OSPS 7 C 46/2022-92

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Palkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 340 000 Kč a smluvní pokuty 532 300 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 340 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 532 300 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 146 652 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 340 000 Kč z titulu nevrácených prostředků na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne datum a dále částky 532 300 Kč z titulu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě ve výši 0,3 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení (před připuštěním změny žaloby soudem při jednání dne datum žalobce požadoval částku 532300 Kč z titulu smluvního úroku z prodlení) od datum. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, téhož dne žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 250 000 Kč a 90 000 Kč s tím, že dluh byl zajištěn směnkami vlastními na každou z těchto částek ze dne datum a dále dohodami o uznání dluhu z datum, ve kterých byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou poskytnutých prostředků sjednána smluvní pokuta ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Splatnost byla sjednána v délce 14 dnů, tj. k 14. 3. 2020. Obchodní úrok z poskytnutých prostředků sjednán nebyl. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh ve lhůtě splatnosti žalovanému neuhradil, snažil se žalobce se žalovaným déle než rok domluvit na splátkách, žalovaný však odmítal jednat, a proto žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu. Poté žalovaný uhradil žalobci částku 95 000 Kč bez bližšího určení, načež žalobce tuto částku započetl na smluvní pokutu za období od datum (627 300 Kč – 95 000 Kč = 532 300 Kč).

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal ani z části. Svoji obranu proti žalobě vystavěl na tvrzení, že žalovaný je jediným společníkem a jednatelem obchodní společnosti právnická osoba (dále jen „společnosti žalovaného“), a žalobce je společníkem a jednatelem obchodní společnosti právnická osoba (dále jen „společnost žalobce“). S ohledem na blízký vztah mezi žalobcem a žalovaným, kdy žalobce chodil a žil s dcerou žalovaného, a s ohledem na zhoršující se finanční situaci společnosti žalovaného v roce Anonymizováno, došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi společností žalobce a společností žalovaného, a to dne datum, jejímž obsahem bylo přenechání částky 200 000 Kč společností žalobce společnosti žalovaného. V písemném znění smlouvy byla však uvedena místo částky 200 000 Kč částka 250 000 Kč. Jednalo se o skrytý úrok ve výši 50 000 Kč. Společnost žalovaného se zavázala na základě této smlouvy společnosti žalobce vrátit celkem 275 000 Kč do datum. Finanční problémy společnosti žalovaného bohužel vygradovaly v zahájení insolvenčního řízení vedeného u spisová značka. Zápůjčka tak nebyla vrácena ve sjednané lhůtě splatnosti. Žalovaný žádal žalobce o prodloužení lhůty splatnosti, případně o splátkový kalendář, načež žalobce souhlasil pod podmínkou, že se žalovaný jako fyzická osoba zaváže žalovanému jako fyzické osobě zaplatit ještě částku 90 000 Kč s tím, že na částku 90 000 Kč žalovaný podepsal směnku a dohodu o uznání dluhu dne datum. Fakticky žalovaný od žalobce převzal pouze částku 200 000 Kč, dlužná částka se ale od datum zvýšila na 365 000 Kč. Pro žalovaného byla sjednaná lhůta splatnosti fakticky nereálná, načež žalobce žalovaného uklidnil, že se jedná pouze o lhůtu tzv. na papíře, přičemž skutečná dohoda mezi účastníky byla taková, že žalovaný bude splácet žalobci každý měsíc 20 000 Kč. S ohledem na to, že žalovaný chtěl udržet chod své společnosti za každou cenu, zavázal se k úhradě dalších 90 000 Kč. Mezi účastníky bylo ale ústně dohodnuto, že žalovaný zaplatí žalobci celkem částku 360 000 Kč ve splátkách, čímž budou všechny závazky mezi nimi a současně mezi jejich společnostmi zcela vypořádány. Žalovaný však rozhodně rozporoval, že by se jako fyzická osoba měl jakkoli zavázat k opětovnému zaplacení částky 250 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že žalobci ještě před podáním žaloby uhradil celkem částku 360 000 Kč, z toho 185 000 Kč v hotovostních splátkách k rukám žalobce v období od března 2020 do datum a částku 177 700 Kč pak bezhotovostně na účet žalobce č.ú. č. účtu, a to dne datum částku 69 500 Kč, dne datum částku 13 200 Kč a dne datum částku 95 000 Kč. Vůlí žalovaného přitom bylo plnit na jistinu dluhu. Dále žalovaný k tvrzení žalobce o tom, že částku 95 000 Kč započetl na nejstarší úrok z prodlení, uvedl, že ke dni datum je nemožné, aby případný úrok z prodlení činil 95 000 Kč. Ohledně místa a času hotovostních splátek se žalovaný se žalobcem domlouvali telefonicky, dne datum žalobce napsal žalovanému SMS zprávu, ve které se žalovaného ptá, zda přiveze „klasickou splátku“, z čehož lze dle žalovaného jednoznačně dovodit, že mezi účastníky byla dohoda o hrazení dluhu ve splátkách a současně, že žalovaný dohodu průběžně plnil. Pokud jde o dohody o uznání dluhu ze dne datum, z těchto dle žalovaného nevyplývá, že by se vztahovaly ke smlouvě o zápůjčce ze dne datum, dle názoru žalovaného dluh nebyl dostatečně určitě a nezaměnitelně určen, není tak zřejmé, který dluh byl uznán. Žalovaný také výslovně popřel, že převzal od žalobce nějakou další částku kromě uvedených 200 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi společnostmi účastníků. Zdůraznil, že žalobce v tomto řízení nežaluje dluh ze směnky, ale ze smlouvy o zápůjčce, přičemž uznání dluhu se vztahuje ke směnkám, nikoli ke smlouvě o zápůjčce. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti proto žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Žalobce v rámci své repliky připustil, že mezi společnostmi účastníků byla uzavřena smlouva o zápůjčce na částku 250 000 Kč, která byla zaslána bankovním převodem. Podotkl ale, že se jedná o jinou smlouvu, odlišnou od té, která je předmětem tohoto řízení. Skutečnost, že žalovaný zaslal na účet žalobce jako fyzické osoby částky 69 500 Kč a 13 200 Kč, přitom nepopíral, pouze uvedl, že netušil, na jaký dluh žalovaný těmito částkami plní.

