OSSO 45 C 117/2026-16

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Adresa žalobce, IČO IČO sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, státní příslušník Slovenské republiky, bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 3 146 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 146 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 1 573 Kč od 21.8.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 573 Kč od 14.8.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce žalobou došlou soudu dne 6.2.2026 navrhl, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 146 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl provozovatelem silničního motorového vozidla registrační značky SPZ. Z rozhodnutí města adresa bylo provedeno na pozemní komunikaci v adresa tzv. blokové čištění této komunikace. Dne 3.4.2024 bylo vozidlo žalovaného odvezeno na jiné, vhodnější místo v lokalitě blokového čištění a po ukončení vráceno zpět firmou právnická osoba IČ IČO na náklad provozovatele vozidla, který činí 1.573 Kč na základě Mandátní smlouvy o odtahu vozidel ze dne 27.11.2012 mezi městem adresa a společností právnická osoba Věřitel fakturovanou částku uhradil dne 25.6.2024. Věřitel vyzval dlužníka k úhradě dlužné částky ve výši 1.573 Kč písemnou výzvou ze dne 17.7.2024 s uvedením lhůty splatnosti pohledávky do 20.8.2024. Tato výzva byla doručena fikcí dne 2.8.2024. Z rozhodnutí města adresa bylo provedeno na pozemní komunikaci v adresa tzv. blokové čištění této komunikace. Dne 2.4.2025 bylo vozidlo žalovaného opět odvezeno na jiné, vhodnější místo v lokalitě blokového čištění a po ukončení vráceno zpět firmou právnická osoba IČ IČO na náklad provozovatele vozidla, který činí 1.573 Kč na základě Mandátní smlouvy o odtahu vozidel ze dne 27.11.2012 mezi městem adresa a společností právnická osoba Věřitel fakturovanou částku uhradil dne 25.6.2024. Věřitel vyzval dlužníka k úhradě dlužné částky ve výši 1.573 Kč písemnou výzvou ze dne 16.7.2025 s uvedením lhůty splatnosti pohledávky do 13.8.2025. Tato výzva byla doručena fikcí dne 28.7.2025. Dlužník do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Česku, ale žalovaný je státním příslušníkem Slovenska, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), ve znění pozdějších předpisů, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, neboť stálo v místě, na kterém bylo silničním správním úřadem rozhodnuto o dočasném zákazu stání silničních vozidel z důvodu údržby (blokové čištění), žalovaný tak porušil daný zákaz stání. Jde tedy o závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má na území Česka své bydliště. Jelikož žalovaná provozovala motorové vozidlo registrované v Česku v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) českým právním řádem, jelikož rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové poměry, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Žalovaný je provozovatelem vozidla RZ SPZ, které bylo dne 3.4.2024 a dne 2.4.2025 společností právnická osoba, odtaženo z adresa, jelikož to bylo nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, kdy vozidlo stálo na označení dopravní značkou zákaz zastavení a po provedení údržby komunikace bylo vráceno zpět na původní místo na komunikaci, na základě pokynu žalobkyně. Dopravní značení na pozemní komunikaci bylo umístěno 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu (zjištěno z úředního záznamu Městské policie adresa ze dne 3.4.2024 a ze dne2.4.2025, a z protokolu o odtahu vozidla ze dne 3.4.2024 a 2.4.2025).

6. Žalovaný byl následně písemně vyrozuměn o provedeném technickém úkonu a současně vyzván k úhradě částky ve výši celkem ve výši 3 146 Kč. Cena za tento technický úkon provedený s vozidlem činí 1 573 Kč, kterou žalobce uhradil společnosti právnická osoba (zjištěno z výpisu z účtu žalobkyně, faktury č. číslo, číslo). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobními výzvami ze dne 17.7.2024 a ze dne 16.7.2025. Žalovaný dlužnou částku ani po upomínce ze strany žalobkyně neuhradil.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Podle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.

9. Podle § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce provedl dne 2.4.2024, a 3.4.2025 technický úkon, tj. odtah vozu žalovaného podle ust. § 19b odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, a jeho opětovné navrácení na původní místo, když žalovaný nerespektoval přechodnou úpravu silničního provozu vyznačenou dopravní značkou „zákaz zastavení“, kterou byla osazena komunikace z důvodu komplexní údržby komunikace. Vzhledem k tomu, že žalobce odstranil vozidlo žalovaného a po provedení údržby komunikace je vrátil zpět na původní místo na komunikaci, má ve smyslu ust. § 19b odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb. nárok na náhradu nákladů spojených s takovýmto úkonem. Cena technického úkonu je v daném případě 2 299 Kč, když žalobce prokázal zaplacení této částky společnosti právnická osoba, která tento technický úkon provedla. Jelikož žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil ani po písemné upomínce (a ani neprokázal závažné důvody, které mu bránily vozidlo včas odstranit), uložil mu soud danou povinnost výrokem I. rozsudku.

11. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávek.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za 3 úkony po 300 Kč (podání žaloby a za 2 předžalobní výzvy k plnění) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení žalobkyně tak činí 1 300 Kč.

13. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.