OSPH08 24 C 30/2023-274

Court:
Obvodní soud pro Prahu 8
Case number:
24 C 30/2023-274
Decision date:
15 Dec 2025
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH08:2025:24.C.30.2023.1
Text language:
cs

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO 69797111 sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_006⟫ pro zaplacení 218 509,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 868 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 868 Kč do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 17 725 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 17 725 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 218 509,29 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně je na základě pravomocného usnesení zdejšího soudu ze dne 31. 3. 2022, č. j. číslo jednací, s účinností ke dni úmrtí pana jméno FO, narozeného datum, zemřelého datum, vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno, orná půda, o výměře 11 359 m2, k. ú. Anonymizováno, obec adresa (dále jen „pozemek“). Dne 22. 6. 2022, kdy byl pozemek předán Státnímu pozemkovému úřadu, byl s tímto pozemkem příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „ÚZSVM“). Žalovaná na pozemku provozovala zemědělskou činnost, jeho užívání ale nebylo ve vztahu k žalobkyni nijak upraveno, pozemek tedy užívala bez právního důvodu. Žalobkyně se proto po žalované domáhala vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku. K vydání bezdůvodného obohacení ve výši 218 509,29 Kč za období od 1. 1. 2014 do 20. 6. 2022, nejpozději do 30. 11. 2022, žalobkyně žalovanou vyzvala výzvou ze dne 10. 10. 2022. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena v tarifní sazbě za m2 jako % sazba z ceny pozemku dle interní metodiky žalobkyně, kterou jsou „Postupy při oceňování majetku státu“ (č. 17 odst. 5). Protože vzhledem k nedostatečnému vzorku kupních smluv zemědělských pozemků v dané lokalitě nebylo možné stanovit obvyklou cenu předmětného pozemku, byla stanovena cena zjištěná podle § 6 vyhl. č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhlášky. Ke dni podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil. Kromě žalované částky se žalobkyně dále v řízení domáhala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 1. 12. 2022 do zaplacení, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhla soudu, aby ji v celém rozsahu zamítl. Žalovaná užívala pozemek na základě ústní dohody o výměně pozemků uzavřené s tehdejším uživatelem, panem jméno FO, sídlem adresa, IČO: IČO. Ústní dohodou žalovaný bezplatně užíval pozemek výměnou za umožnění bezplatného užívání pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa panem jméno FO. Žalovaná byla v dobré víře, že jméno FO je oprávněným uživatelem pozemku. Pozemek je ornou půdou s nevytyčenými hranicemi, kdy nelze přesně určit kde pozemek začíná a kde končí. Žalovaná na pozemku provozovala zemědělskou činnost, po celou dobu nevěděla jistě, kde hranice pozemku leží. Ústní smlouvu o výměně pozemků uzavřel s jméno FO současný jednatel žalované, jméno FO, před 2. 4. 2008 (přesné datum již s odstupem času nelze přesně zjistit). Obě strany ústní dohody pak nechaly provést záznam v evidenci půdy ohlášením Ministerstvu zemědělství, ústní dohoda tedy musela být provedena před tímto datem. Podle zákona o zemědělství je uživatelem ten, kdo na dílu půdního bloku vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělsky hospodaří. Podle údajů z veřejného registru půdy byl uživatelem pozemku do doby zápisu s účinností ke dni 3. 4. 2008 pan jméno FO, následně pak žalovaná. Žalovaná je proto přesvědčena, že z tohoto důvodu není ve věci ani pasivně žalobně legitimována, neboť žalobkyně by měla nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit vůči osobě, která žalované pozemek do faktického užívání poskytla, tj. vůči panu jméno FO. Na výzvu žalobkyně, která neobsahovala způsob výpočtu výše bezdůvodného obohacení, žalované reagovala dopisem ze dne 16. 12. 2022, v němž uvedla důvody užívání pozemku. Žalovaná nesouhlasí se způsobem, výpočtu výše bezdůvodného obohacením, protože běžná výše pachtovného v této lokalitě byla 2,2 % ročně z ceny zemědělského pozemku, což je sazba šestkrát nižší, než jakou uvádí žalobkyně. Žalovaná také nesouhlasí s uplatněním přirážky ve výši 560 % dle oceňovací vyhlášky pro území hl. m. Prahy, protože se jedná o ornou půdu, která plodí stejně na území Prahy jako ve Středočeském kraji. Žalovanou navíc k zaplacení náhrady za užívání pozemku vyzval i Státní pozemkový úřad a výpočet i výše náhrady se zcela zásadně liší, byť byl vyměřen pouze jinou organizační složkou žalobkyně. Za období od 14. 6. 2022 do 20. 6. 2022 náhradu za užívání pozemku žalovaná Státnímu pozemkovému úřadu na jeho výzvu z 18. 11. 2022 zaplatila. Dle názoru žalované rozhodnutí o dědictví zpětně ke dni úmrtí zůstavitele zásadním způsobem narušilo právní jistotu osob majících k pozemku jakékoliv vztahy. Žalobkyně nijak neodůvodnila, proč bezdůvodné obohacení nárokuje už ode dne 1. 1. 2014. Žalovaná pozemek obhospodařovala a tím udržovala v řádném stavu pro další zemědělské využití, na jeho údržbu vynakládala nemalé finanční prostředky, pokud by tak nečinila, pozemek by byl zaplevelen a znehodnocen pro další zemědělské využití. Žalovaná proto vznesla námitku promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku.

