OSPH08 27 C 217/2024-107

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, Anonymizováno Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ Anonymizováno Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta Anonymizováno.Anonymizováno. ⟪LB:lb_004⟫ Anonymizováno Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1) Anonymizováno Anonymizováno – Jméno žalované A ⟪LB:lb_007⟫ Anonymizováno Adresa žalované A ⟪LB:lb_008⟫ 2) Jméno žalované B, Anonymizováno Datum narození žalované B ⟪LB:lb_009⟫ Anonymizováno Adresa žalované B ⟪LB:lb_010⟫ na určení dědického práva

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je dědicem ze závěti ze dne datum, sepsané v alografní formě, po zůstavitelce jméno FO, narozené datum, posledně bytem adresa, zemřelé datum, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna na nákladech řízení žalované 1) zaplatit 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna na nákladech řízení žalovanému 2) zaplatit 2 100 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně tvrdila, že ona a žalovaní jsou účastníci řízení o pozůstalosti po jméno FO, nar. datum, zemř. datum (dále též jen „zůstavitelka“). Řízení o pozůstalosti se vede u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 D 919/2020. V rámci tohoto řízení soud usnesením ze dne 15. 7. 2024 č. j. 20 D 919/2020-272 vyzval žalobkyni, aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podala proti žalovaným žalobu na určení, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky ze závěti ze dne 23. 2. 2015.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že zůstavitelka dne 27. 11. 2014 pořídila formou notářského zápisu závěť, kterou za dědice ¾ pozůstalosti povolala žalovaného 2). O zbylé ¼ pozůstalosti závěť nepořídila, takže by měla připadnout státu. Dne 23. 2. 2015 však zůstavitelka pořídila další závěť v alografní formě. Touto závětí zrušila veškeré své předchozí závěti a povolala za svou jedinou dědičku žalobkyni. Zůstavitelka svým podpisem před dvěma současně přítomnými svědky výslovně potvrdila, že tato závěť obsahuje její pravou a vážnou poslední vůli. Závěť ze dne 23. 2. 2015 je tedy platným a pravým pořízením pro případ smrti zůstavitelky. Touto závětí došlo ke zrušení předchozí závěti ze dne 27. 11. 2014. Žalobkyně je tedy jedinou dědičkou zůstavitelky. Žalobkyně proto navrhla, aby soud určil, že žalobkyně je dědicem ze závěti ze dne 23. 2. 2015 po zůstavitelce.

3. Žalovaná 1) uplatněný nárok neuznala. Tvrdila, že zůstavitelka při sepisu závěti žádným způsobem nevyjádřila před oběma současně přítomnými svědky, že se jedná o její pravou vůli. Svědky závěti byly osoby, které si zůstavitelka nezvolila. S přihlédnutím ke zdravotnímu stavu zůstavitelky v době sepisu závěti nelze také vyloučit, že zůstavitelka již byla snadno ovlivnitelná a že v den sepisu závěti ani nebyla schopná pochopit závažnost tohoto právního úkonu. Žalovaná 1) proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.

4. Žalovaný 2) uplatněný nárok také neuznal. Tvrdil, že závěť ze dne 23. 2. 2015 není skutečnou vůlí zůstavitelky. Zcela se ztotožnil s odůvodněním usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne 25. 5. 2023 č.j. 20 D 919/2020-181. Žalovaný 2) navrhl, aby soud žalobu zamítl.

5. Soud ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 28. 11. 2024 č. j. 27 C 217/2024-51. Uvedeným rozsudkem soud žalobu zamítl. Soud ji zamítl z toho důvodu, že měl výslechem svědka závěti jméno FO za prokázané, že zůstavitelka výslovně neprohlásila, že závěť ze dne 23. 2. 2015 obsahuje její poslední vůli, a proto je závěť neplatná. Žalobkyně proti prvnímu rozsudku podala odvolání k Městskému soudu v Praze.

6. Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 5. 2025 č. j. 55 Co 68/2025-89 první rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že bylo soudem prvního stupně zjištěno, že výslech svědka jméno FO nepostačuje ke spolehlivému prokázání tvrzení žalobkyně, že zůstavitelka učinila výslovné prohlášení ve smyslu § 1534 o. z. a že z tohoto důvodu soud žalobu zamítl. Podle odvolacího soudu, zjistil-li soud prvního stupně, že důkaz výslechem jméno FO nepostačuje k prokázání tvrzení žalobkyně, měl se přesvědčit, zda žalobkyně k prokázání k tomu nenavrhla i jiné důkazy. Žalobkyně mj. navrhla vlastní účastnický výslech. Za situace, kdy z objektivních důvodů žalobkyně nemohla své tvrzení prokázat jinak než vlastním výslechem, měl soud prvního stupně přistoupit k výslechu žalobkyně a teprve potom rozhodnout. Soud prvního stupně se v odůvodnění napadeného rozsudku také nevypořádal s tím, proč neprovedl důkazy výslechem žalobkyně. V tomto ohledu je napadený rozsudek nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů, čímž je dán další důvod pro zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil zdejšímu soudu, aby v dalším řízení zejm. provedl důkaz výslechem žalobkyně.

