OSPY 34 C 196/2024-67

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 560 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 000 Kč a nákladů na uplatnění pohledávky s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela dne 21. 8. 2023 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 151903, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč splatných vždy k 15. dni měsíce. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou k 15. 11. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky upomínkou ze dne 20. 11. 2023 a upomínkou ze dne 5. 12. 2023, na které žalovaný nereagoval. Z toho důvodu žalobkyně přistoupila přípisem ze dne 21. 4. 2024 k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 5. 5. 2024. Žalovaný však ničeho nezaplatil. K výzvě soudu stran zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně doplnila svou žalobu o tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala na základě porovnání jeho příjmů a výdajů a s přihlédnutím ke způsobu jeho plnění dosavadních dluhů. Od žalovaného si v tomto směru vyžádala výpisy z účtu za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru a výplatní pásku. Dále provedla lustraci v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, ověřila existenci a solventnost zaměstnavatele žalovaného a platnost občanského průkazu žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tímto postupem oba účastníci vyslovili souhlas (žalobkyně již v návrhu a žalovaný konkludentně dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. s. ř.“, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil) a soud dospěl k závěru, že je možné ve věci rozhodnout na základě předložených listin.

4. Z žalobkyní předložených listin soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 21. 8. 2023 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 151903 (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 151903 a dokladu o zaplacení částky 1 Kč na účet žalobkyně). Na základě této smlouvy žalobkyně dne 22. 8. 2023 vyplatila žalovanému částku 20 000 Kč na účet žalovaného (zjištěno z výpisu z právnická osoba. ze dne 10. 11. 2023). Žalovaný se zavázal k úhradě splátky 3 000 Kč měsíčně splatné vždy k 15. dni měsíce, přičemž tato částka zahrnovala platbu na jistinu a úroky (vyplynulo z předsmluvních informací ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 151903). Celková částka úvěru byla splatná do 15. 8. 2024. Účastníci si sjednali poplatek 500 Kč za každou odeslanou upomínku v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 151903). Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou k 15. 11. 2023, na což žalobkyně reagovala a žalovaného dvakrát vyzvala k úhradě této splátky (zjištěno z upomínek z 20. 11. 2023 a 5. 12. 2023). Následně žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého dluhu a žalovaného vyzvala k jeho zaplacení do 5. 5. 2024 (prokázáno upomínkou a předžalobní výzvou ze dne 21. 4. 2024 včetně podacího lístku). Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, na základě sdělení žalovaného, jeho výplatní pásky za květen, červen 2023 a výpisů z jeho účtu za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru a dále lustrací v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a ověřením existence a solventnosti jeho zaměstnavatele. Na základě těchto informací zjistila, že žalovaný nemá vyživovací povinnosti, příjem má 22 796 Kč měsíčně, náklady na bydlení 3 000 Kč měsíčně a finanční zůstatek žalovaného činí 15 596 Kč (prokázáno smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 151903, výpisy z účtu žalovaného, výplatní páskou žalovaného, výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného výsledky lustrací).

5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v účinném znění (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Z žalobkyní předložených listin se podává, že žalobkyně splnila svou povinnost řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud posoudil nárok dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákona č. 217/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru tak, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr a ten se jej zavázal splácet. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost nesplnil, jej žalobkyně zesplatnila. Žalovaný se následně dostal do prodlení s hrazením dlužné jistiny. Soud proto žalobkyni přiznal dlužnou jistinu spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a uložil žalovanému zaplatit i sjednané poplatky 1 000 Kč za 2 upomínky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.