OSTA 9 C 248/2025-151
- Court:
- Okresní soud v Táboře
- Case number:
- 9 C 248/2025-151
- Decision date:
- 20 Mar 2026
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSTA:2026:9.C.248.2025.1
- Text language:
- cs
Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Jakšičovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ o návrhu na ochranu osobnosti
I. Žaloba, aby bylo žalované uloženo zaslat na adresu společnosti právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, omluvný dopis, který je povinna zaslat též k rukám žalobce do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku, v tomto znění:,,Výroky, že pan Jméno žalobce, Ph.D. nepřispívá ničeho respektive ve velmi omezené míře, jednak na obživu společných nezletilých dcer, jednak na obživu manželky a ani na potřeby rodiny a rodinné domácnosti uvedenými v dopise ze dne 2. 5. 2025 jsem neoprávněně zasáhla do práva na ochranu jména pana Jméno žalobce, a to i jeho důstojnosti, vážnosti, cti a soukromí. Není pravdou, že pan Jméno žalobce, Ph.D. nepřispíval ničeho či ve velmi omezené míře na obživu společných nezletilých dcer či na obživu manželky“, se zamítá.
II. Žaloba, aby žalované bylo uloženo odeslat na adresu obchodních společností právnická osoba, Anonymizováno omluvný dopis, který je povinna zaslat též k rukám žalobce do 10 dnů od právní moci rozsudku, a to v tomto znění:,,Výroky, že pan Jméno žalobce, Ph.D. si dlouhodobě neplní a porušuje své zákonné povinnosti vyplývající z manželství a manželského majetkového práva, uvedenými v dopise ze dne 25. 3. 2025, jsem neoprávněně zasáhla do práva na ochranu jména pana Jméno žalobce, a to i do jeho důstojnosti, vážnosti, cti a soukromí. Není pravdou, že pan Jméno žalobce, Ph.D. si dlouhodobě neplnil a porušoval své zákonné povinnosti vyplývající z manželství a manželského majetkového práva“, se zamítá.
III. Žaloba, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 468 215 Kč, se zamítá.
IV. Žaloba, aby žalované bylo uloženo zdržet se tvrzení o tom, že žalobce neplní vyživovací povinnost vůči nezletilým dcerám Anonymizováno a jméno FO, obě narozené rodné přijmení 4. 10. 2009, a vůči zletilé jméno FO, narozené 26. 8. 2007 a manželce paní Bc. jméno FO, se zamítá.
V. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 71 475 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalované Jméno advokáta.
1. Žalobou podanou dne 2. 9. 2025 se domáhal žalobce ochrany osobnosti a zaplacení nemajetkové újmy. Požadoval, aby soud uložil žalované doručit společnosti právnická osoba omluvný dopis, ve kterém odvolá své nepravdivé výroky uvedené v difamačním dopise ze dne 2. 5. 2025. Podáním ze dne 10. 3. 2025 rozšířil žalobu o požadavek, aby soud žalované uložil zaslat dopis rovněž na adresu obchodní společnosti právnická osoba, v němž se omluví za obdobně formulované výroky uvedené v dopise ze dne 25. 3. 2025. Současně v tomto doplnění žalobce upřesnil text dopisu, který by měl být na adresu obou společností adresován. Soud změnu žaloby ve smyslu jejího rozšíření připustil. Žalobce dále na žalované požadoval zaplacení částky 936 430 Kč jako náhrady škody. V této části žalobu podáním ze dne 7. 11. 2025 omezil o částku 468 215 Kč a soud řízení v této části usnesením ze dne 11. 11. 2025 čj. 9 C 248/2025–91, které nabylo právní moci 28. 11. 2025, zastavil. Předmětem řízení tak zůstala částka 468 215 Kč. V posledním bodě žalobního petitu žalobce požadoval, aby žalované bylo uloženo zdržet se tvrzení o tom, že nehradí řádně výživné na nezletilé dcery. V žalobě a jejím doplnění uvedl, že v minulosti pracoval u obchodní společnosti právnická osoba Žalovaná zaslala dne 2. 5. 