OSPH06 6 C 85/2013-776

USNESENÍ ⟪LB:lb_001⟫ Obvodní soud pro adresa rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 440 574,87 Kč s příslušenstvím, opravným usnesením

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 3. 2024, č. j. 6 C 85/2013-776, se ve výrokové části pod bodem IV. opravuje tak, že se chybně uvedená částka ve znění: „55 613,54 Kč“ nahrazuje takto: „50 613,54 Kč“, a pod bodem V. tak, že se chybně uvedená částka ve znění: „5 649,40 Kč“ nahrazuje takto: „15 649,40 Kč“.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 446,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % p.a. od 21. 2. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 380 128,41 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % p.a. od 21. 2. 2013 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení v částce 156 842 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalovaného.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu na nákladech znalečného částku 55 613,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet zdejšího soudu na nákladech znalečného částku 5 649,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Při vyhlášení shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti při stanovení výše nákladů znalečného, které jsou žalobkyně a žalovaný povinni zaplatit České republice.

Jak soud uvedl v odstavci 65 citovaného rozhodnutí, při jeho vyhlášení byla zohledněna chybná výše složených záloh, která v případě žalobkyně činila částku 5 000 Kč a u žalovaného částku ve výši toliko 13 000 Kč. Z tohoto důvodu činil rozdíl mezi znalečným, jež bylo žalobkyni uloženo k úhradě, a jí složenou výší záloh částku 50 613,54 Kč a u žalovaného částku 15 649,40 Kč, jak je uvedeno ve výroku výše.

Soud proto v souladu s § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.

1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet,

2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně,

3. Žalobkyně v písemném vyjádření uvedla, že je zcela nerozhodné tvrzení žalovaných, že o zásahu do elektroinstalace nic nevědí, protože skutečnost, zda zásah do elektrické instalace provedli žalovaní sami či jiná osoba, není podstatná, protože zákon č. 458/2000 Sb. výslovně zavinění odběratele nestanoví. Vzhledem k tomu, že žalovaní jsou jedinými osobami, které mohly mít z realizovaného neoprávněného odběru elektřiny majetkový prospěch a také ke skutečnosti, že žalovaní neprokázali, že by kdokoli jiný předmětnou nemovitost užíval, jsou povinni nahradit stanovenou náhradu škody. Je nesporné, že žalovaní byli jedinými osobami, které měly pro odběrné místo uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, a předmětnou nemovitost také soustavně užívali. Podle žalobkyně je pasivní legitimace 2. žalované dána tím, že 2. žalovaná byla osobou, která neoprávněně odebíranou elektřinu užívala a protože je manželkou 1. žalovaného, se kterým žije ve společné domácnosti, je pasivně legitimovaná v této věci. Žalobkyně učinila nesporným, že dne 27.4.2012 došlo k poruše na distribuční soustavě, která způsobila bezproudí v odběrném místě žalovaných. Není ale pravdou, že by v dané souvislosti došlo ke kontrole elektrické instalace na pozemku nebo v nemovitosti žalovaných. Vzniklá situace, kdy byl síťový kabel ve vlastnictví žalobkyně ve zkratu s kabelem na pozemku žalovaných, byla vyřešena opravou připojovacího kabelu, který končí v přípojkové skříňce na hranici pozemku žalovaných. V době bezproudí bylo k zajištění distribuce dodávky elektřiny užito provizorního kabelu, který vedl po povrchu od přípojkové skříně na hranici pozemku do propojovací skříňky v opláštění nemovitosti. Při opravě tak nedošlo k odkrytí propojovacího kabelu vedoucího přes pozemek žalovaných, ani k jiné jeho kontrole, jelikož po odstranění závady na přívodním kabelu již ke zkratu nedocházelo a byla tak obnovena dodávka elektřiny do odběrného místa. V této souvislosti nedošlo k odečtu elektroměru tak, jak tvrdí žalovaní. Pokud se týká způsobu stanovení náhrady škody, odkázala žalobkyně na § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a uvedla, že v odběrném místě žalovaných byly před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny realizovány 2 odečty provedené za účelem zúčtování spotřeby elektřiny, a to dne 9.3.2012 a 8.3.2011, přičemž oba odečty byly samoodečty a proto je nelze při stanovení doby trvání neoprávněného odběru brát v úvahu. Žalobkyně tedy nemohla postupovat jinak, než v souladu s citovanou vyhláškou a stanovit dobu trvání na 24 měsíců. Tvrzení žalovaných, že v odběrném místě byl proveden odečet za účelem zúčtování spotřeby elektřiny dne 16.10.2012 se nezakládá na pravdě. Předmětný elektroměr č. T321606 nezaznamenával spotřebu elektřiny, k tomuto dni tak došlo pouze k výměně měřícího zařízení za elektroměr č. Anonymizováno, nikoli k odečtu elektroměru za účelem zúčtování.

4. V této fázi řízení soud zkoumal oprávněnost základu žalobního nároku a věcnou legitimaci účastníků řízení.

5. Soud zjistil ze Záznamu o zjištění neoprávněného odběru elektřiny ev. č. Anonymizováno, že pracovníci žalobkyně dne 2.1.2013 zaznamenali v odběrném místě adresa neoprávněný odběr elektřiny. V záznamu je uvedeno: „Přes přípojkovou skříň SP5 v plotě odběr 2-15, v okamžiku, kdy nás paní jméno FO po delším čekání pustila k elektroměru, byl odběr v SP5-7-6-16 A a přes elektroměr 0-0-0. právnická osoba přímotopný elektrický kotel a bojler, nádržka kotle teplá, ale těsně před zpřístupněním kdesi v domě odpojený elektrický přívod ke kotli. Poté nás z domu vykázali i s elektroměrem a přivolána PČR.“

6. Z kopie listiny Neoprávněný odběr elektřiny – vyúčtování náhrady škody ze dne 11.1.2013 má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovaným za neoprávněný odběr elektřiny zjištěný dne 2.1.2013 na adrese adresa náhradu škody v celkové výši 576.377,87 Kč s tvrzením, že v odběrném místě bylo zjištěno, že z neměřené části vedení elektřiny bylo vyvedeno neměřené třífázové odbočení, jehož prostřednictvím byla neoprávněně odebírána neměřená elektřina. Škoda za neoprávněný odběr elektřiny byla žalobkyní stanovena za dobu od 3.1.2011 do 2.1.2013.

7. Z kopie listiny Výzva k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr ze dne 29.1.2013 adresované žalobkyní žalovaným má soud za prokázáno, že s odkazem na vyúčtování za neoprávněný odběr elektřiny ze dne 11.1.2013 vyzvala žalované znovu k zaplacení náhrady škody v celkové výši 576.377,87 Kč.

8. Z kopie listiny Předžalobní upomínka ve věci neoprávněného odběru elektřiny ze dne 5.2.2013 adresované žalobkyní žalovaným má soud za prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně opětovně vyzvala žalované k zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v částce 576.377,87 Kč ve lhůtě do 20.2.2013.

9. Z kopie faktury č. hodnota vystavené žalobkyní 1. žalovanému dne 11.1.2013 má soud za prokázáno, že 1. žalovanému vyfakturovala žalobkyně za neoprávněný odběr elektřiny a náklady s tímto zjištěním spojené částku 576.377,87 Kč s datem splatnosti 28.1.2013.

10. Z kopie Smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi právnická osoba. a 1. žalovaným, č. smlouvy Anonymizováno, má soud za prokázáno, že byla uzavřena dne 31.10.1997 pro odběrné místo adresa a byla uzavřena pouze s 1. žalovaným.

