OSTC 10 C 42/2021-46

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ o 2 400 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 400 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 4 146 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 2 400 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná byla výlučným vlastníkem bytu číslo v budově adresa v obci obec společně se spoluvlastnickým podílem o velikosti číslo na společných částech budovy o adresa a pozemku č. st číslo. Žalovaná neuhradila nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 1 650 Kč a dále poplatky za svoz odpadu za rok 2019 první polovinu roku 2020 celkem ve výši 750 Kč. Žalovaná tak celkem dluží 2 400 Kč. Právní zástupkyně žalobce zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne datum, ta však nijak nereagovala.

2. Vzhledem k ukrajinskému občanství žalované musel soud nejprve vyřešit otázku, zda existuje jeho příslušnost pro řešení dané záležitosti. Tuto otázku řešil dle smlouvy mezi ČR a Ukrajinou ze dne 28. 5. 2001 publikované pod č. 123/2002 Sb.m.s..

3. Dle článku 50 odst. 1. smlouvy se právní vztahy k nemovitému majetku řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nachází. Dle čl. 49 téže smlouvy 1. odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. 2. Pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

4. Pravomoc i příslušnost justičních orgánů České republiky ve věci rozhodnout je tak dána místem, kde se nemovitost nachází, a které je zároveň místem, kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, neboť tyto okolnosti způsobují, že rozhodným právem je právní řád České republiky. Místní příslušnost podepsaného soudu věc projednat je pak dána ust. § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť v jeho obvodu měla žalovaná v době podání žaloby místo svého evidovaného pobytu.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z předložených důkazů soud zjistil, že dle informativního výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví pro k. ú. část obce, územní celek, vedeného u stát. instituce, stát. instituce, byla (ke dni1. 10. 2018) žalovaná vlastníkem bytu číslo v budově adresa v obci obec společně se spoluvlastnickým podílem o velikosti číslo na společných částech budovy o adresa a pozemku č. st. anonymizováno (zapsaných na list vlastnictví). Dle sdělení realitní a obstaravatelské kanceláře právnická osoba dluží žalovaná žalobci za vyúčtování služeb za rok 2018 částku 1 650 Kč a za poplatky za svoz odpadu za rok 2019 částku 480 Kč a k datum částkou 270 Kč (cekem 750 Kč), dohromady tak dluží 2 400 Kč. Z předloženého vyúčtování vyplynul způsob, kterým k výpočtu nedoplatku došlo. Dle čl. 2 odst. 2 obecně závazné vyhlášky územní celek č. 7/ 2019 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů může za fyzické osoby žijící v rodinném či bytovém domě poplatek platit vlastník nebo správce domu, při čemž je v takovém případě osoba platící poplatek za více osob povinen správci poplatků oznámit jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí. Předloženy byly i soupisy osob, za které právnická osoba v období od datum do datum, od datum do datum a od datum do datum, vč. dokladů o úhradě součtu vyměřených poplatků. Z přehledů pak plyne, že byla žalovaná v období od datum do datum povinna zaplatit částku 240 Kč, od datum do datum částku 240 Kč a od datum do datum částku 270 Kč. Předžalobní upomínku zaslal žalobce žalované s datem datum.

7. Dle § 1180 občanského zákoníku (dále jen („ o.z“) (1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. (2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Dle § 1181 téhož zákona (1) Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

Dle § 2991 o.z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 téhož zákona plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Dle § 1968 zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které výši úroků z prodlení stanoví § 2.

8. Po zhodnocení obsahu předložených listin dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Jak plyne z výše uvedeného, vlastník jednotky je (mimo jiné) povinna platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Uvedené povinnosti žalobce splnil, žalovaná však nedoplatek na zálohách ve výši 1 650 Kč neuhradila. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že žalobcem byly za žalovanou v souladu s platnou místní vyhláškou uhrazeny i poplatky za svoz odpadu v celkové výši 750 Kč, ta tuto částku žalobci neuhradila, v důsledku čehož žalované vzniklo v této výši bezdůvodné obohacení. Jelikož tedy žalobce předloženými listinami prokázal důvodnost podání žaloby, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit žalobci požadovanou částku vč. úroků z prodlení stanovených dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb..

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 146 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 400 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.