojistných podmínek Anonymizováno závislá vždy na „hodnotě podílových jednotek“ k určitému dni. Hodnota podílových je podle článku 1 zvláštních podmínek Anonymizováno určena jako celkový počet počátečních a akumulačních jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou příslušných fondů. Je pravda, že nebyly podílové jednotky děleny na počáteční a akumulační, kdy toto rozlišení v jiných případech slouží ke strhávání poplatku za počáteční náklady, avšak dle této pojistné smlouvy byl poplatek strháván odlišným způsobem stanoveným v čl. 12 odst. 1 zvláštních pojistných podmínek Anonymizováno.

28. Není mezi stranami sporné, že byla uzavřena pojistná smlouva, kdy pojistné plnění mělo být vyplaceno pro případ pojistné události smrti či dožití a dále že se jedná o investiční pojištění za situace, kdy v bodě 5 informací zájemci je výslovně uvedeno, že podíly v investičním pojištění fungují tak, že pojistník zvolí umístění pojistného do finančních fondů a hodnota podílu, tedy prodejní cena podílové jednotky finančního fondu, se stanoví jako zaokrouhlený podíl hodnoty finančního fondu a celkového počtu podílových jednotek tohoto fondu. Hodnota podílových jednotek jednotlivých finančních fondů není pojišťovnou garantována. Mimo definici hodnoty podílových jednotek se v textu pojistných podmínek nevyskytují počáteční a akumulační jednotky.

29. Podílová jednotka je definována jako podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu. Čl. 8 Zvláštních pojistných podmínek pak stanoví, že za pojistné budou nakoupeny podílové jednotky finančního nebo garantovaného fondu podle alokačního poměru určeného pojistníkem s tím, že v pojistné smlouvě byla zvolena trendová definovaná strategie.

30. Účastnice nesouhlasí s námitkou žalobkyně, že stran neurčitosti týkající rozsahu pojistného plnění dané z důvodu nepřesné definice finančního a garantovaného fondu a nejasného vymezení (rozlišení) fondů, neboť definice hodnoty podílových jednotek počítá pouze s fondy finančními, tedy případný nedostatek v tomto směru, jak uvedl i finanční arbitr, nemohl ovlivnit výši pojistného plnění a nemohl tak způsobit ani neplatnost ujednání o určení výše pojistného plnění. Současně se účastnice ztotožnila s výkladem pojmu učiněným finančním arbitrem, který na základě logického výkladu dospěl k závěru, že garantovaný fond je interní fond, který je podmnožinou finančních fondů (tj. jednou z kategorií finančních fondů), u kterého pojišťovna zaručuje roční růst ceny podílového fondu o procentní výši uvedenou v přehledu poplatků Anonymizováno. Pojistné plnění proto v případě výplaty hodnoty podílových jednotek zahrnuje hodnotu odpovídající celkovému počtu podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobených prodejní cenou příslušných fondů, včetně podílových jednotek z garantovaného fondu, pokud do něj pojišťovna pojistné alokovala. Samostatná definice garantovaného fondu je v článku 1 zvláštních pojistných podmínek uvedena z důvodu, aby bylo zdůrazněno, že existuje na rozdíl od ostatních finančních fondů i možnost garantovaného zhodnocení investic. Takovému výkladu odpovídá i čl. 6 sekce A Informací zájemci, ve které je garantovaný fond uveden vedle ostatních finančních fondů označovaných jako podkladová aktiva a dále odpovídá i znění smlouvy, kde je v části investiční strategie k podnadpisu „finanční fondy“ uveden také garantovaný fond.

31. Pro vše shora uvedené navrhla, aby soud žalobu zamítl a účastnici přiznal náhradu nákladů řízení.

32. Soud provedl dokazování listinami, které navrhly a přeložily účastnice řízení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) s tím, že ve vztahu k navrženému důkazu výpis z obchodního rejstříku Nizozemí ze dne 20.1.2015 založeném u rejstříkového soudu učinily strany nesporné, že v tomto rejstříku není přesné označení zakladatele/zřizovatele – Životní pojišťovna Jméno advokáta B., proto soud důkaz pro jeho nadbytečnost neprovedl. Dále v průběhu řízení účastnice uvedla, že nežádá již k provedení důkaz účastnickým výslechem žalobkyně.

