OSPH08 33 C 162/2022-162

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_009⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ 3. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_012⟫ bytem ulice a číslo, PSČ obec a číslo - část obce ⟪LB:lb_013⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_014⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_015⟫ o zaplacení 721 917 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky 159 925 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1 k rukám právního zástupce žalované 1 náhradu nákladů řízení ve výši 51 690 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 2 a 3 k rukám právního zástupce žalovaných 2 a 3 náhradu nákladů řízení ve výši 106 944,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 224 921 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tak, že mezi ní a žalovanými je u zdejšího soudu vedeno řízení pod sp. zn. 26 C 267/2021 o zaplacení 4 690 000 Kč s příslušenstvím, v němž žalovaní vystupují jako žalobci. Na návrh nynějších žalovaných bylo v uvedeném řízení nařízeno usnesením ze dne 27. 9. 2021, č. j. 26 C 267/2021-34, předběžné opatření, kterým bylo nynější žalobkyni zakázáno nakládat zejména se stavbou adresa na pozemku parc. číslo v katastrálním území a obci obec, kde žalobkyně realizovala projekt výstavby nazvaný„ Popovické terasy“. Na základě odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 11. 2021, č. j. 23 Co 371/2021-62, rozhodnutí zdejšího soudu změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Žalobkyně uvedla, že v důsledku nařízeného předběžného opatření, než zaniklo shora uvedeným způsobem, jí vznikla majetková a nemajetková újma ve výši 1 224 921 Kč. K jejímu vzniku došlo proto, že kvůli záznamu v katastru nemovitostí o zákazu nakládání se shora uvedenou stavbou musela žalobkyně činit kroky k ukončení smluv o budoucích kupních smlouvách se svými zákazníky. Vzniklou újmu původně specifikovala tak, že šlo o vrácené investiční výnosy budoucím kupujícím, s nimiž smlouvy ukončila, ve výši 564 996 Kč, dále že musela„ vynaložit hmotné náklady na právní služby externí právní kanceláře a náklady na vlastní zaměstnance, kteří se v průběhu převážné většiny měsíce října a listopadu roku 2021 věnovali jen otázce řešení nastalé situace“, ve výši 111 925 Kč na právní služby a 48 000 Kč na mzdové náklady na zaměstnance a dále že jí vznikla nemajetková újma spočívající v poškození dobrého jména a pověsti, kterou žalobkyně ocenila na 500 000 Kč. Požadovanou částku ve výši celkem 1 224 921 Kč jí žalovaní neuhradili ani po předžalobní výzvě.

2. Žalobkyně následně uvedla podáním ze dne datum, že shora zmíněné právní služby jí poskytla advokátka JUDr. příjmení v říjnu 2021, a popsala je jako„ právní služby spojené s ukončováním projektu Popovické terasy“. Dále uvedla, že na zakázce Popovické terasy ve společnosti žalobkyně pracovaly Ing. jméno příjmení a Ing. jméno příjmení.

3. Žalobkyně následně uvedla podáním ze dne datum, že jí vznikla„ nemajetková újma za zmařený obchod“ ve výši 470 331 Kč a dále nemajetková újma spočívající v poškození dobrého jména obchodní společnosti ve výši 29 669 Kč.

4. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu několikrát částečně zpět, přičemž řízení bylo v odpovídajícím rozsahu zastaveno usneseními zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2022, č. j. 33 C 162/2022-71 (co do částky 500 004 Kč), které nabylo právní moci dne datum, ze dne 11. 10. 2022, č. j. 33 C 162/2022-115 (co do částky 561 992 Kč a části úroku z prodlení), které ke dni vydání tohoto rozsudku ještě nenabylo právní moci, a ze dne 12. 10. 2022, č. j. 33 C 162/2022-125 (co do částky 3 000 Kč a části úroku z prodlení), které nabylo právní moci dne datum.

5. Po zohlednění shora uvedených pravomocných i nepravomocných částečných zastavení řízení tvořil jeho zbývající předmět požadavek na zaplacení částky 159 925 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení, sestávající co do jistiny ze shora uvedených částek ve výši 111 925 Kč za právní služby a 48 000 Kč za mzdové náklady na zaměstnance.

