OSPH08 12 C 38/2023-170

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Payerem sídlem Konopišťská 1153/6, 100 00 Praha 10 - Vršovice ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 103 251 Kč a přiznání renty, ⟪LB:lb_005⟫ částečným rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 79 587 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna hradit k rukám žalobce k účinnosti od 1. 8. 2025 měsíčně rentu ve výši 1 658 Kč.

III. Co do nároku na zaplacení částky 23 664 Kč se žaloba zamítá.

IV. Co do nároku na povinnost hradit k rukám žalobce s účinností od 1. 1. 2023 do 31. 7. 2025 měsíčně rentu ve výši 4 500 Kč, do nároku na povinnost hradit k rukám žalobce s účinností 1. 8. 2025 měsíčně rentu ve výši 2 842 Kč a ohledně povinnosti valorizace této renty vždy od 1. 4. příslušného kalendářního roku, počínaje od 1. 4. 2024, odpovídající průměrnému procentuálnímu nárůstu mezd v České republice, vyhlášeno Českým statickým úřadem oproti předchozímu období, se žaloba zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 008 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 2. 2023 se žalobce domáhal na žalované přiznání celkem šesti nároků z titulu škodní události, označených v žalobě jako I.-VI.:

I. částky 1 074 425 Kč z titulu bolestného

II. částky 2 901 901 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění

III. částky 36 036 Kč z titulu nákladů spojených s péčí o zdraví

IV. částky 67 230 Kč z titulu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobce,

V. částky „minimálně 300 000 Kč“ z titulu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

VI. měsíčního peněžitého důchodu (renty) ve výši 15 000 Kč od 1. 1. 2023 s valorizací k 1. 4. každého roku od roku 2024.

2. Své nároky vyvozuje žalobce ze škodního děje – dopravní nehody ze dne datum, kterou způsobil pojištěnec žalované, kdy – stručně popsáno – byl žalobce přejet linkovým autobusem Anonymizováno, čímž mu byla způsobena závažná poranění s trvalými následky, především amputace levé dolní končetiny nad kolenem, obrna vřetenního nervu, komplikace srůstu loketní kosti a též následky psychické. Tyto následky vedly u žalobce k podstatnému snížení pracovního potenciálu, dlouhé pracovní neschopnosti a k následnému ukončení dosavadního zaměstnání kuchaře a přiznání invalidního důchodu v III. stupni.

3. Žalovaná v prvotní reakci k žalobě předně uvedla, že na straně žalobce je zásadní míra spoluzaviněné na škodním ději, neb tento ležel ve vozovce ve stavu těžké opilosti. Nároky žalobce označila za nedůvodné, případně předčasné, neboť šetření pojistné události na straně žalované nebylo k datu podání žaloby ještě ukončeno. Následně žalovaná větší část nároků vyřešila s žalobcem smírně, část uznala a nesouhlas panoval jen s menší částí nároků (viz dále).

4. Mezi účastníky byl následně za nesporný uznán průběh škodního děje, zranění a následky na straně žalobce i jeho podíl na vzniklé škodě, a to v rozsahu 70 %. Ještě před prvním ve věci účastnící vyřešili nároky označené shora I. - III. smírně a předmětem řízení při sdělní obsahu žaloby žalobcem při prvním jednání ve věci byly toliko nároky IV.-VI. Následně účastnící smírně vyřešili též nárok IV. a část nároku V., kdy řízení bylo k návrhům žalobce (při souhlasu žalované po zahájení řízení ve věci) soudem opakovaně částečně zastaveno (usnesení z datum, datum a datum na čl. 86, 121 a 149 spisu).

5. Předmětem řízení v okamžiku vyhlášení rozsudku tak zůstala pouze část nároku V. z titulu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to za období datum až datum v částce 103 251 Kč, a dále nárok VI., precizovaný jako povinnost úhrady měsíční renty ve prospěch žalobce z titulu náhrady ztráty na výdělku od datum dále ve výši 4 500 Kč měsíčně s povinností valorizace této renty vždy k 1. 4. každého roku, počínaje od roku 2024.

6. Žalovaná část nároků žalobce v závěrečném návrhu výslovně uznala: u nároku V. (ztráta na výdělku) co do částky 79 587 Kč a u nároku VI. na přiznání renty v částce 1 658 Kč měsíčně od 1. 8. 2025. ve zbývající části navrhla zamítnutí žaloby. Vzhledem k návrhu žalobce dle § 153a věta druhá o.s.ř. rozhodl soud v této části částečným rozsudkem pro uznání (výroky I. a II.).

