OSPU 15 C 144/2017-159

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; celé jméno žalobce, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ proti; ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému:; právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 141 855,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 60 220,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 19. 8. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, pokud jde o požadavek žalobce na zaplacení částky 81 635,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 19. 8. 2017 do zaplacení a pokud jde o požadavek na zaplacení úroku z prodlení z částky 141 855,30 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od 10. 7. 2017 do 18. 8. 2017.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta, jako zástupce žalovaného, náklady řízení v částce 9 040 Kč.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku náklady v částce 2 477 Kč.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku náklady v částce 3 302 Kč. pozn. výrok I. nenapaden odvoláním, výroky II., III., IV. a V. potvrzeny rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č.j. 23 Co 196/2021-189 (nezveřejňováno)

1 Žalobce se proti žalovanému návrhem podaným dne 10. 7. 2017 ve znění jeho doplnění domáhal zaplacení 141 855,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby do zaplacení. Tvrdil, že v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2016 žalovaný bez právního důvodu a jakéhokoli plnění užíval pozemky žalobce, které jsou ornou půdou. Jedná se o pozemky parcelní číslo v katastrální uzemí, územní celek a o pozemky parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo st. číslo v katastrálním území a obci obec.

2 Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Tvrdil, že se pozemků protiprávně nezmocnil, tyto byly v roce 1992 vydány anonymizováno jméno příjmení na základě dohody o přidělení pozemku jako pozemky náhradní za pozemky, které mu nemohly být vydány. V roce následujícím přenechal část pozemků k užívání jméno příjmení jako podnikající fyzické osobě. Ta celý svůj podnik v roce 2010 převedla na žalovaného, který do 7. 8. 2019 pozemky užíval v dobré víře, že jde o vydané náhradní pozemky. Žalovaný žalobci nabízel uzavření pachtovní smlouvy a následnou směnu užívaných pozemků mezi žalovaným a zemědělci působícími ve stejné oblasti, ale bezvýsledně. V průběhu řízení učinil žalovaný nesporným, že v rozhodném období veškeré žalobcem označené pozemky užíval (viz podání doručené soudu 10. 7. 2020, ve spise na č.l. 133).

3 Z důkazů v řízení provedených učinil soud následující dílčí skutková zjištění.

4 Z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je jako vlastník zapsán mimo jiné u pozemků parcelní číslo v katastrální uzemí, územní celek a u pozemků parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo parcelní číslo st. číslo v katastrálním území a obci obec.

5 Ze znaleckého posudku celé jméno znalkyně bylo zjištěno, že úkolem bylo stanovit obvyklou cenu za užívání pozemků uvedených v předchozím bodě za léta 2014, 2015, 2016. Ocenění zpracovala ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 155/1997 Sb., tj. výši pachtu stanovila obvyklou cenou. Popsala, kde se pozemky nacházejí, rozebrala přístup po komunikacích k nim. Uvedla, že jde o pozemky převážně zemědělského charakteru (orná půda) užívané k zemědělské rostlinné výrobě. Popsala, že pozemky označené jako vodní plocha tvoří koryto anonymizována dvě slova a jsou porostlé náletovou zelení, pozemek parcelní číslo je korytem souběžné svodnice. U pozemku označeného jako stavební parcela číslo vyšla při oceňování ze skutečného stavu a brala jej jako ornou půdu, neboť se na něm nenacházejí žádné stavby ani jejich pozůstatky, naopak je zoraný. Provedla analýzu trhu a uzavřela, že jde o pozemky v území s dobrými klimatickými podmínkami, přístupné z veřejné komunikace. Uzavřela, že je běžnou praxí, že zemědělské pozemky jsou pronajímány na základě průměrné ceny stanovené podle katastrálního území, nikoli dle BPEJ. Výše ročního nájemného odpovídá 2- 2,5 % z této jednotkové ceny. Jelikož výše nájemného má v posledních letech zvyšující se tendenci, tak pro rok 2014 vycházela z hladiny 2 %, pro roky 2015 a 2016 pak 2,5 % z průměrné jednotkové ceny stanovené vyhláškou 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků a vyhláškami následujícími (427/2009 Sb., 340/2010 Sb., 358/2011 Sb., 412/2012 Sb., 356/2013 Sb., 298/ 2014 Sb., 344/ 2015 Sb.).