33. Soud učinil na základě provedeného dokazování skutková zjištění.

34. Z podstatného obsahu spisu finančního arbitra sp.zn. Anonymizováno včetně samostatně doložených důkazů z tohoto spisu soud zjistil, že jím bylo vedeno řízení o návrhu ze dne 24.7.2018, jímž se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 130 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12.5.2018 do zaplacení, odpovídající zaplacenému pojistnému, a to z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy č. hodnota, kdy pojistná smlouva byla uzavřena na straně pojistitele subjektem bez způsobilosti k právním úkonům, dále neplatnost spatřovala v nesjednání pojištění v materiálním smyslu (nepřevzetí pojistného rizika) a v neurčitém sjednání rozsahu pojistného plnění a způsobu, jaký se pojistník podílí na výnosech pojistitele. Účastnice v řízení před finančním arbitrem odmítla, že by pojistná smlouva byla uzavřena subjektem bez právní způsobilosti s tím, že v roce 2013 došlo k změně v osobě pojistníka a v roce 2018 ke konverzi smlouvy, nepřesnost smlouvy tak byla zhojena. Současně v pojistné smlouvě je uvedena pobočka i její zřizovatel, přičemž nedostatek v tomto směru lze odstranit výkladem. Dále účastnice uvedla, že nelze souhlasit s tím, že nebylo předmětem pojistné smlouvy pojištění, pojistná smlouva má v tomto směru veškeré náležitosti pojistné smlouvy s tím, že pojištění pro případ smrti a dožití, tedy pro případ nahodilé události bylo sjednáno a rovněž zákon o pojišťovnictví s pojištěním spojeným s investičním fondem počítá a zákon nezakazuje sjednat smlouvu o životním pojištění s nízkou pojistnou částkou. Také namítanou neurčitost ujednání o výši pojistného plnění neměla účastnice za důvodnou s tím, že žalobkyně nemohla být na pochybách, že pojistné bude investováno (nakoupeny podílové jednotky fondů) podle zvolené investiční strategie, předvídaným způsobem budou strženy poplatky s tím, že v daném případě smlouva nepočítá s umístěním pojistného do garantovaných fondů, přičemž garantovaný fond je jednou z kategorií finančních fondů. Dále pak nemohla být žalobkyně na pochybách, že v případě pojistné události se ze součtu hodnot zbylých podílových jednotek stanoví výše pojistného plnění. V případě daného produktu nedocházelo k strhávání rizikového pojistného na krytí rizika na hlavní pojištění. Nálezem ze dne 23.8.2023 č.j. Anonymizováno finanční arbitr návrh ve vztahu k vydání pojistného zaplaceného na základě pojistné smlouvy za neživotní připojištění zastavil jako nepřípustný a ve zbývajícím části zamítl se závěrem, že ve vztahu k nedostatku právní subjektivity s ohledem na obecné principy posuzování platnosti smluv nelze vycházet pouze ze smluvního textu a poukázání na jazykovou neobratnost pojistných smluv, ale je nutné, aby výklad právního jednání odpovídal vůli smluvních stran nebo smlouvou založenému právního vztahu. Finanční arbitr rovněž nezjistil, že by pojistitel nepřevzal pojistné riziko a že by pojistná smlouva neodpovídala požadavkům zákona. Rovněž nedospěl k závěru o absolutní neplatnosti pojistné smlouvy z důvodu, že by ve smlouvě chyběl nebo byl sjednán neurčitě rozsah pojistného plnění, neboť pojistná smlouva vymezuje jednoznačná pravidla pro stanovení pojistného plnění v případě pojistné události, stejně jako nedospěl k závěru, že by byla neurčitě ujednána výše počátečních nákladů, který by měl vést k nejednoznačnému sjednání podílu žalobkyně na výnosech účastnice, když výši počátečních nákladů lze určit na základě smluvních ujednáních pro výpočet počátečních nákladů. Dne 19.9.2023 podala žalobkyně proti nálezu námitky, které byly rozhodnutím o námitkách ze dne 16.11.2023 č.j. Anonymizováno zamítnuty a nález byl potvrzen. Rozhodnutí o zamítnutí námitek bylo žalobkyni doručeno dne 20.11.2023.

35. Z příloh založených účastníky do spisu finančního arbitra sp.zn. Anonymizováno a doplněného dokazování soud zjistil, že dne 9.8.2010 pan jméno FO, jako pojistník, a účastnice, jako pojistitel, podepsali pojistnou smlouvu č. hodnota ozn. Životní pojištění jméno FO s počátkem pojištění 11.8.2010, jejímž předmětem bylo životní pojištění a další připojištění. Smlouva byla označena logem pojišťovny jméno FO a jako pojistník byla uvedena jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., pobočka pro Českou republiku, adresa, Česká republika, IČO: IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 6305, a zakladatel jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., sídlem Anonymizováno, zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Anonymizováno, datum zápisu 17. ledna 1863, číslo zápisu Anonymizováno. Osobou pojištěnou byla žalobkyně. Bylo sjednáno pojistné krytí (hlavní pojištění) pro případ smrti/dožití ve výši 10 000 Kč do věku 75 let, dále bylo sjednáno pojistné krytí pro případ smrti následkem úrazu ve výši 400 000 Kč, pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním ve výši 400 000 Kč, denní dávky za dobu nezbytného léčení úrazu ve výši 400 Kč, pro případ hospitalizace následkem úrazu ve výši 400 Kč (připojištění). Měsíční pojistné bylo ve výši 1 408 Kč. Ve smlouvě byly uvedeny fondy životního pojištění, a to fond světových trendů, růstový fond, multifond, fond flexibilních investic a garantovaný fond, přičemž nebyl smlouvou zvolen konkrétní fond, byla zvolena investiční strategie trendová. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky (VPP) pro životní pojištění 3/2008, VPP pro úrazové pojištění 5/2009, VPP pro pojištění nemoci 3/2008, Zvláštní pojistné podmínky (ZPP) Anonymizováno 7/2010. Žalobkyně podpisem stvrdila, že byla se jejich zněním před uzavřením smlouvy seznámena (zjištěno z pojistné smlouvy ze dne 9.8.2010). Na základě dodatku k pojistné smlouvě ze dne 28.8.2013 se pojistníkem stala žalobkyně. Pojistitel byl označen shodně jako v pojistné smlouvě (zjištěno z dodatku k pojistné smlouvě ze dne 28.8.2013). Dne 19.6.2018 byl podán na formuláři návrh na změnu pojistné smlouvy – konverze, v níž byl uveden pojistitel: „Anonymizováno Životní pojišťovna Jméno advokáta B., pobočka pro Českou republiku, se adresa, IČO: IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka Anonymizováno, jako organizační složka společnosti: Anonymizováno Životní pojišťovna Jméno advokáta B., se sídlem Anonymizováno, zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory Anonymizováno, datum zápisu 17. ledna 1863, číslo zápisu 24042211.“ Návrhem pojistník žádal o konverzi (převod) stávajícího investičního životního pojištění Anonymizováno na investiční životní pojištění jméno FO ve smyslu Zvláštních pojistných podmínek jméno FO. Po provedení konverze pojistná částka hlavního krytí činí 10 000 Kč, výše pojistného za hlavní krytí – rizikové pojistné 0 Kč, investiční pojištění 1 000 Kč a výše pojistného za připojištění 408 Kč (zjištěno z konverze smlouvy).