11. Z kopie potvrzení žalobkyně ze dne 16.10.2012má soud za prokázáno, že tohoto dne provedli zaměstnanci žalobkyně na odběrném místě u žalovaného kontrolu odběrního místa. Na odběrném místě byl vyměněn elektroměr.

12. Z kopie potvrzení žalobkyně ze dne 29.11.2012 má soud za prokázáno, že tohoto dne provedli zaměstnanci žalobkyně na odběrném místě u žalovaného kontrolní odečet.

13. Z kopie potvrzení žalobkyně ze dne 2.1.2013 soud zjistil, že tohoto dne zjistili zaměstnanci žalobkyně neoprávněný odběr na odběrném místě u žalovaného.

14. Ze znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem Vysokou školou báňskou, Anonymizováno adresa, Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno č. datum má soud za prokázáno mj., že ohledáním vnitřních i vnějších částí domu a přístupných částí elektrického rozvodu v domě dne 21.8.2014 nebylo zjištěno, že by dům byl v minulosti nelegálně připojen k elektrické síti. Pro prokazatelné zjištění, zda tomu tak skutečně bylo či ne, by se však muselo provést úplné odkrytí přívodního kabelového vedení mezi přípojkovou skříní SP5 a elektroměrovým rozvaděčem uvnitř domu. Opravou vyhořelých kabelů (27.4.2012) byl dotčen i přívodní kabel vedoucí do domu ze skříně SP5. Pokud se týká funkce „HOLD“ na klešťových ampérmetrech, které byly pracovníky žalobkyně použity dne 2.1.2013, není možné prokazatelně zjistit, zda tato funkce byla v případě fotografie č. 3, tj. po demontáži elektroměru, aktivována či nikoli. Jediným limitujícím faktorem je nízká kvalita této žalobkyní poskytnuté fotografie. Měřením izolačního odporu přívodního kabelového vedení mezi vnější pojistkovou skříní SP5 umístěnou v plotě a elektroměrovým rozvaděčem umístěným v domě znalci zjistili, že ke ztrátám elektřiny nemůže docházet. Stav izolace v rámci tohoto kabelu byl shledán v pořádku. Možnost závady na elektroměru i na použitých klešťových ampérmetrech je možno vyloučit. Na základě prohlídky a provedených měření ze dne 21.8.2014 znalci neshledali neoprávněné připojení k síti, avšak pro prokazatelné zjištění neoprávněného odběru by bylo nutno odkrýt kabelové vedení od přípojkové skříně až po elektroměrový rozvaděč uvnitř domu. Pokud jde o výši náhrady škody, uvedl znalecký ústav, že v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny, což je i případ v této věci, je nutno postupoval podle vyhlášky č. 82/2011 Sb. Znalecký ústav dále uvedl, že je nutno počítat s dobou 24 měsíců, neboť předposlední pravidelný odečet elektroměru (nikoli samoodečet) proběhl dne 8.3.2006. I v případě, že by byl za pravidelný odečet považován kontrolní odečet provedený pracovníkem žalobkyně dne 29.11.2012, nemělo by to na stanovení doby 24 měsíců vliv, neboť předposledním pravidelným odečtem by pak byl odečet provedený dne 12.3.2007. Neoprávněný odběr tak trval od 3.1.2011 do 2.1.2013, tedy 730 dnů. Znalecký ústav provedl výpočet množství neoprávněně odebrané energie podle ust. § 9 uvedené vyhlášky, kdy technicky dosažitelná spotřeba elektřiny žalovaným činila 96,7104 MWh. V souladu s cenovým rozhodnutím ERÚ pak znalecký ústav vynásobil množství neoprávněně odebrané energie částkou 4 517,10 Kč/MWh včetně DPH a celková cena neoprávněně odebrané energie tak činí 436 850,82 Kč. Znalecký ústav dále povýšil náhradu škody za neoprávněný odběr elektrické energie o účelně vynaložené náklady žalobkyně na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 501 Kč (v tomto rozsahu vycházel z tvrzení žalobkyně). Celkem tak znalecký ústav stanovil náhradu škody částkou 448 351,82 Kč.

15. Ze znaleckého posudku č. datum zpracovaného znaleckým ústavem Anonymizováno který vypracoval revizi znaleckého posudku znaleckého ústavu adresa školy báňské, má soud za prokázáno, že vyjma výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, kterým se soud v této fázi řízení nezabýval, v podstatě potvrdil závěry předchozího ústavního znaleckého posudku. Pokud jde o výši náhrady škody za neoprávněně odebranou elektrickou energii, dospěl revizní znalecký ústav k částce 562 463,99 Kč. Znalecký ústav dospěl k závěru, že je v daném případě nutné postupoval podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., tento postup shledal jediným možným. Znalecký ústav uvažoval shodně jako adresa škola báňská období neoprávněného odběru 24 měsíců, a to od 3.1.2011 – 2.1.2013. Cenu odebrané energie po dobu trvání neoprávněného odběru stanovil v souladu s vyhláškou částkou 462 109,37 Kč, daň z elektřiny vyčíslil částkou 2 736,90 Kč a DPH částkou 97 617,72 Kč. Celkem tak náhradu škody vyčíslil částkou 562 463,99 Kč. Znalecký ústav rovněž upozornil na to, že na odběratele, který realizoval neoprávněný odběr, nelze nahlížet jako na běžného odběratele a nelze ani jakkoli predikovat průběh spotřeby v čase v místě neoprávněného odběru.

16. Z výslechu svědka tituly před jménem jméno FO, současného vlastníka nemovitostí v adresa má soud za prokázáno, že k zápisu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí došlo v lednu roku 2016 a dne 25.2.2016 byla nemovitost znovu připojena k elektrickému rozvodu. Výkopové a instalační práce při této příležitosti zajišťovala firma právnická osoba. Svědek má pouze zprostředkované informace od jméno FO, elektromontéra firmy jméno FO, že měl tento technik potíže dostat se do místa, kde je pojistková rozvodná skříň a že při kopání využil zčásti bývalého přívodu elektřiny, který odstranil a do původní chráničky napojil nový kabel. Technik řekl svědkovi, že „je to tam nějak narušené a že to snad bylo poškozené nějakou další prací“. Technik společnosti jméno FO svědkovi nic konkrétního neukazoval. Výkopové práce a nové připojení kabelů bylo prováděno pouze z toho důvodu, že podle nové vyhlášky musí být elektroměr umístěn na hraně pozemku a nikoli v nemovitosti, jak tomu bylo dosud.