6. Žalovaná 1 se k žalobě vyjádřila tak, že pohledávka žalobkyně nemá reálný základ, neboť nařízené předběžné opatření nemohlo nijak ovlivnit projekt žalobkyně s názvem Popovické terasy. Uvedla, že žalobkyně byla povinna předcházet vzniku újmy. Byla si vědoma, že rozhodnutí o předběžném opatření je nepravomocné. Mohla tedy situaci se svými obchodními partnery zvládnout a vyčkat rozhodnutí odvolacího soudu, nikoli ukvapeně jednat. Žalovaná 1 dále namítla, že není ve věci pasivně legitimována a že žalovaní v každém případě neodpovídají za újmu v rozsahu převyšujícím částku 10 000 Kč, kterou složili jako jistotu v souvislosti s návrhem na nařízení předběžného opatření.

7. Žalovaní 2 a 3 se k žalobě vyjádřili tak, že nárok neuznávají. Podle nich žalobkyni v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením žádná újma nevznikla. Ze smluv o budoucích smlouvách kupních, které žalobkyně v tomto řízení předložila, nevyplývala žádná povinnost hradit budoucím kupujícím nějaké náhrady za inflační zhodnocení, ani nebyly v důsledku nařízení předběžného opatření naplněny podmínky pro vznik jakéhokoli práva budoucích kupujících na zaplacení smluvní pokuty. Pokud se tedy žalobkyně rozhodla ukončit s těmito třetími osobami smluvní vztah a zároveň se zavázala jim v této souvislosti něco zaplatit, učinila tak zcela dobrovolně, a ne v důsledku nařízeného předběžného opatření. Jelikož žalobkyně nemusela žádné ukončování smluv činit, bylo vynaložení jakýchkoli nákladů na právní zastoupení v této souvislosti rovněž jejím dobrovolným úkonem nemajícím příčinnou souvislost s předběžným opatřením. Dále žalovaní 2 a 3 namítli, že žalobkyně netvrdila, jaké konkrétní úkony advokátka JUDr. příjmení provedla, a že pokud by takovými úkony mělo být sepsání obsahově nenáročných dohod předložených žalobkyní, byla by výše údajné odměny advokátky zcela nepřiměřená. K nákladům na zaměstnance žalovaní 2 a 3 namítli, že žalobkyně by svým zaměstnancům musela mzdu vyplácet, i kdyby žádné předběžné opatření nařízeno nebylo, nehledě na to, že žalobkyně nedoložila jejich pracovní náplň, výši mzdy ani její vyplacení.

8. Při prvním ústním jednání soudu, kdy byla věc meritorně projednávána, dne datum poučil soud žalobkyni podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., že nebylo tvrzeno, co bylo obsahem smlouvy o právních službách mezi žalobkyní a JUDr. příjmení, jaké konkrétní právní služby poskytla JUDr. příjmení žalobkyni v říjnu 2021, kdy přesně, v jakých dnech a časech, v čem tyto právní služby spočívaly a jak byla stanovena či sjednána cena za ně. Soud výslovně uvedl, že tyto skutkové okolnosti musejí být tvrzeny natolik podrobně, aby bylo možno zkoumat souvislost každé jednotlivé právní služby s předběžným opatřením, v souvislosti s nímž byla žaloba podána. Dále poučil žalobkyni, že není tvrzeno, pokud jde o mzdové náklady, v čem tyto mzdové náklady spočívaly, kolik kterému zaměstnanci bylo z tohoto titulu vyplaceno, na základě jaké smlouvy a co bylo obsahem takové smlouvy, jaké konkrétní činnosti byly na základě toho vykonány, kdy přesně, v jakých dnech a časech a v čem spočívaly, a to opět v takové míře podrobnosti, aby bylo možno zkoumat souvislost těchto činností s předběžným opatřením. Soud žalobkyni upozornil, že nebudou-li tyto skutečnosti tvrzeny, pak se žalobkyně vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu.