7. Jádrem sporu mezi účastníky tak vposled zůstala toliko otázka výpočtu ušlé mzdy žalobce po skončení pracovní neschopnosti a ukončení jeho pracovního poměru k poslednímu zaměstnavateli. Účastnící se v principu shodují, že žalobci náleží náhrada dosahované mzdy při odečtení přiznané výše invalidního důchodu a přihlédnutí k shodně uznané míře spoluzavinění na straně žalobce v rozsahu 70 %. Dle žalobce by výpočet jím potencionálně dosahované mzdy v oboru kuchař měl vyjít z údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) pro dané roky 2021 až 2025. Pokud by bylo vycházeno z poslední reálně dosažené mzdy u společnosti právnická osoba za leden 2020, pak by se jednalo o postup vůči žalobci nedůvodný a nespravedlivý. Co se týče renty, tato by žalobci měla být přiznána v měsíčních intervalech, počínaje 1. 1. 2023 s každoroční valorizací od roku 2024. Naopak dle žalované není možno při výpočtu ušlé mzdy a renty vycházet z hypotetických výdělkových poměru žalobce v jeho obou, ale nutno za výchozí údaj jeho prokázaný rozhodný výdělek, který by měl být pro další období valorizován dle příslušných nařízení vlády. rentu pak lez žalobci do budoucna, k okamžiku vyhlášení rozsudku od 1. 8. 2025 dále, a to toliko v částce 1 658 Kč, která reflektuje poslední prokázaný výdělek žalobce. Taktéž není možno žalovanou paušálně zavázat ke každoročnímu zvyšování renty dle statistických údajů ČSÚ, neb takový rozsudek by byl nevykonatelný a neurčitý, když výše takovýchto valorizací do budoucna nejsou nyní známy.

8. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující podstatné skutečnosti: ⟪LB:lb_001⟫ - 4. 9. 2019 byla uzavřena pracovní smlouva mezi společností Anonymizováno právnická osobaAnonymizováno a žalobcem pro druh práce Anonymizováno na dobu neurčitou; téhož dne byl uzavřen platový výměr na mzdu 16 280 Kč měsíčně (čl. 44-45 spisu) ⟪LB:lb_002⟫ - v září 2019 byla dle výplatního lístku pro žalobce od společnosti Anonymizováno právnická osobaAnonymizováno(čl. 105) měsíční sazba mzdy v částce 14 730 Kč ⟪LB:lb_003⟫ - v říjnu až prosinci 2019 byla dle výplatních lístků pro žalobce od společnosti Anonymizováno právnická osoba. (čl. 105-106) měsíční sazba mzdy v částce 16 280 Kč ⟪LB:lb_004⟫ - v lednu až prosinci 2020 byla dle výplatních lístků pro žalobce od společnosti Anonymizováno právnická osoba. (čl. 107-10112) měsíční sazba mzdy v částce 17 800 Kč ⟪LB:lb_005⟫ - k říjnu 2020 byl dle sdělení z 8. 4. 2025 od společnosti Anonymizováno dříve Anonymizováno právnická osoba. (čl. 120) průměrný hrubý měsíční výdělek žalobce 17 591 Kč a průměrný čistý měsíční výdělek žalobce 14 185 Kč ⟪LB:lb_006⟫ - 9. 12. 2020 vydal tituly před jménem adresa Posudek o invaliditě žalobce (čl. 38), kde dospěl k datu vzniku invalidity k 9. 12. 2020 při poklesu pracovní schopnosti o 70 % ⟪LB:lb_007⟫ - v únoru 2021 byla dle výplatního lístku pro žalobce od společnosti Anonymizováno právnická osoba. (čl. 90) měsíční sazba mzdy v částce 18 500 Kč ⟪LB:lb_008⟫ - 4. 2. 2021 se společnost Anonymizováno právnická osoba. a žalobce dohodli na rozvázání pracovního poměru ke dni 8. 2. 2021 (čl. 46) ⟪LB:lb_009⟫ - 8. 2. 2021 vydala společnost Anonymizováno právnická osoba. a žalobci potvrzení o zaměstnání v délce 1 roku a 158 dnů (na čl. 91) ⟪LB:lb_010⟫ - 25. 2. 2021 vydala právnická osoba („ČSSZ“) ohledně přiznání invalidního důchodu 3. stupně žalobci v částce 13 682 Kč (čl. 132-133) ⟪LB:lb_011⟫ - 23. 2. 2021 informovala ČSSZ žalobce o skončení nároku na výplatu nemocenského ke dni 8. 1. 2021 (čl. 47) ⟪LB:lb_012⟫ - 25. 2. 2021 oznámila ČSSZ výplatu důchodu za období 9. 1. 2021 do 13. 3. 2021 v částce 29 614 Kč, s tím že od března 2021 bude žalobci poukazován měsíční důchod v částce 13 682 Kč (čl. 39) ⟪LB:lb_013⟫ - 30. 6. 2021 rozhodla ČSSZ o nároku žalobce na nemocenskou v plné výši za období 17. 2. 2020 až 8. 1. 2021 (čl. 94-95) ⟪LB:lb_014⟫ - 23. 12. 2022 informovala ČSSZ žalobce o zvýšení vypláceného důchodu od 1. 1. 2023 na částku 16 680 Kč (čl. 40) ⟪LB:lb_015⟫ - 22. 5. 2023 informovala ČSSZ žalobce o zvýšení vypláceného důchodu od 1. 6. 2023 na částku 17 371 Kč (čl. 40) ⟪LB:lb_016⟫ - 23. 12. 2024 informovala ČSSZ žalobce o zvýšení vypláceného důchodu od 1. 1. 2025 na částku 18 071 Kč (čl. 92) ⟪LB:lb_017⟫ - 18. 2. 2025 společnost Anonymizováno soudu sdělila, že žalobce byl u jejich společnosti zaměstnán od 4. 9. 2019 do 8. 2. 2021 jako Anonymizováno, mzda mu byla vyplácena v hotovosti (čl. 102). K tomuto sdělení připojila jeho mzdové listy za roky 2019 a 2020 (čl. 103 a 104) ⟪LB:lb_018⟫ - 11. 7. 2025 vydala tituly před jménem jméno FO Posudek o invaliditě žalobce (čl. 130), kde dospěla k datu vzniku invalidity 3. stupně k 9. 12. 2020 při neměnném poklesu pracovní schopnosti o 70 % (čl. 130-131) ⟪LB:lb_019⟫ - 14. 7. 2025 vydala ČSSZ žalobci potvrzení o výplatách důchodů za období 9. 1. 2021 - 14. 7. 2025 v celkové částce 893 675 Kč (čl. 128-129) ⟪LB:lb_020⟫ - 21. 7. 2025 zaslal ČSÚ žalobci k jeho dotazu tabulku ohledně průměrných mezd u profese Anonymizováno v Anonymizováno Anonymizováno za období let 2021 až 2025 (čl. 138-139)