36. V oddíle A informacích zájemci obecné informace o pojistné smlouvě je uvedeno, že pojistitelem je pobočka nizozemské pojišťovny jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., se sídlem Anonymizováno království, zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory Anonymizováno, datum zápisu 17. ledna 1863, číslo zápisu Anonymizováno – jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., pobočka pro Českou republiku, se adresa, IČO: IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 6305. V oddíle E je uvedeno, že poplatky spojené s jednotlivými produkty jsou uvedeny v tabulce níže. Většinou jsou účtovány jako srážky z podílového účtu klienta formou rušení podílových jednotek. Investuje-li klient do více různých fondů, ruší se jednotky na uhrazení poplatků podle poměru počtu jednotek v jednotlivých fondech. Odlišným způsobem se účtuje rizikové pojistné, poplatky spojené s řízením finančních fondů a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. V tabulce poplatků souvisejících s investičním životním pojištěním je uvedeno, že rizikové pojistné je dle sazebníku. Správní poplatek za administrativní náklady společnosti ve výši 20 Kč / měsíc účtovaný po celou dobu trvání pojištění, inkasní poplatek 10 Kč, poplatek na pokrytí počátečních nákladů pojišťovny hrazeného z běžného pojištění po dobu 3 let s tím, že výše poplatku se stanoví na základě tzv. alokačního procenta a výše běžného pojistného za první pojistné období, dále poplatek spojený s fondy – konkrétně rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou ve výši 3 % pro běžné pojistné ročně z objemu investice (zjištěno z listiny - předsmluvní informace, všeobecné podmínky pro životní pojištění číslo 1/2010).

37. Účastnice vystavovala pro žalobkyni výroční dopisy s informací o stavu podílového účtu, ve kterých byla rovněž informována o složení portfolia a hodnotě podílů v jednotlivých fondech, o výši uhrazeného pojistného ve vztahu k rizikovému pojistnému na hlavní pojištění a zvolená připojištění o dále o výši poplatků – např. z výročního dopisu ze dne 24.8.2011 soud zjistil, že bylo předepsáno o úhradě pojistné ve výši 1 408 Kč s tím, že na pojištění Anonymizováno bylo hrazeno 817 Kč, na pojištění s kódem 0012 bylo hrazeno 60 Kč, na pojištění s kódem 0314 bylo hrazeno pojistné 133 Kč, na pojištění s kódem Anonymizováno bylo hrazeno pojistné 20 Kč, na pojištění s kódem Anonymizováno bylo hrazeno 378 Kč, dále z výročního dopisu ze dne 19.7.2018 soud zjistil, že žalobkyně uhradila na pojistném celkem částku 134 451 Kč z toho za období od 11.8.2010 do 18.7.2018 bylo uhrazeno na poplatcích 22 046 Kč a aktuální odkupná hodnota ve vztahu k podílovému účtu činila 66 671 Kč. Pojistitel byl ve výročních dopisem označen shodně jako v pojistné smlouvě jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., pobočka pro Českou republiku, adresa, Česká republika, IČO: IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 6305, a zakladatel jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., sídlem Anonymizováno, zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Anonymizováno, datum zápisu 17. ledna 1863, číslo zápisu Anonymizováno, event. Anonymizováno Životní pojišťovna Jméno advokáta B., pobočka pro Českou republiku, se adresa, IČO: IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 6305, jako organizační složka společnosti: Anonymizováno Životní pojišťovna Jméno advokáta B., se sídlem Anonymizováno, zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory Anonymizováno, datum zápisu 17. ledna 1863, číslo zápisu Anonymizováno.“ (zjištěno z výročních dopisů).

38. Žalobkyně vyzvala účastnici, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, žalobkyni vydala bezdůvodné obohacení představující uhrazené pojistné za období od počátku pojištění do vydání výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně uhradila celkem na pojistném částku 130 944 Kč. Výzva k vydání bezdůvodného obohacení byla účastnici doručena dne 11.4.2018 (zjištěno z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, včetně doručenky a dokladů o úhradách pojistného). Účastnice v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by byla na pojistnému hrazena jiná než žalobkyni tvrzená částka.

39. S odkazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19.6.2025 č.j. spisová značka soud doplnil dokazování a učinil další skutková zjištění.

40. Účastnice oznámila žalobkyni dne 21.2.20215 výplatu plnění na základě pojistné události ze dne 27.9.2014 za diagnózu podvrtnutí hlezna s nutnou sádrou, a to ve výši 8 400 Kč (zjištěno z oznámením pojistné události následkem úrazu).