3. Žalobkyně se následně vyjádřila tak, že žalovaná si mohla skutečnost, zda je pan jméno FO oprávněným uživatelem pozemku, jednoduše zkontrolovat nahlédnutím do nájemní smlouvy, kterou měl mít jméno FO uzavřenou s majitelem pozemku, nebo také nahlédnutím do katastru nemovitostí. Pokud tak žalovaná neučinila, nemohla být v dobré víře, že je pan jméno FO oprávněn jí pozemek k užívání poskytnout. Žalobkyně dále připomněla, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, bez ohledu na právní moc dědického usnesení, a proto požaduje náhradu za užívání pozemku i před jeho právní mocí.

4. Žalovaná na to reagovala tak, že pan jméno FO je Ministerstvem zemědělství ve Veřejném registru půdy LPIS v historických záznamech (do 2. 4. 2008) evidován jako uživatel dotčeného půdního bloku, pokud tedy žalovaná tuto skutečnost ověřila v uvedené evidenci, jednala s běžnou péčí a opatrností. Ověření vlastnictví pozemku v katastru nemovitostí vedlo ke zjištění zapsaného vlastníka pozemku, nikoli jeho uživatele, kterého stát ve smyslu zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, spatřoval v panu jméno FO. Žalovaná nicméně pozemek užívala podle této evidence až od 6. 11. 2015, nikoli od 1. 1. 2014, protože do té doby pozemek užíval pan jméno FO jako podnikající fyzická osoba. Žalovaná zopakovala, že trvá na nedostatku žalobní legitimace. Žalovaná dále doplnila, že na základě ústní dohody jméno FO s jméno FO, následně pokračovala v užívání pozemku a stejně tak odváděla pachtovné a daň z nemovitosti – dle dohody každý ze zemědělských podnikatelů platil za ten pozemek, k němuž měl od vlastníka užívací titul. Platby za pozemek tak byly povinností jméno FO, o kterém byla žalovaná přesvědčena, že má s vlastníkem pozemku řádný právní vztah.

5. Žalobkyně v průběhu řízení s ohledem na to, že z prováděných listin bylo prokázáno, že žalovaná hospodařila na pozemku až od 6. 11. 2015, vzala v odpovídajícím rozsahu částečně svůj návrh zpět včetně příslušenství. Následně vzala návrh částečně zpět ještě za období od 14. 6. 2022 do 20. 6. 2022, neboť žalovaná předložila listiny prokazující úhradu náhrady za užívání pozemku v tomto období Státnímu pozemkovému úřadu (dále jen „SPÚ“), včetně příslušenství. O částečném zastavení řízení co do těchto částek bylo soudem rozhodnuto usnesením z 4. 10. 2024, č. j. 24 C 30/2023-123, a z 6. 11. 2024, č. j. 24 C 30/2023-139. Nadále tedy žalobkyně v řízení požadovala pouze vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku v době od 6. 11. 2015 do 13. 6. 2022 s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 1. 12. 2022 do zaplacení.

6. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Z výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že se jedná o dlouholetého zemědělského podnikatele, s panem jméno FO se zná asi od roku 1990 nebo 1991, protože spolu jejich pozemky ve adresa sousedí. Svědek vypověděl, že začal podnikat na pozemcích, které jeho rodiče získali v rámci restitucí. Pozemky užíval na základě nájemní smlouvy. Nějaké pozemky obdělával i v adresa, ale už je to pár let zpátky. Bylo na základě nájemních smluv s majiteli. Pozemky mezi sebou i směňovali. To se týkalo i pana jméno FO a žalované společnosti. Svědek uvedl, že to však již vzhledem k odstupu času (více jak 10 let) není schopen konkretizovat. Obecně, pokud se zemědělci dohodnout na směně v rámci snadnějšího obdělávání větších půdních celků, nahlásí se to na LPIS. Směny tohoto typu jsou bezúplatné, je to výměra za výměru (přibližně). Daň z nemovitosti platí dále vlastník pozemku, stejně tak případné pachtovné. Podrobnosti nahlášení změny na LPIS v případě předmětného pozemku si nicméně svědek již nevybavuje. Svědek dále vypověděl, že pozemky, které směnil s žalovanou, obhospodařoval na základě nájemních smluv s majiteli, za to platil příslušné pachtovné. V případě předmětného pozemku si svědek nevybavil žádné konkrétní podrobnosti, tzn. zda byla písemná smlouva o nájmu/pachtu uzavřena, v jaké formě a kdy. Podle svědka se na LPIS taková listina nedokládala, pouze došlo k oznámení směny. V rámci doplňujícího výslechu svědek uved, že už nemá žádné listiny v souvislosti s užíváním pozemku, ani faktury. Nevzpomněl si ale, zda je tomu tak proto, že je neměl nikdy, nebo je už prostě jen nemá s ohledem na odstup času. Předtím než pozemek užíval pan jméno FO ho svědek užíval zřejmě na základě směny za jiný pozemek. Kdo byl majitelem pozemku si svědek rovněž nepamatuje.

8. Z výpovědi svědka jméno FO (č. l. 130-132) bylo zjištěno, že se jedná o zaměstnance žalované, předtím zaměstnance jméno FO jako podnikající fyzické osoby. Svědek je zaměstnán jako obsluha zemědělských strojů, má na starosti evidenci pozemků a dotace. Svědek vypověděl, že předmětný pozemek původně užíval jméno FO, poté jméno FO. Když pozemky užíval jméno FO, měli za to, že je to na základě nějakého právního důvodu k užívání. adresa parcely nejde fakticky obhospodařovat, běžně se proto spojují do půdních bloků. Praxe, kdy dochází ke směnám pozemků, je proto zcela běžná. Podle svědka bylo vlastnictví pozemku ověřeno na katastru nemovitostí s tím, že měli za to, že pan jméno FO má s vlastníkem smlouvu. Na katastru nemovitostí to ověřovali ale naposledy za dob, kdy byl pozemek k užívání směněn jméno FO, po přechodu na žalovanou to už nikdo nelustroval. Svědek uvedl, že s jméno FO směnu vyjednával přímo jméno FO, obsah dohody proto svědkovi znám přesně nebyl, ví jen, že se jednalo o ústní dohodu. Ohlášení na LPIS provedl svědek na základě plné moci (č. l. 98 p.v.).

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně (č. l. 6) soud zjistil, že společnost byla zapsána dne 22. 3. 2001. Společníky a zároveň jednateli jsou (ke dni pořízení výpisu, tj. 26. 1. 2023) jméno FO a jméno FO. Předmětem podnikání žalované je provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy a zemědělská činnost (rostlinná výroba, živočišná výroba, výroba osiv a sadby, a nakládání s vlastní produkcí zemědělské výroby). Z aktualizovaného výpisu z 8. 7. 2024 (č. l. 89-90) bylo zjištěno, že jednatelkou společnosti je nadále (od 29. 9. 2023) už jen jméno FO (dříve jméno FO), v ostatním zůstává nezměněno.

