OSPH09 40 C 47/2026-35

Court:
Obvodní soud pro Prahu 9
Case number:
40 C 47/2026-35
Decision date:
13 May 2026
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH09:2026:40.C.47.2026.1
Text language:
cs

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 165 545 s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka s 11,50 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení a to pravidelnými měsíčními splátkami po částka, splatnými vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem, v němž nabude právní moci tento rozsudek až do zaplacení a pod ztrátou výhody splátek.

II. V té části, kde se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do datum, dále co do částky částka a dále co do úroku ve výši 78,09 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, než celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, dále částku ve výši částka a úrok ve výši 78,09 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka (dále jen „úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 78,09 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2024, a to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázi NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil částku v celkové výši částka, a to v termínech a částkách v žalobě blíže uvedených. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši částka. Žalobce v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. hodnota, 7, 8 a 9 u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 4 x částka. Tato smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka (dle smlouvy částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, žalovaný byl v prodlení se splátkou č. hodnota, 7, 8 a 9). Následně došlo v důsledku prodlení žalovaného automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. hodnota splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem částka byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobci. Žalobce tak požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Na základě shora citované smlouvy tak žalovaný žalobci dluží:

a) částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (k datu zesplatnění nová jistina úvěru odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím,

b) smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši částka s příslušenstvím,

c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši částka s příslušenstvím,

d) smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, kdy žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu k datu vyhotovení této žaloby, tj. smluvní pokutu ve výši částka,

e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do datum ve výši 78,09 % a od datum. 2024 ve výši 11,5 % ročně,

Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v části nepřiměřeného příslušenství, kdy poukázal na sjednané vysoké procento úroků, kdy takto sjednaná výše úrokové sazby je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a na neplatnosti smluvních pokut a nákladů spojených s prodlením, které žalobce požaduje duplicitně k úrokům.

3. Důkazy v řízení provedenými zjistil soud následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

Mezi žalobcem jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem byla uzavřena dne datum Smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka s tím, že celková částka, kterou měl žalovaný žalobci vrátit ve 36 měsíčních splátkách po částka, činila částku částka, kdy sjednaný úrok za poskytnutí úvěru byl ve výši 78,09 %. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovaným hrazeny nejpozději do 12. dne příslušného kalendářního měsíce (část A. smlouvy – základní parametry úvěru). Poskytnuté finanční prostředky z úvěru měly být žalovanému poskytnuty na bankovní účet č. č. účtu. V části B. smlouvy je upraven proces uzavření smlouvy, úročení úvěru, splácení úvěru. Jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši částka, a to za každou splátkou, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů (čl. 6.1. smlouvy). Jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k automatickému zesplatnění celého úvěru (čl. 6.3 smlouvy). Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí Nové jistiny úvěru (čl. 4.2. smlouvy). V případě, že klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení (čl. 6.5 smlouvy) (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu - registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, předsmluvní formulář, listina „Podpis na dálku - smlouva o spotřebitelském úvěru“, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum, dodatek č. hodnota k Návrhu smlouvy o úvěru, dohoda o konsolidaci ze dne datum, oznámení o schválení úvěru ze dne datum včetně splátkového kalendáře a dodejky).

Dne datum byly na účet žalovaného poskytnuty žalobcem finanční prostředky ve výši částka. Zbylé prostředky ve výši částka a částka byly v souladu s dohodou o konsolidaci ze dne datum poskytnuty ve prospěch žalobce k úhradě dalších dluhů, které žalobce vůči žalovanému evidoval (doklad o vyplacení úvěru, oznámení o zaslání SMS o výplatě ze dne datum).

Ze strany žalobce byla před poskytnutím úvěru prověřena majetková a finanční situace žalovaného, kdy ze strany žalovaného byly předloženy výpisy z bankovního účtu žalovaného, kdy každý měsíc byla ve prospěch účtu poukázána mzda žalovaného (kopie občanského průkazu, hodnocení klienta, karta klienta, historie pohybů - běžný účet žalovaného za období datum – datum, základní informace o klientovi).

Rovněž tak byla ověřována úvěruschopnost žalovaného v rámci systému nebankovního registru klientských informací (výpis ze dne datum).

Dopisy ze dne datum, datum, datum a datum byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě dlužných splátek a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (citované dopisy).

Dopisem ze dne datum byl žalovaný informován žalobcem o okamžitém zesplatnění všech závazků vyplývajících z výše citované smlouvy o úvěru, a to z důvodu prodlení s úhradou splátek úvěru s tím, že zbývající dlužná původní jistina úvěru činí částka, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění činí částka, neuhrazené smluvní pokuty činí částka, náklady vzniklé v souvislosti k prodlením činí částka a celková dlužná částka činí částka (oznámení ze dne datum).

Dne datum byl žalovaný vyzván právním zástupce, žalobce k úhradě dlužné částky ve výši částka z titulu výše citované smlouvy o úvěru (předžalobní výzva ze dne datum včetně podacího archu).

Dle systému jméno FO národní banky v měsíci listopadu 2024 banky poskytovaly fyzickým osobám spotřebitelské úvěry s úrokovou sazbou ve výši 8,51 % ročně (export ze systému ČNB jméno FO).

