OSPV 8 C 287/2020-38

Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 300 Kč od 2. 11. 2017 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 200 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 400 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek ve výši 400 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení žalované částky se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný zaparkoval vozidlo na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno (ulice ul., obec) a z tohoto důvodu mu byl na vozidlo dne 6. 11. 2016 v 8.30 hod. a dne 16. 11. 2016 v 8.20 hod. nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen TPZOV) za náklady ve výši 2 x 300 Kč. I přes výzvu žalobce žalovaný dluh dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř.

Podle ustanovení § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízeného ústního jednání, když o nároku žalobce bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Z listiny – Poučení o manipulačním poplatku bylo zjištěno, že dne 17. 10. 2017 v 7.10 hod byl žalovanému namontován Městskou policií v obec na vozidlo TPZOV, přičemž poplatek za tento úkon byl stanoven na částku 300 Kč. Žalovaný ponechal své vozidla značka automobilu, barvy červené, registrační značka na místě, kde nebylo povoleno parkovaní na ulici ulice a číslo v obec. Žalovaný nezaplatil poplatek na místě a listinu podepsal. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě poplatku ve lhůtě do 15 dnů.

4. Podle nařízení název města číslo čl. II, odst. 5) je stanovena maximální cena za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla 300 Kč

5. Z ustanovení § 17a odst. 1 a 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní polici, vyplývá, že strážník je ve vymezených případech oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem. Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla.

6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na vozidlo žalovaného byl nasazen Městskou Policií obec TPZOV a poplatek za provedení tohoto úkonu byl v souladu s nařízením název města stanoven na 300 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit spolu s úrokem z prodlení podle § 1968 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) ve výši podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty, ve které měl možnost poplatek uhradit podle výše uvedené listiny – Poučení o manipulačním poplatku.

7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, pokud zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném řízení úspěšný žalobce takovou výzvu žalovanému zaslal a soud proto zavázal žalovaného k úhradě nákladů žalobce tvořených částkou 200 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (2 x 100 Kč).

8. Ve výroku III. soud rozhodl podle § 10 odst. 2 zákona č. 249/1991 Sb. o soudních poplatcích o vrácení nesprávně vyměřeného soudního poplatku žalobci, který je podle § 11 odst. 2 písm. b) citovaného zákona osvobozen.

9. Ve výroku IV. soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek ve výši 400 Kč (položka 2 odst. 1a/ Sazebníku poplatků), neboť poplatková povinnost na žalovaného přešla podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, když žalobce byl od soudního poplatku osvobozen podle § 11 odst. 2, písm. a) zák. č. 549/1991 Sb.

Proti tomuto rozsudku do výroku I., II., IV. není odvolání přípustné (§ 202/2 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku do výroku III. je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.