2025 prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně na adresu sídla společnosti otevřený dopis, v němž mimo jiné uvedla, že žalobce nepřispívá ničeho, respektive ve velmi omezené míře, jednak na obživu nezletilých dcer, jednak na obživu manželky, a ani na potřeby rodiny a domácnosti. V té souvislosti požadovala předložení dokladů o výši příjmů žalobce a jeho dalších benefitech. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že žalovaná se jej snaží profesně i osobnostně zlikvidovat. Zmíněnými dopisy poškodila jeho dobré jméno a pověst v rámci společnosti a v důsledku toho byl ke dni 12. 6. 2025 odvolán z funkce jednatele a ředitele. Žalobce v návrhu podrobně popsal, jakým způsobem se na výživě dcer podílel. Převážná část uvedených plateb se týkala období, kdy ještě žil v rodinné domácnosti. Po odchodu podle žalobního tvrzení hradil pro všechny dcery celkem částku celkem 25 000 Kč měsíčně. Současně platil po rozchodu kapesné pro jméno FO v dubnu 2025 a v srpnu 2025 po 1 500 Kč, pro Anonymizováno pravidelně 800 Kč měsíčně, pro Terezu v měsících březnu až červenci 500 Kč měsíčně, v měsíci červnu navíc částku 2 500 Kč a v červenci 3 000 Kč. Vedle toho zmiňoval řadu plateb většinou před jeho odchodem ze společné domácnosti. Rovněž všechny platby označené na provoz domácnosti se týkaly období před rozchodem účastníků. Žalobce odkázal na právní úpravu a na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu a vyslovil přesvědčení, že chování žalované naplnilo zákonné předpoklady pro vyhovění žalobě.
2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila. Zdůraznila, že dopis uvedený v žalobě ze dne 2. 5. 2025 byl vyhotoven a zaslán její právní zástupkyní Mgr. et Mgr. jméno FO, stejně tomu bylo u dopisu adresovaného řediteli společnosti. V první řadě tedy zpochybňovala svou pasivní hmotnou legitimaci. Vedle toho uváděla, že žalobce odešel ze společné domácnosti v březnu 2025, v té době měl nepochybně nadprůměrný příjem a žalované není známo, jak bylo s finančními prostředky naloženo. Žalobce je nyní veden na úřadu práce s měsíčním příjmem 26 163 Kč, není schopen najít si zaměstnání odpovídající své kvalifikaci, přitom podniká nákladné zahraniční cesty. Zdůraznila, že u zdejšího soudu probíhá řízení o výchovu a výživu nezletilých dětí a řízení o výživné manželky, souběžně probíhá prověřování, zda se svým jednáním dopustila přečinu pomluvy. Připomněla, že obsah žaloby musí vymezit porušení práva na důstojnost, vážnost, čest a soukromí člověka, což je v případě dopisu, který je předmětem žaloby, logicky vyloučeno. Jednalo se o pouhou výzvu zaměstnavateli, aby předchozí právní zástupkyni sdělil výši příjmů pro opatrovnické řízení a stanovení výživného, což by činil i opatrovnický soud. Žalovaná si tak oprávněně opatřovala prostřednictvím své právní zástupkyně podklady pro opatrovnické řízení. Navrhovala, aby žaloba byla zamítnutaAnonymizováno
3. Závadným jednáním, o něž žalobce opírá všechny své nároky, bylo zaslání dopisů ze dne 25. 3. 2025 a 2. 5. 2025, proto se soud nejdřív podrobně se zabýval jejich obsahem. Z hlediska časového první dopis byl datován dne 25. 3. 2025 a zaslán na adresu ředitele společnosti tituly před jménem Tehdejší právní zástupkyně žalované označila dopis jako žádost o sdělení měsíčních výdělků žalobce. V prvním odstavci předeslala, že převzala právní zastoupení jméno FO. Dále uvedla, že Jméno žalobce, Ph.D.,,dlouhodobě neplní a porušuje své zákonné povinnosti vyplývající z manželství a manželského majetkového práva a klientka ani její nezletilé děti nemají přístup nejenom k finančním prostředkům náležejícím do společného jmění, ale ani informace o tom, v jaké výši tyto prostředky žalobce čerpá“. Dovolila si proto požádat zaměstnavatele o sdělení těchto informací týkajících se veškerých příjmů a dalších benefitů. Z telefonické korespondence dne 7. dubna 2025 mezi ředitelem společnosti a žalobcem je zřejmé, že ředitel sdělil žalobci, že přišla pošta od jeho manželky, žalobce se nejdříve domníval, že se jedná o dopis právníka jeho přítelkyně, následně potvrdil, že jde o dotaz ohledně jeho příjmu. Není zřejmé, zda, případně jak, zaměstnavatel žalobce odpověděl. Dopis ze dne 2. 