10. Z výpisu evidence zemědělského podnikatele (č. l. 88) bylo zjištěno, že jméno FO, datum zápisu 9. 3. 2005, zahájil provozování zemědělské výroby ke dni 4. 11. 1992.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek parc. č. Anonymizováno, orná půda, LV č. hodnota, k. ú. Anonymizováno, zapsaný v katastru nemovitostí u právnická osoba pro hl. m. Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, k 1. 4. 2008 (č. l. 60) bylo zjištěno, že jako vlastník pozemku je zde zapsán jméno FO. Z výpisu ze dne 23. 5. 2022 (č. l. 12), pak bylo zjištěno, že jako vlastník je zde k tomuto datu zapsána Česká republika, přičemž příslušným hospodařit s tímto majetkem státu je ÚZSVM. Z výpisu k témuž pozemku ze dne 11. 4. 2023 (č. l. 16) vyplývá, že k tomuto datu je příslušný hospodařit s tímto majetkem státu SPÚ.

12. Z usnesení ze dne 31. 3. 2022, č. j. číslo jednací, (č. l. 10) které nabylo právní moci téhož dne, bylo zjištěno, že ve věci dodatečného projednání dědictví po zemřelém jméno FO, nar. datum, zemř. datum, majetek najevo vyšlý, a sice pozemek parc. č. Anonymizováno, orná půda, LV č. hodnota, k. ú. adresa, zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, připadl státu Česká republika reprezentovanému ÚZSVM. Z obsahu dědického spisu Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. spisová značka, nebyly zjištěny žádné další relevantní údaje týkající se užívacích práv k pozemku za doby života a po smrti jméno FO.

13. Ze situačního plánku LPIS k pozemku (č. l. 13, 40), že se jedná tvarem o úzký dlouhý pruh zemědělské půdy, půdní blok je veden pod č. Anonymizováno, k datu 18. 2. 2022 je uvedena jako uživatel žalovaná. Na situačním plánku k datu 14. 4. 2015 (č. l. 51) je ke stejnému půdnímu bloku jako uživatel veden jméno FO, k datu 6. 11. 2015 pak je už jako uživatel vedena žalovaná (č. l. 52). Ze stejné evidence je i plánek (č. l. 39) k půdnímu bloku Anonymizováno podobného tvaru, kde je jako uživatel k 1. 4. 2005 uveden jméno FO, žádné další relevantní údaje z tohoto plánku zjištěny nebyly. Z plánků zaslaných svědkem jméno FO (č. l. 153-154) vyplývá, že pozemek parc. č. Anonymizováno (ve tvaru úzkého dlouhého pruhu) je součástí půdního bloku č. Anonymizováno.

14. Z historických záznamů získaných z Katastru nemovitostí k pozemku (č. l. 76-86) soud zjistil, že na základě notářského zápisu z 30. 10. 1920 bylo k pozemku č. hodnota, katastrální obec adresa, vloženo vlastnické právo manželů jméno FO a jméno FO. Další relevantní informace ze zaslaných historických dokumentů zjištěny nebyly.

15. Z přípisu Ministerstva zemědělství na dotaz ohledně evidence LPIS ze dne 13. 6. 2024 (č. l. 74) bylo zjištěno, že k aktualizaci údajů v evidenci půdy může dojít tak, že uživatel (navrhovatel) v žádosti doloží právní důvod užívání (to platilo do 10. 11. 2005), nebo že doloží dohodu s dosavadním uživatelem, který na daném dílu půdního bloku doposud hospodařil. Až v případě kolize se zkoumal platný právní důvod užívání. Vlastník nebyl primárně jakkoliv účasten na řízení, pokud nebyl dosavadním nebo potenciálním uživatelem půdy. Osloven byl až v případě kolize, při zahájení řízení se nikdy automaticky nevyrozumíval.

16. Z přípisu Ministerstva zemědělství ze dne 15. 7. 2024, včetně příloh, (č. l. 96-99) bylo zjištěno, že Ministerstvo zemědělství sdělilo, že na parcele č. Anonymizováno, k. ú. adresa dle evidence LPIS hospodaří žalovaná od 6. 11. 2015. Přílohu vyjádření tvořily potvrzení o změně evidovaných údajů v evidenci půdy evidence LPIS o změně údajů u některých půdních bloků mezi uživateli jméno FO a jméno FO (shodně jako na č. l. 41), a potvrzení o změně stejných údajů i pro osobu jméno FO obsahující zcela shodné údaje vydané pro druhého uživatele, kterého se změna týká (č. l. 99). Další přílohou byla formulářová ručně vyplněná Dohoda o užívání pozemků podle § 3d odst. 4 zákona č. 247/2003 Sb. mezi zmíněnými uživateli o tom, že uživatelem půdního bloku pod kódem Anonymizováno bude nadále jméno FO (č. l. 98).