Závěr posudku shrnula následovně: ; výše náhrad pro léta v Kč parcely; 2014; 2015; 2016 číslo; 879,70; 1 256,70; 1 256,70 číslo; 226,00; 226,00; 226,00 číslo; 140,60; 200,80; 200,80 číslo; 8,50; 12,20; 12,20 číslo; 11 377,20; 16 253,20; 16 253,20 číslo; 443,80; 634,00; 634,00 číslo; 2 032,50; 2 903,60; 2 903,60 číslo; 2,90; 4,20; 4,20 číslo; 110,90; 158,40; 158,40 číslo; 17,00; 17,00; 17,00 číslo; 151,60; 151,60; 151,60 číslo; 171,60; 171,60; 171,60 číslo; 73,60; 73,60; 73,60 číslo; 118,90; 169,80; 169,80

6 Z výslechu znalkyně u soudu vyplynulo, že závěry nijak neovlivnilo to, že pracovala bez soudního spisu, neboť právní pozadí při stanovení pachtovného nehraje roli (v tomto ohledu soud uvádí, že při výzvě ke zpracování posudku přistoupil vědomě k tomu, že znalkyni spis nezaslal s tím, že pakliže jej tato bude potřebovat, bude zaslán obratem). Zopakovala, že při určování náhrady za užívání vycházela z ceny pozemků. Ta může být určena dle BPEJ, nebo dle průměrné ceny v příslušném katastrálním území. Uvedla, že odhad ceny pozemků byl proveden dle vyhlášek citovaných v posudku. Cenu pozemků stanovila zcela v souladu se zákonem číslo 151/1997 Sb., jak je uvedeno na stranách 2, 8 a 9 posudku. Pokud na straně 8 posudku hovoří v předposledním odstavci o běžné praxi, tak osvětlila, že při zpracování posudku postupuje tak, že pokud nemůže údaje získat z katastru, obrátí se telefonicky na subjekty, které pozemky pronajímají a jsou schopny jí poskytnout požadované údaje. To udělala i při zpracování posudku předmětného, oslovila právnická osoba, příjmení jméno (pozn. soudu - zjevně jde o společnost právnická osoba, dle soudu je toto bez vlivu na relevanci posudku), anonymizováno obec (pozn. soudu - zjevně právnická osoba, nicméně toto je dle soudu bez vlivu na relevanci posudku), anonymizováno obec (pozn. soudu - zjevně anonymizována tři slova obec, nicméně toto je dle soudu bez vlivu na relevanci posudku), dále subjekt příjmení – příjmení (pozn. soudu – zjevně jde o jméno příjmení a jméno příjmení, nicméně toto je dle soudu bez vlivu na relevanci posudku). Pokud při zpracování posudku vycházela ze zákona číslo 151/1997 Sb., tak šlo o platný předpis k datu ocenění. Uzavřela, že pokud snad existují nějaké nabídky na odkup předmětných pozemků, tak toto nesouvisí s tím, jak se stanovuje obvyklá výše pachtovného.

7 Další důkazy neuvedené v části skutkových zjištění soud nepřevzal pro základ svých skutkových zjištění (k tomu viz například nález Ústavního soudu z 30. 5. 2006, sp. zn. I. ÚS 116/05 a rozhodnutí v tomto nálezu citovaná), ostatně pro nadbytečnost je ani neprováděl, neboť skutkový stav potřebný pro rozhodnutí byl zjištěn v dostatečném rozsahu právě důkazy v rozsudku uvedenými a zjištěními z nich učiněnými. Pokud jde o návrh žalobce na to, aby byl zpracován znalecký posudek, tak s tímto se soud vypořádal v bodě 14.

8 Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9 Provedené důkazy vyhodnotil soud následovně.

10 Žalobce je vlastníkem pozemků, které v rozhodném období užíval žalovaný, aniž by k tomu měl právní důvod (závěr učiněný ze zjištění v bodě 4).

11 Požadavek na vydání bezdůvodného obohacení je namístě. Žalovaný totiž bez právního důvodu užíval to, co patří žalobci (závěr učiněný ze zjištění v bodě 4 a 2).

12 Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, ta jde o otázku odbornou, tedy byla stanovena znaleckým posudkem.