17. Z výslechu svědka jméno FO, elektromontéra firmy právnická osoba, má soud za prokázáno, že na elektroinstalaci v nemovitosti v adresa pracoval z toho důvodu, že šlo o obnovení dodávky elektřiny do tohoto objektu. O připojení požádal budoucí vlastník nemovitosti. Svědek informoval nového vlastníka, že elektroměr musí být umístěn do oplocení a musí být natažen nový přívodní kabel od plotu do bývalého místa v domě, kde byl umístěn elektroměr. Pracovníci firmy jméno FO tedy vyzdili elektroměrový rozvaděč v oplocení, vykopali asi 5m od domu zeminu a prostoupili otvorem do suterénu domu a dále pokračovali kabelem pod stávající elektroměrový rozvaděč umístěný v chodbě domu. Svědek kabel dotáhl až pod bývalý rozvaděč a protože byl celodřevěný a nedal se provrtat, aby mohl protáhnout nový kabel, hledal místo, kudy by ho mohl obejít, aby neporušil kabel původní. Proto si vysekal otvor ve zdi, kde našel trubku, kde vedl původní neměřený kabel. Na to, že je neměřený, svědek usoudil z toho, že byl v chráničce a vodiče odpovídaly barvám, které vedly z venku z pojistkové skříně. Svědek tedy trubku přerušil, neměřené dráty vyndal a trubku použil na provlečení nového kabelu. Po přestřižení původních vodičů nešly dráty vytáhnout, což svědka zarazilo, protože je to nestandardní a také si všiml na levé straně rozvaděče nově sádrovaného místa, což ho rovněž zarazilo, proto pokračoval dál v trubce po neměřeném kabelu, až objevil místo, které vysekal a tam našel přerušenou chráničku, ve které vedly původně vodiče. Po odstranění sádry viděl přerušenou trubku a na každém fázovém vodiči byly nasazeny nové chránící trubky, které byly podélně rozřízlé, takže tam musely být dány dodatečně. Když trubky z vodičů sejmul, všechny 3 fázové vodiče byly omotané izolační páskou, na každé straně byla vypálená izolace asi 7cm, což je nestandardní a bylo to před elektroměrem na vedení, které má být celistvé a bez přerušení. Tuto skutečnost svědek oznámil svému zaměstnavateli, který mu uložil, aby celou záležitost zdokumentoval a nález přivezl do firmy, to svědek také udělal, ale žádný zápis k tomu nepsal. Porušení kabelů svědek demonstroval i čtyřmi fotografiemi, které byly provedeny k důkazu a které sám svědek vyhotovil při prováděných pracích. Podle svědkova zjištění musel být učiněn zásah na bývalém přívodním vedení elektřiny před elektroměrem. Zjištěné poškození podle názoru svědka nemohlo být způsobeno např. ztrouchnivěním. Lze předpokládat, že tam byl přechodový odpor, který pak způsobí zjištěné poškození.

18. Z doplňujícího výslechu zpracovatele revizního znaleckého posudku Doc. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem soud zjistil, že cíleně odstraněná část izolace se používá pouze v případě, když se provádí tzv. téčkové připojení jiného kabelu, popř. jiného vodiče. Z předložených a k důkazu provedených fotografií vyhotovených svědkem jméno FO je podle znalce patrno, že byly dodatečně dodány chráničky kabelů, kabel byl v místě přerušení izolace přetížen, což ukazuje na to, že tam vznikl vyšší přechodový odpor, tzn., musel tam být dodán další kovový prvek. Přechodový odpor vzniká u nedokonalých spojů, specificky u hliníkových vedení, jak je vidět i na fotografii. K tomu dochází vlivem průchodu elektrického proudu na spoji, kdy je vodič zahříván a zahříváním mění částečně svůj průřez, čímž dochází především u hliníkových vedení k uvolňování kabelů na spojích a vzniká tak vzduchová mezera, která zvětšuje přechodový odpor pro průchod elektrického proudu. V původní instalaci se jednalo o neměřenou část původního přívodního kabelu, z fotografií je znalec přesvědčen, že došlo k zásahu do elektroinstalace, tzn., že byl připojen jiný elektrický vývod. Vzhledem ke stavu jednotlivých vodičů, tedy k ohoření a porušení izolace, docházelo v tomto místě ke zvýšenému proudovému namáhání spoje nebo vodiče. Pokud se týká hodnot naměřených při zjištění neoprávněného odběru, pak podle názoru znalce zjištění, které bylo doloženo žalobkyní a je součástí znaleckého posudku, koresponduje s předloženými fotografiemi pořízenými svědkem jméno FO. Je tedy indikován neoprávněný odběr elektřiny. V současné době se nedá zjistit, v jaké časové ose k neoprávněným zásahům mohlo dojít.

19. Z výslechu svědků jméno FO a jméno FO, techniků žalobkyně, má soud za prokázáno, že na základě anonymního dopisu prověřovali, zda v odběrném místě v adresa nedochází k neoprávněnému odběru elektřiny. Zjistili, že spotřeba vykazovaná elektroměrem odpovídala spotřebě garsoniéry, kde se elektřina nepoužívá k topení, k zajišťování teplé vody ani k vaření. Pracovníci žalobkyně prováděli měření množství elektrického proudu v přípojkové skříni mimo hranice pozemku 1. žalovaného, ze které vede kabel do domu k elektroměru, a to odpovídalo vytápění standardního rodinného domu a poté, co jim byl 2. žalovanou umožněn přístup k elektroměru, zjistili, že přes elektroměr elektrický proud neprotéká. Po tomto zjištění odpojili technici žalobkyně (slyšení svědci) elektroměr, který odvezli. Oba svědci viděli při kontrole odběru elektřiny i plynový kotel, který vykazoval podle číselníku nulovou spotřebu a dále elektrokotel, který byl na pohmat teplý. Svědkům se nepodařilo zjistit, na jakém místě mělo dojít k neoprávněnému odběru elektřiny, protože jim žalovaní další prohlídku nemovitosti již neumožnili.

20. V této fázi řízení soud ve věci rozhodl částečným a mezitímním rozsudkem č.j, 6C 85/2013-312 ze dne 10.6.2016, kterým ve výroku I. žalobu vůči původně žalované jméno FO zamítl, ve výroku II. rozhodl, že žaloba je vůči 1. žalovanému co do základu důvodná a výrokem III. uložil žalobkyni povinnost zaplatit 2. žalované náklady řízení ve výši 163 669,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce 2. žalované. Soud tak rozhodl po zhodnocení provedených důkazů podle ust. 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) na základě takto prokázaného skutkového stavu: první žalovaný uzavřel dne 31.10.1997 se společností právnická osoba. smlouvu o dodávce elektřiny pro odběrné místo adresa. Dne 2.1.2013 zjistili pracovníci žalobkyně v tomto odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny, když zjistili, že ač přes přípojkovou skříň SP5 v plotě prochází elektřina, elektroměr vykazoval stav odběru 0-0-0. Možnost závady na elektroměru a na pracovníky žalobkyně použitých klešťových ampérmetrech je možno podle znaleckých posudků vyloučit. Znalci dále zjistili měřením v odběrném místě, že nemůže docházet ke ztrátám elektřiny mezi vnější pojistkovou skříní SP5 umístěnou v plotě a elektroměrovým rozvaděčem umístěným v domě. Po zjištění neoprávněného odběru byl z odběrného místa odebrán elektroměr a byla do něj přerušena dodávka elektřiny. Při opětovném připojování odběrného místa k elektrizační soustavě v únoru 2016 pro nového vlastníka nemovitosti byl pracovníkem firmy jméno FO jméno FO zjištěn neoprávněný zásah na přívodním kabelu před měřícím zařízením (elektroměrem), kdy byl připojen jiný elektrický vývod. Technik po odkrytí části kabelového vedení mezi přípojkovou skříní a elektroměrovým rozvaděčem uvnitř domu objevil přerušenou trubku, na každém fázovém vodiči byly nasazeny nové chránící trubky, které byly podélně rozřízlé, z čehož je zřejmé, že tam musely být umístěny dodatečně. Všechny 3 fázové vodiče byly omotány izolační páskou, na každé straně byla vypálena izolace asi 7cm, což je nestandardní, protože vedení musí být celistvé a bez přerušení. Podle stavu jednotlivých vodičů (ohoření a porušení izolace) docházelo v tomto místě ke zvýšenému proudovému namáhání spoje nebo vodiče. K poškození nemohlo dojít prostou únavou materiálu. Zjištěné zásahy indikují neměřený odběr elektřiny.

21. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo zjištěno z kopie smlouvy o dodávce elektřiny číslo smlouvy Anonymizováno ze dne 31.10.1997, že byla uzavřena pouze mezi právnická osoba. a 1. žalovaným Jméno žalovaného, který je tak jediný se žalobkyní ve smluvním vztahu, zamítl soud žalobu vůči 2. žalované pro nedostatek její pasivní legitimace ve sporu.

22. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu pak soud s odkazem na ust. § 28 odst. 2 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb., ve znění účinném v době zjištění neoprávněného odběru, podle něhož je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám, dospěl k závěru, že žaloba směřující vůči 1. žalovanému je co do základu důvodná. Z ust. § 28 odst. 2 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb. je zřejmé, že tento zákon stanoví povinnost odběratele udržovat odběrné elektrické zařízení ve stavu odpovídajícím technickým normám a právním předpisům, a že tedy péče o řádný technický stav měřícího zařízení včetně rozvodných kabelů je zákonem svěřena odběrateli (zákazníku). Je tudíž nerozhodné, kdo neměřený přívod elektřiny do odběrného místa provedl a zda o tom (odběratel) zákazník věděl. Důsledky neoprávněného odběru nese odběratel (zákazník), aniž by bylo nutno zkoumat nejen jeho zavinění, ale i zjišťovat, kdo skutečně neměřenou odbočku provedl (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32Odo 1102/2006 ze dne 15.10.2007). Obranu 1. žalovaného (resp. obou žalovaných), že zjištěnou odbočku nejen neudělali oni, ale ani nevěděli, že existuje, tak soud shledal právně irelevantní.

23. K odvolání 1. žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 13Co 320/2016-343 ze dne 9.11.2016 rozsudek soudu I. stupně ve výroku II., kterým byl základ nároku vůči 1. žalovanému shledán opodstatněným, potvrdil. V ostatních výrocích zůstal rozsudek soudu I. stupně odvoláním nenapaden. Odvolací soud uzavřel, že se žalobkyni podařilo prokázat, že v odběrném místě žalovaného na adrese adresa, byl dne 2.1.2013 zjištěn neoprávněný odběr elektrického proudu. Ten den zaměstnanci žalobkyně zjistili v přípojkové skříni odběr proudu ve třech fázích 7 A,6 A a 16 A, zatímco přes elektroměr proud neprotékal. Podle zpracovatele znaleckého posudku Anonymizováno tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, sice žádný kabel, kterým by tekl neměřený proud, nalezen nebyl, protože kabely nebyly ani vykopány ze země, ani vysekány ze zdí domu žalovaného, ale protože byly naměřené proudové hodnoty po odpojení pojistek, nelze tento jev vysvětlit jinak, než že byl v místě neoprávněný odběr. Tento závěr potvrdil zpracovatel revizního znaleckého posudku v doplňujícím výslechu po té, kdy mu byly předloženy fotografie pořízené na místě svědkem jméno FO, zaměstnancem firmy jméno FO elektro, spol. s.r.o., který pracoval na obnovení dodávky elektrického proudu do domu na adrese adresa po té, co jej žalovaný prodal. Dalšími důkazy, že k neoprávněnému odběru docházelo, jsou videozáznam a zakázkový list ze dne 16.10.2012, který je důkazem o tom, že do odběrního místa byl instalován elektroměr (č. T 532890) a tento elektroměr byl na místě do 2.1.2013, kdy byl zjištěn neoprávněný odběr. Bylo zjištěno, že nahrazený (předešlý) elektroměr byl v pořádku a řádně měřil spotřebu elektrického proudu. Od zjištění neoprávněného odběru proudu do zprovoznění rozvodu v odběrném místě po prodeji nemovitosti žalovaným byla elektrická instalace odpojena od distribuční sítě, takže k tepelnému poškození izolace kabelů muselo dojít přede dnem 2.1.2013. Důkazy provedené v řízení tvoří logickou, ničím nenarušenou a uzavřenou soustavu, vzájemně se doplňují a navazují na sebe a ve svém souhrnu, hodnoceny podle § 132 o.s.ř., dokazují realizaci neoprávněného odběru elektrického proudu.

24. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud ČR usnesením č.j. 25Cdo 1129/2017-370 ze dne 30.5.2017 dovolání odmítl s odůvodněním, že podání dovolatele neobsahovalo obligatorní náležitosti dovolání, pro které nelze v řízení pokračovat, s dodatkem, že zjištěný skutkový stav nelze úspěšně napadnou dovoláním.

25. Po té, co byl v řízení (pravomocně) prokázán základ žalobního nároku, se soud začal zabývat zkoumáním výše žalobou uplatňovaného nároku. Po provedeném dokazování (viz níže) rozhodl rozsudkem č.j. 6C 85/2013-425 ze dne 9. 5. 2018 tak, že uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 135 803 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % p.a. od 21. 2. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, žalobu v části nároku žalobkyně na zaplacení částky 440 574,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z této částky od 21. 2. 2013 do zaplacení zamítl, rozhodl, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení a rozhodl o znalečném a vrácení části složené zálohy na znalecký posudek žalovanému. Soud k této částce dospěl vlastním výpočtem popsaným v odstavci 47 až 49 odůvodnění rozsudku ze dne 9.5.2018. K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze rozsudkem, č.j 13Co 334/2018-477 ze dne 16. 1. 2019, který nabyl právní moci dne 25. 2. 2019, rozsudek soudu I. stupně ve výrocích o věci samé I. a II. potvrdil, ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky je změnil tak, že uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 33 320 Kč a ve výroku o náhradě nákladů řízení státu IV. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit státu částku 57 038,94 Kč na účet soudu I. stupně, a výrok o vrácení zálohy změnil tak, že výše zálohy činí 15 000 Kč, jinak tento výrok potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku plyne, že odvolací soud měl za správný postup soudu I. stupně, který o výši škody rozhodl podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností s odkazem na ust. § 136 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění. K dovolání žalobkyně i žalovaného Nejvyšší soud ČR rozsudkem, č.j. 25Cdo 2692/2019-524 ze dne 28. 4. 2021 dovolání žalobkyně proti výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019 v části, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku I. a dovolání žalovaného proti výroku I. téhož rozsudku v části, jímž byl potvrzen zamítavý výrok II. a proti výroku III. o náhradě nákladů řízení odmítl a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019 ve výrocích I. a III. a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 5. 2018 ve výrocích I. až IV. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení, když uzavřel, že žalovaný prozatím neunesl důkazní břemeno k prokázání skutečnosti, že výše škody stanovená podle vyhlášky má sankční charakter. Nejvyšší soud se ani neztotožnil se způsobem, jakým soudy I. a II. stupně modifikovaly výpočet výše škody. Uvedl dále, že soud nemůže sám přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů a tím méně je nahradit vlastním názorem. Zásahem do výpočtového vzorce soud způsobil, že výše vypočtené náhrady škody je zcela náhodná a nemá žádnou vypovídací hodnotu. Soudní praxe se ustálila v závěru, že jak v případě neoprávněného odběru elektřiny připojením s disfunkčním měřícím zařízením, tak při neoprávněném odběru elektřiny, který měřící zařízení zcela obchází platí, že náhradu škody takovým odběrem způsobené je nutno pojímat jako platbu za celkovou spotřebu elektřiny uskutečněnou v daném období. Úhrada vypočtená podle § 9 vyhlášky v sobě zahrnuje plnění nejen za elektřinu odebranou v odběrném místě neoprávněně, nýbrž i za měřenou elektřinu odebíranou v daném objektu po právu. Částky žalovaným poskytované coby úplaty za měřenou elektřinu odebíranou v tomtéž období je třeba po nahrazení takto vyčíslené škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny považovat za plnění bez právního důvodu ve smyslu § 451 odst. 2 občanského zákona č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013. Jestliže odběratel elektrické energie poskytl dodavateli platby za účelem úhrady (byť chybně) naměřené spotřeby elektřiny v daném období, je nutné tyto platby odečíst od vyčíslené náhrady škody. Žalovaný v době neoprávněného odběru měl uzavřenou smlouvu o dodávkách elektrické energie, prováděl samoodečty a na základě nich legálně odebranou elektřinu platil. Jestliže soudy tyto platby neodečetly, odchýlily se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Uložil soudu I. stupně posoudit podle skutkových okolností, zda lze výši škody stanovit podle zjistitelných údajů nebo zda účastníci uzavřeli dohodu. Není-li tomu tak, je třeba postupovat při stanovení výše škody podle vyhlášky. Na škůdci pak leží důkazní břemeno k prokázání, že takto stanovená výše škody neplní kompenzační, ale sankční funkci a je nepřiměřeným zásahem do jeho majetkových práv. Jestliže škůdce důkazní břemeno unese, je soud povinen zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností případu za použití § 136 o.s.ř., popř. podle § 2955 občanského zákona. Nejprve tedy bude na žalovaném, aby prokázal, že výše škody stanovená podle vyhlášky je nepřiměřená vysoká a má sankční charakter.