9. Žalobkyně k tomu prostřednictvím svého právního zástupce při tomtéž jednání uvedla, že smlouva o právních službách musela existovat minimálně ústní, ale neví, jestli existovala i v listinné podobě. Pokud šlo o konkrétní úkony právního zástupce, odkázala na výslech navrhované svědkyně příjmení příjmení. Uvedla, že cena za právní služby byla běžná, na trhu v rámci hlavního města Prahy obvyklá, ve výši 2 500 Kč nebo 3 000 Kč za hodinu. Pokud šlo o mzdové náklady, uvedla, že zaměstnanci jako Ing. příjmení se smluvní agendě běžně věnují, ale zde vznikla situace, kdy klienti žalobkyně volali a nebylo to v rámci běžného výkonu zaměstnání. Každé ze zaměstnankyň byla vyplacena odměna ve výši 24 000 Kč, jinak je jejich běžná činnost saturována běžnou odměnou.

10. Soud při tomtéž jednání upozornil žalobkyni, že uvedené doplnění tvrzení je zcela nedostatečné vůči tomu, o čem soud žalobkyni poučil. Pokud šlo o právní služby, nebylo stále konkrétně tvrzeno, jaká smlouva o právních službách byla uzavřena, co bylo jejich obsahem apod., ani jak konkrétně a kdy byla ujednána odměna za ně; stejně tak pokládal soud za nedostatečné doplnění skutkových tvrzení ve vztahu k odměnám zaměstnanců.

11. Po tomto dalším upozornění žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce při jednání uvedla, že odkazuje jako na součást svých tvrzení na vyúčtování odměny a nákladů advokáta, které současně v podobě dvou tabulek předložila. Ke sjednání smlouvy o právních službách mezi žalobkyní a JUDr. příjmení došlo dne datum ústně po telefonu, přičemž předmětem byly právní činnosti v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením a byla za ně sjednána cena v částce 3 000 Kč za přípravu návrhu odvolání proti předběžnému opatření a komunikaci v souvislosti s odvoláním proti předběžnému opatření a dále odměna ve výši 2 500 Kč za hodinu ve vztahu k dalším úkonům. Pokud šlo o odměny pro zaměstnance, uvedla nově, že se jednalo o činnost nikoliv na základě pracovní smlouvy, ale o podnikatelskou spolupráci, a znovu odkázala na výpověď navrhované svědkyně příjmení příjmení.

12. Na následný dotaz soudu, které konkrétní úkony byly provedeny, kdo je provedl, komu předal výsledek své práce, kdy a jak je předal a s kým komunikoval, nebyla žalobkyně s to odpovědět a požádala k tomu o poskytnutí lhůty. Tomu soud vyhověl a poskytl žalobkyni lhůtu, aby dodatečně uvedla, co bylo obsahem jednotlivých právních služeb, které čerpala od JUDr. příjmení, kdo tyto služby za žalobkyni přebíral, kdo je zadával, jakou formou zadávání a přebírání probíhalo, mezi kým konkrétně a jakou formou byla ujednána smlouva o poskytování právních služeb mezi žalobkyní a JUDr. příjmení a kdy se tak stalo. Dále soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení ve vztahu k tomu, na základě jakého konkrétního právního poměru pro ni vykonaly činnosti pracovnice příjmení a příjmení, zejména, zda mezi žalobkyní a těmito osobami existoval nějaký pracovněprávní vztah, zda plnění ve výši 48 000 Kč bylo poskytnuto v rámci něho, nebo v rámci nějakého jiného vztahu, jak byl tento vztah ujednán, mezi kým konkrétně a kdy, v jaké formě, jakou povahu měla odměna, kterou žalobkyně v tomto směru těmto osobám údajně vyplatila, kdy a jak se tak stalo. Soud znovu zdůraznil, že tvrzení žalobkyně musejí být natolik konkrétní, aby ve vztahu k vynaloženým nákladům na právní služby a činnost pracovníků bylo možno dovodit, že se jednalo o činnost v příčinné souvislosti s předběžným opatřením, kterého se nynější řízení týkalo.