17. Z Potvrzení o změně evidovaných údajů v evidenci půdy (č l. 41) soud zjistil, že Ministerstvo zemědělství Zemědělská agentura Praha vydalo potvrzení uživateli č. hodnota – jméno FO – že v evidenci půdy (LPIS) byly provedeny změny u jeho osoby na základě ohlášení, s účinností ke dni 3. 4. 2008, nově je uživatelem půdního bloku Anonymizováno, a jméno FO (uživatel č. anonymizováno) je nově uživatelem půdního bloku pod kódem Anonymizováno.

18. Z listin označených jako bankovní doklady (č. l. 113-116) bylo zjištěno, že se jedná o evidenci plateb žalované z let 2015-2022. V evidence (č. l. 117-117b) je zanesena i poznámka k platbě za půdní blok, který byl směněn s jméno FO (PB 8501).

19. Z listiny označené jako Výzva k úhradě za bezesmluvní užívání pozemku parc. č. Anonymizováno k. ú. adresa ze dne 10. 10. 2022, včetně připojené dodejky do datové schránky žalované (č. l. 14), soud zjistil, že žalobkyně dopisem vyzvala žalovanou k úhradě za bezesmluvní užívání uvedeného pozemku za období od 1. 1. 2014 do 20. 6. 2022, kdy byl pozemek převeden do příslušnosti SPÚ, neboť žalovaná nedoložila právní titul k užívání pozemku. Žalobkyně částku za bezesmluvní užívání vyčíslila na 206 279,44 Kč a vyzvala žalovanou k její úhradě nejpozději do 30. 11. 2022. Dopis byl žalované dodána prostřednictvím datové schránky dne 10. 10. 2022.

20. Z listiny označené jako Postupy při oceňování majetku státu (č. l. 9) bylo zjištěno, že žalobkyně má pro vnitřní potřeby stanovenou interní cenovou metodiku, která mj. stanoví postup při určování obvyklého nájemného (resp. pachtu) nemovitých věcí, kdy se vychází z analýzy nájemního trhu obdobných nemovitých věcí, příp. z dosud nerealizovaných nabídek pronájmů srovnatelného majetku. Nelze-li obvyklé nájemné na trhu určit porovnáním, odvodí se z ceny nemovité věci, která má být pronajata. Roční obvyklé nájemné se v takovém případě stanoví ve výši 4 až 7 % z obvyklé ceny nemovité věci podle vyhodnocení z hlediska atraktivity místa, druhu a způsobu využití nemovitosti. U zemědělských a lesních pozemků pak v sazbě ve výši 2 až 4 %, odůvodněně ve vyšší sazbě.

21. Z katalogu BPEJ (č. l. 32) bylo zjištěno, z jakých údajů týkajících se výnosnosti a základní ceny pozemků vycházela žalobkyně při výpočtu ceny za užívání pozemku.

22. Z listiny označené jako Odpověď na výzvu k úhradě za bezesmluvní užívání pozemku parc. č. Anonymizováno k. ú. adresa, ze dne 16. 11. 2022 (č. l. 28), bylo zjištěno, že žalovaná reagovala na výzvu žalobkyně ohledně právního titulu užíván pozemku sdělením, že žalovaná pozemek užívala na základě předchozí ústní dohody uzavřené s tehdejším uživatelem pozemku, p. jméno FO, jemuž žalovaná přenechala výměnou za to bezplatně k užívání pozemek ve svém vlastnictví. Žalovaná se rovněž pozastavila nad vypočtenou částkou za užívání pozemku, která byla dle ní šestkrát vyšší, než odpovídá běžné výši za pachtovné pozemků v této oblasti. Apelovala rovněž na to, že v částce nebylo nijak zahrnuto, že o pozemek pečovala s péčí řádného hospodáře a na jeho údržbu každoročně vynakládala nemalé finanční prostředky.

23. Z listiny označené jako Výzva k zaplacení úhrady ze dne 18. 11. 2022, včetně přílohy, (č. l. 29) soud zjistil, že SPÚ tímto dopisem vyzval k zaplacení úhrady za užívání pozemku parc. č. Anonymizováno k. ú. adresa, neboť v jejich evidenci není založena žádná smlouva k užívání opravňující ani není evidována platba za užívání. SPÚ žalované z toho důvodu vyúčtovala za užívání částku 3 933 Kč ročně, tj. za období od 14. 6. 2022 do 30. 9. 2022 celkem 1 175 Kč a vyzvala žalovanou k jejímu zaplacení do 31. 12. 2022.