7. Soud ovšem své první rozhodnutí neodůvodnil zjištěním, že výslech svědka Anonymizováno. jméno FO nepostačoval ke spolehlivému prokázání tvrzení žalobkyně, že zůstavitelka učinila výslovné prohlášení ve smyslu § 1534 o. z., a z takového důvodu soud žalobu nezamítl. Soud odůvodnil své první rozhodnutí tím, že měl výslechem P. jméno FO za prokázané, že zůstavitelka takové prohlášení nevyslovila. Nejde totiž jen o to, co zůstavitelka vyslovila, ale zda to vyslovila před dvěma současně přítomnými svědky, nebo ne. Pokud Anonymizováno. jméno FO jako jeden ze svědků závěti neslyšel prohlášení zůstavitelky, pak měl soud za (pozitivně) prokázané, že zůstavitelka před dvěma současně přítomnými svědky výslovně neprohlásila, že závěť, kterou podepsala, obsahuje její poslední vůli. Z uvedeného rovněž plyne, že nebylo objektivních důvodů, pro které by žalobkyně nemohla své tvrzení prokázat jinak než vlastním výslechem. Žalobkyně mohla a měla prokázat své tvrzení především výslechem svědků závěti. To je ostatně hlavním účelem tohoto právního institutu. Soud v dalším řízení žalobkyni vyslechl.

8. V dalším řízení má soud za prokázány následující skutečnosti.

9. Dne 27. 11. 2014 zůstavitelka ustanovila dědicem podílu ¾ své pozůstalosti žalovaného 2) a zároveň zrušila veškeré své dříve pořízené závěti. Prokazuje to notářský zápis tituly před jménem jméno FO ze dne 27. 11. 2014 sp. zn. N Anonymizováno/Anonymizováno, NZ Anonymizováno/2014.

10. Dne 23. 2. 2015 zůstavitelka podepsala závěť, kterou dědičkou veškerého svého majetku ustanovila žalobkyni; pro případ, že by žalobkyně z jakéhokoliv důvodu nenabyla dědictví, podle této závěti, povolala jako náhradníka jejího syna jméno FO. Závěť jako svědkové podepsali tituly před jménem jméno FO a jméno FO. Prokazuje to „Závěť“ ze dne 23. 2. 2015 s ověřovací doložkou pro legalizaci ze dne 23. 2. 2015.

11. Dne 16. 7. 2015 zůstavitelka zrušila a odvolala veškeré své dřívější závěti a povolala za dědice celé pozůstalosti jméno FO. Prokazuje to notářský zápis tituly před jménem jméno FO ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. NZ Anonymizováno/Anonymizováno, N Anonymizováno/Anonymizováno.

12. Dne 22. 11. 2021. Obvodní soud pro adresa ukončil účast jméno FO v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce. Prokazuje to usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne 22. 11. 2021, č. j. 20 D 919/2020-126 s doložkou právní moci s datem 10. 12. 2021.

13. Jedním ze svědků podpisu sporné závěti ze dne 23. 2. 2015 byl jméno FO (druhá svědkyně prý zemřela). Ten v řízení o pozůstalosti na jednání před soudní komisařkou při výslechu zejména vypověděl, že závěť podepisovali na Czech Pointu v adresa. Setkali se tam s tituly před jménem jméno FO a s jméno FO (žalobkyní a jejím manželem), kteří přivezli zůstavitelku autem. Text závěti vyhotovila tituly před jménem jméno FO. Žalobkyně a její syn jméno FO nejsou vůči němu osobami blízkými; pochyboval, že by takovou osobou byla tituly před jménem jméno FO. Nevzpomněl si, že by zůstavitelka při podpisu závěti něco prohlásila. Při podepisování závěti byli přítomni on, zůstavitelka, žalobkyně, tituly před jménem jméno FO a možná manžel žalobkyně. tituly před jménem jméno FO byla svědkova známá; on ji dal dohromady se žalobkyní. Na „otázku“, že on říkal, že se paní jméno FO nevyjádřila, jestli to je její opravdu pravá vůle nebo něco na ten způsob, že prostě se o tom nebavila, přečetla si tu závěť, než to podepsala, jmenovaný reagoval: „Řekl bych, že ano“. Na otázku, zda při tom podpisu listiny řekla něco pořizovatelka zůstavitelka, jmenovaný odpověděl: „To už si opravdu nevzpomínám“. Prokazuje to „Protokol o jednání před soudním komisařem“ sepsaný 23. 2. 2023 tituly před jménem jméno FO, notářkou, č.j. 20 D 919/2020–164 a „Přepis výslechu svědků závěti ze dne 23. 2. 2023 - zůstavitelka jméno FO“.