13. Žalobkyně následně uvedla podáním ze dne datum, že na advokátní kancelář se obrátila Ing. příjmení na pokyn jednatele bezprostředně po doručení předběžného opatření, a to na tu advokátní kancelář, se kterou má žalobkyně uzavřenu smlouvu o právních službách ze dne datum; obsah této smlouvy však podléhá povinnosti mlčenlivosti advokáta a žalobkyně neshledala důvodu ji předložit soudu. Dále uvedla, že předložila standardní vyúčtování advokátky JUDr. příjmení, ze kterého je zřejmé, že se jednalo o poskytování právních služeb v souvislosti s projektem obec. K dotazům soudu ohledně právních služeb provedených v měsíci říjnu 2021 sdělila, že zadání konkrétních úkolů advokátovi dle písemné smlouvy probíhá vždy ad hoc osobně, telefonicky nebo e-mailem, přičemž to považuje za dostatečně určité. Dále sdělila, že příčinná souvislost provedených právních služeb s ukončováním projektu obec plyne z popisu konkrétních položek v timesheetu (míněny výše uvedené dvě tabulky – pozn. soudu) a jakékoliv další sdělování podrobností interní komunikace se svým advokátem nepovažuje za podstatné pro předmět sporu. Požadavek na další podrobnosti ohledně smluvního vztahu žalobkyně s advokátem označila za překračující rámec žaloby a narušující smluvní vztah klienta s advokátem. Pokud šlo o náklady na„ pracovníky, kteří se agendě zrušení projektu obec věnovali interně v rámci společnosti,“ uvedla žalobkyně v tomto doplňujícím podání, že předkládá doklad o výplatě částky 24 893 Kč Ing. příjmení na základě faktury za říjen 2021, že s Ing. příjmení žádnou písemnou smlouvu nemá a že ta pro žalobkyni vykonává práci jako osoba samostatně výdělečně činná, která má IČO. K dříve uváděné další zaměstnankyni Ing. jméno příjmení, její práci a odměně, neuvedla žalobkyně nic.

14. Při následném ústním jednání soudu dne datum soud znovu upozornil žalobkyni, že i po doplnění jsou její tvrzení nedostatečná pro to, aby hypoteticky mohla být ve sporu úspěšná. Zejména stále nebylo konkrétně tvrzeno, a to jak ve vztahu k údajným právním službám, tak ve vztahu k údajné činnosti pracovníků žalobkyně, jak byly tyto činnosti konkrétně ujednány či objednány, kým, kdy, kdo tyto činnosti provedl, kdy je provedl, jakou formou je předal žalobkyni, v čem konkrétně spočívaly a jak byla a v jaké výši sjednána odměna za ně, a to v takové míře podrobnosti, aby bylo možno hodnotit případnou účelnost těchto nákladů a souvislost s vydaným předběžným opatřením. Soud též poukázal na rozpornost některých nových tvrzení žalobkyně s tím, co žalobkyně ve věci uváděla dříve. Upozornil žalobkyni, že argument mlčenlivostí advokáta je nepřiléhavý, neboť se jedná o mlčenlivost, kterou má advokát v zájmu samotné žalobkyně, tudíž žalobkyně má právo advokáta mlčenlivosti zprostit, zejména když v řízení má jít o zkoumání účelnosti nákladů vynaložených na toto právní zastoupení.

15. Žalobkyně poté již žádná další relevantní skutková tvrzení neuvedla, pouze zopakovala, že advokátku mlčenlivosti nezprostí, neboť by to pro ni mohlo být s ohledem na další spory mezi stranami nebezpečné.

16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně netvrdila skutkové okolnosti potřebné k tomu, aby žalobě mohlo být hypoteticky vyhověno, a to i přes poučení žalobkyně soudem podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. a poskytnutí žalobkyní požadované lhůty k doplnění.