24. Z potvrzení o provedení transakce od ČSOB, a. s. (č. l. 31) bylo zjištěno, že z účtu, jehož majitelkou je žalovaná byla dne 6. 2. 2023 provedena platba na účet SPÚ ve výši 1 175 Kč.

25. Ze znaleckého posudku zpracovaného tituly před jménem jméno FO, pod č. č. účtu, ze dne 4. 9. 2025, z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, (č. l. 188-207, shodně č l. 208-247) bylo zjištěno, že podle dat získaných z místního šetření ze dne 19. 8. 2025 a na základě analýzy srovnatelných pozemků na trhu, že cena obvyklá za užívání pozemku za období od 6. 11. 2015 do 13. 6. 2022 je celkem 36 440 Kč. Ve znaleckém posudku je uvedena tabulka s výpočtem se stanovených pachtem za jednotlivé příslušné roky.

26. V návaznosti na provedené dokazování tak soud dospěl ke skutkovému závěru, který lze shrnout následovně. Vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno, orná půda, o výměře 11 359 m2, k. ú. adresa, obec adresa jméno FO zemřel dne datum. O dodatečném projednání dědictví ale bylo rozhodnuto až usnesení zdejšího soudu ze dne 31. 3. 2022, č. j. číslo jednací, s účinností ke dni úmrtí pana jméno FO. Na základě pravomocného rozhodnutí byl s tímto pozemkem příslušný hospodařit ÚZSVM, než se stal příslušným SPÚ. Žalobkyně zjistila, že žalovaná na pozemku provozovala zemědělskou činnost, neměla však záznam o jakémkoliv užívacím titulu a žalovaná jej na výzvu nepředložila, uvedla pouze, že má uzavřenou ústní dohodu s jméno FO, který pozemek užíval předtím, než ho začal užívat jméno FO a poté žalovaná. jméno FO byl jako uživatel evidován v evidenci Ministerstva zemědělství LPIS. S účinností od 3. 4. 2008 pánové jméno FO a jméno FO provedli ohlášení na tuto evidenci a jako uživatel byl nově veden jméno FO. Od 6. 11. 2015 byla pak vedena jako uživatel právě žalovaná. Žalobkyně se proto po žalované domáhala vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku. K vydání bezdůvodného obohacení ve výši 218 509,29 Kč za období od 1. 1. 2014 do 20. 6. 2022, nejpozději do 30. 11. 2022, žalobkyně žalovanou vyzvala výzvou ze dne 10. 10. 2022. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena v tarifní sazbě za m2 jako % sazba z ceny pozemku dle interní metodiky žalobkyně, kterou jsou „Postupy při oceňování majetku státu“ (č. 17 odst. 5). Žalovaná však s výší nesouhlasila, na svu obranu uváděla, že platí za směněný pozemek s jméno FO a že by tato částka měla být požadována po něm. Následně vyzval žalovanou k vydání náhrady za užívání pozemku bez právního titulu také SPÚ, a to ve výši 1 175 Kč za období od 14. 6. 2022 do 20. 6. 2022, žalovaná tuto částku zaplatila.

27. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům, přičemž vycházel z následujících ustanovení právních předpisů.

28. Podle § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

29. Podle § 619 odst. 1 a 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

30. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

31. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta 3 roky.

32. Podle § 908 odst. 1 věty první o. z. je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje.

33. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); nejednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Podle § 2991 o. z. kdo se bezdůvodně obohatí na úkor jiného bez spravedlivého důvodu, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Podle § 2994 o. z. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž by ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

36. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno že pozemek je ve vlastnictví České republiky, o čemž bylo deklaratorně rozhodnuto (s účinností zpětně ke dni úmrtí původního vlastníka pana jméno FO) rozhodnuto usnesením příslušného notáře ze dne 31. 3. 2022, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci téhož dne. Původně byla příslušnou s tímto majetkem státu hospodařit žalobkyně, později SPÚ, jak vyplývá z příslušných výpisů z katastru nemovitostí. Do doby rozhodnutí o dodatečném projednání dědictví byl dle výpisu z katastru nemovitostí veden jako vlastník právě jméno FO.

37. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že předmětný pozemek v období od 6. 11. 2015 do 20. 6. 2022 užívala fakticky žalovaná, přičemž žaloba byla v průběhu řízení částečně vzata zpět za období od 14. 6. 2022 do 20. 6. 2022, neboť žalovaná za toto období žalobkyni bezdůvodné obohacení již vydala SPÚ na jeho výzvu, jako organizační složce příslušné s pozemkem v tomto období nakládat. K úhradě přitom došlo ještě před podáním žaloby. Žaloby byla částečně vzata zpět také za období, kdy žalovaná pozemek fakticky neužívala, tj. od 1. 1. 2014 do 5. 11. 2015, protože v té době pozemek užíval pan jméno FO jako podnikající fyzická osoba.

38. Žalovaná tvrdila, že pozemek užívala na základě ústní dohody uzavřené jméno FO se svědkem jméno FO. Z tvrzení žalované, a stejně tak i výpovědi svědka jméno FO, vyplývá, že při jejím uzavření jméno FO vycházel čistě z údajů uvedených v evidenci LPIS Ministerstva zemědělství. Žalovaná si přitom byla vědoma, že jméno FO není vlastníkem. Svědek jméno FO potvrdil, že sám do údajů katastru nahlížel ještě v dobách, kdy pracoval pro jméno FO jako podnikající fyzickou osobu. Podle svědka přitom spoléhali na to, že jméno FO má právní titul od vlastníka pozemku. Svědek jméno FO však tuto skutečnost s ohledem na odstup času nebyl schopen potvrdit a na výzvu soudu ani nepředložil žádnou listinu, z níž by jeho užívací titul vyplýval. Z provedeného dokazování tedy nevyplynulo nic o tom, na základě jakého právního titulu užíval pozemek jméno FO.

39. K námitce žalované ohledně nedostatku její pasivní legitimace soud uvádí, že si je vědom závěrů Nejvyššího soudu, který opakovaně dospěl k závěru o tom, že k vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti je povinen domnělý pronajímatel, nikoli nájemce, který byl v dobré víře, a to z toho důvodu, že je to právě domnělý pronajímatel, komu se v takových případech přijímáním nájemného jeho majetek „rozmnožil“ na úkor skutečného vlastníka (viz judikát sp. zn. 28 Cdo 1028/2018) citovaný žalovanou. S ohledem na provedené dokazování soud však v daném případě dospěl k závěru, že zde nelze s odkazem na ustanovení § 2994 o. z. jednoduše dovodit, že by k vydání bezdůvodného obohacení nebyla povinná žalovaná, ale svědek jméno FO.

40. Citované ustanovení totiž uvádí, že pokud třetí osoba dala uživateli/poživateli věc k užívání/požívání neoprávněně, ten není povinen k náhradě vůči vlastníku, pouze pokud byl v dobré víře. Dobrá víra se sice v souladu s principy občanského práva po novelizaci od 1. 1. 2014 presumuje (§ 7 o. z.), ze zjištěných skutkových okolností, a ostatně i z tvrzení samotné žalované, nicméně nelze dospět k závěru o tom, že v dobré víře byla, resp. z jejích tvrzení a provedených důkazů vyplývá opak. Aby byla žalovaná v dobré víře ve smyslu § 2994 o. z. muselo by se z její strany jednalo o tzv. omluvitelný omyl, kdy omluvitelný omyl se posoudí podle toho, k jakému přesvědčení by dospěla průměrně rozumná osoba v postavení uživatele/poživatele na základě skutečností, které by zjistila, pokud by vyvinula okolnostem přiměřenou investigativní aktivitu. Tak se ale v daném případě nestalo, neboť žalovaná nepopírá, že jediná její investigativní aktivita spočívala v nahlédnutí do údajů v LPIS, které jsou však pouze informativní. Žalovaná jako dlouholetý zemědělský podnikatel si byla této skutečnosti vědoma, stejně tak jí bylo velmi dobře známo, že v případě ohlášení změny užívání na LPIS není třeba dokládat platný právní titul k užívání. Na informativní údaje z evidence LPIS tedy neměla žádný důvod výhradně spoléhat.