4. Z první směnky vlastní vystavené dne datum žalovaným se žalovaný zavázal, že bez protestu zaplatí částku 90 000 Kč na řad žalobce. Původně napsaná částka 250 000 Kč je přeškrtnutá. Místo plnění je adresa.

5. Z druhé směnky vlastní vystavené dne datum žalovaným se žalovaný zavázal, že bez protestu zaplatí částku 250 000 Kč na řad žalobce. Místo plnění je adresa.

6. Z první dohody o uznání dluhu a jeho úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný jako dlužník prohlásil, že má vůči žalobci jako věřiteli závazky vzniklé z titulu neuhrazené směnky vlastní vystavené žalovaným jako dlužníkem v Plzni dne datum a splatné dne datum, přičemž žalovaný má dluh vůči věřiteli v celkové výši 90 000 Kč a uznal dluh co do důvodu a výše a zároveň se zavázal tuto částku uhradit věřiteli hotově. Dále bylo v článku II. sjednáno, že v případě prodlení dlužníka nastane splatnost dluhu ihned prvním dnem prodlení a dlužník je v takovém případě povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Podpisy dlužníka a věřitele na této listině byly úředně ověřeny dne datum.

7. Z druhé dohody o uznání dluhu a jeho úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný jako dlužník prohlásil, že má vůči žalobci jako věřiteli závazky vzniklé z titulu neuhrazené směnky vlastní vystavené žalovaným jako dlužníkem v Plzni dne datum a splatné dne datum, přičemž žalovaný má dluh vůči věřiteli v celkové výši 250 000 Kč a uznal dluh co do důvodu a výše a zároveň se zavázal tuto částku uhradit věřiteli hotově. Dále bylo v článku II. sjednáno, že v případě prodlení dlužníka nastane splatnost dluhu ihned prvním dnem prodlení a dlužník je v takovém případě povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Podpisy dlužníka a věřitele na této listině byly úředně ověřeny dne datum.

8. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako zapůjčitelem a společností právnická osoba. jako vydlužitelem soud zjistil, že předmětem této smlouvy bylo poskytnutí částky 250 000 Kč, kterou se vydlužitel zavázal vrátit se splatností ke dni datum, a to podle č.l. IV. bod 4. smlouvy buď na bankovní účet věřitele nebo v hotovosti v sídle věřitele. V čl. II smlouvy je uvedeno, že věřitel poskytne dlužníkovi zápůjčku v hotovosti při podpisu této smlouvy při splnění podmínky, že proti dlužníkovi nebude zahájeno insolvenční řízení. Dále byl v čl. II. smlouvy sjednán úrok ve výši 10 % za dobu zapůjčení s tím, že úrok je splatný jednorázově při vrácení zápůjčky. V článku V. smlouvy byla pro případ prodlení dlužníka s úhradou sjednána smluvní pokuta ve výši 5 % z dlužné částky za každý měsíc prodlení.

9. Dále žalobce předložil potvrzení o provedení platby, z něhož je zřejmé, že dne datum z účtu adresa (pozn. manželka žalovaného) byla provedena platba ve výši 95 000 Kč na účet č.ú. č. účtu (dle tvrzení žalobce se jedná o účet žalobce).

10. Z výpisu z účtu č. č. účtu bylo zjištěno, že dne datum byla na účet č.ú. č. účtu zaslána částka 69 500 Kč a z výpisu z běžného účtu č.ú. č. účtu je zřejmé, že byla na účet č.ú. č. účtu pod názvem transakce „jméno FO“ dne datum částka 95 000 Kč a dne datum částka 13 200 Kč.

11. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě částky 280 000 Kč z titulu zápůjčky peněz a uznání dluhu z datum, dále částky 39 122,22 Kč jakožto zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného k datum a částky 422 520 Kč z titulu smluvní pokuty kapitalizované k témuž datu s tím, že v případě úhrady dluhu 280 000 Kč, bude žalobce ochoten smluvní pokutu výrazně snížit a umožní ji spolu s úrokem z prodlení žalovanému hradit ve splátkách. Dále žádal úhradu právního zastoupení ve výši 11 398,20 Kč za jeden úkon právní služby. To vše s upozorněním na možnost vymáhání nároku u soudu. Z podacího lístku je zřejmé, že předžalobní výzva byla dána k poštovní přepravě na adresu žalovaného dne datum.

12. Soud dále provedl výslechy navržených svědků a účastnické výslechy žalobce a žalovaného.

13. Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že je majitelem a jednatelem společnosti právnická osoba. Dříve se firmě dařilo, nicméně v roce 2018 se firmě dařit přestalo, neboť další obchodní společnosti začaly nabízet stejné zboží za lepší ceny a firma žalovaného se tak dostala do finančních problémů. Žalobce byl rodinný přítel, byl přítelem dcery žalovaného a nabídl v té době žalovanému pomoc ve formě půjčky finančních prostředků obchodní společnosti žalovaného. Žalovaný v té době pro potřeby firmy potřeboval obnos 200 000 Kč s tím, že se žalobcem se dohodli na tom, že žalobce žalovanému poskytne částku 250 000 Kč. K uzavření smlouvy o zápůjčce došlo na jaře 2019 s tím, že splatnost byla sjednána někdy na podzim Anonymizováno. Nicméně firma i tak pořád měla problémy a žalovaný žádal žalobce o odklad splátek. Firma žalovaného přestala být schopna splácet splátky kontokorentního úvěru, který si vzala ve výši 1 800 000 Kč, nicméně podařilo se s bankou dohodnout na změně výše splátek. Banka podávala návrh na insolvenci proti společnosti žalovaného, o tomto se dozvěděl žalobce a přišel v té době za žalovaným s tím, že by chtěl zajistit půjčku z roku Anonymizováno, a to tím, že chtěl od žalovaného, aby podepsal směnku jako záruku za tuto půjčku. Manželka žalovaného tehdy prodávala dům, aby mohli splatit dluhy společnosti. Žalobce chtěl po žalovaném podepsat směnku na 90 000 Kč za to, že žalobce posečká, dokud manželka žalovaného neprodá dům a nebudou splaceny dluhy. Bohužel, prodej domu se protáhl, pročež se žalovaný s žalobcem dohodli, že žalovaný bude splácet podle možností. Splácel tak, že například jednou za 14 dní žalobci zaplatil částku 5 000 Kč, někdy také zaplatil i více, například 25 000 Kč a takto dle možností, na tom se s žalobcem vždy předem domluvili. Žádné potvrzení o tom, že předával žalobci peníze, nedostal ani nepožadoval, neboť v té době byl žalobce rodinný přítel a plánoval dítě s dcerou žalovaného. Žalovaný podepsal směnky na 90 000 Kč a na 250 000 Kč z důvodu zajištění dluhu z titulu smlouvy o zápůjčce z roku Anonymizováno, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností právnická osoba. Podotkl, že v té době na tom byl tak špatně, že by žalobci podepsal snad cokoliv. Následně, když se podařilo prodat dům v Anonymizováno, zaplatil žalovaný zbývající dluh žalobci. Dne datum žádnou smlouvu o zápůjčce se žalobcem neuzavíral. V době, kdy žalovaný splácel dluh z titulu zápůjčky z roku Anonymizováno, již žalobce přítelem dcery žalovaného nebyl. V létě Anonymizováno, kdy žalovaný doplatil žalobci dluh ze zápůjčky, mu žalobce řekl, že požaduje zaplatit ještě zbytek, že si žalovaný neměl začínat s lichvářem a že částky, které žalovaný žalobci uhradil, bylo pro žalobce pouze „všimné“ za to, že žalobce žalovanému „počkal“. Dohoda byla taková, že žalovaný bude žalobci splácet, co bude moci a zbytek doplatí po prodeji domu.