14. Dne 25. 5. 2023 Obvodní soud pro adresa rozhodl notářkou, že se ukončuje účast žalobkyně v řízení o pozůstalosti. Důvodem bylo zjištění, že zůstavitelka neprojevila před dvěma současně přítomnými svědky svou vůli, tj. výslovně neprohlásila nebo jiným aktivním způsobem neoznačila, že listina obsahuje její poslední vůli, že listinu podle pokynů jméno FO Anonymizováno sepsala tituly před jménem jméno FO (tedy neprokázalo se, že by listina obsahovala vůli zůstavitelky) a že osoby svědků si zůstavitelka nevybrala ani je funkcí svědka nepověřila. Prokazuje to usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne 25. 5. 2023 č.j. 20 D 919/2020-181.

15. Dne 16. 10. 2023 Městský soud v Praze shora uvedené usnesení potvrdil. Prokazuje to usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2023 č.j. 29 Co 278/2023-206.

16. Dne 29. 4. 2024 Nejvyšší soud zrušil obě shora uvedená usnesení a vrátil věc Obvodnímu soudu pro adresa k dalšímu řízení. Prokazuje to usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2024 č. j. 24 Cdo 571/2024-267.

17. Dne 15. 7. 2024 Obvodní soud pro adresa notářkou uložil žalobkyni, aby do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u zdejšího soudu proti žalované 1) a žalovanému 2) žalobu na určení, že je dědicem zůstavitelky ze závěti ze dne 23. 2. 2015. Prokazuje to usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne 15. 7. 2024 č.j. 20 D 919/2020-272.

18. Soud ve věci dne 28. 11. 2024 vyslechl svědka závěti jméno FO. Tento svědek zejména vypověděl, že jsou se žalobkyní blízcí přátelé, znají se 50 let. jméno FO nebo žalobkyně se ho zeptali, jestli nezná někoho, kdo by sepsal závěť. Protože znal tituly před jménem jméno FO, tak ji oslovil a dal jí kontakt na jméno FO. tituly před jménem jméno FO sepsala tu závěť a určila, kdy se sejdou na Czech Pointu na adresa v Bělohorské ulici k podepsání a ověření podpisu závěti. On a tituly před jménem jméno FO se sešli na místě. tituly před jménem jméno FO donesla vypracovanou závěť. Tu jim prezentovala, přečetla. Úřednice zkontrolovala jejich doklady, a oni tento doklad (míněna závěť) podepsali. Byl tam on, tituly před jménem jméno FO, zůstavitelka, manžel žalobkyně a žalobkyně. Tam se ta věc vyřídila, podepsala, a pak se rozešli. Myslí, že zůstavitelku přivezli a pak zase odvezli jméno FO. Na položené otázky svědek dále odpověděl, že tituly před jménem jméno FO jim ukázala tu závěť, přečetla jim ji a zeptala se, jestli vše souhlasí. Všechno souhlasilo, tak přistoupili k podpisům. Zůstavitelka si tu závěť přečetla. K obsahu závěti neměla žádné připomínky; říkala, že je to dobře, že žalobkyni má ráda, a že proto to dělá. Svědek se zůstavitelkou o té závěti nemluvil. Neví, jestli tituly před jménem jméno FO mluvila se zůstavitelkou o té závěti, jestli se o tom dohadovaly. tituly před jménem jméno FO se znala se zůstavitelkou; svědek si myslí, že byla u toho, když zůstavitelka dávala své nacionálie; tím myslel tituly před jménem jméno FO. Svědek pochybuje, že se znaly dříve. Předtím, než tituly před jménem jméno FO sepsala tu závěť, tak se svědek setkal s tituly před jménem jméno FO a se zůstavitelkou. Dohadovali koupi domu (svědek koupil dům od zůstavitelky); koupě domu se závětí vůbec nesouvisela, to se o závěti nebavili; dům od zůstavitelky svědek koupil před sepsáním závěti. Jako svědka závěti ho určila tituly před jménem jméno FO; on s tím souhlasil. Zůstavitelka se chovala při podepisování závěti zcela normálně. Zdůrazňovala, jak je žalobkyni vděčná za její pomoc. Fyzicky na tom zůstavitelka byla normálně, mohla chodit; myslí, že psychicky na tom také byla normálně. Na otázku, co zůstavitelka při příležitosti podepisování závěti přesně řekla, svědek uvedl, že doslova to nedokáže říci; bylo vidět, že je paní jméno FO vděčná, že jsou k sobě v dobrém poměru. U tohoto proslovu zůstavitelky byli přítomni on, zůstavitelka a tituly před jménem jméno FO; není si jist, jestli tam byl i pan jméno FO. Jmenovaní tam byli po celou dobu.