26. Soud zjistil z listiny Znalecké posouzení, vytápění soustavy domu čp. adresa ulici 9 v adresa ze dne 25.7.2013, zpracovaného tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, znalcem z oboru energetika na žádost zástupce žalovaného, že k vytápění domu č. adresa ulici v adresa byla ke dni zpracování tohoto posouzení používána klasická dvoutrubková teplovodní soustava, která byla původně realizována jako samotížná pro kotel na koks. Tato soustava je dílčími zásahy upravena na nucený oběh teplovodním čerpadlem umístěným v suterénu rodinného domu u soustavy propojených teplovodních kotlů. Otopná tělesa v rodinném domě jsou vesměs konvektorového typu s přípojkami odpovídajícími již teplovodní soustavě s čerpadlem a nikoli samotížné. V kotelně jsou paralelně na soustavu připojeny tři kotle: a) nepoužívaný kotel na koks (není uhelna na skladování koksu), b) plynový kotel DESTILA DPL 25, podle majitele nepoužívaný, c) neoznačený elektrokotel se dvěma topnými patronami a termostatem. Mimo kotelnu je v prvním podlaží obytný prostor, vytápěný otevřeným krbem s teplovodní vložkou, údajně připojenou na hlavní otopnou větev z kotelny (nebylo možno provést ověření) jako čtvrtý paralelní zdroj tepla. Příprava teplé užitkové vody je provedena elektroohřívačem s původním zapojením na nízký tarif. V době prohlídky se jednalo o soustavu s nuceným oběhem s teplovodním čerpadlem typu MINOR s jednofázovým motorem, připojeným k elektrorozvodu rodinného domu.

27. Z kopie potvrzení vystaveného jméno FO ze dne 3.11.2012 soud zjistil, že jméno FO odprodal Jméno žalovaného 4m3 tvrdého achátového dřeva formou samotěžby za celkovou částku 2 000 Kč.

28. Z kopie darovací smlouvy, uzavřené mezi jméno FO, ml. a Jméno žalovaného ze dne 10.9.2012 soud zjistil, že dárce daroval obdarovanému 10m3 dřeva pouze k účelu palivového dříví.

29. Z kopie Zprávy o provedení kontroly a čištění spalinové cesty ze dne 6.3.2012, zpracované jméno FO – kominictví, soud zjistil, že kontrola byla provedena v objektu adresa. Kontrolován byl zděný komínový průduch z plných cihel opatřený Al komínovou vložkou.

30. Z kopie listiny vyhotovené žalovaným ze dne 8.3.2011 soud zjistil, že tohoto dne provedl žalovaný samoodečet elektroměru.

31. Z kopie listiny vyhotovené žalovaným ze dne 8.3.2012 soud zjistil, že tohoto dne provedl žalovaný samoodečet elektroměru.

32. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem soud zjistil, že se ve svém znaleckém posouzení, které bylo provedeno k důkazu, nezabývá tím, zdali dochází či nikoli k neoprávněnému odběru elektrické energie, avšak dospěl k závěru, že pokud bylo při kontrole zjištěno, že elektrokotel je teplý, není to samo o sobě důkazem, že by byl v tu dobu napájen z elektrické sítě. Svědek nezjišťoval, kolik paliva má žalovaný pro topení k dispozici, ale vycházel z množství paliva, které si žalovaný podle jeho tvrzení na topnou sezonu opatřil.

33. Z výslechu svědka jméno FO, dlouholetého přítele žalovaného, soud zjistil, že je se žalovaným v častém kontaktu, navštěvují se a vídají i několikrát do měsíce. Svědkovi není znám způsob rozvodu tepla v nemovitosti žalovaného, ví pouze, že žalovaný má více topidel na různé druhy paliv. Podle svědka převažuje vytápění pomocí krbové vložky. Z pozice běžného návštěvníka způsob elektroinstalace nezkoumal.

34. Z výslechu svědka jméno FO, nadřízeného žalovaného, soud zjistil, že se stýkají pouze příležitostně při oslavách, v domě žalovaného byl pouze asi dvakrát u příležitosti vánočních svátků. Při návštěvě zaznamenal, že v krbu hořel oheň, o způsobu vytápění nemovitosti však svědkovi není nic známo.

35. Z výslechu svědka jméno FO, dlouholetého kamaráda žalovaného, soud zjistil, že v posledním roce před svědeckou výpovědí (provedena 26.3.2014) byl u žalovaného na návštěvě asi dvakrát nebo třikrát. Je mu známo, že se v domě topí krbem, a bylo to tak podle svědka vždy. O jiném způsobu vytápění domu svědkovi není nic známo. Z doplňujícího výslechu svědka provedeného dne 14.11.2023 soud zjistil, že viděl u nemovitosti žalovaného naskládané dřevo.

36. Z výslechu svědka jméno FO, známého žalovaného, soud zjistil, že se se žalovaným nenavštěvují pravidelně, dochází tam však v různou roční dobu, podle názoru svědka se v domě vždy topilo krbem. O tom, zda jsou v domě ještě nějaké jiné zdroje tepla, se žalovaným nikdy nemluvil.

37. Z výslechu svědka jméno FO, bez poměru k žalovanému, soud zjistil, že před cca 10 lety obezdíval a obkládal žalovanému krbovou vložku v jeho nemovitosti. Nikdy předtím ani potom u žalovaného na návštěvě nebyl, není mu ani známo, zda měl žalovaný v nemovitosti jiné zdroje tepelného vyhřívání.

38. Z výslechu svědka jméno FO, kominíka, bez poměru k žalovanému, soud zjistil, že zpracovával zprávu o provedení kontroly a čištění spalinové cesty s datem 1. 3. 2010. Zpráva se týkala plynového topení v kotelně v prvním podzemním podlaží nemovitosti žalovaného. Pokud je ve zprávě uvedena krbová vložka, jedná se o krbovou vložku v obývacím pokoji v prvním nadzemním podlaží, a pokud je zde uveden stacionární kotel umístěný v kotelně v prvním podzemním podlaží, jedná se o původní kotel na tuhá paliva. Spalinové cesty se čistí z toho důvodu, že se v nich usazují úsady vzniklé hořením, které je třeba vyčistit, aby nedocházelo k vyhoření komínů nebo k jejich zanášení. Kontroly se provádějí u všech komínů, na které je napojený spotřebič.