13 Pokud jde o znalecký posudek, tak znalkyně přihlédla ke všem skutečnostem, s nimiž se měla vypořádat, její závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpj 41 /1979, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1981, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001). To, zda znalkyní zvolená metoda (odvození kvazi nájemného od ceny pozemku) je metoda správná, soud přezkoumávat a hodnotit nemůže, a to právě z toho důvodu, že jde o součást odborné otázky. Při jednání u soudu znalkyně zodpověděla všechny kladené otázky, závěry svého písemného posudku uspokojivě obhájila. Tedy posudek je namístě použít jako podklad pro rozhodnutí.

14 Zbývá tedy vypořádat námitky žalovaného, aby znalecky byla určena hodnota plodů a užitků a všeho dalšího, co žalovaný za dobu neoprávněného užívání získal (podání číslo listu 142). Zde třeba odkázat na zjištění uvedená v bodě 5 a závěry obsažené v předchozím bodě. Znalkyně vycházela zcela v souladu se situací v místě samém i v návaznosti na stav v katastru nemovitostí z toho, že předmětné pozemky jsou z velké části pozemky zemědělskými. Stanovená náhrada za užívání je kvazi zemědělským pachtovným (to vyplývá z posudku, viz strana 8 posudku). Tedy to, že u pachtu má pachtýř právo věc užívat i požívat, rozdílně od nájmu, kdy má nájemce právo věc jen užívat, je v posudku zohledněno. Nebylo proto namístě zpracovávat posudek další, resp. stávající dopracovávat.

15 Na základě závěrů uvedených v bodech 10-14 soud uzavírá, že žalobci náleží právo na vydání bezdůvodného obohacení v částce 60 220,20 Kč, tedy v rozsahu, jak byla stanovena znaleckým posudkem. Současně mu náleží právo na úrok z prodlení, nikoli však od data podání žaloby, ale až od dne následujícího po dni, kdy byla žaloba doručena žalovanému. Až od tohoto dne je totiž žalovaný v prodlení, neboť předžalobní výzva se nedostala do jeho dispozice, neboť byla doručena nikoli do sféry žalovaného, ale sousedce.

16 Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

17 O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Převážně úspěšný byl žalovaný (v rozsahu 57,55 %, jakožto částky představující zamítnutou část žalobního žádání ve vztahu k celku).

18 Soud neaplikoval ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, a to z následujících důvodů. Neúspěch žalobce nebyl nepatrný. Navíc žalobci nic nebránilo si nechat před zahájením řízení zpracovat znalecký posudek v režimu § 127a občanského soudního řádu. Soud si je vědom toho, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že probíhalo i pro rozhodné období jednání o ročním pachtovném ve výši 4 500 Kč za hektar. Nicméně nebylo tvrzeno, že by k uzavření pachtovní smlouvy došlo, navíc není ani zřejmé, jakých pozemků se týkala, kdy určitá část pozemků, u nichž se žalobce domáhá náhrady za neoprávněné užívání, je vodní plochou takového charakteru, ze které výnosy bez jakékoli pochyby neplynou (náhon, svodnice). Ostatně toto se naprosto jasně zobrazuje i v posudku, kde za vodní plochy byla náhrada za užívání stanovena v minimální výši.

19 Tedy žalovanému náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 15,1 % (odečtení jeho neúspěchu od úspěchu).

20 Účelně vynaložené náklady jsou u žalovaného představovány odměnou advokáta po 6 780 Kč za úkon (dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.), a to za:

a) převzetí zastoupení,

b) sepis vyjádření k žalobě,

c) vyjádření doručené soudu 10. 7. 2020,

d) účast na 4 jednáních soudu

(celkem 7 úkonů) paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, za výše specifikované úkony, 7x po 300 Kč.

21 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu jsou náklady představovány dále daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalovaného je totiž plátcem této daně.

22 V souladu s § 148 občanského soudního řádu soud mezi účastníky podle míry jejich neúspěchu ve věci podělil náklady na znalečné (celkem činilo 7 779 Kč), přičemž zohlednil i žalobcem zaplacenou zálohu (2 000 Kč). Žalobce se na nákladech podílí v rozsahu 57,55 %, žalovaný pak v rozsahu 42,45 %.

23 Lhůty k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, a to písemně ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.