14. Z výslechu svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že je manželkou žalovaného, žalobce chodil s manželovou dcerou a zúčastňoval se v té době různých rodinných oslav. Svědkyně sama souvisle uvedla, že půjčka vznikla tak, že firma žalovaného se dostala do finančních potíží, žalovaný proto začal shánět peníze. Od žalobce věděli, že lidem půjčuje peníze, žalobce se nabídl, že by uměl zařídit nějakou půjčku. V roce Anonymizováno byla tedy mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, tato však nebyla řádně splácena, neboť firma žalovaného se dostávala stále do větších problémů, a proto žalovaný žádal žalobce o posečkání se splácením. V té době svědkyně prodávala nemovitost, prodej se ale pozdržel z důvodu opatření v důsledku Covid- 19, žádali proto žalobce, aby jim počkal, než tuto nemovitost prodají, aby mohla být půjčka zcela uhrazena. Žalobce na to uvedl, že počká, ale že chce jako záruku podepsat směnku od žalovaného jakožto fyzické osoby a dále ještě směnku z důvodu prodlení. Jedna směnka byla na 250 000 Kč a druhá na 90 000 Kč. Žalobce také požadoval, aby mu žalovaný splácel alespoň jednou týdně nějakou částku v hotovosti. Žalovaný splácel zpravidla po 5 000 Kč týdně v hotovosti. Na splátkách se domlouvali telefonicky. V Anonymizováno byl dům svědkyně prodán a peníze utržené z tohoto prodeje byly zaslány z účtu svědkyně na účet žalobce. Svědkyně neví o žádných obchodních vztazích mezi účastníky, kromě té jedné smlouvy o zápůjčce z roku Anonymizováno, o žádné další smlouvě o zápůjčce uzavřené mezi účastníky svědkyně neví. Dne datum byly pouze podepsány směnky, které žalovaný podepsal, protože žalobce chtěl mít zajištění, že dostane peníze ze zápůjčky z roku Anonymizováno s ohledem na to, že na společnost žalovaného byl podán návrh na insolvenci. Zaplaceno bylo v hotovosti 180 000 Kč z té směnky. Svědkyně s žalovaným pracují a chodí spolu na obědy, a tak byla přítomna minimálně v 15-20 případech předání peněz ze strany žalovaného žalobci. Žalobce bydlel za rohem restaurace jméno FO, kam chodili na obědy, v adresa Viděla předávat peníze svého manžela žalobci ve zhruba těch 15-20 případech a většinou se jednalo o částku 5 000 Kč. Žalovaný si evidoval splátky, které hradil žalobci, tím způsobem, že si vždy to, co splatil, psal do mobilu. Jednotlivé úhrady si žalovaný od žalobce podepsat nenechával, neboť jejich vztah byl založen na důvěře. Směnky byly podepisovány proto, že nebylo včas spláceno.

15. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že dne datum se sešel žalobce s žalovaným na parkovišti u pošty v adresa a poté šli na poštu. Žalobce bydlí nedaleko. Na poštu šli proto, že chtěli ověřit podpis na směnce a uznání dluhu, k podpisu směnky a uznání dluhu žalovaným došlo přímo na poště. Vzhledem k tomu, že na poště byl velký počet lidí, tak se dohodli, že přijdou ověřit podpisy na těchto dokumentech až jindy. K ověření podpisu na uvedených listinách poté došlo dne 3. 3. 2020 na téže poště. Dne datum žalobce a žalovaný vyšli z pošty a poté žalobce předal žalovanému finanční obnos, jednalo se o celkovou částku 340 000 Kč s tím, že tuto částku předal žalovanému v hotovosti, kdy 250 000 Kč bylo v dvoutisícových bankovkách, a zbývající částka 90 000 Kč byla v bankovkách, jejichž nominální hodnotu si žalobce již přesně nepamatuje. Po předání peněz na žalobce již čekal jeho otec a pan adresa, s kterými nasedl do auta, a odjeli asi 100 m do bydliště žalobce, který potřeboval pomoci se stěhováním věcí z garáže do bytu žalobce, montováním skříní apod. jméno FO je žalobcův dobrý známý, byli společně na dovolené. Mezi půjčkou uzavřenou v rámci podnikatelské činnosti obchodních společností účastníků a půjčkou, o kterou jde v tomto řízení, není žádná spojitost, neboť se jedná o jiné částky a jiné doby splatnosti. Vzhledem k insolvenci, která byla vedena na společnost žalovaného již nebylo možné, aby byly finanční prostředky poskytnuty společnosti, proto došlo k uzavření zápůjčky mezi fyzickými osobami, tj. mezi žalobcem a žalovaným. V té době žalobce už nechodil s dcerou žalovaného, k rozchodu došlo někdy na přelomu roku Anonymizováno. K uzavření smlouvy o zápůjčce došlo dne datum v odpoledních hodinách. Hotovost od svého otce žalobce převzal bez obálky, kdy pouze část bankovek byla svázána, a to 200 000 Kč, zbytek byl volně. Pokud se jedná o přesnou adresu pošty v adresa, žalobce uvádí, že vzhledem k tomu, že 100 m odtamtud bydlí, tak neřešil, co je to za ulici, nicméně má za to, že je to Anonymizováno, která navazuje na hlavní a hned vedle je řeznictví. jméno FO ten den zaparkoval vůz tov. zn. Anonymizováno v rohu parkoviště co nejblíže vchodu na poštu, a to bokem ke vchodu cca 20 m od žalobce a žalovaného. Peníze žalobce žalovanému předával z ruky do ruky. Otec žalobci půjčoval 250 000 Kč. Rodiče žalobce nesouhlasili s tím, aby žalobce poskytoval peníze žalovanému vzhledem k jeho pověsti a měli vůči němu určitou averzi, z tohoto důvodu otec žalobce vystavil žalobci směnku. K důvodům, proč žalobce poskytoval další finanční prostředky žalovanému, uvedl, že si chtěl zachránit své peníze tím, že poskytne žalovanému další. Žalobce uvádí, že s panem jméno FO jsou známí.

16. Svědek jméno FO uvedl, že je otcem žalobce, žalovaného v minulosti potkal pouze jednou. Svědek sám souvisle uvedl, že syn se s panem jméno FO domlouval na poskytnutí půjčky, na kterou ale žalobce neměl dost prostředků. Z poskytnutí peněz nebyli rodiče žalobce vůbec nadšení, nicméně peníze synovi poskytli. Jednalo se o částku 250 000 Kč ve dvoutisícových bankovkách. Tyto peníze synovi předával datum odpoledne. Kolik měl syn panu jméno FO celkem půjčit, svědek neví. Peníze předal synovi a syn poté peníze předal panu jméno FO, nicméně svědek u toho přímo přítomen nebyl, seděl v autě na parkovišti před poštou v adresa. Na místo předání peněz ho dopravil autem známý jeho syna, neboť poté ještě něco stěhovali ze synova bytu. Vozidlo zaparkovali u hrany parkoviště, kde končí parkoviště a začíná chodník, bylo to směrem ke vchodu na poštu. Poté, co zastavili, syn přišel k autu, svědek stáhl okénko a podal mu peníze. Část peněz byla slepená páskou z banky, jednalo se o svazek 100 kusů bankovek, zbytek byl volně. Peníze svědek nevyzvedával předtím v bance, jednalo se o peníze, které měli doma. Pokud jde o pozici, z jaké měl svědek výhled na žalobce a žalovaného při předávání peněz, jednalo se o pohled z boku, kdy tam byl úhel asi 40 stupňů. Blíž k panu jméno FO byl svědek, oproti panu jméno FO, který byl dál. Žalobce a žalovaný vyšli před poštu. Pokud jde o vzdálenost, v jaké se nacházel svědek od účastníků, kteří si předávali peníze, mohlo se odhadem jednat asi o 20 m, možná o něco méně. Z této vzdálenosti svědek viděl pouze, jak žalobce předává žalovanému peníze, kolik celkem peněz to bylo, na tu dálku nešlo rozpoznat. Podpis dokumentů svědek neviděl, viděl pouze podepsanou směnku.

