OSTC 19 C 20/2026-29

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ pro 27 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 903 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 27 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Podle smlouvy byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději dne datum celkovou splatnou částku 27 200 Kč, sestávající z jistiny úvěru a sjednané odměny za poskytnutí úvěru. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas nesplnil a dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu.

2. Platební rozkaz vydaný soudem nebylo možné žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen. Následně byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil, označil důkazy k prokázání svých tvrzení a sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Současně byl poučen podle § 115a o. s. ř. a § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, žádné vyjádření nepodal a důkazy nenavrhl.

3. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť skutkový stav bylo možno zjistit z předložených listinných důkazů a žalovaný přes řádné poučení žádné skutečnosti, které by tvrzení žalobkyně zpochybňovaly, neuvedl.

4. Z provedené smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni ke dni datum celkovou splatnou částku 27 200 Kč. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného společností ThePay, a.s., soud zjistil, že dne datum byla z prostředků žalobkyně odeslána na bankovní účet žalovaného č. č. účtu částka 20 000 Kč pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy. Z předžalobní výzvy ze dne datum a dokladu o jejím odeslání soud zjistil, že žalobkyně před zahájením řízení žalovaného vyzvala k dobrovolnému splnění dluhu.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2396 odst. 1 občanského zákoníku lze za poskytnutí úvěru ujednat úplatu.

7. Z provedeného dokazování měl soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Poskytnutí úvěru je prokázáno nejen samotnou smlouvou, ale též potvrzením o provedené platbě ze dne datum, z něhož vyplývá převod částky 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný přitom v průběhu řízení netvrdil žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy nebo poskytnutí finančních prostředků zpochybňovaly.

8. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni ke dni datum celkovou splatnou částku 27 200 Kč. Žalovaný svůj závazek ve sjednané době nesplnil a neprokázal, že by žalovanou pohledávku nebo její část uhradil. Soud proto uzavřel, že žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení dlužné částky ve výši 27 200 Kč.

9. Soud přitom nepřehlédl, že se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel. Soud proto z úřední povinnosti posuzoval, zda uplatněný nárok nevyplývá z ujednání odporujících právním předpisům na ochranu spotřebitele.

10. V daném případě žalobkyně uplatňuje plnění odpovídající částce sjednané ve smlouvě jako celková splatná částka úvěru, tedy částce 27 200 Kč při poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč na dobu 30 dnů. Současně neuplatňuje smluvní pokuty, náklady upomínek ani jiné smluvní sankce. Soud neshledal v okolnostech projednávané věci takové skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr o absolutní neplatnosti smlouvy nebo o neplatnosti ujednání, z něhož žalobkyně dovozuje žalovaný nárok.

11. Soud se zabýval rovněž otázkou splnění povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Z předložených listin sice nevyplývá detailní postup, kterým žalobkyně bonitu žalovaného hodnotila, avšak ze spisu současně nevyplývá žádná konkrétní skutečnost nasvědčující tomu, že by žalobkyně svoji zákonnou povinnost zcela opomenula nebo že by úvěr poskytla zjevně osobě neschopné jej splácet. Žalovaný ostatně v řízení zůstal zcela pasivní a žádné námitky v tomto směru nevznesl. Za této procesní situace soud neshledal důvod pro závěr, že by uplatněný nárok nebylo možno žalobkyni přiznat.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku dlužník, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, je povinen platit věřiteli úrok z prodlení ve výši stanovené jiným právním předpisem.

13. Jelikož žalovaný byl povinen splnit svůj dluh nejpozději dne datum a neučinil tak, ocitl se ode dne datum v prodlení. Žalobkyni proto vzniklo právo i na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, a to v žalované výši, která odpovídá právním předpisům účinným pro posuzované období.

14. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 903 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 088 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 200 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.