41. Žalobkyně za období od 11.8.2010 do 11.4.2018 uhradila celkem hodnota plateb pojistného po 1 408 Kč, tj celkem částku 130 944 Kč. Za dané období bylo účastnicí předepsáno na úhradu pojistného pod kódem Anonymizováno (investiční životní pojištění) 93 plateb po 817 Kč a žalobkyní byla uhrazeno 93 plateb po 817 Kč, tj. celkem částka 75 981 Kč (zjištěno z interního výstupu účastnice – přehled předpisů a plateb)

42. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení, a proto je pro nadbytečnost zamítl.

43. Shora uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti postupem podle ust. § 132 o.s.ř. s tím, že jejich věrohodnost nebyla v řízení nikterak zpochybněna a provedené důkazy plně prokazují níže uvedený skutkový závěr.

44. Na základě návrhu žalobkyně ze dne 24.7.2018 probíhalo řízení před finančním arbitrem, které bylo skončeno nálezem ze dne 23.8.2023 č.j. FA/SR/ZP/2068/2018-55 finanční arbitr návrh ve vztahu k vydání pojistného zaplaceného na základě pojistné smlouvy za neživotní připojištění zastavil jako nepřípustný a ve zbývajícím části zamítl. Dne 19.9.2023 podala žalobkyně proti nálezu námitky, které byly rozhodnutím o námitkách ze dne 16.11.2023 č.j. Anonymizováno zamítnuty a nález byl potvrzen. Rozhodnutí o zamítnutí námitek bylo žalobkyni doručeno dne 20.11.2023. V řízení před finančním arbitrem byla namítána neplatnost pojistné smlouvy č. hodnota uzavřené dne 9.8.2010 ozn. Životní pojištění jméno FO s počátkem pojištění 11.8.2010, jejímž předmětem bylo životní pojištění a další připojištění. Pojistné bylo sjednáno na částku 1 408 Kč. V oddíle E informací zájemci byly uvedeny poplatky spojené s jednotlivými produkty s tím, že v případě rizikové pojistné byl učiněn odkaz na sazebník. Žalobkyně za období od 11.8.2010 do 11.4.2018 uhradila celkem hodnota plateb pojistného po 1 408 Kč, tj celkem částku 130 944 Kč. Za dané období bylo účastnicí předepsáno na úhradu pojistného pod kódem Anonymizováno (investiční životní pojištění) 93 plateb po 817 Kč a žalobkyní byla uhrazeno 93 plateb po 817 Kč, tj. celkem částka 75 981 Kč. V daném období došlo k výplatě pojistné plnění ve výši 8 400 Kč. Pojistná smlouva i související smluvní dokumentace obsahovala nepřesné označení účastnice pobočnou (jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., pobočka pro Českou republiku, adresa, Česká republika, IČO: IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 6305, a zakladatel jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., sídlem Anonymizováno, zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Anonymizováno království, datum zápisu 17. ledna 1863, číslo zápisu Anonymizováno). Účastnice vystavovala v daném období žalobkyni výroční dopisy, ve kterém informovala o stavu podílového účtu, výši strženého rizikového pojistného ve vztahu k hlavnímu pojištění i ve vztahu k připojištění i jaká je poplatková struktura produktu. Ve výročním dopisu ze dne 24.8.2011 bylo uvedeno pojistné ve výši 1 408 Kč s tím, že na pojistné Anonymizováno (hlavní pojištění) bylo uhrazeno pojistné ve výši 817 Kč. Dne 19.6.2018 byl podán návrh na změnu pojistné smlouvy – konverze. Po provedení konverze bylo pojistné za hlavní pojištění – rizikové pojistné 0 Kč, investiční složka činila 1 000 Kč a pojistné za připojištění činilo 408 Kč. Žalobkyně vyzvala účastnici, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, žalobkyni vydala bezdůvodné obohacení představující uhrazené pojistné za období od počátku pojištění do vydání výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně uhradila celkem na pojistném částku 130 944 Kč. Výzva k vydání bezdůvodného obohacení byla účastnici doručena 11.4.2018.

45. Po právní stránce soud vycházel z ust. § 244 odst. 1 o.s.ř., podle něhož rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen „správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

46. Podle ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

47. Podle ust. § 247 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

48. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žaloba byla podána včas s tím, že ze spisu finančního arbitra bylo zjištěno, že rozhodnutí o námitkách bylo žalobkyni doručeno dne 20.11.2023 a žaloba byla k soudu podána dne 22.1.2024, tudíž žaloba byla podána ve lhůtě a osobou k tomu oprávněnou.

49. Dále po právní stránce soud věc posuzoval se zřetelem k datu uzavření smluv před 1.1.2014 dle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy s tím, že podle ust. § 1 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. Proto soud dále aplikoval také zákon č. 40/1964 Sb, občanský zákoník (dále jen „obč.zák“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

50. Podle ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

51. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet.

52. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit a podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

53. Podle ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného.

54. Podle ust. § 66 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o pojistiteli: obchodní firma a právní forma pojistitele, název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu, a jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností. Podle odst. 2 Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno, v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní bankou, právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. Podle odst. 5 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen písemně informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění je-li nositelem investičního rizika pojistník, spojeného se standardním fondem kolektivního investování, vnitřním fondem pojišťovny, indexem akcií nebo s jinou odvozenou hodnotou o riziku investice s uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je možno tuto informaci získat, neexistenci záruky návratnosti investice způsobu a rozsahu záruky, je-li dána, předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, přičemž nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Podle odst. 6 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen informovat pojistníka způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění, nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly.

55. Podle ust. § 37 obč.zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

56. Podle ust. § 38 odst. 1 obč.zák. neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.

57. Podle ust § 41 obč.zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

58. Podle ust. § 56 obč.zák spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. (odst. 2). Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která a) vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví, b) vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu, c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele, d) dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí, e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli, f) opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby, g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě, i) stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena, j) přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly, k) dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele.

59. Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

60. Podle ust § 451 odst. 2 obč.zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

61. Podle ust. § 457 obč.zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

62. Podle ust. § 458 odst.1 obč.zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

63. Soud předně zdůrazňuje, že nelze na možné určení neplatnosti pojistných smluv pohlížet plošně, nýbrž je nutné vždy zvažovat veškeré individuální aspekty v jednotlivých případech, posuzovat vůli stran i následné jednání stran.

64. Soud v dané věci již rozhodl rozsudkem ze dne 13.11.2024 sp.zn. spisová značka, který byl k odvolání účastnice zrušen, přičemž závěr ve vztahu k prvé námitce žalobkyně, že pojistná smlouva uzavřená s účastnicí je neplatná z důvodu nedostatku právní subjektivity ve smlouvě označeného pojistitele, nebyl odvolacím soudem nikterak zpochybněn, proto i nadále soud uzavírá, že s ohledem na výklad smlouvy a jednání účastníků smluvního vztahu je tato námitka nedůvodná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003 sp. zn. spisová značka). Soud souhlasí s žalobkyní, že označení smluvních stran v samotné pojistné smlouvě je nepřesné. Ve smlouvě je jako pojistitel uvedena pobočka (odštěpný závod), uvedené označení se vyskytuje i v následně zaslaných výročních dopisem a výpisech o stavu podílového fondu. Současně ve všeobecných pojistných podmínkách, které měl pojistník k dispozici v době uzavření pojistné smlouvy, bylo uvedeno, že se jedná o pobočku nizozemské pojišťovny jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., se sídlem Anonymizováno, zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory Anonymizováno, datum zápisu 17. ledna 1863, číslo zápisu Anonymizováno – jméno FO Životní pojišťovna Jméno advokáta B., pobočka pro Českou republiku, se adresa, IČO: IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 6305. Soud proto konstatuje, že nepřesné označení ve smlouvě lze výkladem odstranit a činit výklad smlouvy ve prospěch její platnosti s tím, že současně s označením pobočky byl vždy uveden rovněž zřizovatel (zakladatel), tedy zahraniční právnická osoba (zahraniční pojišťovna). Je zřejmé, že smlouva je uzavřena se zahraniční pojišťovnou prostřednictvím její pobočky, tomu odpovídá i veřejně dostupný údaji v obchodním rejstříku organizační složky pojišťovny (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka). Soud tak nepřisvědčil námitce žalobkyně, že v době uzavření pojistné smlouvy neměla informaci o tom, kdo je pojistitelem (druhou stranou smlouvy), že jím je ve skutečnosti zahraniční pojišťovna, nikoliv česká společnost, neboť zahraniční zřizovatel byl ve smlouvě označen, bylo uvedeno zahraniční sídlo a zápis v zahraničním obchodním rejstříku, které nemohlo nechat žalobkyni na pochybách, že se jedná o zahraniční pojišťovnu, a to i za situace, kdy obchodní název byl přeložen do českého jazyka, když uvedení názvu v cizím jazyce by bylo pro pojistníka hůře srozumitelné, nebylo by z něj na první pohled zřejmé zaměření ani povaha subjektu. Za situace, kdy překlad je odpovídající, by bylo vyslovení neplatnosti právního úkonu z těchto důvodů projevem formalismu. Žalobkyní uvedená judikatura (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka) se týká označení účastníka řízení, jeho postavení v rámci soudního řízení, nikoliv práva hmotného, kde je možné tuto nepřesnost označení překlenout výkladem právního jednání.

65. Shodně byl odvolacím soudem shledán jako správný i závěr soudu prvního stupně ve vztahu k námitce nesjednání pojištění v materiálním smyslu, tedy že pojistník nepřevzal pojistné riziko, neboť pojistná částka 10 000 Kč je v poměru k výši platného pojistného nízká, proto i v tomto ohledu nadále soud uvádí, že tato námitka nebyla shledána jako důvodná. K absenci převzetí pojistného rizika by soud přisvědčil pouze v situaci, kdy by výše pojistné částky byla sjednána jako nulová, event. v hodnotě investice. V daném případě byla však sjednána minimální výše pojistné částky pro případě nedostatečné hodnoty investic (podílových fondů). Nelze se ani ztotožnit s tím, že by se jednalo o výši natolik zanedbatelnou, aby soud učinil závěr, že se fakticky jedná o obcházení povinnosti převzetí pojistného rizika.