39. Ze znaleckého posudku č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno ve znění doplnění č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 6. 7. 2022, zpracovaného znalcem tituly před jménem jméno FO, soud zjistil, že na otázku, jaká by byla roční spotřeba elektrické energie na ohřev TUV a topení v předmětné domě v případě, že by na vytápění byl používán elektrický kotel o příkonu 9000 W, znalec odpověděl, že spotřeba elektrokotle byla vypočítána pouze jako dotopného zařízení vzhledem k jeho nevhodnosti pro vytápění domu z důvodu malé výkonnosti. Celkovou spotřebu za období roku 2011 a 2012 znalec vypočetl na 37 460 kWh, ohřev teplé vody v tomto posudku znalec neuvažoval vzhledem k tomu, že nebyl zadokumentován ohřívač na vodu, tedy bojler. Pokud by však tento bojler v nemovitosti byl, byla by jeho spotřeba za rok 2011 a 2012 celkem 8 806 kWh. Elektrický kotel o příkonu 9000 W není vhodný svým výkonem pro plné vytápění nemovitosti.

40. Z doplnění č. 2/2023 znaleckého posudku č. hodnota–Anonymizováno ze dne 14. 2. 2023, zpracovaného znalcem tituly před jménem jméno FO, ve kterém vzal znalec při výpočtech v potaz existenci neoprávněného odběru, soud zjistil, že za období 9. 3. 2011 do 9. 3. 2012 uhradil žalovaný za odebranou elektřinu částku 10 717,19 Kč, za období od 10. 3. 2012 do 15. 10. 2012 částku 1 527,16 Kč a za období od 16. 10. 2012 do 1. 1. 2013 částku 5 748,80 Kč, celkem tedy 17 993,15 Kč. Celkové vypočítané náklady na možnou odebranou elektřinu domu činí podle propočtů znalce 209 621,20 Kč + stálá platba za uvedené období 4 621,41 Kč, tedy celkem 214 242,61 Kč (vypočítaná spotřeba elektrické energie vytápění +dům +bojler + stálá platba) a po odečtení již zaplacených faktur 17 993,15 Kč zbývá k doplacení 196 249,46 Kč.

41. Z výslechu znalce tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že setrval na závěrech svého znaleckého posudku, když vzal v úvahu neoprávněný odběr a z toho důvodu provedl přepočet tak, jak uveden ve 2. doplňku znaleckého posudku. Znalec přitom bral v úvahu i způsob vytápění nemovitosti a setrval na závěru, že příkon 9 kW elektrokotle není postačující na vytápění celé nemovitosti, ale pouze na její temperování v určitých obdobích, a proto dospěl k jinému cenovému rozdílu v druhém doplňku znaleckého posudku. Při vypracování znaleckého posudku bral v úvahu i znalecké posudky, které jsou součástí spisu. Při řádném odběru elektrické energie by byl elektrokotel připojen v nízkém tarifu.

42. Z kopie faktury č. 01A2012 vystavené dodavatelem jméno FO pro odběratele Jméno žalovaného dne 2. 4. 2012 soud zjistil, že vyúčtoval žalovanému částku 9 000 Kč, za obezdění a obložení krbové vložky na objektu rodinného domu adresa.

43. Z kopie čestného prohlášení jméno FO ze dne 18. 7. 2013 soud zjistil, že tento čestně prohlásil, že v říjnu a listopadu 2012 byl pětkrát na návštěvě u žalovaného na adrese adresa, vždy seděli v obývacím pokoji nebo kuchyni, která je propojena s obývacím pokojem, kde je umístěn krb, ve kterém se vždy při těchto návštěvách topilo.

44. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne 16. 7. 2013 soud zjistil, že byl u žalovaného v domě na adrese adresa v prosinci pětkrát na návštěvě a vždy se topilo v krbu, naproti kterému seděli.

45. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne 18. 7. 2013 soud zjistil, že byl u žalovaného na adrese adresa na návštěvě dne 23. 12. 2012 v odpoledních hodinách a dne 30. 12. 2012 rovněž v odpoledních hodinách. Každá z těchto návštěv trvala 2–3 hodiny a po dobu návštěv se po celou dobu topilo v krbu, který je umístěn v obývacím pokoji, kde po celou dobu návštěvy seděli.

46. Z kopie zprávy Provedení kontroly a čištění spalinové cesty ze dne 1. března 2010, zpracované jméno FO – kominictví, soud zjistil, že kontrola byla toho dne provedena na adrese adresa a týkala se zděného komínového průduchu z plných cihel.

47. Z listiny Znalecké posouzení vytápěcí soustavy domu čp. adresa ulici Anonymizováno v adresa ve vlastnictví pana jméno FO – doplněk, které zpracoval tituly před jménem právnická osoba, tituly za jménem, soud zjistil, že ten provedl vizuální prohlídku otopné soustavy na adrese adresa ulice 9 a po provedeném šetření dospěl k závěru, že provedený topný pokus prokázal schopnost krbové vložky Prity vytápět objekt pana jméno FO a prokázal, že zapojení tří paralelních kotlů v suterénu a oběhového čerpadla otopné vody je takové, že při otopu systému krbovou vložkou je vytápěn krbovou vložkou i elektrokotel, a tudíž stav elektrokotle „ohřátý“ není důkazem, že elektrokotel je v provozu.

48. Doplňující výpověď ze dne 14.11.2023 znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, zpracovatele znaleckého posudku ze dne 25. 9. 2015, již soud dále nehodnotil, neboť se týkala otázek žalovaného k jím popíranému neoprávněnému odběru elektrické energie, a existence neoprávněného odběru již byla pravomocně prokázána a vyřešena, jak shora uvedeno, mezitímním rozsudkem.

49. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

50. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. a nad rámec skutkových zjištění uvedených v mezitímním rozsudku má za prokázaný následující skutkový stav:

51. Žalobkyně zjistila v odběrném místě žalovaného neoprávněný odběr elektrické energie dne 2.1.2013. Při měření proudu v den zjištění neoprávněného odběru zaměstnanci žalobkyně zjistili, že přes přípojkovou skříň SP5 v plotě protékal proud 7A-6A-16 A. Žalovaný prováděl dlouhodobě pro účely ročního vyúčtování odběru elektrické energie samoodečet (minimálně v roce 2012 a 2011), v letech 2012 a 2011 tak neproběhl pravidelný odečet ze strany žalobkyně. Nemovitost žalovaného byla i v rozhodném období vytápěna z více zdrojů – krbem na dřevo, plynovým kotlem a elektrokotlem, přičemž ten sloužil pouze k dotápění, resp. temperování nemovitosti, jeho příkon mu ani plné vytápění nemovitosti neumožňoval. Žalovaný zaplatil v rozhodném období za řádný odběr elektřiny částku 17 993,15 Kč (toto mezi účastníky nesporné).Výši neoprávněně odebrané elektřiny nelze v daném případě jednoznačně určit.

52. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

53. Podle ust. § 28 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění účinném v době zjištění neoprávněného odběru má zákazník právo na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

54. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb. je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

55. Podle ust. § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

56. Podle ust. § 28 odst. 2 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb. je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

57. Podle ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny,

(1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

(2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

(3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě.

(4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí

a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí

b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo

c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b).

(5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné.

(6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval

b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.

(7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

(8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený

a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí,

58. Z ust. § 28 odst. 2 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb. je zřejmé, že tento zákon stanoví povinnost odběratele udržovat odběrné elektrické zařízení ve stavu odpovídajícím technickým normám a právním předpisům, a že tedy péče o řádný technický stav měřícího zařízení včetně rozvodných kabelů je zákonem svěřena odběrateli (zákazníku). Je tudíž nerozhodné, kdo neměřený přívod elektřiny do odběrného místa provedl a zda o tom (odběratel) zákazník věděl. Důsledky neoprávněného odběru nese odběratel (zákazník), aniž by bylo nutno zkoumat nejen jeho zavinění, ale i zjišťovat, kdo skutečně neměřenou odbočku provedl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Odo 1105/2006 ze dne 15.10.2007). Obrana žalovaného, že zjištěnou odbočku nejen neudělal on, ale ani nevěděl, že existuje, tak není právně relevantní. Existence neoprávněného odběru kromě toho již byla, jak shora uvedeno, prokázána pravomocným mezitímním rozsudkem.

59. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebylo možno jednoznačně určit dobu, po kterou neoprávněný odběr trval, ani množství neoprávněně odebrané energie, dospěl soud ve shodě se znaleckými posudky adresa školy Anonymizováno k tomu, že je v prvé řadě třeba při výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr vycházet z vyhlášky č. 82/2011 Sb., v platném znění. Tato vyhláška pamatuje na případy, kdy množství neoprávněně odebrané elektřiny nelze zjistit, což je pojmovým znakem většiny druhů neoprávněného odběru. Výpočet podle vyhlášky vychází z hodnoty jističe, tedy zhruba z teoretického maximálního množství elektřiny, kterou bylo možno v daném místě odebrat. Takto vypočítaná škoda je tak fiktivní, nemá žádný vztah ke skutečnému množství neoprávněně odebrané elektřiny. Ústavní soud opakovaně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 11.8.2015, sp.zn. I. ÚS 668/15) ve svých nálezech deklaroval, že pokud soudy ukládají povinnost uhradit takto stanovenou fiktivní výši škody, která je založena na právní úpravě a nemá vztah ke skutečně způsobené škodě, jde o zásah do práva na ochranu majetku. Takový zásah je obecně dovolený, pokud sleduje legitimní cíl a je ve vztahu k tomuto cíli přiměřený. Cílem náhrady škody je primárně odškodnit poškozený subjekt. Náhrada škody plní rovněž preventivní funkci, avšak nesmí se jednat o sankci, a to ani v případě neoprávněného odběru. Náhrada škody v českém právu tak plní funkci kompenzační a její funkcí není poškozeného jakkoli obohatit. Výše uvedenou vyhlášku tak dle Ústavního soudu nelze aplikovat v případě, nebo ji lze aplikovat jen částečně, pokud by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval pouze naplnění kompenzace, ale mělo by jím dojít k jakési nadkompenzaci poškozeného (sankce neoprávněného odběratele). V takovém případě musí obecný soud výši škody stanovit sám, byť i s přihlédnutím k metodě výpočtu podle prováděcího předpisu, avšak při zohlednění dalších okolností konkrétního případu tak, aby se výše škody co nejvíce blížila skutečně vzniklé škodě.

60. Soud má v daném případě za to, že náhrada škody vypočtená podle vyhlášky ve výši 562 463,99 Kč za odběr elektrické energie za dobu dvou let v rodinném domě (tedy více než 280 000 Kč ročně) je zcela disproporcionální obvyklému vyúčtování za obdobnou nemovitost a období, a to i při zohlednění skutečnosti, že neoprávněný odběratel si nemusí počínat hospodárně tak jako odběratel, který za odběr platí. V řízení bylo prokázáno znaleckým posouzením znalce tituly před jménem jméno FO ze dne 25.7.2013, že elektrokotel o příkonu 9 000 KW, který byl v nemovitosti žalovaného instalován, nemohl sloužit k celkovému vytápění nemovitosti, ale pouze k dotápění nebo temperování. Výpovědí svědka jméno FO (svědek, který obezdíval krbovou vložku)a jméno FO (kominík) a jeho Zprávou o provedení kontroly a čištění spalinové cesty ze dne 6.3.2012 má soud za prokázáno, že v nemovitosti žalovaného byl instalován funkční krb na dřevo, vytápění nemovitosti tímto krbem bylo prokázáno i výpovědí svědků jméno FO, jméno FO a jméno FO. Žalovaný tak prokázal, že výše škody stanovená podle vyhlášky je v souzeném případě nepřiměřená vysoká a má sankční charakter. Soud je proto přesvědčen, že v daném případě by mechanická aplikace vyhlášky vedla k nepřiměřenému zásahu do majetkových práv žalovaného, neboť by taková náhrada škody ve značné míře plnila sankční funkci, což je v českém právu nepřípustné. Soud tak má za to, že v daném případě je třeba ve smyslu ust. § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, rozhodnout o výši škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností. Pokud jde o dobu trvání neoprávněného odběru, neměl soud jakéhokoli důvodu se odchylovat od fikce 24 měsíců stanovených vyhláškou, neboť bylo prokázáno (shodně všemi znaleckými posudky), že dobu trvání neoprávněného odběru v daném případě nebylo možno zjistit. Žalobkyně zjistila neoprávněný odběr dne 2.1.2013 a maximální doba 24 měsíců podle ust. § 9 odst. 6 předmětné vyhlášky odpovídá době od 3.1.2011 – 2.1.2013 (730 dnů). V této době neproběhl žádný pravidelný odečet za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny ve smyslu ust. § 9 odst. 6 vyhlášky, neboť žalovaný prováděl tzv. samoodečty elektroměru, které se nepovažují za pravidelné odečty. Kontrolní odečet provedený zaměstnanci žalobkyně u žalovaného dne 29.11.2012 nelze za pravidelný odečet považovat, avšak i kdyby tomu tak bylo, nemělo by to vliv na stanovení délky neoprávněného odběru fikcí (24 měsíců), neboť předposlední pravidelný odečet by i přesto proběhl dříve než v roce 2010 (žalovaný dlouhodobě za účelem ročního zúčtování prováděl samoodečty). Soud tak uzavírá, že v řízení nebyly prokázány jakékoli skutečnosti, že by doba 24 měsíců byla jakkoli nepřiměřená.

61. Pokud se týká výše náhrady za neoprávněný odběr, soud znovu neprováděl vlastní výpočty, neboť mu takový postup vytkl jako nepřípustný Nejvyšší soud, a vycházel z doplnění č. 2/2023 znaleckého posudku č. hodnota–Anonymizováno ze dne 14. 2. 2023 a jeho závěrů znalce tituly před jménem jméno FO, kterého pro tento účel ustanovil. Závěry znaleckého posudku jsou srozumitelné, logické, vycházejí z obsahu spisu, a soud je proto považuje za relevantní a neztotožňuje se s námitkami žalovaného a jím provedenými výpočty. Znalec vzal v úvahu existenci prokázaného neoprávněného odběru a zohlednil rovněž, že nemovitost žalovaného byla vytápěna z více zdrojů. Celkovou částku za dotápění elektřinou za období od 3.1.2011 do 2.1.2013 vypočetl na částku 139 829,50 Kč, celkové náklady na možnou odebranou elektřinu domu na 209 621,20 Kč + stálá platba za uvedené období 4 621,41 Kč, celkem tedy 214 242,61 Kč, po odečtu žalovaným zaplacených faktur za řádný odběr elektřiny v tomto období ve výši 17 993,15 Kč představují náklady na možnou odebranou elektřinu částku 196 249,46 Kč. Z této částky již žalovaný v průběhu řízení zaplatil žalobkyni částku 135 803 Kč, k doplacení tak zbývá částka 60 446,46 Kč. Tuto částku spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši uvedené ve výroku I. rozsudku proto soud žalobkyni přiznal a co do částky 380 128,41 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05% p.a od 21.2.2013 do zaplacení žalobu jako nedůvodnou zamítl.