41. V souladu s § 980 odst. 1 o. z. se navíc dobrá víra nepřipouští, pokud jde o věc zapsanou do veřejného seznamu, což je případ předmětného pozemku, protože toto ustanovení jednoznačně říká, že „je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje“. Žalovaná přitom nijak nezjišťovala, na základě jakého právního titulu pozemek užívá právě jméno FO, pokud byl jako vlastník uveden jméno FO. Spoléhala pouze na sdělení jméno FO, nepožadovala žádné doložení nebo ověření, že vlastník pozemku se směnou a užíváním pozemku žalovanou souhlasí. Žalovaná tedy nevyvinula ani onu zcela přiměřenou investigativní aktivitu zcela proporcionální okolnostem případu. Pokud žalovaná argumentovala tím, že jméno FO za pozemek odváděl platby, z jí předložených evidencí plateb tato skutečnost nijak nevyplývá, a svědek ani na výzvu soudu žádné listiny toto prokazující také nepředložil.

42. Na základě uvedeného proto nelze dospět k závěru o dobré víře žalované, pokud jde o její neoprávněné užívání nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Z toho důvodu soud dospěl k závěru o tom, že je to právě žalovaná, kdo se na úkor žalobkyně užíváním jejího pozemku bez právního důvodu bezdůvodně obohatil, protože právě žalovaná jej v tomto období fakticky užívala bez právního důvodu, a je proto povinna žalobkyni bezdůvodné obohacení vydat.

43. Pokud jde o otázku výše bezdůvodného obohacení, soud zde vycházel z vyhotoveného znaleckého posudku znalcem tituly před jménem jméno FO, který byl zpracován v souladu s relevantní právní úpravou, neobsahuje vady (drobná písařská chyba byla znalcem dodatečně vysvětlena), jeho závěry byly znalcem řádně odůvodněny a na základě v něm uvedených informací jsou přezkoumatelné, v řízení nevyšlo najevo nic, co by jeho závěry jakkoliv rozporovalo.

44. Co se týká období, zda které vznikl žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení, soud se ztotožnil s námitkou žalovaného ohledně částečného promlčení nároku žalobkyně. Žalobkyně poprvé prokazatelně k vydání bezdůvodného obohacení žalovaného vyzvala dopisem ze dne 10. 10. 2022, který byl žalované doručen do datové schránky téhož dne. Vzhledem k tomu, že zde nejsou důvody pro aplikaci objektivní promlčecí lhůty, je na místě aplikace promlčecí subjektivní lhůty, tzn. tři roky nazpět ode dne následujícího po doručení výzvy žalované. Soud tedy dospěl k závěru, že právo žalobkyně je za období od 6. 11. 2015 do 10. 10. 2019 již promlčeno. Žalobkyni proto s přihlédnutím k tomu přiznal pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 11. 10. 2019 do 13. 6. 2022, a to ve výši, která odpovídá výši zjištěné znaleckým posudkem, tedy 15 867,54 Kč, tj. po zaokrouhlení 15 868 Kč, a to včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení (od 1. 12. 2022), jak žalobkyně v žalobě požadovala.

45. V rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud přihlédl k tomu, že žalobkyně původně požadovala bezdůvodné obohacení za užívání v trvání celkem 2 109 dní, žaloba byla následně dvakrát vzata zpět z důvodů na straně žalobkyně (protože žalovaný v období od 1. 1. 2014 do 5. 11. 2015 pozemek neužíval, a protože za období od 14. 6. 2022 do 20. 6. 2022 bezdůvodné obohacení za užívání vydal příslušnému orgánu před podáním žaloby), žalobkyni bylo nakonec přiznáno bezdůvodné obohacení za pouze 975 dní, ve výši, jejíž vyčíslení záviselo na znaleckém posudku – s ohledem na to lze konstatovat, že žalobkyně byla úspěšná cca z poloviny (konkrétně z 46,23 % co do počtu dní, nikoli co do částky), soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, že jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., protože se to vzhledem k okolnostem jeví jako nejspravedlivější.

46. Soud zároveň rozhodl o povinnosti obou stran nahradit náklady státu ve výši odpovídající nákladům vyhotoveného znaleckého posudku, a to opět v poměru úspěchu stran, který s přihlédnutím k počtu dní a zároveň rostoucí výši průměrných cen za užívání činí v podstatě 50 % pro každou z nich, tj. 17 725 Kč.

47. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.