17. Svědek právnická osoba vypověděl, že pokud jde o jeho vztah k účastníkům, žalovaného vůbec nezná a žalobce je známý, znají se několik let, mají mezi sebou přátelský vztah, byli spolu na dovolené. Dne datum se svědek věnoval své práci pro Plzeňský catering a toho dne také pomáhal žalobci se stěhováním v jeho bytě. To bylo vše, co po něm žalobce chtěl. U žádného fyzického předávání peněz svědek přítomen nebyl, pouze viděl, jak otec žalobce předával žalobci peníze okénkem auta na parkovišti u pošty v adresa, o jakou částku se jednalo, svědek nemá povědomí. Žalobce svědka pověřil tím, aby cestou ze svého bydliště vyzvedl jeho otce. Když přijeli na parkoviště u pošty, zaparkoval naproti budově pošty, přesné parkovací místo si svědek nevybavuje. Když přijeli, žalobce stál před poštou. Poté, co mu otec z okénka auta podal peníze, žalobce si šel něco vyřešit, potkali se tam zřejmě s panem žalovaným, ale co dalšího se před budovou pošty mezi panem jméno FO a žalobcem odehrálo, si nevybavil. Dne datum byl podle svědka zřejmě všední den vzhledem k tomu, že jeli na poštu. Co dělal dne datum, si nevzpomíná, dne datum byl na svatbě. Pokud jde o pozici zaparkovaného auta ve vztahu ke vchodu na poštu, vozidlo stálo bokem k poště a svědek seděl na straně řidiče, takže byl dál od vchodu do pošty, než spolujezdec. Na parkovací místo zajel popředu. Žalobce a žalovaný stáli někde v prostoru u vchodu do pošty, nevšiml si, zda někdo vcházel na poštu či vycházel z pošty. Mohlo to celé trvat tak 5-10 minut. Poté žalovaný odešel a žalobce se připojil ke svědkovi a otci žalobce a společně odešli stěhovat do bytu žalobce, po skončení stěhování se svědek odebral zpět ke svému vozidlu na parkoviště a odjel.

18. Žalovaným předložené prinscreeny z komunikační aplikace a výběrů hotovosti na č.l. 27 neobsahují údaje o konkrétní výši částek vybraných z účtu manželky žalovaného a výši sjednaných splátek, které měly být žalobci předávány, a proto nebyly prováděny k důkazu, neboť z nich nevyplývají relevantní skutečnosti.

19. Návrh žalobce učiněný žalobcem při jednání dne datum na doplnění dokazování kopií směnky vystavené otcem žalobce dne datum soud zamítl z důvodu, že tento důkaz byl předložen až po koncentraci řízení. Návrh žalovaného na doplnění dokazování dotazem na Plzeňský catering byl zamítnut z důvodu nadbytečnosti, když skutkový stav relevantní pro rozhodnutí ve věci soud považoval za dostatečný a odročení za účelem provedení dalšího dokazování by bydlo k zbytečnému prodlužování řízení, což je v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

20. Podle ustanovení § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, což znamená, že nevzniká pouhou dohodou stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním (slovy zákona „přenecháním“) předmětu zápůjčky dlužníku. Věřitel, který se soudně domáhá po dlužníku vrácení zapůjčených peněz, musí splnit důkazní povinnost (unést důkazní břemeno) nejen o tom, že s dlužníkem v určité době uzavřel smlouvu o zápůjčce peněz a že peníze měly být v dohodnuté době vráceny, ale i o tom, že tyto peníze dlužníku skutečně zapůjčil (přenechal mu je). Přitom peníze lze dlužníku zapůjčit nejen v hotovosti, nýbrž i formou bezhotovostního platebního styku (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4312/2008 z 29. 9. 2010). Takto ten, kdo tvrdí, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce na konkrétní finanční částku, v tomto případě žalobce, musí tuto skutečnost prokázat, a současně musí také tvrdit a prokázat, že došlo k předání (přenechání) peněz v té výši, na kterou byla smlouva uzavřena, a to s ohledem na povahu smlouvy o zápůjčce jakožto tzv. reálného kontraktu.

22. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2018 sp. zn. spisová značka smluvní pokuta je svou povahou vedlejším (akcesorickým) závazkem. Podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je tudíž existence hlavního závazku, který má být smluvní pokutou utvrzen. Jinými slovy, má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí platně vzniknout (hlavní) závazek, aby mohl být smluvní pokutou utvrzen. Nevznikla-li totiž povinnost plnit, nemůže být ani porušena, a nemůže tak vzniknout ani nárok na zaplacení smluvní pokuty, kterou mělo být splnění povinnosti utvrzeno. Smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitele a dlužníka hlavního (utvrzeného) závazku.

24. Podle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

25. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR musí být dluh v uznání dluhu specifikován nezaměnitelně, přičemž nelze určitost uznávaného závazku dovozovat pouze z toho, že účastníkům muselo být známo, jaký závazek je uznáván (srov. 32 Odo 1251/2006). Určitost předmětu písemného právního úkonu není omezena jen na případy, kdy je tento předmět specifikován v samotném textu, který obsah úkonu zachycuje; požadavku určitosti vymezení předmětu písemného právního úkonu vyhovuje i písemný odkaz na jinou listinu, z níž je předmět úkonu objektivně (tedy každému, nikoli jen smluvním stranám) seznatelný, samozřejmě za předpokladu, že je v této listině označen zcela nezaměnitelným způsobem (srov. 32 Cdo 3851/2007).

26. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že dne datum byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce na částku 340 000 Kč. Žalobce sice předložil uznání dluhu žalovaným a směnky podepsané žalovaným na částky 90 000 Kč a 250 000 Kč, nicméně vzhledem k tomu, že ani v jedné z těchto listin nebyla specifikována kauza, kterou dle žalobce měla být smlouva o zápůjčce ze dne datum, nemohlo to mít za následek přesun důkazního břemene na žalovaného (viz citovaná judikatura shora). Na žalobci tak bylo, aby prokázal vznik závazku, tj. uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne datum, a dále vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, také musel žalobce prokázat, že skutečně došlo k předání peněz z titulu zápůjčky. Za tímto účelem žalobce navrhl po poučení ze strany soudu výslech dvou svědků, a to svého jméno FO, a svůj účastnický výslech. Soud musel přihlédnout k tomu, že uvedení svědci jsou osoby blízké žalobci, jedná se o jeho otce a kamaráda, což klade vyšší nároky na hodnocení věrohodnosti jejich výpovědí. Soud musel přisvědčit zástupci žalovaného, že výpovědi uvedených svědků a žalobce nepůsobily příliš věrohodně, kdy žalobce ve své výpovědi uvedl verzi, že k ověření podpisu žalovaného na uznání dluhu nedošlo dne datum z toho důvodu, že na poště v adresa byla toho dne velká fronta, nicméně datum byla, jak podotýkal zástupce žalovaného, neděle, kdy má pobočka pošty v adresa zavřeno. Tuto skutečnost nebylo třeba dokazovat, neboť se jedná o notorietu, že pobočky pošty, s výjimkou těch ve velkých městech, mají v neděli zavřeno. Pokud jde o svědka jméno FO, u něho působilo velmi nevěrohodně to, že ačkoli na počátku tvrdil, že vlastně nezná žádné podrobnosti případu, pouze, že jde o nějaké peníze, si v průběhu výslechu vzpomněl na konkrétní detaily, co dělal dne datum, kupříkladu, jakým způsobem zaparkoval na parkovišti před poštou v adresa, jak dlouho trvalo setkání žalobce se žalovaným, věděl, v jaké vzdálenosti od auta a kde stáli žalobce a žalovaný, na druhou stranu ale nevěděl, zda chodili lidé na poštu a z pošty, přestože uvedl, že měl výhled na žalobce s žalovaným, kteří stáli před poštou. Vypověděl také, že se zřejmě jednalo o všední den, neboť jeli na poštu. Co se během té doby odehrálo mezi žalobcem a žalovaným, svědek nevěděl. Dále se rozcházel s verzí žalobce a svědka jméno FO v tom, jakým způsobem se odebrali z parkoviště, kdy svědek adresa uvedl, že šli všichni tři pěšky, zatímco jméno FO a žalobce uváděli, že jeli autem pana adresa do bytu žalobce, přestože se jednalo o vzdálenost cca 100 metrů. Pokud se jedná o předání peněz žalobcem žalovanému, tak žádný ze svědků rozhodně nepotvrdil, že by se jednalo o částku 340 000 Kč, kdy svědek adresa uvedl, že pouze viděl, jak otec žalobce podal žalobci okénkem z auta nějaký finanční obnos, ale fyzické předání peněz od žalobce žalovanému neviděl. Určitý rozpor lze také spatřovat v tom, že svědek jméno FO a žalobce se přesně neshodli v tom, zda se dne datum stěhovaly nějaké věci z bytu nebo do bytu žalobce, kdy každý uvedl něco jiného, žalobce dokonce původně uváděl, že se ten den stěhoval a k upřesňujícímu dotazu zástupce žalovaného uvedl, že se vlastně nestěhoval, ale pouze bylo třeba přestěhovat věci z garáže do bytu a smontovat skříně. Dále se soudu jeví jako nepravděpodobné, že by otec žalobce žalobci poskytl tak vysoký finanční obnos za účelem zápůjčky člověku, vůči kterému měl, jak uvedl žalobce, averzi; stejně tak si lze jen těžko představit, že by žalobce půjčoval další peníze žalovanému, který mu už dlužil poměrně dost peněz a měl problémy se splácením.