5. 2025 obsahuje předžalobní výzvu k dobrovolnému plnění zákonných povinností a právní zástupkyně žalované znovu uvádí, že postupuje na základě plné moci klientky, že žalobce,,neplní své zákonné povinnosti, tedy nepřispívá ničeho, respektive ve velmi omezené míře na obživu dcer a manželky ani na potřeby rodiny a rodinné domácnosti“. S odkazem na zákonná ustanovení požaduje předložení dokladů o příjmech, benefitech, spořeních a podobně. Dopis je adresován na jméno žalobce na adresu zaměstnání v adresa. Ze vzájemné korespondence účastníků je zřejmé, že mezi nimi k žádné dohodě ohledně výživného nedošlo. Dle výpovědi žalobce představoval jeho příjem v době rozchodu u společnosti Anonymizováno po odečtení nákladů na služební auto částku 220 000 Kč měsíčně, další 4 miliony korun ročně, tedy v průměru 330 000 Kč měsíčně činily v uplynulých třech letech odměny. Celkem se tak příjem žalobce pohyboval kolem měsíční částky více než 550 000 Kč. Pokud jde o platby výživného, respektive částek, které výživnému odpovídají, uhradil po rozchodu částku celkem 25 000 Kč měsíčně v dubnu až červenci 2025. V období od března do května posílal dcerám shora uvedené kapesné. Vedle toho zmiňoval nový počítač a lyžařský výcvik, tyto náklady však vynaložil ještě v době společného soužití se žalovanou. Z rozhodnutí jediného společníka právnická osoba ze dne 10. 6. 2025 bylo zjištěno, že z funkce jednatele společnosti se s účinností k dnešnímu dni odvolává pan Jméno žalobce, Ph.D. Žádné důvody a podrobnosti v listině uvedeny nejsou.
4. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Podle § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu opuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. To musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečné odčinění způsobené újmy.
5. Nejdřív se soud zabýval námitkou nedostatku pasivní hmotné legitimace žalované pro vedení řízení. Vyšel z faktu, že zmíněné dopisy zaslala žalobci i jeho nadřízenému předchozí právní zástupkyně žalované. Nebylo však pochyb o tom, že tak učinila na základě plné moci, kterou jí udělila žalovaná. V obou dopisech ostatně tuto plnou moc zmiňuje. V takovém případě postupovala advokátka při výkonu své činnosti v rámci své zákonné licence a jednala tedy za žalovanou. Opačný názor by byl na místě pouze tehdy, pokud by při výkonu činnosti zástupkyně žalované postupovala zjevně nepřiměřeně, pokud by se při této činnosti dopustila excesu. Takovým excesem je přitom třeba rozumět vybočení z mezí zákonných požadavků na činnost advokátky při zastupování klienta. Vzhledem k tomu, že advokátka zastupovala žalovanou při řízení opatrovnickém a řízení o určení výživného pro manželku a pokoušela se opatřit si podklady o výši příjmu žalovaného, o žádném excesu to nesvědčí. Žalobci je třeba dát zapravdu, že výši příjmu obvykle ověřuje soud, zástupkyni však nic nebrání, aby se pokusila výši těchto příjmů zjistit sama. Je to podstatné už proto, aby mohla ve sporu o výživné (zejména ve sporném řízení o výživné pro manželku) řádně formulovat svůj žalobní požadavek. Za této situace, pokud zástupkyně žalované nevybočila ze svých práv a povinností, je její jednání jednoznačně přičitatelné její klientce (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2009 čj. 30 Cdo 3580/2007). Proto soud jednoznačně uzavřel, že žalovaná je ve věci pasivně legitimována.