66. Ve vztahu k námitce neplatnosti z důvodu spočívající v neplatném ujednání o poplatcích a rizikové pojistném soud setrval na původním závěrech, že pojistná smlouva je absolutně neplatná a na základě rozhodnutí odvolacího soudu upřesňuje a doplňuje své odůvodnění tak, že na základě shora uvedeného skutkového stavu, který vzešel ze skutkových zjištění a příslušných zákonných ustanovení s ohledem na uplatněné námitky učinil závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák., neboť smlouva neobsahuje konkrétní ujednání o způsobu určení a výši rizikového pojistného za hlavní pojištění (tj. ani údaj o to, že pojistiteli bude strháváno 0 Kč). Uvedené nebylo možné zjistit ani z předsmluvních informacích pro zájemce, ani jiného smluvního dokumentu, u kterého pojistník stvrdil podpisem jeho převzetí při podpisu smlouvy s tím, že podle oddílu označené jako předsmluvní informace byla výše určena odkazem na sazebník, se kterým účastnice před uzavřením smlouvy pojistníka prokazatelně neseznámila a ze kterého mohla žalobkyně rovněž nabýt dojmu, že dochází ke strhávání rizikového pojistného. Ze smluvní dokumentace, která byla k dispozici při podpisu smlouvy nebylo zjistitelné, jaká částka bude investována a jaká částka bude představovat rizikové pojistné, rovněž ze samotné smlouvy ani související smluvní dokumentace nebylo možné zjistit, jaká částka bude pojišťovnou strhávána na rizikové pojistné na zvolená připojištění. Smluvní dokumentace v tomto směru byla neurčitá a nesrozumitelná. Absence určitého sjednání konkrétní výše rizikového pojistného nelze překlenout ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě tak, že by se jednalo o informaci, kterou pojišťovna poskytuje na žádost, tj. o zásady pro stanovení výše pojistného. Nebylo-li by ujednáno rizikové pojistné, pak by bylo nutné učinit závěr, že se ani nejedná o pojištění, když celé běžné pojistné by v takovém případě by investováno, což v nyní posuzovaném případě nenastalo a účastnice rizikové pojistné v daném období strhávala.

67. K absolutní neplanosti pro neurčitost přihlíží z úřední povinnosti, jedná se o neplatnost pro neurčitost podle právní úpravy, která byla účinná v době uzavření pojistné smlouvy (tj. ust. § 37 obč.zák) ve vztahu k tomuto typu smlouvy bylo již i opakovaně judikováno vyššími soudy, že se jedná o neurčitost ve vztahu k podstatné náležitosti pojistné smlouvy, jelikož na základě uvedeného je formováno pojistné plnění, tedy podstatná náležitost pojistné smlouvy dle ust. § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě, neboť od výše investované částky se odvíjelo pojistné plnění, když ze smluvní dokumentace, kterou měla žalobkyně k dispozici není zřejmé, jaká část má být investována a jaká část byla stržena na pojistná rizika, a to včetně rizikového pojištění na hlavní pojištění i na jednotlivá připojištění. Otázku, zda za součást pojistné smlouvy lze pokládat výši rizikového pojistného uvedenou v Sazebníku pojišťovny, který byl pro pojistníka dostupný v sídle pojišťovny (viz čl. 7 odst. 7 týchž pojistných podmínek), jednoznačně řeší rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019 sp. zn. spisová značka, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 113/2019. Vyžaduje-li ust. § 4 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Z toho, že pojistník byl informován o možnosti kdykoliv nahlédnout do pojistných podmínek, resp. že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele, neplyne, že byl prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami (shodně ve věci téže pojišťovny k neplatnosti pojistné smlouvy se shodnými parametry pro neurčitost z důvodu absence sazebníku Městský soud v Praze v rozhodnutí ze dne 3.9.2025 č. j. spisová značka, ze dne 10.9.2025 č.j. spisová značka, ze dne 2.10.2025 č.j. spisová značka).

68. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši rizikového pojistného představující ujednání o podstatné náležitosti pojistné smlouvy, nelze jej od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, není zjistitelné, jaká část pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, jedná se o neplatný právní úkon a neplatnost ujednání o výši rizikového pojistného způsobuje neplatnost smlouvy o životním pojištění jako celku (ust. § 41 obč.zák.) (srov. rozsudek Městského soudu v Praze č.j. spisová značka).

69. Jako nadbytečné měl soud vzhledem k vyslovenému závěru neplatnosti pojistné smlouvy pro absenci určitého ujednání ohledně pojistného posouzení neplatnosti ujednání z důvodu, zda jsou ujednání způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran, tj. podrobit je přezkumu stran přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák., resp. směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (pro existenci zneužívajících ujednání). Nicméně lze učinit ve shodě s žalobkyní závěr, že smlouva nebyla individuálně sjednána a ujednání o poplatcích a způsob výpočtu pojistného plnění způsobují významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a spotřebiteli újmu. Daná ujednání jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran ve smyslu ust. § 56 odst. 1 obč. zák., resp. směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, konkrétně nedostatečné seznámení s nákladovostí produktu představuje nepřiměřenou smluvní podmínku ve smyslu ust. § 56 odst. 1 a 3 písm. g) obč. zák., podle něhož spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran a nepřípustná jsou zejména ujednání podmínek, s nimiž se neměl spotřebitel možnost seznámit před uzavření smlouvy. Soud tak uzavírá, že smlouva byla sjednána na dobu několika let s nejasnou nákladovou strukturou, která jak vyplývá z výroční dopisů měla podstatný dopad na ekonomickou stránku smlouvy a spotřebitel nemohl tento ekonomický dopad v době uzavírání smlouvy předjímat a pokud by mu byla dopředu známa a byl by s nimi seznámen, smlouvu by neuzavřel (srov. Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 18.6.2024 č.j. spisová značka).

70. Ohledně uváděné konverze soud uvádí, že podle ust. § 1902 o.z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového obstát, má se za to, že nebyl zrušen. Je nutné posoudit otázku tzv. privativní novace, tj. existence vůle zrušit závazek a nahradit jej novým. Soud v této souvislosti uvádí, že má za to, že vůle účastníků nesměřovala k zrušení stávajícího závazku, což je patrné ze skutečnosti, že se jedná o shodnou smlouvu (číslo smlouvy) a zachovány jsou i další základní parametry, včetně počátku pojištění, proto nelze dospět k závěru, že by konverze byla projevem vůle zrušit původní závazek, ale pouze směřovala k úpravě stávající smlouvy, nadto ke uzavření konverze došlo až po vydání zaslání výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, proto nemá vliv na žalobou uplatněný nárok.