19. Soud ve věci dne 31. 7. 2025 vyslechl žalobkyni. Žalobkyně k okolnostem pořízení závěti ze dne 23. 2. 2015 vypověděla následující.

19.1. Bylo to přání zůstavitelky, protože žalobkyně zůstavitelce pomáhala se vším, protože ke konci, když se odstěhovala, tak to bylo potřeba. Žalovaný 2) tam byl, staral se o zůstavitelku v tu dobu, když žalobkyně byla ve Státech. Když žalobkyně byla pryč a nemohla se o zůstavitelku starat, tak zůstavitelka žalovanému 2) napsala závěť. To žalobkyni řekla, když jsem se žalobkyně vrátila. Pak přišel jednoho krásného dne žalovaný 2) k nim, položil žalobkyni klíč na stůl a řekl, že se zůstavitelkou nechce mít nic společného. Tam to podle žalobkyně se žalovaným 2) všechno skončilo. Žalobkyně se o zůstavitelku starala, protože ona žalobkyni řekla, že má zařízeno to pečovatelské zařízení a že za to platí, a ještě tam nebydlí. Žalobkyně říkala, nemůžeš platit, když tam nebydlíš. Žalobkyně se snažila umožnit zůstavitelce, aby se do toho domova dostala. Pomohla zůstavitelce se tam odstěhovat. Žalobkyně byla i disponent zůstavitelky na účtu, protože žalobkyně zůstavitelce řekla, že dostane peníze na účet a že na to žalobkyně dohlédne. A dohlédla. Všechno v tu dobu žalobkyně vyřizovala, zařizovala. Pomohla zůstavitelce odstěhovat, byla u toho, když se zůstavitelka do toho domova nastěhovala, žalobkyně měla klíče zůstavitelky, dispoziční právo ke kartě, aby žalobkyně mohla kontrolovat, jak to tam bude odcházet. Když zůstavitelka zjistila, že to bylo v pořádku, tak žalobkyni řekla, že chce, aby žalobkyně měla ty věci, že si to zaslouží žalobkyně a nikdo jiný. Pak se stalo to, žalobkyně si myslí, že to bylo v červnu, že zůstavitelce zpronevěřili peníze z účtu. Jelikož žalobkyně byla disponent, tak žalobkyni SMS chodilo, že zůstavitelce odcházejí peníze. Tak to žalobkyně dávala všechno do pořádku. Proběhlo to na kriminálce, zjistili to a zajistili to. Pak žalobkyně neví, co bylo, protože tam už zřejmě došlo k té manipulaci, to bylo asi půl roku potom.

19.2. Na otázku, zdali se zůstavitelka vyjadřovala předtím, než byla sepsána závěť ohledně svých přání, kdo má být jejím dědicem, žalobkyně odpověděla, že ano, protože žalobkyně pro zůstavitelku udělala maximum nezištně, ne, že měla nějakou závěť už předem. Na otázku, zdali ten den, kdy se závěť podepisovala, zda žalobkyně může popsat, jak to probíhalo z hlediska toho, co zůstavitelka udělala a řekla atd., žalobkyně uvedla, že bylo to na základě toho, že zůstavitelka furt říkala, nikdo jiný si to nezaslouží než žalobkyně. Když přišli na ty věci, ono se to četlo, ona s tím souhlasila, držela žalobkyni za ruku. Opravdu měly blízký vztah.

19.3. Na otázku, jaký byl vztah mezi žalobkyní, p. jméno FO a pí jméno FO, žalobkyně uvedla, že to byl to spolužák jejího muže. Na otázku, jakým způsobem se zůstavitelka dozvěděla o p. jméno FO a pí jméno FO, žalobkyně uvedla, že to byl spolužák jejího manžela a že pí jméno FO byla známá p. jméno FO. Na otázku, jestli žalobkyně ví, jak se s nimi seznámila zůstavitelka, žalobkyně uvedla, že přes žalobkyni.