6. Základním předpokladem vzniku občanskoprávní odpovědnosti za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby je existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající v porušení nebo ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný a musí být prokázána existence příčinné souvislosti mezi zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby. Absence kteréhokoli předpokladu vylučuje možnost nástupu sankcí, zavinění se předpokládá.
7. Soud tedy zkoumal, zda jednání žalované bylo způsobilé vyvolat újmu a zda bylo neoprávněné. Jak je uvedeno shora, předmětem žaloby byly dva skutky, dva dopisy obsahující dotaz na příjem žalobce s odůvodněním, že žalobce neplní řádně svou vyživovací povinnost k manželce právnická osoba. Žádný z dopisů neměl objektivně potenciál dostat se k většímu počtu osob, každý měl pouze jednoho adresáta – v jednom případě nadřízeného žalobce, ve druhém žalobce samotného. V případě nároku spojeného s dopisem adresovaným žalobci nepřicházela újma vůbec v úvahu, neboť šlo o jednání mezi dvěma osobami, tedy směřující výlučně od žalované k žalobci, u něhož je vznik újmy pojmově vyloučen. Na tom nic nemění ani žalobcem tvrzená praxe otevírání zásilek u předchozího zaměstnavatele žalobce, kterou nelze žalované přičítat k tíži. Skutečnost, že se dopis mohl teoreticky dostat k někomu nepovolanému, je bez významu. Dopis adresovaný nadřízenému žalobce obsahuje žádost o sdělení výše příjmu žalobce odůvodněnou popsaným sdělením, že žalobce neplní dlouhodobě své povinnosti. Obsahuje tedy určité negativní tvrzení o žalovaném, ne však tvrzení urážlivé či jednoznačně kompromitující. Podstatou sdělení není informace o žalobci či jeho chování, nýbrž vysvětlení snahy zjistit jeho poměry pro vedení sporu o výživném, jehož základem je pravidelně tvrzení žalobce, že výživné není hrazeno dobrovolně. Obsah sdělení adresovaného nadřízenému žalobce vzhledem k tehdejší rodinné situaci nikterak nevybočuje z běžného postupu a není objektivně způsobilý přivodit žalobci újmu. To platí tím spíš, že o rodinných problémech žalobce a jeho současné partnerky byl zřejmě nadřízený opakovaně informován. Takovému závěru nasvědčuje k důkazu předložená korespondence žalobce s nadřízeným ze dne 7. 4. 2025, v níž byl žalobce informován, že přišel dotaz od manželky. Nejdřív vyslovil přesvědčení, že to je od právníka jeho partnerky a že jde o falešné sdělení. Teprve následně potvrdil, že dotaz pochází od jeho ženy. Je tedy zřejmé, že na adresu vedoucího přicházelo více sdělení, která souvisela s rodinnou situací žalobce. Z listiny označené,,Uzavření vyšetřování dodržování předpisů“ vyplývá, že zaměstnavatel obdržel v dubnu a květnu 2024 vážná obvinění žalovaného od manžely jeho partnerky, provedl ve věci šetření a o jeho výsledku žalobce písemně vyrozuměl. Žádné dramatické dopady to pro žalobce nemělo.
