OSPJ 20 C 206/2026-16

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“), na základě níž byly žalovanému téhož dne převedeny na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši částka. Jistina a poplatek byly splatné dne datum. Žalovaný však porušil smluvně sjednanou povinnost splatit zápůjčku spolu s úrokem a poplatkem řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil částka. Touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky, poplatek a ponížena jistina. Žalobkyně požaduje po žalovanému částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % a náhradu nákladů řízení ve výši částka. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne datum do datové schránky v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy ze dne datum (dále jen „Smlouva“) uzavřené distančním způsobem mezi účastníky poskytla žalobkyně žalovanému téhož dne na jeho bankovní účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši částka. Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaný a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky ve výši částka potvrdila k dotazu soudu i banka. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši částka do datum. V případě prodlení byly sjednány poplatky za prodloužení splatnosti. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 1 111 %, celkem měl žalovaný zaplatit částka. Žalovaný uhradil celkem částka. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru. Podle čl. 2. 3. Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z dlužné částky, v daném případě částka, když je smluvní pokuta počítána z částky částka ode dne datum (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne datum (den vyhotovení žalobního návrhu). Smluvní pokuta činí částka, tedy 0,10 % denně z dlužné jistiny jdoucí ode dne datum (tj. den následující po splatnosti zápůjčky) do dne datum (tj. den vyhotovení žalobního návrhu). Z žalovaným uhrazené částky ve výši částka byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky, poplatek a ponížena jistina. Žalobkyně požaduje po žalovanému částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % a náhradu nákladů řízení ve výši částka. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, sepsanou dne datum, a to do 3 dnů.

5. Usnesením ze dne datum č.j. spisová značka, doručeném právní zástupkyni žalobkyně do datové schránky dne datum, zdejší soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů týkající se úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně ničeho nedoplnila.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v září 2025 činila 7,98 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka). RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 1 111 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v září 2025 výši 8,34 %, tj. RPSN uvedená ve Smlouvě je více jak 313 x krát vyšší.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní hodnotí jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyně povinna v souladu s § 86 ZSÚ zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalovaného splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně vůbec nezkoumala před poskytnutím úvěru (peněžité zápůjčky) úvěruschopnost žalovaného, resp. v tomto směru ničeho nedoplnila, přestože byla soudem vyzvána a poučena o nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobkyně tak poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSÚ a uzavřená smlouva je tak podle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná, nikoliv pouze relativně. Absolutní neplatnost smlouvy byla zakotvena novelou ZSÚ provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. účinnou od 29. 5. 2022 a je eurokonformní (viz čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích.

19. Nad rámec soud uvádí, že s ohledem na výši plnění požadovaného po žalovaném by smlouva byla absolutně neplatná i pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou. Dle názoru soudu nelze ujednání o úroku a dalších poplatcích oddělit podle § 576 o. z. od ostatního obsahu smlouvy, neboť poskytování spotřebitelských úvěrů (zápůjček) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy nedošlo.

20. Smlouva o úvěru (zápůjčce) je proto podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, § 588 o. z. jako celek absolutně neplatná.

21. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši částka, neboť z částky, kterou žalobkyně poskytla žalovanému v celkové výši částka, uhradil částka. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne datum vyzván k úhradě dlužné částku do 3 dnů. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

22. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšný. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení doposud nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

24. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. a) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky částka, částku částka. Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částka a zbývá tedy doplatit částka, a na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná osoba povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.