Žalovaný je vyučený automechanik, pracuje jako operátor výroby, 2x měsíčně daruje plazmu, z čehož má příjem cca částka, nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty. Žalovaný žije v domě rodičů, obývá jednu místnost, ostatní místnosti jsou užívány společně. Žalovaný přispívá rodičům částkou částka měsíčně na energie a dále částkou částka na jídlo. Žalovaný nežije s žádnou partnerkou. Po dohodě s matkou dítěte má žalovaný ve střídavé péči cca půl na půl svého syna Filipa, narozeného datum. Matce dítěte posílá žalovaný na výživném částka měsíčně. Zdravotní stav žalovaného je dobrý. Žalovaný měsíčně splácí Providentu částku částka (výpověď žalovaného, výpis z běžného účtu za květen 2026). Čistý měsíční příjem žalovaného za období duben 2026 činil částka (výplatní páska za období duben 2026).

4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu.

V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum, po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky ve výši 78,09 % ročně.

Soud se v daném případě, s ohledem na sjednanou výši úroku za poskytnutí finančních prostředků, zabýval otázkou platnosti předmětné smlouvy o úvěru. V posuzované věci byla mezi účastníky ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 78,09 % ročně. V měsíci listopadu 2024, kdy byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle databáze jméno FO národní banky nepřevyšovaly u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami úroky nejvyšší úrokové sazby 8,51 %. Sjednaný úrok v předmětné úvěrové smlouvě ve výši 78,09 % tedy dosahuje více než devítinásobku úroku obvyklého u bankovních subjektů v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy.

Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, sp. zn. 33 Cdo 212/2014). Ke stejnému závěru došel i Finanční arbitr ve svém nálezu ze dne 25. 8. 2017, sp. zn. FA/SU/707/2016, kdy dovodil, že ujednání o výši úroku lze tedy považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně.

Soudu náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy si žalobce a žalovaný ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 78,09 % a tato výše úroku z úvěru dosahuje více než devítinásobku nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami v době uzavření smlouvy o úvěru (dle statistiky České národní banky), dospěl soud k závěru, že takové ujednání o úroku z úvěru se příčí dobrým mravům a je třeba z tohoto důvodu posoudit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 o.z.), a to za situace, kdy žalobce jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založil svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů (soudu je známo z rozhodovací činnosti) a společnost by smlouvu se standardní úrokovou sazbou neuzavíral.

V daném případě nebyl úvěr poskytován prostřednictvím kontokorentu či kreditní karty, u nichž je obvykle, s ohledem na specifické smluvní podmínky, stanovena vyšší úroková míra. Zjištěný (devítinásobný) nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za nepřiměřený, resp. nemravný, a to i při vědomí toho, že se ve vztahu mezi účastníky jednalo o nebankovní úvěr. Ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Soud na tomto místě rovněž odkazuje na závěry Městského soudu v Praze přijaté v analogických věcech (v nichž žalobcem byla rovněž nebankovní společnost a spor se týkal úvěrových smluv, u nichž byla zkoumána kolize s dobrými mravy z důvodu nepřiměřeně vysoké roční úrokové sazby), vyjádřené např. v rozsudcích Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 197/2019, sp. zn. 30 Co 61/2019, sp. zn. 70 Co 74/2021, sp. zn. 35 Co 345/2022 sp. zn. 53 Co 92/2022, a to i s ohledem na požadavek jednotného rozhodování dle § 13 o.z.

S ohledem na skutečnost, že ujednání o úroku z úvěru a jeho výši je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledává celou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 116/2022-66, č. j. 22 Co 197/2019-99, č. j. 19 Co 102/2022-61, č. j. 22 Co 61/2022-40, č. j. 70 Co 256/2021-64, č. j. 30 Co 61/2019-90, č. j. 14 Co 100/2021-126).

Soud tak uzavírá, že převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o.z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou částka, když žalovanému byla poskytnuta částka částka a žalovaný žalobci vrátil částku částka (dle tvrzení žalobce). V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na úhradu poskytnutých finančních prostředků uhradil žalobci něčeho nad rámec výše uvedené částky.

S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši částka (výrok I.) jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud vztáhl k dopisu ze dne datum (§ 573 o.z.).

Soud uložil zaplatit žalovanou částku ve splátkách s ohledem na osobní a finanční situaci žalovaného. Po zvážení osobní a finanční situace žalovaného a s ohledem na výši soudem přiznané částky, má soud za to, že na žalobci lze spravedlivě požadovat, aby strpěl splácení dluhu ve splátkách ve výši částka měsíčně. Klauzuli „pod ztrátou výhody splátek“ považuje soud za zcela nezbytnou k ochraně právního postavení žalobce pro případ, že by žalovaná splátky řádně nehradila. V takovém případě by se totiž dlužná částka stala celá splatnou.

Ve vztahu k dalším nárokům žalobce, kdy se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do datum, dále co do částky částka a úroku ve výši 78,09 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, než celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, soud žalobu zamítl, neboť se jednalo o nároky vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou (výrok II. rozsudku).

5. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci převážně procesně úspěšný, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Na daný případ aplikoval soud zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Dle § 588 věty prvé o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Dle § 2291 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.