17. Jak ve vztahu k údajným právním službách čerpaným od advokátní kanceláře JUDr. příjmení, tak ve vztahu k údajné činnosti nejprve (podle původní verze žalobkyně) zaměstnankyň Ing. příjmení a Ing. příjmení, posléze (podle pozdější verze žalobkyně) samostatně výdělečně činné spolupracovnice Ing. příjmení lze předeslat, že skutková tvrzení k nim musejí být natolik konkrétní, aby po ověření jejich pravdivosti dokazováním bylo možno právně posoudit, že byly provedeny v příčinné souvislosti s nařízeným předběžným opatřením (tj. že potřeba jejich čerpání byla předběžným opatřením vyvolána) a že náklady na ně vynaložené byly přiměřené a nikoli nadsazené. Takové posouzení vyžaduje poměrně velkou míru podrobnosti tvrzení. Ve vztahu k obsahu činností je třeba uvést, kdo konkrétně je provedl, kdy, jakou formou a komu svou práci předal (aby bylo možno hodnotit, v čem spočívaly, zda vůbec byly provedeny, jaká byla jejich časová náročnost, zda případně bylo účelné k nim angažovat advokáta apod.), kdy a jak byla sjednána odměna (aby bylo možno hodnotit, zda třetí osobou účtovaná částka byla s takovou dohodou souladná), co bylo jinou náplní činnosti spolupracujících osob (např. aby bylo možno odlišit činnost vykonanou údajně Ing. příjmení v souvislosti s předběžným opatřením od jiné obchodní či zprostředkovatelské činnosti vykonávané údajně pro žalobkyni). Jak se podrobně rekapitulováno výše, soud o potřebě konkrétních tvrzení žalobkyni opakovaně a konkrétně poučil s upozorněním na možné důsledky.

18. Ve vztahu k údajným právním službám žalobkyně neuvedla nic konkrétnějšího, než že jako na součást svých tvrzení odkázala na dvě nikým nepodepsané tabulky označené jako vyúčtování odměny a nákladů advokáta„ rijen I“ a„ rijen II“. Z nich však vyplývá velmi málo konkrétních informací. V první tabulce je obsažena položka„ odvolání PO – obec – příprava + finalizace“. V této souvislosti se jeví případnou námitka žalovaných, že tento úkon nemá žádnou souvislost s tím, čím žalobkyně argumentovala, tedy údajným ukončováním smluvních vztahů se zákazníky žalobkyně. Stejně se jeví případnou jejich námitka, že pokud takový úkon učiněn byl, pak mohlo jít o úkon v rámci probíhajícího soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 C 267/2021, a tudíž by náhrada nákladů za něj tvořila součást náhrady nákladů zmíněného řízení a nebylo by možno se jí domáhat z titulu náhrady škody v důsledku předběžného opatření. Soud nehodnotí definitivně, jestli tyto námitky žalovaných byly opodstatněné, neboť k tomu by právě bylo potřeba, aby žalobkyně konkretizovala obsah této právní služby, k čemuž ji soud marně vyzýval. Pokud tak žalobkyně neučinila, pak nelze akceptovat, aby mohla náhradu nákladů na takovou službu požadovat v tomto řízení po žalovaných. Druhá položka v první tabulce zní„ komunikace – telefony, emaily“. Není nijak uvedeno, kdo, komu, kdy a ohledně čeho telefonoval nebo psal e-mail. I v tomto směru, jak se podává výše, soud žalobkyni podrobně upozorňoval, že její tvrzení jsou nekonkrétní, opět však marně. Obdobně lze pokračovat u každé položky z tabulky označené„ rijen II“. Žádná z nich není konkretizována natolik, aby bylo možno posoudit obsahovou souvislost s nařízeným předběžným opatřením (či naopak, že nebyla předběžným opatřením nutně vyvolána), účelnost právní služby, účelnost její časové náročnosti (např. proč by k nějakému úkonu bylo zapotřebí právě 4 hodin, nebo 2 hodin atd.) a odměny za ni a aby vůbec bylo možno vést dokazování o těchto aspektech a o tom, zda taková právní služba skutečně byla poskytnuta a v jakém rozsahu. Argumentace povinností mlčenlivosti advokáta zde byla zcela nepřípadná. Žalobkyně jako klient musí vědět, jaké právní služby advokáta využila. Pokud to není schopna konkretizovat, pak se nemůže domáhat náhrady nákladů na tyto služby po žalovaných. Nad rámec toho lze dodat, že pokud by bývalo bylo potřebné, aby k prokázání tvrzení žalobkyně (po jejich řádném doplnění) bylo vedeno dokazování prostřednictvím např. výslechu advokátky či předložení advokátkou vyhotovených listin (byly-li vůbec jaké), pak žalobkyni nic nebránilo advokátku mlčenlivosti zprostit. Je samozřejmě právem žalobkyně využít právní pomoci advokáta, nicméně nelze se halit za jeho mlčenlivost v případě nároku na náhradu nákladů za jeho právní služby coby údajně vzniklé škody.

