OSPH09 52 C 67/2022-41

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem adresa, obec a číslo, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa, obec – část obce (obec a číslo), ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 1.524 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.524 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.524 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč, k rukám jejího právního zástupce, anonymizováno jméno příjmení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne datum domáhala zaplacení částky 1.524 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný dne datum uzavřel se žalobkyní, smlouvu o přepravě osob, když žalovaný cestoval autobusem, linkou anonymizováno, provozované žalobkyní. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu, když se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a na výzvu kontrolora neuhradil jízdné, jehož výše vyplývá z platného tarifu anonymizováno. Tímto svým jednáním žalovaný porušil povinnost cestujícího, která vyplývá z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ust. § 18a z. číslo o silniční dopravě (v případě použití autobusové linky), dle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (v případě použití metra, tramvajové, či trolejbusové linky) a z vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád a konečně ze Smluvních přepravních podmínek a žalovanému tak vznikla povinnost jízdné uhradit, přičemž splatnost nastala v den provedené přepravní kontroly číslo. Za tento nárok (jízdné) žalobkyně požaduje celkem 24 Kč. Žalovanému dále vznikla povinnost uhradit též smluvní pokutu (tzv. přirážku k jízdnému), ve výši 1.500 Kč, a to v souladu s čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek anonymizováno, kdy splatnost smluvní pokuty nastala opět v den provedení přepravní kontroly. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, a to i přes to, že k její úhradě byla vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně ve svém žalobním návrhu ze dne datum, žalovaný pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne datum v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byla ve sporu zcela nečinný, dále zejména z Tvrzení žalobkyně a Zápisu o přepravní kontrole číslo ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný dne datum cestoval autobusem linkou anonymizováno, jehož provozovatelem je žalobkyně, čímž se žalobkyní uzavřel smlouvu o přepravě osob. V průběhu jízdy byl v anonymizováno, zastávka anonymizováno, provedena přepravní kontrola, přičemž žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem a jízdné ani přirážku při kontrole neuhradil, avšak o povinnosti tyto dluhy uhradit byl poučen, což stvrdil svým podpisem. Z tvrzení žalobkyně a ze Smluvních přepravních podmínek anonymizována dvě slova dopravy platné od datum, soud zjistil, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1.500 Kč. Z Tvrzení žalobkyně a z Tarifu anonymizována dvě slova dopravy platného od datum, soud zjistil, že jízdné pro žalovaného by činilo 24 Kč, když se zároveň jedná o nejnižší možný tarif pro dospělou osobu, do 70 let věku. Z Dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne datum a souvisejícího Potvrzení o odeslání písemnosti podací číslo soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem ze dne datum, prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o přepravě osob, když žalovaný cestoval autobusem, linkou anonymizováno, které je provozováno žalobkyní. Při přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, neuhradil na výzvu jízdné ve výši 24 Kč, ani smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč, i když k tomuto byl při přepravní kontrole vyzván. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, ani přes to, že byl dopisem ze dne datum k její úhradě vyzván. Žalovaná částka tak sestává z dlužného jízdného ve výši 24 Kč, jehož výše vyplývá z tarifu anonymizováno a dále ze smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč, která vyplývá ze smluvních přepravních podmínek anonymizováno a na jejíž úhradu žalobkyni vznikl nárok tím, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem.

6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2550 a násl. o. z., dle kterého smlouvou o přepravě osob se dopravce (žalobkyně) zavazuje přepravit cestujícího (žalovaný) do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

7. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o přepravě, přičemž žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, jízdné ani smluvní pokutu na místě neuhradil, a proto žalobkyni vznikl nárok jak na úhradu jízdného ve výši 24 Kč, tak i na smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho, i když byl k jeho úhradě vyzván.

8. Pokud se jedná o zákonný úrok z prodlení, tak povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný byl povinen celou dlužnou částku uhradit dne datum, kdy byla provedena přepravní kontrola, a žalovaný byl k úhradě vyzván. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, dostal se den následující (datum) do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ode dne datum.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč, kterou sama navrhla. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), která činí částku 600 Kč (3 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z 900 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (dluh ze smlouvy o přepravě), hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li povinná dobrovolně, co je jí uloženo tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.