20. Soud, stejně jako v předcházejícím řízení, má za prokázáno, že zůstavitelka před dvěma svědky současně přítomnými výslovně neprohlásila, že závěť ze dne 23. 2. 2015 obsahuje její poslední vůli. Výslech žalobkyně na tomto závěru nic nezměnil.

21. Svědek závěti jméno FO při výsleších ohledně prohlášení zůstavitelky mj. uvedl, že si nevzpomíná, že by zůstavitelka při podpisu závěti něco prohlásila; souhlasil s konstatováním, že zůstavitelka se nevyjádřila, jestli je to její pravá vůle; nevzpomněl si, že by zůstavitelka při podpisu něco řekla. Svědek uvedl, že zůstavitelka k obsahu závěti neměla žádné připomínky. Na otázku, co zůstavitelka při podepisování závěti přesně řekla, odpověděl, že to doslova nedokáže říci. Z této výpovědi vyplývá, že zůstavitelka před současně přítomnými dvěma svědky neprohlásila a ani jinak nedala najevo, že závěť ze dne 23. 2. 2015 obsahuje její poslední vůli. Za takové prohlášení nelze považovat, že zůstavitelka řekla, že je to dobře, že žalobkyni má ráda, že proto to dělá, a že zůstavitelka zdůrazňovala, jak je žalobkyni vděčná za její pomoc, a tu už proto, že nejde o výslovný projev vůle zůstavitelky, jenž směřuje ke ztotožnění obsahu listiny (závěti) s poslední vůlí zůstavitelky. Soud má tudíž výpovědí za prokázáno, že zůstavitelka takové prohlášení nevyslovila.

22. Žalobkyně při svém výslechu z valné části popisovala svou péči o zůstavitelku. Tuto péči však v tomto řízení nikdo nezpochybňoval (stejně jako nikdo nezpochybňoval péči o zůstavitelku ze strany žalovaného 2). O péči o zůstavitelku v tomto řízení ani tak nešlo; šlo o zjištění okolností pořízení závěti.

22.1. K okolnostem pořízení závěti žalobkyně téměř nic nevypověděla. Žalobkyně uvedla jen to, že zůstavitelka se před pořízením závěti vyjadřovala ohledně svých přání, kdo má být dědicem. Tato odpověď ale o okolnostech pořízení závěti nic nevypovídá, a to už proto, že z ní nevyplývá, kdy (jak dlouho před sepsáním závěti) zůstavitelka vyjádřila své přání. To je podstatné vzhledem k tomu, že zůstavitelka svá přání, pokud jde o to, kdo má být jejím dědicem, v průběhu času měnila (zůstavitelka pořídila několik různých závětí), a proto, že prohlášení zůstavitelky o shodě její poslední vůle se závětí muselo být vysloveno před dvěma současně přítomnými svědky.

22.2. Jedinou částí výpovědi žalobkyně, jež se týká prohlášení zůstavitelky, je odpověď žalobkyně na výzvu, aby popsala den, kdy se podepisovala závěť. Žalobkyně uvedla, že bylo to na základě toho, že furt říkala, nikdo jiný si to nezaslouží než ty. Když jsme přišli na ty věci, ono se to četlo, ona s tím souhlasila, držela mě za ruku. My opravdu měly blízký vztah.

22.3. Aniž by soud požadoval vyřčení nějaké formule, tak podle soudu výpověď žalobkyně nepopisuje výslovné prohlášení zůstavitelky o tom, že závěť obsahuje poslední vůli zůstavitelky. Výslovné prohlášení zůstavitelky by se totiž muselo vztahovat k textu závěti, který je zachycen na listině. Muselo by tedy jít o jakékoli prohlášení, jehož obsah by znamenal: „tato listina obsahuje mou poslední vůli“; postačovala by i zůstavitelova odpověď „ano“ např. na dotaz jednoho ze svědků, jestli v listině jde o poslední vůli zůstavitele. Podle výpovědi žalobkyně ale zůstavitelka výslovně neprohlásila, že závěť obsahuje její poslední vůli; nikdo se zůstavitelky nezeptal, jestli listina obsahuje její poslední vůli, takže na takto položenou otázku zůstavitelka ani neodpovídala (ať kladně, nebo záporně). Výpověď žalobkyně ono se to četlo, ona s tím souhlasila je příliš neurčitá, jak z hlediska časového (kdy se to četlo), tak z hlediska věcného (co se četlo, s čím souhlasila), aby jí šlo považovat za výslovně prohlášení zůstavitelky, že listina (závěť) obsahuje její poslední vůli.