19. Ve vztahu k činnosti zaměstnankyň či jiných spolupracovnic žalobkyně nakonec neuvedla nic konkrétnějšího, než že Ing. příjmení s ní má sjednánu dohodu o výkonu poradenské činnosti. To nepochybně nestačí k tomu, aby bylo možno posoudit, jestli to, co údajně vykonala pro žalobkyni v souvislosti s předběžným opatřením, patřilo do této její činnosti, nebo ne, či zda to vůbec bylo dohodnuto a jak. Zejména však ani v tomto případě žalobkyně vůbec nekonkretizovala, jakou konkrétní činnost, kdy, v jaké časové náročnosti, s jakým výstupem atd. Ing. příjmení vykonala. I pokud by soud za součást skutkových tvrzení žalobkyně měl považovat fakturu vystavenou Ing. příjmení, kterou žalobkyně soudu předložila, jejím obsahem byla pouze„ poradenská činnost dům obec“ za 24 893 Kč. Co to obnášelo a proč by to mělo stát právě 24 893 Kč, tvrzeno nikdy nebylo. Skutková tvrzení k osobě Ing. příjmení, jejíž činnost původně také měla být zaplacena žalobkyní v souvislosti s předběžným opatřením (původně žalobkyně tvrdila činnost dvou zaměstnankyň za 48 000 Kč), nebyla doplněna vůbec, žalobkyně na ně v podstatě během řízení sama rezignovala.

20. Nutnost jasných a konkrétních tvrzení ze strany žalobkyně vyvstává o to markantněji v situaci, kdy se i v těch tvrzeních, která učinila, objevují zjevné rozpory. Např. původně tvrdila, že smlouva o právních službách byla uzavřena dne datum ústně po telefonu, posléze tvrdila, že šlo o písemnou smlouvu již ze dne datum (kterou však soudu nehodlá předložit). Původně hovořila o dvou zaměstnankyních, posléze pouze o jediné spolupracovnici, a to již„ na IČO“. I tyto zřejmé rozpory vedly soud k důrazu na to, aby žalobkyně poskytla jasná a konkrétní tvrzení, která by bylo možno ověřit dokazováním. Žalobkyně opakovaně odkazovala na to, že je zapotřebí vyslechnout Ing. příjmení v podstatě ke všem otázkám pokládaným žalobkyni soudem. Výslechem svědka však nelze nahrazovat nedostatek skutkových tvrzení účastníka. Svědecká výpověď slouží k prokázání již učiněných tvrzení, ne k tomu, aby teprve skrze ni byla skutková tvrzení budována či měněna. Akceptovat tento přístup by znamenalo nerovný přístup vůči žalovaným, kteří by až do provedení výslechu svědka nevěděli, proti jaké skutkové verzi žalobkyně se vlastně mají bránit svými tvrzeními a důkazními návrhy. Není také zřejmé, proč by i za hypotetického předpokladu, že by Ing. příjmení byla skutečně jediným zdrojem informací o žalobkyní čerpaných právních službách a dalších činnostech, nemohla žalobkyně tyto informace od své spolupracovnice Ing. příjmení za účelem formulace skutkových tvrzení sama získat.

21. Vzhledem k tomu, že potřebné skutkové okolnosti ani po poučení soudem a doplnění ze strany žalobkyně řádně tvrzeny nebyly a zůstaly zcela nepostačujícími pro případné vyhovění žalobě, bylo by nadbytečné provádět ve věci dokazování, neboť i kdyby dokazováním byla všechna (nedostatečná) tvrzení žalobkyně zjištěna jako pravdivá, na posouzení věci soudem by to nemohlo nic změnit. Soud proto od provádění dokazování upustil a ve věci rozhodl.