62. Při rozhodování o nákladech řízení soud dospěl k závěru, že je na místě aplikovat ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, nikoli ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 25Cdo 3974/2015 ze dne 21. 9. 2016, podle něhož je ust. § 142 odst. 3 výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci, podle níž se řídí rozhodování o náhradě nákladů řízení. Závisí-li na znaleckém posudku rozhodnutí o základu nároku, není důvod podle § 142 odst. 3 o.s.ř. postupovat a na místě je vždy aplikace § 142 odst. 2 o.s.ř. V souzené věci rozhodl soud o základu žalobního nároku na základě znaleckých posudků (zpracovaných před rozhodnutím mezitímním rozsudkem), které (podpořeny svědeckými výpověďmi) prokázaly neoprávněný odběr, předpoklad pro rozhodnutí o nákladech řízení podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak byl splněn. Soud dále přihlédl i k chování žalobkyně, která i po té, kdy jí žalovaný dne 22.3.2019 zaplatil (podle v tu dobu pravomocného rozsudku) částku 135 803 Kč, setrvávala na žalobě v plné výši, a vzala ji zpět co do této částky až podáním ze dne 7.9.2023 (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 5183/2014 ze dne 6.10.2015, podle něhož je podstatné z hlediska rozhodování o nákladech řízení i to, jakým způsobem si účastníci v průběhu řízení počínali). Soud dále zohlednil i skutečnost, že žalobou uplatňovaný nárok byl žalobkyní v jeho výši silně nadhodnocen (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 5183/2014 ze dne 6.10.2015, usnesení Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2558/07 ze dne 24.4.2008).

63. Soud přiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 156 842 Kč, neboť žalovaný byl ve věci úspěšný do 66 % a jeho neúspěch činil toliko 34 %. Žalobkyně je tak povinna nahradit žalovanému jeho náklady řízení v rozsahu tohoto rozdílu, tj. 32 %.

64. Náklady tohoto řízení sestávají ze soudního poplatku za odvolání ze dne 13. 8. 2018 ve výši 6 791 Kč a dovolání ze dne 18. 3. 2019 ve výši 14 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty 576 377,87 Kč pro úkony právní služby učiněné do částečného zpětvzetí žaloby ze dne 27. 9. 2023 v sazbě 10 620 Kč, resp. 5 310 Kč za půl úkon, v případě právních služeb poskytovaných žalovaným jméno FO a jméno FO společně podle § 12 odst. 4 a. t. poté ve snížené sazbě 8 496 Kč, resp. 3 186 Kč za půl úkon. U úkonů právní služby učiněných po 27. 9. 2023 již tarifní hodnota činila toliko 440 574,87 Kč se sazbou ve výši 10 100 Kč za každý úkon, resp. 5 050 Kč za půl úkon. Soud honoroval v souhrnu 51 úkonů právní služby, z toho 13 úkonů sazbou ve výši 8 496 Kč, a to za převzetí zastoupení na základě plné moci ze dne 15. 2. 2013 podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., vyjádření ze dne 26. 7. 2013 a 28. 1. 2016 podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a dále účast u jednání před soudem ze dne 8. 11. 2013, 3. 2. 2014, 26. 3. 2014, 21. 1. 2015, 4. 3. 2015, 29. 4. 2015, 13. 1. 2016, 2. 3. 2016, 20. 4. 2016 a 10. 6. 2016 podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., dále 6 úkonů sazbou ve výši 3 186 Kč, a to za odpor ze dne 27. 6. 2014, doplnění vyjádření ze dne 2. 8. 2013 a 15. 4. 2015, dupliku ze dne 13. 9. 2013, formulaci otázek pro znalce ze dne 10. 4. 2014 a vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 27. 10. 2015 podle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 a. t. per analogiam, 19 úkonů sazbou ve výši 10 620 Kč, a to za závěrečné vyjádření ze dne 22. 3. 2018 a žádost o prodlužení lhůty a stručné vyjádření ze dne 23. 6. 2021 podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., odvolání ze dne 9. 8. 2016 a 13. 8. 2018, vyjádření k odvolání ze dne 14. 9. 2018, dovolání ze dne 6. 2. 2017 a 18. 3. 2019 a repliku k dovolání ze dne 4. 7. 2019 podle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. a účast u jednání před soudem ze dne 9. 11. 2016, 16. 10. 2017, 7. 3. 2018, 9. 5. 2018, 9. 1. 2019, 4. 10. 2021, 12. 1. 2022, 23. 11. 2022, 12. 5. 2023, 26. 6. 2023 a 27. 9. 2023 podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., 6 úkonů sazbou ve výši 5 310 Kč, a to za doplnění vyjádření k předloženým výpočtům ze dne 19. 10. 2017, repliku k vyjádření žalobkyně ze dne 23. 11. 2017, reakci na závěrečné vyjádření žalobkyně ze dne 4. 4. 2018, vyjádření k položeným dotazům na znalce ze dne 11. 5. 2022 a vyjádření k doplnění znaleckého posudku a výslechu znalce ze dne 7. 6. 2023 podle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 a. t. per analogiam a účast u jednání před soudem, při němž bylo pouze vyhlášeno rozhodnutí, ze dne 16. 1. 2019 podle § 11 odst. 2 písm. f) a. t., 4 úkony sazbou ve výši 10 100 Kč, a to za závěrečné vyjádření ze dne 11. 12. 2023 podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a za účast u jednání před soudem ze dne 14. 11. 2023 (dva úkony) a 27. 3. 2023 podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., a 3 úkony sazbou ve výši 5 050 Kč, a to za vyjádření k otázce nákladů řízení ze dne 13. 11. 2023, vyjádření k odvolání znalce ze dne 15. 12. 2023 a repliku k závěrečnému vyjádření žalobkyně ze dne 15. 12. 2023 podle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 a. t. per analogiam. Spolu s odměnou přiznal soud dále v příslušném počtu i náhradu hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. V případě úkonů učiněných do vypovězení plné moci ze dne 15. 8. 2017 původnímu advokátu žalovaného tituly před jménem jméno FO soud dále připočetl částku odpovídající dani z přidané hodnoty v sazbě 21 %, která činila z odměny ve výši 161 424 Kč a náhrad hotových výdajů ve výši 6 600 Kč celkem 35 285 Kč. V souhrnu tak soudní poplatky dosáhly částky 20 791 Kč, odměna advokáta po připočtení daně z přidané hodnoty k výše vymezeným úkonům částky 452 653 Kč a náhrada hotových výdajů částky 16 686 Kč, tj. celkem 490 130 Kč, přičemž žalovanému náleží náhrada toliko co do 32 % odpovídající částce 156 842 Kč.

65. Co se týká výroků o náhradě nákladů České republice, celkové náklady vzniklé v souvislosti se zpracováním znaleckých posudků a výslechy znalců činily 84 262,94 Kč, přičemž 66 % z těchto nákladů, tj. 55 613,54 Kč, je povinna nahradit žalobkyně a 34 %, tj. 28 649,40 Kč, přísluší žalovanému. Přestože v průběhu řízení žalobkyně složila zálohu ve výši 5 000 Kč a zálohy žalovaného dosáhly částky 13 000 Kč, soud v důsledku zjevné chyby v počtech uložil žalobkyni ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice na nákladech znalečného částku 55 613,54 Kč namísto částky 50 613,54 Kč a žalovanému ve výroku V. následně částku 5 649,40 Kč namísto částky 15 649,40 Kč. Tato zjevná chyba je dále zhojena v navazujícím opravném usnesení ve smyslu § 164 o. s. ř.

66. Třídenní lhůta k plnění je odůvodněna podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I., III., IV. a V.).

67. Výrok o místu plnění (k rukám advokáta) je odůvodněn dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do patnácti dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze podáním u soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení. Po právní moci tohoto opravného usnesení počíná znovu běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání proti opravovanému rozsudku, přičemž odvolání lze podat k Městskému soudu v Praze podáním u soudu podepsaného.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.