OSPY 22 C 31/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 12. 2017 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněným pohledávky ve výši 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 1 020 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 62,50 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu dne 18. 11. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalované uhradit 6 000 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Zahraniční obchodní společnost právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo země (dále jen„ příjmení příjmení“), jakožto původní věřitel a postupitel pohledávky, uzavřela dne 18. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávky se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“) jakožto postupníkem. Smlouvou tak došlo k postoupení souboru pohledávek z příjmení příjmení na anonymizováno včetně touto žalobou požadované pohledávky. anonymizováno uzavřela dne 19. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní jakožto postupníkem. Smlouvou tak došlo k postoupení souboru pohledávek z anonymizováno na žalobkyni včetně touto žalobou požadované pohledávky. příjmení příjmení uzavřela dne 31. 8. 2017 jakožto věřitel s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. 1 odst. 2 obchodní podmínky právnická osoba příjmení ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem na území ČR. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách příjmení příjmení dle čl. 4 obchodních podmínek. Žalovaná doručila příjmení příjmení prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. příjmení příjmení následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala dlužníku nabídku na uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších částí smlouvy. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila, vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku příjmení příjmení tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který jí byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedla v rámci registrace, klikla na příslušnou ikonu a potvrdila, že má zájem být vázána smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalované, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy se příjmení příjmení zavázala poskytnout žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou dle čl. 2 odst. 1-3 smlouvy. Žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. 4 odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. 4 odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je v souladu s čl. 5 smlouvy a bodu 9.9 obchodních podmínek sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu, kterým se rozumí pravidelný soupis částek splatný dlužníkem na základě smlouvy včetně dalších údajů pro účely splácení dluhů dlužníka vůči věřiteli. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpala celkem částku 6 000 Kč, kterou měla v souladu s výpisy splácet, v minimální výši uvedené ve výpisu, až do výše celkové dlužné částky. Žádost o poskytnutí každého takového úvěru včetně akceptace a informace o vyplacení požadované částky je obsažena vždy v dokumentu„ Loan application“. Žalovaná se dostala do prodlení, když neuhradila ani minimální pravidelnou splátku, věřitel ji vyzval k úhradě dluhu formou výpisů, žalovaná ani přes výzvy neplnila ničeho. Žalovaná tak neuhradila jistinu ve výši 6 000 Kč. V souvislosti s prodlením žalované vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 6 000 Kč, a to ode dne splatnosti 1. 12. 2017 (uvedeno v posledním vystaveném výpisu) do zaplacení. Dále žalobkyni vznikl nárok na úrok úvěru ve výši 8,5 % (sazba dle smlouvy) měsíčně dle čl. 4 odst. 1 smlouvy z čerpaného úvěru 6 000 Kč ode dne 30. 9. 2017 do dne splatnosti 30. 11. 2017 (poslední vystavený výpis). Dle čl. 4 odst. 1 písm. a) má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením jakékoli částky ve výši 250 Kč. Na základě pravidelných vydaných měsíčních výpisů a v souvislosti s prodlením žalované s placením alespoň minimálních pravidelných splátek vznikl žalobkyni ke dni vydání posledního výpisu nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 812,50 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou. Žalovaná neuhradila na dluh ničeho.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 31. 8. 2017 Smlouvu o revolvingovém úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. 4 odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. 4 odst. 2 smlouvy splácet, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. RPSN činila 264,42 %. Dle čl. 4 odst. 1 písm. a) má žalobkyně v případě prodlení žalované nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením jakékoli částky ve výši 250 Kč Smluvní vztah účastníků se dále řídí obchodními podmínkami věřitele a sazebníkem. (smlouva na číslo 31 - 32 spisu, ulice podmínky právnická osoba příjmení jméno na č. l. 23-27, standardní informace o spotřebitelském úvěru č. l. 29-30 spisu)

7. Dle informace o žádosti o zápůjčku žalovaná požádala dne 31. 8. 2017 o poskytnutí úvěru ve výši 3 500 Kč, který byl téhož dne schválen a kdy téhož dne byly finanční prostředky poukázány, a dne 1. 9. 2017 o poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč, který byl rovněž téhož dne schválen a kdy téhož dne byly finanční prostředky poukázány. (loan application info – loan number číslo na č. l. 22, loan application info – loan number číslo na č. l. 28)

8. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně příjmení příjmení byla dne 31. 8. 2017 na účet bankovní účet převedena částka 3 500 Kč a dne 1. 9. 2017 na tentýž účet částka ve výši 2 500 Kč (potvrzení o provedené platbě na čl. 33, 34 spisu).

