OSPM 28 C 129/2026-56

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Auterskou Šaškovou Kateřinou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 20 079 Kč s příslušenstvím

I. Co do částky 1 007 Kč se řízení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 500 Kč s 11,5 % zákonným úrokem z prodlení z částky 15 500 Kč jdoucím od 3. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 314 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 20. 4. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 20 079 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi společností právnická osoba jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 15 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 20. 8. 2025. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, dostala se tak do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, ačkoliv byla opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Prokazatelně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne datum. Žalobkyně požadovala částku 20 079 Kč sestávající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 500 Kč, smluvního úroku 3 572 Kč a smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru ve výši 1 007 Kč, nejpozději splatných dne datum. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v těchto databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná dále prohlásila, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě a není si vědoma, že by byla evidována v databázi dlužníků nebo v databázi pro tvorbu úvěrové historie. Žalované bylo v období od datum do datum vyplaceno převodem z bankovního účtu původního věřitele na její bankovní účet č. č. účtu příslušné částky. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky, která byla odeslána dne datum.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 15. 7. 2026, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na tomto jednání omluvili, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne datum Smlouva o úvěru č. hodnota s tím, že úvěr byl splatný dne datum. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 279,83 % ročně, kdy žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 11 070 Kč Dne datum došlo k uzavření Dodatku č. hodnota k této smlouvě, celková částka jistiny úvěru byla změněna na 11 000 Kč, kdy žalovaná se zavázala zaplatit celkem 13 526 Kč, přičemž zápůjční úroková sazba činila 279,39 %. Dne datum byl uzavřen Dodatek č. hodnota k úvěrové smlouvě, kdy celková částka jistiny úvěru byla změněna na 13 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala uhradit 15 966 Kč, přičemž zápůjční úroková sazba činila 277,59 %. Dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum byla změněna celková částka jistiny úvěru na 14 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uhradit částku 17 208 Kč (zápůjční úroková sazba činila 278,79 % ročně). Následně byl uzavřen Dodatek č. hodnota dne datum, přičemž celková částka jistiny úvěru byla změněna na 15 000 Kč, žalovaná se zavázala splatit částku 18 440 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 279,02 %. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byla částka navýšena na 15 500 Kč, kdy žalovaná se zavázala splatit částku 19 072 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 280,38 %. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl stanoven datum splatnosti na datum. Délka splatnosti úvěru tak byla stanovena na 69 dnů. Dodatkem č. hodnota byl změněn datum splatnosti na datum, kdy délka splatnosti půjčky činila 109 dnů (dodatek ze dne datum). Dodatkem č. hodnota ze dne datum byla splatnost změněna na datum, přičemž délka splatnosti půjčky činila 148 dnů. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl stanoven datum splatnosti na datum, délka splatnosti půjčky tak činila 187 dní s tím, že zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 44,98 % ročně. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla uhrazena částka 9 000 Kč dne datum, částka 2 000 Kč dne datum, částka 2 000 Kč dne datum, částka 1 000 Kč dne datum, částka 1 000 Kč dne datum a částka 500 Kč dne datum. Upomínkou ze dne datum byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky, taktéž upomínkou ze dne datum byla opětovně urgována k úhradě. Dopisem ze dne datum byla žalovaná informována o postoupení pohledávky, přičemž dne datum byla předžalobní výzvou vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy, kdy z podacího lístku soud zjistil, že tato upomínka byla žalované odeslána dne datum. Z vyjádření právnická osoba. soud zjistil, že na účet žalované č. č. účtu byla zaslána za období od datum do datum celkem částka 15 500 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek a navazujícími listinami. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 007 Kč představující smluvní pokutu zpět.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedené smluvní vztahy aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, tj. její schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2016 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Žalobkyně v řízení neprokázala, že její právní předchůdce řádným (výše uvedeným) způsobem prověřoval schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s tím, že sama žalobkyně uvedla, že nedisponuje dokumentací ohledně lustrace v databázích a tvrzených příjmech a výdajích žalované. Zároveň bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky ničeho, pak je zcela namístě závěr, že v době poskytnutí nebyla žalovaná osobou schopnou úvěr splácet. Předchůdce žalobkyně tak zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou.

8. S ohledem na shora uvedené závěry dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva je absolutně neplatná, požadavek žalobkyně je nutné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 Občanského zákoníku. Z předložených listin vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně žalované částku 15 500 Kč poskytl, kdy soud vychází z toho, že žalovaná v souvislosti se zapůjčením peněžních prostředků neuhradila ničeho, když bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala opak, ale nestalo se tak. Soud tak požadavku žalobkyně vyhověl co do částky 15 500 Kč s tím, že žalovaná se nezaplacením této částky dostala do prodlení, proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 Občanského zákoníku, jehož výše je přiznána v zákonné sazbě od datum, tedy ode dne následujícího po doručení § 573 a uplynutí tří denní lhůty k plnění uvedené ve výzvě. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, co do zbytku byla žaloba zamítnuta. Co do částky 1 007 Kč soud řízení zastavil s ohledem na částečné zpětvzetí žalobkyně (§ 96 o. s. ř.).

9. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutá poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu 46,53 % účelně vynaložených nákladů řízení ( nutno zohlednit i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). V případě plného úspěchu by náklady spočívaly v soudním poplatku 1 008 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci ( převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková částka nákladů by tak představovala 2 823 Kč, při zohlednění toho, že žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze z části, náleží žalobkyni částka 1 314 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.

10. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil běžnou třídenní lhůtu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.