OSPY 3 C 58/2021-21

Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Fifkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka a úroku ve výši 20,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím specifikovaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o zápůjčce číslo ve výši částka, přičemž půjčené peníze měla žalovaná splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka (představujícím součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 20,5 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání uzavřené smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka) v 60 týdenních splátkách po částka do datum. Žalovaná však smluvní povinnost řádně a včas neplnila. Právní předchůdce žalobkyně následně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo uzavřené dne datum částku částka. Dlužnou částku žalovaná ani na výzvu neuhradila.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).

Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku částka a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka (představujícím součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 20,5 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání uzavřené smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka) v 60 týdenních splátkách po částka do datum (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum včetně smluvních podmínek). Žalovaná splátky nehradila řádně a včas a ke dni splatnosti půjčky činil její dluh vůči žalobkyni částku částka, z toho částka na dlužné jistině a částka na dlužném poplatku, po datu splatnosti do data postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na předmětný dluh ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění ze dne datum a podacím lístkem).

Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 489/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle ustanovení § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

Po právní stránce tak soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako smlouvu o zápůjčce, uzavřenou v souladu s výše citovanou zákonnou úpravou, a na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba byla podána z větší části důvodně. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě které jí byly poskytnuty finanční prostředky, které měla povinnost splácet dle sjednaných podmínek. Zatímco právní předchůdce žalobkyně všechny své smluvní i zákonné povinnosti plnil, žalovaná své povinnosti nedostála a dostala se do prodlení. Pohledávka za žalovanou následně přešla na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek s tím, že změna v osobě věřitele byla žalované řádně oznámena. Žalobkyně je proto aktivně legitimována k vymáhání předmětné částky. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná na svůj dluh uhradila něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně, a žalovaná svůj dluh v řízení ani nijak nezpochybnila. Žalobkyni dále vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši dle ustanovení § 1970 o. z. v souladu s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná nesplnila svůj závazek řádně a včas a dostala se do prodlení. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu žalované částky a příslušenství spočívající v zákonném úroku z prodlení, je po právu, a žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Soud však neshledal důvodný nárok na zaplacení úroku ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, neboť smluvní úrok a další úhrady byly srozumitelným a transparentním způsobem mezi účastníky sjednány v textu samotné smlouvy (na první straně smlouvy). Takto sjednané celkové dlužné částce ve výši částka, která je nadto explicitně na první straně smlouvy uvedena, odpovídá i nastavení splátkového kalendáře. Úrok svou povahou odpovídá úplatě za poskytnutí peněz a dle názoru soudu jej nelze ujednat pro jiný účel. Žalobkyni tedy nelze přiznat„ další úrok“ ve smluvené výši již jen proto, že se z povahy věci jedná o sankční navýšení úroku, ačkoli z textu smlouvy tato možnost nevyplývá (žalovaná nebyla transparentním a srozumitelným způsobem coby spotřebitel informována o tom, že výše úroku je ve skutečnosti odvislá od případného prodlení se splácením). Zákonná úprava obsažená v o. z. ve vazbě na zákon o ochraně spotřebitele a obecné zásady spotřebitelského práva počítá s ujednáním jiného druhu sankcí pro případ prodlení (smluvní pokuta, případně smluvní úrok z prodlení). Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku neodpovídá podle soudu tomu, jak by daným ustanovením průměrný spotřebitel porozuměl. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédne-li se od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou právního zástupce žalobce ve výši částka za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) po částka podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů advokáta ve výši částka, tj. po částka ke každému z uvedených úkonů právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a DPH v sazbě 21% ve výši částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.