OSSY 3 C 97/2026-22

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, IČO IČO žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 12 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z 6 000 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 6 700 Kč s úrokem z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedeného ve výroku I., se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 28. 4. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení 12 700 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz dne 10. 10. 2025 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Pro ověření majitele účtu žalovaný provedl verifikační platbu ve výši 1 Kč. Úvěr měl být splacen do 18. 12. 2025 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 200 Kč. Pro případ prodlení se splácením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením pěti splátek žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč a dále zákonný úrok z prodlení se součtu dlužné jistiny, poplatku a smluvní pokuty. Žalovaný byl k zaplacení vyzýván předžalobní výzvou odeslanou dne 21. 4. 2026.

2. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 12. 5. 2026, č. j. 3 C 97/2026-8, aby do 15 dnů od doručení sdělila, zda před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních skutečností. A dále aby předložila k těmto tvrzením důkazy (například výpisy z účtu žalovaného, daňové přiznání, pracovní smlouvu, lustrace v registrech dlužníků). Žalobkyně byla také poučena ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o tom, že nebudou-li žalobní tvrzení řádně doplněna a soudu nebudou předloženy důkazy k prokázání popsaných rozhodných skutečností, vystavuje se riziku přinejmenším částečného neúspěchu ve věci, neboť úvěrová smlouva by mohla být posouzena jako neplatná. Výzva byla zástupci žalobkyně doručena dne 23. 5. 2026. Žalobkyně k výzvě soudu žalobní tvrzení nedoplnila.

3. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota-Anonymizováno ze dne 10. 10. 2025 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně ode dne poskytnutí úvěru do konečné splatnosti úvěru. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na 18. 12. 2025. Pro případ prodlení žalovaného se splácením kterékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena platbou ve výši 1 Kč, jak plyne z potvrzení o přijetí platby a prostřednictvím služby jméno FO.

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 10. 2025 a sdělení právnická osoba. ze dne 20. 5. 2026 bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 001 Kč převodem na jeho bankovní účet č. č. účtu.

8. Z výzvy ze dne 19. 4. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky z předmětné úvěrové smlouvy do tří dnů s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána žalovanému dne 21. 4. 2026, jak vyplývá z podacího lístku.

9. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 10. 10. 2025 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovanému byla současně vrácena verifikační platba ve výši 1 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 200 Kč se žalovaný zavázal žalobkyni splatit do 18. 12. 2025. Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil. Předžalobní výzvou, odeslanou dne 21. 4. 2026, byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky do tří dnů.

10. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 27. 6. 2024, sp. zn. 21 Cdo 3140/2023, konstatoval, že je třeba po věřiteli vyžadovat, aby zkoumal, zda dlužník nebude mít zjevný problém s plněním, a to nejen u spotřebitelských úvěrů. Není tedy omezena povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost pouze na vztah mezi spotřebitelem a podnikatelem, ale je třeba ji brát jako výchozí zásadu a obecný princip, kterou by se měl řídit každý věřitel, a to bez ohledu na to, s kým daný úvěr sjednává (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).

15. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019, jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání.

16. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou úvěrovou smlouvu a dospěl k závěru, že je absolutně neplatná. V souladu s citovanými závěry Nejvyššího a Ústavního soudu totiž bylo povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru přezkoumat úvěruschopnost žalovaného, a to i za situace, kdy na straně žadatele o úvěr vystupovala fyzická osoba podnikající. Žalobkyně však tuto povinnost řádně přezkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr nesplnila. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a předložila důkazy k prokázání toho, že předmětnou povinnost splnila. Žalobkyně však na výzvu soudu nereagovala.

17. Je tedy třeba uzavřít, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného. Soud proto považuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za neplatnou. Neplatnost úvěrové smlouvy by však bylo třeba dovodit i z nepřiměřeně vysokého příslušenství, neboť poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 200 Kč za dva měsíce trvání úvěru, představující 70 % výše poskytnuté jistiny úvěru, soud považuje za nepřiměřeně vysoký a nemravný.

18. V důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy lze žalobkyni přiznat pouze právo na zaplacení poskytnutých peněžních prostředků, které jí žalovaný dosud nevrátil, a to z titulu práva na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný nevrátil nic. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vrátit 6 000 Kč ve smyslu § 2993 o. z. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy žalobkyně nemá právo na žádné poplatky ani na smluvní pokuty, které nebyly platně sjednány.

19. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou k plnění ze dne 19. 4. 2026, která mu byla odeslána dne 21. 4. 2026, k úhradě dlužné částky do tří dnů. Ve smyslu § 573 o. z. je třeba výzvu považovat za doručenou dne 24. 4. 2026. Dlužná částka tedy měla být zaplacena do 27. 4. 2026. Pokud se tak nestalo, je žalovaný od 28. 4. 2026 v prodlení a od tohoto dne žalobkyně náleží dle obecné úpravy bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. nárok i na úroky z prodlení dle § 1958 odst. 2 a § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Soud proto ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 28. 4. 2026 do zaplacení.

21. Ve zbývající části ohledně 6 700 Kč s příslušenstvím soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2. Sazebníku a žalobkyni doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku z žalované částky do 20 000 Kč do výše 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku III. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč.

23. V řízení byl žalovaný úspěšný ohledně 6 700 Kč (částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta) a žalobkyně byla úspěšná ohledně 6 000 Kč. Žalovaný byl tedy úspěšnější (53 %) než žalobkyně (47 %) a měl by tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo zaplacení 6 % náhrady nákladů řízení, které mu účelně vznikly v souvislosti s bráněním práva. Žalovaný však žádné náklady řízení neúčtoval a podle obsahu spisu mu ani žádné nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se její splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Doplatek soudního poplatku je žalobkyně povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách číslo 3703-424591/0710 pod VS 0311009726.

V případě, že doplatek soudního poplatku nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude předán k vymáhání orgánu celní správy.