OSPI 12 C 23/2026-54

USNESENÍ ⟪LB:lb_001⟫ Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 33 372 Kč s příslušenstvím

Rozsudek Okresního soudu v Písku č. j. 12 C 23/2026-54 ze dne 29. 4. 2026 se ve výroku ad I. opravuje tak, že doba úroků z prodlení správně zní: „od 11. 2. 2024 do zaplacení“.

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně nároku na zaplacení částky 2 572 Kč a ohledně nároku na zaplacení částky 6 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 428 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 11. 2. 2024 do zaplacení z částky 22 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba žalobce proti žalované o zaplacení částky 2 372 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % od 11. 2. 2024 do zaplacení z částky 2 372 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Ve věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 12 C 23/2026 byl dne 29. 4. 2026 vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení, o částečném vyhovění žalobě a o částečném zamítnutí žaloby včetně nákladů řízení. V průběhu řízení bylo zjištěno, že došlo k chybnému označení doby úroků z prodlení. Protože jde o zřejmou nesprávnost, byla podle § 164 o. s. ř. provedena oprava tímto opravným usnesením.

1. Žalobce se žalobou domáhal proti žalované zaplacení celkem částky 33 372 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba. (dále jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovaná dne 11. 10. 2023 uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 22 000 Kč na její účet č. č. účtu. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 40 % ročně z dlužné částky. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou pravidelných splátek, proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 10. 2. 2024. Žalobce požaduje částku 33 372 Kč představující nesplacenou jistinu ve výši 22 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 572 Kč. Žalobce závěrem uvedl, že pokud by soud neměl nárok za prokázaný, požaduje, aby byl nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení. Žalobce kromě výše uvedeného požaduje zákonný úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 30 800 Kč od 11. 2. 2024 do zaplacení.

2. Podáním ze dne 19. 3. 2026 žalobce soudu sdělil, že udělal administrativní chybu a zjistil, že žalovaná na úvěr před podáním žaloby uhradila částku 9 000 Kč. Proto vzal žalobce zpět návrh co do částky 2 572 Kč představující smluvní pokutu, co do částky 6 428 Kč představující jistinu a ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 428 Kč.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 29. 4. 2026. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Žalobce se z jednání omluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecnými obchodními podmínkami vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou právní předchůdce žalobce a žalovaná, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru až do výše úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč spolu s úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Tato smlouva obsahuje neobsahuje podpis zástupce právního předchůdce žalobce, u dlužníka je uvedeno: za úvěrovaného: Jméno žalované.

5. Ze sdělení z právnická osoba. plyne, že právní předchůdce žalobce odeslal na účet žalované č. číslo pod VS var. symbol částku ve výši 22 000 Kč

6. Ze smluv o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobce ve sporu.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 23. 7. 2025 vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky výzvou ve lhůtě do 3 dnů.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 6 odst. 1, odst. 2 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

11. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

12. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

13. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru až do výše úvěrového rámce v částce 33 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Dle názoru soudu je sjednaná úroková sazba v rozsahu 40 % měsíčně v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na skutečnost, že sjednaná úroková sazba několikrát převyšuje obvyklou úrokovou sazbu a současně byla sjednána řada dalších sankcí za prodlení žalované, soud uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť veškeré smluvní povinnosti ve svém souhrnu zakládají nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem – spotřebitelem. Tuto neplatnost je přitom nutno z hlediska obecných principů plynoucích z § 6 o.z. ve spojení s § 8 o.z. dovozovat z celé smlouvy, neboť v dané věci tvoří jednotlivá smluvní ujednání provázaný celek. Pokud žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu, ve které byla žalovaná zavázána k úhradě úroku, který je zjevně v rozporu dobrými mravy, přičemž prodlení se splácením bylo sankcionováno, jak je shora uvedeno, jedná se o zneužití práva, z něhož žalobce nemůže těžit, neboť je v souladu s obecnými principy občanského zákoníku povinen jednat v právním styku poctivě. Pokud tak nečinil, nelze mu přiznat právní ochranu ani v tom smyslu, že by soud dle § 576 o. z. ve spojení s § 577 o. z. vztáhl dovozenou absolutní neplatnost pouze na ujednání smlouvy týkající se výše sjednané úrokové sazby. Žalobce si jako nebankovní poskytovatel úvěrů musel být při uzavírání smlouvy vědom nepoměru výše úrokové sazby, kterou sjednal oproti úvěrovým sazbám poskytovanými bankami. Soud konstatuje, že závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je v souladu s ustálenou judikaturou Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (sp. zn. 15 Co 177/2022, sp. zn. 15 Co 61/2022). Jelikož smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl žalované z takové smlouvy vzniknout závazek vrátit poskytnutou částku, zaplatit poplatky, smluvní pokuty ani příslušenství.

14. V souladu s dispozičním úkonem žalobce soud řízení částečně zastavil (výrok I.).

15. Jelikož žalobce neprokázal existenci platné úvěrové smlouvy, nemohl soud učinit závěr o závazku žalované z titulu nesplaceného úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované 22 000 Kč, čímž došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení v této částce. Soud proto podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 22 000 Kč. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a tento byl žalobci přiznán ode dne 23. 12. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení (výrok II.).

16. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, nevznikl žalované závazek zaplatit žalobci úroky ani poplatky, proto soud žalobu ve zbytku nároku včetně příslušenství zamítl (výrok III.).

17. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (výrok IV.).

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Proti opravenému rozsudku č. j. 12 C 23/2026-54 ze dne 29. 4. 2026 lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání nemůže podat ten, kdo se jej výslovně vzdal.