27. Soud tak nakonec uvěřil verzi žalovaného, který tvrdil, že ve skutečnosti byla uzavřena mezi účastníky, resp. mezi jejich obchodními společnostmi, pouze jedna smlouva o zápůjčce, která byla také předložena a provedena k důkazu, a to dne datum na částku 250 000 Kč, přičemž směnky a uznání dluhu z datum sloužily jako zajištění a utvrzení dluhu z této smlouvy. Toto vyplynulo z výpovědi žalovaného a jeho manželky, u nichž soud také hodnotil jejich věrohodnost velmi přísně s ohledem na jejich vztah, tomu bylo přizpůsobeno také pořadí jejich výslechu. Jejich výpovědi však byly dle názoru soudu naprosto konzistentní, nebyly zjištěny žádné zásadní rozpory, jejich odpovědi byly logické a rozhodné, a proto soud uvěřil verzi žalovaného. Žaloba byla z těchto důvodů v plném rozsahu zamítnuta, neboť jestliže nebylo prokázáno uzavření hlavního závazku, tj. smlouvy o zápůjčce ze dne datum, nemohl být přiznán ani akcesorický závazek v podobě smluvní pokuty.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 146 652 Kč. Náklady jsou tvořeny odměnou advokáta, který žalovaného v řízení zastupoval, a to ve výši 118 200 Kč dle § 7 bod 6. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za celkem 10 úkonů právní služby po 11 820 Kč (z tarifní hodnoty předmětu řízení 872 300 Kč), a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 7. 4. 2022, vyjádření ze dne 12. 9. 2022, vyjádření k výzvě soudu ze dne 23. 6. 2023, účast na jednání soudu dne 27. 7. 2022, 17. 5. 2023, 29. 11. 2023 a 26. 1. 2024 od 8:00 do 10:07 hodin, což se rovná dvěma úkonům právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., a za další poradu s klientem konanou dne 27. 11. 2023 v trvání od 9:30 do 10:45 hodin podle § 11 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb.; náhrady hotových výdajů ve výši 3 000 Kč za 10 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, a 21% DPH ze součtu odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 25 452 Kč. Za úkon právní služby účtovaný zástupcem žalovaného jako „vyjádření ze dne 12. 5. 2023“ soud odměnu nepřiznal, neboť obsahem tohoto podání nebylo oproti podáním předchozím obsaženo nic nového a toto vyjádření zástupce žalovaného učinil navíc bez jakékoli výzvy ze strany soudu. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovaného v řízení zastupoval.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever.

Nebude-li povinnost uložená ve výroku II. tohoto rozsudku splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na nařízení exekuce.