22.4. Nehledě na výše uvedené, pro posouzení věci je rozhodující, zda zůstavitelka učinila příslušné prohlášení před současně přítomnými svědky P. jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Z výpovědí P. jméno FO v řízení o pozůstalosti a z jeho svědecké výpovědi v tomto řízení však vyplývá, že zůstavitelka před ním (potažmo před tituly před jménem jméno FO) takové prohlášení nevyslovila. Pokud by tedy zůstavitelka skutečně učinila náležité prohlášení, tak ne před P. jméno FO a současně tituly před jménem jméno FO.

22.5. Soud shrnuje, že výpověď žalobkyně sama o sobě neprokazuje, že zůstavitelka výslovně prohlásila, že závěť ze dne 23. 2. 2015 obsahuje její poslední vůli, a už vůbec ne, že zůstavitelka takové prohlášení učinila před současně přítomnými svědky P. jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Naopak výpovědi P. jméno FO v řízení o pozůstalosti a v tomto řízení prokazují, že se tak nestalo.

23. V daném případě je podle soudu třeba zvlášť dbát na spolehlivém zjištění, co se týče výslovného prohlášení zůstavitelky, že závěť ze dne 23. 2. 2015 obsahuje její poslední vůli. Podle soudu je toho třeba z důvodu, že zůstavitelka pořídila vícero závětí, které měnila. Dále z toho důvodu, že na rozdíl od svého dosavadního zvyku pořizovat listiny týkající se pozůstalosti formou notářských zápisů zůstavitelka pořídila posuzovanou závěť alografní formou, přičemž pořízení této závěti se účastnily, dokonce zorganizovaly, osoby mající ze zůstavitelky prospěch (žalobkyně, P. jméno FO, jenž koupil od zůstavitelky dům). Konečně je důvodem pro opatrný postup věk zůstavitelky v době sepsání závěti (81 let) a s tím související její duševní stav. I když znalecké posudky o dušením stavu zůstavitelky nebyly zásadní pro rozhodnutí věci, tak podle těchto posudků zůstavitelka trpěl demencí, jež nepříznivě ovlivňovala její jednání. Ze všech těchto důvodů, a zvláště z jejich vzájemné souvislosti, je třeba okolnosti pořízení závěti včetně prohlášení o shodě listiny s poslední vůlí zůstavitelky posuzovat obezřetně a neposuzovat popis chování zůstavitelky při pořízení závěti příliš volně.

24. Soud uzavírá, že soud má výslechem P. jméno FO za prokázáno, že zůstavitelka před současně přítomnými svědky P. jméno FO a tituly před jménem jméno FO výslovně neprohlásila, že závěť ze dne 23. 2. 2015 obsahuje její poslední vůli. Účastnická výpověď žalobkyně, že se tak stalo, tvrzení žalobkyně neprokazuje.

25. Soud nevyvodil podstatnější skutkové závěry z notářského zápisu tituly před jménem jméno FO ze dne 1. 4. 2008 sp. zn. N 251/2008, NZ 201/2008, kterým zůstavitelka ustanovila dědicem veškerého svého majetku jméno FO Mráze, z notářského zápisu tituly před jménem jméno FO ze dne 9. 6. 2011 sp. zn. N 494/2011, NZ 330/2011, kterým zůstavitelka odvolala svou závěť ze dne 1. 4. 2008 s tím, že novou závěť ve formě notářského zápisu nepořizuje a z notářského zápisu tituly před jménem jméno FO ze dne 14. 6. 2011 sp. zn. N 505/2011, NZ 339/2011, kterým zůstavitelka ustanovila dědičkou veškerého svého majetku jméno FO. Tyto notářské zápisy, - spolu s notářským zápisem ze dne 16. 7. 2015 sp. zn. NZ 412/2015, N 456/2015 (odst. 8), - svědčí o tom, že zůstavitelka poměrně často měnila osoby svých závětních dědiců a že tak činila formou notářských zápisů; výjimkou, co se týče formy závěti, je pouze posuzovaná závěť (odst. 30 in fine). Dřívější závětí nebyly podstatnější pro nynější rozhodnutí věci, protože byly zrušeny pozdější závětí ze dne 27. 11. 2014, kterou zůstavitelka pořídila ve prospěch žalovaného 2).

26. Soud dále nevyvodil podstatnější skutkové závěry z posudku znalce tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno ze dne 7. 10. 2015, který byl vypracován ve věci úpravy svéprávnosti zůstavitelky, vedené před zdejším soudem pod sp. zn. Nc č. účtu-7, a z posudku znalců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ze dne 20. 8. 2015, jenž byl vyhotoven pro právnická osoba. Soud z nich nevyvozoval skutkové závěry z toho důvodu, že se šlo o znalecké posudky o psychickém stavu zůstavitelky v době po sepsání sporné závěti, takže z nich nelze činit laické závěry o ovlivnitelnosti zůstavitelky a o její schopnosti pochopit závažnost právního jednání, jakým bylo pořízení předmětné závěti. Hlavně z nich však soud nic nevyvozoval z toho důvodu, že nakonec byly pro rozhodnutí sporu nadbytečné. Nadbytečné byly proto, že soud shledal spornou závěť neplatnou pro nedostatek nezbytného prohlášení o poslední vůli.

27. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna, a to včetně sporné závěti ze dne 23. 2. 2015 (pokud jde o její text a podpisy). Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý.

28. Soud nemá důvod pochybovat o pravdivosti výpovědi svědkaAnonymizovánoAnonymizováno. jméno FO. Svědek vypovídal věrohodným způsobem, jeho výpověď byla konzistentní a byla v souladu s jeho dřívější výpovědí v pozůstalostním řízení. Některé rozdíly či mezery jsou vysvětlitelné časovým odstupem od popisovaných událostí.

29. Výpovědi žalobkyně soud nepřipisuje zásadní hodnotu, a to už z toho důvodu, že žalobkyně je přímo zainteresována na svém úspěchu ve sporu. Tomuto cíli žalobkyně může přirozeně přizpůsobovat svou výpověď. Na druhou stranu její výpověď neměla zásadní význam, jelikož neovlivnila předchozí závěr soudu, k němuž soud dospěl v prvním rozsudku.

30. Soud neprovedl důkaz výslechem notářky tituly před jménem jméno FO, která pořizovala závět ze dne 27. 11. 2014. Její výslech navrhl žalovaný 2) ke zjištění duševního stavu zůstavitelky při pořizování této závěti. Soud tento důkaz neprovedl, protože dušení stav zůstavitelky v době pořizování uvedené závěti nikdo nezpochybňoval.

31. Soud dále neprovedl důkaz výslechem žalovaného 2), neboť žalovaný 2) od návrhu na svůj výslech později ustoupil. Soud neprovedl důkaz výslechy manželky a syna žalovaného 2). Tyto výslechy žalovaný 2) navrhl s tím, že jeho manželka a syn jsou seznámeni s kontakty žalovaného 2) se zůstavitelkou, a podle potřeb jí rovněž pomáhali. Tyto skutečnosti nebyly podstatné pro rozhodnutí věci, takže jejich prokazování by bylo nadbytečné, a proto soud uvedené výslechy neprovedl.

32. Pro úplnost soud dodává, že v předcházejícím řízení nevyslechl žalobkyni, protože žalobkyně se bez omluvy k výslechu nedostavila. Nedostavila se k němu bez omluvy, ačkoli byla k výslechu řádně předvolána; předvolání osobně převzala dne 14. 10. 2024. Soud mohl buď žalobkyni k účasti na výslechu donucovat pořádkovými pokutami a v krajním případě předvedením, anebo jí dát neúčast na výslechu k tíži v rámci posuzování uplatněného nároku. Soud, – vzhledem k tomu, že výslech účastníka lze provést jen když s ním účastník souhlasí (§ 131 odst. 1 o. s. ř.) a že žalobkyně svůj výslech sama navrhla, ale k výslechu se bez omluvy nedostavila, – zvolil druhou z uvedených možností.

33. Soud učinil o skutkovém stavu následující závěr. Dne 27. 11. 2014 zůstavitelka pořídila závěť, kterou ustanovila dědicem podílu ¾ své pozůstalosti žalovaného 2). Později sepsala tituly před jménem jméno FO spornou závěť, kterou zůstavitelka vlastní rukou podepsala dne 23. 2. 2015. U podpisu této závěti byli zůstavitelka, tituly před jménem jméno FO, jméno FO, žalobkyně a možná manžel žalobkyně; byli tam po celou dobu. Před podpisem tituly před jménem jméno FO ukázala, prezentovala a přečetla vypracovanou závěť a zeptala se, jestli vše souhlasí. Všechno souhlasilo, a tak zůstavitelka, tituly před jménem jméno FO a jméno FO přistoupili k podpisům. Zůstavitelka si závěť přečetla. Zůstavitelka výslovně neprohlásila, že závěť ze dne 23. 2. 2015 obsahuje její poslední vůli. Dne 15. 7. 2024 zdejší soud uložil žalobkyni, aby do 2 měsíců od právní moci usnesení ze dne 15. 7. 2024 č.j. 20 D 919/2020-272 podala u zdejšího soudu proti žalované 1) a žalovanému 2) žalobu na určení, že je dědicem zůstavitelky ze závěti ze dne 23. 2. 2015.

34. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

35. Žaloba je včasná. Soud usnesením ze dne 15. 7. 2024 č. j. 20 D 919/2020-272 žalobkyni uložil, aby žalobu podala do 2 měsíců od právní moci usnesení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 3. 7. 2024. Žalobkyně podala žalobu dne 3. 9. 2024, tedy včas. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení se předpokládá, takže ho není třeba tvrdit a prokazovat.

36. Podle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

37. Podle § 1576 o. z. pořízením pozdější závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.

38. V daném případě zůstavitelka pořídila poslední závěť dne 16. 7. 2015, a to ve prospěch jméno FO. Dědický soud však ukončil účast jméno FO v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce usnesením ze dne 22. 11. 2021 č. j. 20 D 919/2020-126 (v právní moci 10. 12. 2021), protože tato závěť je neplatná. Je-li neplatná, potom tato závěť neruší dřívější závěti.

39. Předcházející závětí je sporná závěť ze dne 23. 2. 2015. Tato závěť nebyla napsána vlastní rukou zůstavitelky, nýbrž byla napsána tituly před jménem jméno FO v textovém editoru a vytištěna na papír. V řízení bylo prokázáno, že zůstavitelka tuto závěť podepsala vlastní rukou před současně přítomnými dvěma svědky. Bylo však také prokázáno, že zůstavitelka před těmito svědky výslovně neprohlásila, že závěť, kterou podepsala, obsahuje její poslední vůli; každopádně to nelze mít za prokázané. Uvedené prohlášení je podle § 1534 o. z. nutnou podmínkou platnosti závěti. Jelikož nedošlo k výslovnému prohlášení zůstavitelky, že závěť ze dne 23. 2. 2015 obsahuje její poslední vůli, je tato závěť neplatná. Je-li neplatná, potom žalobkyně není dědičkou z této závěti.

40. Žalovaný 2) se ve svém vyjádření k žalobě ztotožnil s odůvodněním usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne 25. 5. 2023 č.j. 20 D 919/2020-181. Toto usnesení bylo zrušeno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2024 č. j. 24 Cdo 571/2024-267, nicméně v nynějším řízení soud došel ke stejnému závěru, že zůstavitelka výslovně neprohlásila nebo jiným aktivním způsobem neoznačila, že sporný závěť obsahuje její poslední vůli. Ostatními otázkami, - totiž že listinu podle pokynů jméno FO Anonymizováno sepsala tituly před jménem jméno FO (tedy neprokázalo se, že by listina obsahovala vůli zůstavitelky) a že osoby svědků si zůstavitelka nevybrala ani je funkcí svědka nepověřila, - se soud v tomto řízení nezabýval, protože by to bylo nadbytečné. To však neznamená, že jinak by tyto otázky mohly být relevantní, stejně jako otázka duševního stavu zůstavitelky v době sepsání předmětné závěti, popř. otázka, z jakého důvodu zůstavitelka nepořídila předmětnou závěť formou notářského zápisu jako všechny ostatní své závěti.

41. Soud uzavírá, že alografní závěť ze dne 23. 2. 2015 je neplatná, a to již z toho důvodu, že zůstavitelka před dvěma svědky současně přítomnými výslovně neprohlásila, že tato závěť obsahuje její poslední vůli. Soud proto, nezabývaje se blíže ostatními námitkami žalovaných, žalobu zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

43. V daném případě žalovaní měli ve věci plný úspěch, neboť soud žalobu zamítl. Soud proto žalovaným podle shora citovaného ustanovení přiznal náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla.

44. Náhrada nákladů řízení žalované 1) dosahuje výše 1 800 Kč, a to za paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 6 úkonů (1. vyjádření ze dne 26. 9. 2024, 2. příprava účasti na jednání dne 28. 11. 2024, 3. účast na jednání dne 28. 11. 2024, 4. příprava účasti na jednání dne 31. 7. 2025, 5. účast na jednání dne 31. 7. 2025, 6. účast na vyhlášení rozsudku dne 5. 8. 2025) ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

45. Náhrada nákladů řízení žalovaného 2) podle stejných ustanovení (odst. 44) dosahuje výše 2 100 Kč, a to za 7 úkonů (1. vyjádření ze dne 25. 9. 2024, 2. vyjádření ze dne 20. 10. 2024, 3. příprava účasti na jednání dne 28. 11. 2024, 4. účast na jednání dne 28. 11. 2024, 5. vyjádření ze dne 10. 3. 2025 k odvolání, 6. příprava účasti na jednání dne 31. 7. 2025, 7. účast na jednání dne 31. 7. 2025).

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8. O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.

Nesplnil-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, může oprávněný navrhnout soudně výkon rozhodnutí.