9. 2 2021-28. 2. 2021

12 460 Kč

9 773 Kč

2 687 Kč

806 Kč

3-12/2021

17 800 Kč

13 682 Kč

4 118 Kč

1 235 Kč (x9 měsíců)

1-5/2022

18 332 Kč

14 464 Kč

3 868 Kč

1 160 Kč (x5 měsíců)

6-8/2022

19 836 Kč

15 331 Kč

4 505 Kč

1 351 Kč (x3 měsíce)

9-12/2022

20 868 Kč

15 926 Kč

4 942 Kč

1 483 Kč (x4 měsíce)

1-5/2023

21 933 Kč

16 680 Kč

5 253 Kč

1 576 Kč (x5 měsíců)

6-12/2023

22 838 Kč

17 371 Kč

5 467 Kč

1 640 Kč (x7 měsíců)

1-12/2024

23 198 Kč

17 371 Kč

5 467 Kč

1 640 Kč (x12 měsíců)

1-7/2025

23 598 Kč

18 071 Kč

5 527 Kč

1 658 Kč (x7 měsíců)

Celková částka náhrady tak za období 9. 2. 2021až 31. 7. 2025 odpovídá žalovanou uznané částce 79 587 Kč. Ve zbývající části náhrady za ušlou mzdu byla žaloba shledána nedůvodnou a zamítnuta. Ze shora uvedeného výpočtu pak vyplývá, že aktuální částka měsíční náhrady ušlé mzdy do budoucna je v částce 1 658 Kč, opět ve výši uznané žalovanou, kdy zabývající část nároku žalobce byla soudem shledána nedůvodnou. Ohledně požadavku na pravidelnou valorizaci této renty soud odkazuje, na § 163 o.s.ř., dle něhož rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Jinými slovy k valorizaci renty je možno přistoupit až po reálně nastalé změně poměrů v budoucnu (v daném případě především při valorizaci náhrady či změně výše důchodu žalobce), nikoli tuto rozsudkem paušálně stanovit do budoucna. Soud apeluje na účastníky, aby případnou změnu poměrů byly schopni vyřešit smírně, aby nebylo nutno případný spor o případné zvýšení/snížení renty řešit soudní cestou.