71. Je-li tedy nutné smlouvu a její platnost posuzovat ve vztahu k době uzavření smlouvy, tj. podle občanského zákona účinného do 31.12.2013 a v tomto směru se ztotožnil s argumenty žalobkyně s tím, že ani ke zhojení nedostatků smlouvy konverzí nedošlo, když smlouva je od počátku neplatná v důsledku absolutní neplatnosti a navíc ve smlouvě i nadále přetrvaly zneužívající ujednání, jež vedenou k absolutní neplatnosti.

72. Současně tak činí závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatný právním úkonem a žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platil pojistné, vzniklo na straně účastnice bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák., představující platby pojistného.

73. Ve vztahu k námitce účastnice ohledně nepřípustných novot spočívající v nově tvrzených důvodech neplatnosti soud uvádí, že podle ust. § 250b odst. 3 o.s.ř. návrh, o němž rozhodl správní orgán, nesmí být v průběhu řízení před soudem měněn. V řízení podle části páté soudy projednávají spor, o kterém již rozhodl správní orgán a je tedy vyloučeno, aby v průběhu řízení byl změněn návrh ve vztahu k předmětu řízení, o němž rozhodoval správní orgán, proto nelze uplatnit ust. § 95 o.s.ř. k provedení a připuštění změny návrhu, kterým bylo zahájeno řízení před správním orgánem a o kterém tento orgán rozhodoval.

74. Za změnu návrhu je třeba považovat změnu skutkových tvrzení ve vztahu k tvrzením uplatněným v řízení před správním orgánem. O změnu žaloby ve smyslu shora uvedeného ust. § 250b odst. 3 o.s.ř. jde jen tehdy pokud se žalobce domáhá něčeho jiného než v původní žalobě, ale i v případě, že požaduje totéž, ale na základě jiného skutkového stavu, tj. skutkového základu věci, než jak jej vylíčil v původní žalobě.

75. Pokud v průběhu řízení před soudem je namítána absolutní neplatnost pro důvody, které žalobkyně v řízení před správním orgánem výslovně neuváděla, nelze toto považovat za změnu dle shora uvedeného ustanovení, nepřipuštění možnosti uplatnit tyto námitky by bylo formalistickým a v zásadě extenzivním výkladem ust. § 250b odst. 3 o.s.ř. (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.4.2009, sp. zn. spisová značka). V daném případě soud dospěl k závěru, že nedošlo k změně návrhu, o němž rozhodoval správní orgán, neboť nedošlo ke změně petitu ani skutkových tvrzení. Navíc k tvrzené neplatnosti pro neurčitost soud přihlíží z úřední povinnosti.

76. Pro vše shora uvedené má soud pojistnou smlouvu za absolutně neplatnou, proto je účastnice povinna vydat bezdůvodné obohacení s tím, že v souladu s pokynem odvolacího soudu měl soud vymezit rozsah úhrad pojistného na hlavní pojištění (bez úhrada na jednotlivá připojištění) od počátku pojistné smlouvy do výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 11.4.2018. Ačkoliv ve smlouvě nebylo sjednáno určitým způsobem, jaká část pojistného byla uhrazena na hlavní pojištění a jaká část pojistného byla uhrazena na jednotlivá připojištění, rovněž v rámci řízení před finančním arbitrem nebyl nárok v tomto směru specifikován, což byla i jedna z odvolacích námitek v rámci řízení u finančního arbitra, soud pro uvedené vycházel z částky, která byla v řízení prokázána výpisem z interního systému, z něhož byl prokázán způsob alokování pojistného, a to částkou 817 Kč měsíčně na hlavní pojištění. Uvedená částka odpovídá i údaji, který byl ve výročních dopisem vystavených účastnicí. Žalobkyní tak bylo uhrazeno za období od počátku pojištění do výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, celkem hodnota plateb, tj. 817 Kč x 93 plateb = 75 981 Kč. Uvedená částka byla ponížena o vyplacené plnění v roce 2015 ve výši 8 400 Kč v rámci vzájemného zúčtováním, proto bezdůvodné obohacení přestavuje částku 67 581 Kč.

77. Současně je účastnice povinna zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení, který je účastnice povinna uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty dané ve výzvě k vydání bezdůvodného obohacení (tj. od dne 12.5.2018) a trvá až do zaplacení dluhu. (výrok I.)

78. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 o.s.ř. tak, že v řízení zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, a to v celkové výši 61 133,30 Kč s tím, že ačkoliv žalobkyně nebyla v řízení fakticky zcela úspěšná, neboť žádala vydání bezdůvodného obohacení v částce 130 944 Kč, řízení bylo ve vztahu k vydání zaplaceného pojistného za připojištění zastaveno a soud učinil závěr, že v daném případě nelze shledat zavinění na zastavení řízení na straně žalobkyně, která postupovala v souladu s poučením finančního arbitra a podala proti jeho rozhodnutí žalobu, současně zavinění nelze shledat ani na straně účastnice, proto ve vztahu k zastavení řízení by bylo nutné postupovat dle ust. § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., tedy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, a tudíž uvedené nemá dopad na výpočet náhrady nákladů řízení žalobkyně. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, které náleží odměna z tarifní hodnoty 50 000 Kč stanovená dle ust. § 6 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 a ust. § 9 odst. 4 písm. d) 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (advokátního tarifu) ve znění účinném do 31.12.2024 ve výši po 3 100 Kč/úkon za 6 úkonů právní služby podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (příprava převzetí věci, podání žaloby, vyjádření k podání účastnice ze dne 27.6.2024, účast na jednání soudu dne 28.8.2024 a dne 6.11.2024, doplnění skutkových tvrzení ze dne 30.8.2024), odměna z tarifní hodnoty 88 000 Kč stanovená dle ust. § 6 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 a ust. § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve znění účinném 1.1.2025 ve výši po 4 620 Kč/úkon za 3 úkony právní služby podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (účast na jednání soudu dne 20.10.2025, dne 3.12.2025 a dne 7.1.2026). Dále shora uvedeným úkonům odpovídající paušální náhrada hotových výdajů za 6 úkonů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinné do 31.12.2024 a za 3 úkony po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinné po 1.1.2025.

79. Dále náhrada cestovného ve vztahu k uskutečněným jednáním soudu v celkové výši 10 240 Kč (3 408 Kč + 3 420 Kč + 1 706 Kč).

80. Ve vztahu k jednání soudu uskutečněnému dne 28.8.2024 a dne 6.11.2024 právní zástupce žalobkyně absolvoval cestu osobním vozem LEXUS RX450H, reg. zn. SPZ, ze sídla advokátní kanceláře v Plzni do budovy soudu v Praze a zpět (tj. 2 x 95 km) s tím, že základní sazba náhrady za 1 km jízdy podle ust. § 157 odst. 4 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve spojení s vyhláškou č. 398/2023 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024 u osobních silničních motorových vozidel činila 5,60 Kč, průměrná cena pohonných hmot u benzínu 98 oktanů za 1 litr podle ust. § 158 odst. 3 zákoníku práce a citované vyhlášky u osobních silničních motorových vozidel činila 42,60 Kč za litr, spotřeba použitého vozidla uvedená v osvědčení o registraci vozidla je 7,9 l/100 km (užitá metodika dle technického průkazu (EU 2018/1832), proto amortizace činí 2 x 1 064 Kč (190 km x 5,60 Kč) a cena spotřebovaných pohonných hmot činí 2 x 640 Kč (15,01 litru x 42,60 Kč).

81. Ve vztahu k jednání soudu uskutečněnému dne 20.10.2025 a dne 3.12.2025 právní zástupce žalobkyně absolvoval cestu osobním vozem LEXUS RX450H, reg. zn. SPZ, ze sídla advokátní kanceláře v Plzni do budovy soudu v Praze a zpět (tj. 2 x 95 km) s tím, že základní sazba náhrady za 1 km jízdy podle ust. § 157 odst. 4 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve spojení s vyhláškou č. 475/2024 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025 u osobních silničních motorových vozidel činila 5,80 Kč, průměrná cena pohonných hmot u benzínu 98 oktanů za 1 litr podle ust. § 158 odst. 3 zákoníku práce a citované vyhlášky u osobních silničních motorových vozidel činila 40,50 Kč za litr, spotřeba použitého vozidla uvedená v osvědčení o registraci vozidla je 7,9 l/100 km (užitá metodika dle technického průkazu (EU 2018/1832), proto amortizace činí 2 x 1 102 Kč (190 km x 5,80 Kč) a cena spotřebovaných pohonných hmot činí 2 x 608 Kč (15,01 litru x 40,50 Kč).

82. Ve vztahu k jednání soudu uskutečněnému dne 7.1.2026 právní zástupce žalobkyně absolvoval cestu osobním vozem LEXUS RX450H, reg. zn. SPZ, ze sídla advokátní kanceláře v Plzni do budovy soudu v Praze a zpět (tj. 2 x 95 km) s tím, že základní sazba náhrady za 1 km jízdy podle ust. § 157 odst. 4 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve spojení s vyhláškou č. 573/2025 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026 u osobních silničních motorových vozidel činila 5,90 Kč, průměrná cena pohonných hmot u benzínu 98 oktanů za 1 litr podle ust. § 158 odst. 3 zákoníku práce a citované vyhlášky u osobních silničních motorových vozidel činila 39 Kč za litr, spotřeba použitého vozidla uvedená v osvědčení o registraci vozidla je 7,9 l/100 km (užitá metodika dle technického průkazu (EU 2018/1832), proto amortizace činí 1 121 Kč (190 km x 5,90 Kč) a cena spotřebovaných pohonných hmot činí 585 Kč (15,01 litru x 39 Kč).

83. Dále právnímu zástupci náleží náhrada za zmeškaný čas stráveného cestou na jednání konané dne 28.8.2024 a dne 6.11.2024 v rozsahu 12 půlhodin po 100 Kč (ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinné do 31.12.2024), tj. v částce 1 200 Kč a dále na jednání konané dne 20.10.2025, dne 3.12.2025 a dne 7.1.2026 v rozsahu 18 půlhodin po 150 Kč (ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném po 1.1.2025), tj. v částce 2 700 Kč. Celkem tak náhrada za zmeškaný čas činí 3 900 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 48 044 Kč (32 460 Kč + 3 150 Kč + 8 534 Kč + 3 900 Kč), jelikož právní zástupce je plátcem daně z přidané hodnoty dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku 61 133,30 Kč (3 000 Kč + 48 044 Kč + 10 089,30 Kč), která byla účastnici uložena k úhradě v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.) na zákonné místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

Nesplní-li účastnice dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.