9. Dle Platební informace: Výpis z účtu vystavené ke jménu žalované s datem splatnosti 30. 9. 2017 byl dne 31. 8. 2017 proveden výběr částky 3 500 Kč, dne 1. 9. 2017 výběr částky 2 500 Kč, poplatek činil za výběr 312 Kč. Dle Dále dle Platební informace: Výpis z účtu vystavené ke jménu žalované s datem splatnosti 31. 10. 2017 byl dne 31. 8. 2017 proveden výběr částky 3 500 Kč, dne 1. 9. 2017 výběr částky 2 500 Kč, poplatek činil za výběr 312 Kč, dále byla vyčíslena pokuta z prodlení ve výši 250 Kč, úroky za období čerpání 527 Kč. Dle Platební informace: Výpis z účtu vystavené ke jménu žalované s datem splatnosti 30. 11. 2017 byl dne 31. 8. 2017 proveden výběr částky 3 500 Kč, dne 1. 9. 2017 výběr částky 2 500 Kč, poplatek činil za výběr 312 Kč, pokuta z prodlení činila 2 x 250 Kč, úroky za období čerpání činily 1 037 Kč (platební informace na čl. 35, 38, 39)

10. Společnost příjmení příjmení jako postupitel a anonymizováno jako postupník podepsaly dne 27. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na právnická osoba. Téhož dne byla signována Listina o převodu 9 361 nesplacených českých pohledávek. (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 12 – 20 spisu, listina o převodu na čl. 21 spisu)

11. Společnost anonymizováno a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 19. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni. (smlouva o postoupení pohledávek – elektronický systém soudu)

12. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 4. 11. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 36)

13. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 11. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. (předžalobní upomínka na čl. 36 verte spisu)

14. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

15. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 31. 8. 2017 Smlouvu o revolvingovém úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč s tím, že žalovaná je oprávněna čerpat peníze z úvěru po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně, přičemž čerpání bude probíhat tak, že na základě žádosti žalované o čerpání prostřednictvím webové aplikace nebo telefonicky převede věřitel peníze na účet žalované, který sdělila při podání žádosti o úvěr. Žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. 4 odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. 4 odst. 2 smlouvy splácet, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. RPSN činila 264,42 %. Žalovaná čerpala finanční prostředky celkem ve výši 6 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně příjmení příjmení a anonymizováno uzavřely dne 18. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na právnická osoba. Společnost anonymizováno a žalobkyně jako postupník následně uzavřely dne 19. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 4. 11. 2020. Žalované byla adresována předžalobní upomínka ze dne 4. 11. 2020.

16. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

17. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).

18. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

19. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

21. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

23. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Soudem bylo vzato za prokázané, že 31. 8. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované na požádání úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč oproti povinnosti žalované tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).

25. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

26. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude na požádání poskytnuta finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, a to až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finančních prostředků. Žalovaná následně po uzavření smlouvy požádala o poskytnutí finančních prostředků celkem ve výši 6 000 Kč, které jí právní předchůdkyně žalobkyně na základě její žádosti poskytla. V dané věci lze tedy uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když předmětem smluvního vztahu byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky rezervovat po celou dobu trvání smlouvy a vyplatit je žalované kdykoliv v průběhu trvání smlouvy na základě její žádosti učiněné prostřednictvím webových stránek či telefonicky.

27. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, se žalovaná zavázala hradit také úrok z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. 4 odst. 1 smlouvy a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. 4 odst. 2 smlouvy. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši celkem 20 %. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činila úroková sazba celkem 20 %, kapitalizovaný úrok pak činil 1 020 Kč za poskytnutí jistiny 6 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 264,42 %. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.

28. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 7 832,50 Kč sestávající z jistiny ve výši 6 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 020 Kč a nákladů spojených s uplatněným pohledávky ve výši 812,50 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila. Za situace, kdy kapitalizovaný úrok byl shledán jako neplatně sjednaný, pak tento nárok není důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Pokud jde o náklady spojených s uplatněním pohledávky ve výši 812,50 Kč, z listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované celkem tři výzvy k uhrazení dlužné částky, přičemž dle čl. 4 odst. 1 písm. a) smlouvy má žalobkyně v případě prodlení žalované nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 250 Kč za každou upomínku. Soud tak přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 750 Kč (3 x 250 Kč), ve zbytku, tj. co do částky 62, 50 Kč nárok žalobkyně zamítl. Ve zbývající části bylo žalobě vyhověno, když žalobkyně má nárok na úhradu jistiny ve výši 6 000 Kč a na úhradu nákladů spojených s uplatněným pohledávky ve výši 750 Kč.

29. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalované uložen v souladu s žalobním žádáním plnit z částky 6 000 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b odst. 1 písm. c), bodu 1, odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 189 Kč. Soud má za to, že byly splněny všechny podmínky k aplikaci § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti a z elektronického systému soudu, a současně je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

31. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.