8. Nelze pochopitelně vyloučit, že žalobce se cítí být formulací obsaženou v dopisu dotčen. Soud však musel věc posoudit z objektivního hlediska. Nutnou podmínkou pro poskytnutí ochrany vůči zásahu do cti a vážnosti je, aby jednání, kterým má být do osobnosti člověka zasaženo, mělo veřejné účinky a bylo objektivně způsobilé přivodit újmu na osobnosti tím, že snižuje jeho čest a vážnost u jiných lidí. Při posuzování způsobilosti jednání zasáhnout do osobnosti člověka je nutné přihlédnout ke všem okolnostem věci a hodnotit ji s přihlédnutím ke všem souvislostem, jakož i ve vztahu k postižené osobě. O snížení cti nebo vážnosti postižené fyzické osoby půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za níž k neoprávněnému zásahu do osobnosti došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její cti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2656/20022). Z provedeného dokazování však plyne, že dopis adresovaný nadřízenému žalobce nebyl neoprávněný a nebyl ani způsobilý vyvolat žalobci újmu. Proto nemůže být žalobní požadavek na náhradu nemajetkové újmy opodstatněný.
9. Shora uvedená argumentace je pro rozhodnutí postačující a soud nepovažoval za potřebné další doplnění dokazování. Přesto lze pro úplnost dodat, že výrok, jímž se cítí žalobce dotčen, nemohl být současně protiprávní, pokud byl pravdivý. Nepravdivé je skutečně tvrzení, že žalobce neplní své povinnosti dlouhodobě, neboť k ukončení soužití došlo v první polovině března 2025. Jinak ale ze samotného žalobního tvrzení vyplývá, že od odchodu ze společné domácnosti žalobce manželce neposkytl částku žádnou, na výživu dcer zaplatil výživné ve výši 25 000 Kč měsíčně, což v průměru činí něco přes 8 000 Kč na každou. Vzhledem k tomu, že jeho příjem bez benefitů činil asi 220 000 Kč měsíčně, zaplatil na všechny děti dohromady přibližně 10 % svého příjmu, pokud by soud uvažoval s částkou včetně odměn, jednalo by se řádově o 5 % příjmu, na manželku nic. Z tohoto pohledu se jeví tvrzení, že nepřispívá nic, respektive velmi málo jako prohlášení pravdivé.
10. Soud tedy ze všech uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba na uložení povinnosti poslat omluvný dopis zaměstnavateli žalobce a zaplatit žalobci nemajetkovou újmu není opodstatněná. Pokud se žalobce navíc samostatným výrokem domáhal, aby bylo žalované uloženo zdržet se tvrzení o neplacení výživného, nemohla být žaloba v žádném případě úspěšná. Žalobce totiž uvedl, že ze strany žalované šlo o jednorázové jednání, které v době podání žaloby ani v době rozhodování nepokračovalo.
11. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce byl zcela neúspěšný. Žalované proto náleží plná náhrada nákladů spojených s právním zastoupením. Jednalo se o pět úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve výši 10 800 Kč, pět režijních paušálů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále zástupce žalované vyčíslil cestovné za 190 km osobním automobilem zn. AUDI A8, r.z. 3AX 1144 o spotřebě 7,7 l/100 Km, ceně nafty 34.10Kč/1l, celkem 1 620 Kč a náhradu za ztrátu času za 8 půlhodin podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Spolu s 21 % DPH činí náklady celkem 71 475 Kč. Pro úplnost je třeba poznamenat, že dle protokolu trvalo jednání rovné dvě hodiny. Kontrolou zvukového záznamu však bylo zjištěno, že ve skutečnosti trvalo dvě hodiny, dvě minuty a 47 vteřin a zástupce žalované tak oprávněně za účast u jednání oprávněně účtoval dva úkony.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.