OSSY 8 C 134/2026-42

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Mazlem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: ⟪LB:lb_004⟫ Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: ⟪LB:lb_007⟫ Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 50 275,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení částky 11 161,90 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 50 275,90 Kč od 25. 4. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 7 726,21 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 16. 6. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 50 275,90 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost Anonymizováno., uzavřela s žalovanou dne 24. 9. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 50 275,90 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do 24. 4. 2026. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná ověřena lustrací z veřejně dostupných databází dlužníků a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně její platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná však do uvedeného data poskytnuté prostředky nevrátila. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění dílčích plateb ze strany žalované činí 50 275,90 Kč, které byly nejpozději splatné dne 24. 4. 2026 a které žalobkyně požaduje zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 4. 2026 do zaplacení. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem dne 27. 1. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaná pak ve stanovené lhůtě nijak nereagovala na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalované s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.

4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 24. 9. 2025 soud zjistil, že společnost Anonymizováno. poskytla žalované revolvingový úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem do 15 dnů od data výpisu. Částka prvního čerpání činila 25 000 Kč.

5. Ze sdělení právnická osoba., ze dne 3. 7. 2026 soud zjistil, že žalovaná je majitelem účtu č. č. účtu a že na tento účet byla dne 24. 9. 2025 připsána částka 25 000 Kč, dne 29. 9. 2025 částka 5 000 Kč, dne 4. 11. 2025 částka 3 614 Kč a dne 12. 12. 2025 částka 5 500 Kč, vše od společnosti Anonymizováno. Stejné informace soud zjistil i z potvrzení o provedených platbách z účtu jmenované společnosti.

6. Z nedatované faktury soud zjistil, že společnost Anonymizováno. vyzvala žalovanou ke splacení dluhu do 24. 4. 2026, a to minimálně ve výši 23 129,24 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností Anonymizováno. a žalobkyní dne 27. 1. 2020, z dodatku k ní ze dne 18. 11. 2021, jakož i z přiloženého seznamu postoupených pohledávek, vzal soud za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené úvěrové smlouvy byla společností Multitude Bank p.l.c. postoupena na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2026 bylo zjištěno, že společnost Anonymizováno písemně oznámila žalované, že došlo k postoupení předmětné pohledávky, a vyzvala ji, aby svůj dluh uhradila žalobkyni.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 5. 2026 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy a dne 29. 5. 2026 tuto výzvu odeslala žalované.

10. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

11. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Společnost Multitude Bank p.l.c. na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 24. 9. 2025 poskytla žalované dne 24. 9. 2025 částku 25 000 Kč, dne 29. 9. 2025 částku 5 000 Kč, dne 4. 11. 2025 částku 3 614 Kč a dne 12. 12. 2025 částku 5 500 Kč, a to bankovním převodem na účet žalované. Celkem jí tedy poskytla finanční prostředky ve výši 39 114 Kč. Splatnost byla stanovena nejpozději na 24. 4. 2026. Společnost Anonymizováno. svou pohledávku vůči žalované vzniklou z předmětné smlouvy postoupila na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informovala. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky.

12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 39 114 Kč. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované finanční prostředky vyplaceny, je neplatná. Závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením této smlouvy nedostála svým povinnostem vyplývajícím z § 86 ZSÚ, neboť řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost). Z předložených listinných důkazů je totiž zjevné, že žádné reálné zkoumání finanční situace žalované provedeno nebylo. Za zcela nedostatečný je v této souvislosti nutno označit postup, kdy poskytovatel spotřebitelského úvěru spoléhá na prohlášení spotřebitele o jeho finanční situaci. Pokud žalobkyně dále tvrdila, že její právní předchůdkyně provedla před poskytnutím úvěru lustrace z veřejně dostupných registrů dlužníků, toto tvrzení ani přes výzvu soudu nedoložila. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, a to způsobem uvedeným v § 86 ZSÚ. Sankcí za takové porušení povinnosti je podle § 87 odst. 1 věta první a druhá téhož zákona neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

21. Jelikož byly žalované poskytnuty finanční prostředky na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikla jí podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinnost vrátit poskytovateli úvěru toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem.

22. Vzhledem k tomu, že z předložených listinných důkazů nevyplývá, že žalovaná z titulu neplatně sjednaného spotřebitelského úvěru něčeho plnila, a takové plnění netvrdila ani žalovaná, která v řízení zůstala pasivní, vycházel soud z toho, že výši poskytnuté jistiny zápůjčky není možné ponížit o žádné plnění ze strany žalované. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 114 Kč.

23. Ve zbývající části, tedy co do částky 11 161,90 Kč a co do požadovaného zákonného úroku z prodlení, nebylo možno žalobě vyhovět, neboť teprve tímto rozsudkem byla žalované stanovena lhůta splatnosti dlužné jistiny a žalovaná se tak doposud nemohla ocitnout v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, nebo např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 23 Co 343/2024).

24. Pokud jde o náklady řízení, předmětem řízení byl nárok na zaplacení 50 275,90 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 39 114 Kč, naopak co do částky 11 161,90 Kč a co do požadovaného příslušenství (které ke dni rozhodnutí soudu činilo cca 1 980,04 Kč) byla žaloba zamítnuta. Jelikož žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů poměrně rozdělil, a to tak, že s ohledem na uvedený poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyni svědčí právo na náhradu pouze 49,7 % účelně vynaložených nákladů řízení. Výši nákladů řízení soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 514 Kč, odměny advokáta, která podle § 7 bod 5. advokátního tarifu činí celkem 9 420 Kč za tři úkony právní služby po 3 140 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba), paušální náhrady hotových výdajů, která podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí celkem 1 350 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 350 Kč, a podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z posledních dvou položek ve výši 2 261,70 Kč. Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 726,21 Kč (49,7 % z celkových nákladů ve výši 15 545,70 Kč), a to k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.