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2963 odst. 1, 2 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), dle něhož „[p]o skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám. Dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání“.

11. Podle § 1 nařízení vlády č. 508/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů se s účinností od 1. 1. 2022 náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 1,3 % a o 300 Kč.

12. Nařízením vlády č. 138/2022 Sb. byla náhrada s účinností od 1. 6. 2022 zvýšena o 8,2 %.

13. Nařízením vlády č. 256/2022 Sb. byla náhrada s účinností od 1. 9. 2022 zvýšena o 5,2 %.

14. Nařízením vlády č. 413/2022 Sb. byla náhrada s účinností od 1. 1. 2023 zvýšena o 5,1 %.

15. Nařízením vlády č. 131/2023 Sb. byla náhrada s účinností od 1. 6. 2023 zvýšena o 2,3 % a 400 Kč.

16. Nařízením vlády č. 338/2023 Sb. byla náhrada s účinností od 1. 1. 2024 zvýšena o 360 Kč.

17. Nařízením vlády č. 249/2024 Sb. byla náhrada s účinností od 1. 1. 2025 zvýšena o 0,6 % a 260 Kč.

18. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů, které soud posuzoval jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není ve zbývající části důvodná. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že účastnící se shodují, že žalobci z titulu škodní události vznikl nárok na kompenzaci ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Soud se plně ztotožňuje s právní argumentací žalované, že při výpočtu je nutno vycházet z reálně dosahované mzdy žalobce před škodní událostí. Pokud žalobce namítá, že část mzdy mu byla vyplácena „bokem“ v hotovosti, přičemž tyto příjmy již není schopen prokázat, pak tato skutečnost jde plně k jeho tíži. Žalovaná přiléhavě poukázala na judikaturní praxi Nejvyššího soudu, především Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1140/2012, dle něhož „Nevznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku hned po skončení pracovní neschopnosti (přes změnu zaměstnání v důsledku snížené pracovní způsobilosti nedošlo ke snížení příjmu), nýbrž až po delší době v souvislosti s přiznáním částečného invalidního důchodu, nelze pro zjištění průměrného výdělku žalobce vycházet z tzv. fiktivního výdělku spojovaného se zaměstnáním vykonávaným před úrazem a zohledňujícího nárůst mezd v tomto oboru, k němuž v mezidobí došlo.“ Z recentní judikatury pak lze odkázat na Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. 25 Cdo 831/2022: „Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti či při invaliditě se hradí peněžitým důchodem (v případě náhrady za již uplynulé období jednorázovou částkou), a jde přitom o náhradu majetkové újmy. Neodškodňuje se totiž samotná ztráta či snížení pracovní způsobilosti, nýbrž až majetková újma projevující se tím, že v důsledku trvalé ztráty (snížení) pracovní způsobilosti vlivem újmy na zdraví přichází poškozený zcela či zčásti o výdělek, kterého by jinak dosáhl. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku se stanoví ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před poškozením a výdělkem, pokud je dosahován po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky újmy na zdraví stejného výdělku jako před poškozením.“ Jakkoli uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu byly vydána v při aplikaci norem zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, jsou jejich závěry plně uplatnitelné i v řešené věci.

19. Stran konkrétního výpočtu náhrady je pro přehlednost tento vyjádřen v následující tabulce pro příslušná období:

Období

Mzda žalobce (po zvýšení dle nařízení vlády)

Invalidní důchod

Rozdíl

Rozdíl po odečtu spoluzavinění 70 %

20. O náhradě nákladů řízení (výrok V.) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci převážný úspěch, tedy žalobci, kdy poměr úspěchu a neúspěchu činí v případě nároku V. 77 % ku 23 % a u nároku VI. naopak 36% ku 64%. Částečná plnění poskytnutá mezi účastníky v průběhu řízení (nároky I.-IV. a část nároku V.) nelze dle soudu při poměru úspěchu ve věci zahrnovat. Náklady jsou tvořeny odměnou za 12 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“), (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, 5x účast na jednání, 5x písemné podání směrem k soudu) při sazbě 9 140 Kč (počítáno z částky 103 251 Kč a pětinásobku měsíčního plnění v částce1 658 Kč) za každý úkon podle § 7 bod 5 AT dále ze dvanácti náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT (4x výši 300 Kč za každý úkon právní služby 8x ve výši 450 Kč) a dále 21 % DPH podle § 137 o. s. ř. Při zohlednění míry úspěchu a neúspěchu ve věci pak soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal celkovou částku 18 008 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalované k rukám jejího advokáta

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí (exekucí).