22. S ohledem na to, že žalobkyně netvrdila skutkové okolnosti, které by umožňovaly po případném potvrzení těchto skutkových tvrzení dokazováním dospět k závěru, že vynaložila náklady na konkrétní právní služby a na konkrétní činnost zaměstnanců či jiných spolupracovníků, které by zároveň byly vyvolány nařízeným předběžným opatřením a byly by účelné, shledal soud její žalobu neopodstatněnou, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (v rozsahu, v němž žalobkyně nevzala žalobu zpět, byli žalovaní plně úspěšní) a podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. (v rozsahu, v němž žalobkyně vzala žalobu zpět, zpětvzetím žaloby procesně zavinila, že řízení muselo být zastaveno, a má proto povinnost uhradit jeho náklady). Soud proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalovaným.

24. K výpočtu výše náhrady nákladů řízení soud předznamenává, že vycházel s ohledem na několikeré částečné zastavení řízení v důsledku částečných zpětvzetí žaloby vždy z částky, která byla předmětem řízení v době činění toho kterého úkonu žalovaných bez příslušenství. Předělem mezi jednotlivými výšemi předmětu řízení je datum právní moci jednotlivých usnesení o částečném zastavení řízení, jak jsou rekapitulována výše.

25. Výše náhrady nákladů řízení žalované 1 činí celkem 51 690 Kč a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 11 220 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby v době, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 724 917 Kč: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast při ústním jednání dne datum;

b) odměna za zastupování advokátem po 11 220 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 1 úkon právní služby v době, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 721 917 Kč: účast při ústním jednání dne datum;

c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 4 úkony;

d) náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 a. t. v době, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 724 917 Kč, po 5 610 Kč za ústní jednání dne datum, které bylo odročeno bez projednání věci.

26. Pokud šlo o žalovanou 1 specifikovaný další úkon„ vyjádření žalované 1 k vyjádření žalovaných 2 a 3 ze dne datum“, soud jej posoudil jako další rozvinutí vyjádření žalované 1 k žalobě, tedy úkon, který nebylo účelné činit samostatně a který byl v rámci vyjádření žalované 1 k žalobě již zohledněn výše. Pokud šlo o žalovanou 1 specifikovaný další úkon„ replika žalované 1 k vyjádření žalobce“, toto podání soudu došlo v neděli datum ve večerních hodinách, soud se tudíž s jeho obsahem seznámil až skrze ústní přednes při jednání konaném datum od 9.00 hod.; tento úkon byl tedy zohledněn výše v rámci účasti při ústním jednání dne datum a nebylo účelné činit jej samostatně.

27. Výše náhrady nákladů řízení žalovaných 2 a 3 zastupovaných společně jedním právním zástupcem činí celkem 106 944,64 Kč a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem po 21 152 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 a. t. za 2 úkony právní služby v době, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 224 921 Kč: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum;

b) odměna za zastupování advokátem po 17 952 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 a. t. za 1 úkon právní služby v době, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 724 917 Kč: účast při ústním jednání dne datum;

c) odměna za zastupování advokátem po 17 952 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 a. t. za 1 úkon právní služby v době, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 721 917 Kč: účast při ústním jednání dne datum;

d) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 4 úkony;

e) náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 a. t. v době, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 724 917 Kč, po 8 976 Kč za ústní jednání dne datum, které bylo odročeno bez projednání věci;

f) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 18 560,64 Kč.

28. Pokud šlo o žalovanými 2 a 3 specifikovaný další úkon„ vyjádření ze dne datum“, toto podání soudu došlo v neděli datum ve večerních hodinách, soud se tudíž s jeho obsahem seznámil až skrze ústní přednes při jednání konaném datum od 9.00 hod.; tento úkon byl tedy zohledněn výše v rámci účasti při ústním jednání dne datum a nebylo účelné činit jej samostatně.

29. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení žalovaným k rukám jejich právních zástupců soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

30. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve třech vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.