OSTC 19 C 376/2021-448

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Tachově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. Patrika Kurztégla, Ph.D., LL.M. a přísedících Marcely Brabcové a Mgr. Jaroslava Pokorného ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_006⟫ pro neplatnost výpovědi z pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru žalobce se žalovanou, výpovědí datovanou dne datum, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 48 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Anonymizováno náhradu nákladů za znalečné ve výši 6 962,42 Kč na účet Okresního soudu v Anonymizováno č. ú. č. účtu pod VS var. symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal určení, že rozvázání jeho pracovního poměru u žalované výpovědí datovanou dne datum je neplatné. Žalobu opřel o tvrzení, že žalovaná mu výpověď doručila jako výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce, přičemž výpovědní důvod odůvodnila závěrem lékařského posudku vydaného dne datum poskytovatelem pracovnělékařských služeb (tituly před jménem jméno FO, právnická osoba), podle něhož měl žalobce „pozbýt dlouhodobě zdravotní způsobilost z obecných příčin (obecného onemocnění)“.

2. Žalobce současně tvrdil, že téhož dne (datum) mu žalovaná oznámila, že mu nebude dále přidělovat práci, určila mu čerpání dovolené a vyzvala jej, aby od následujícího dne na pracoviště nedocházel. Dále tvrdil, že dopisem ze dne datum žalované sdělil, že rozvázání pracovního poměru považuje za neplatné a že trvá na dalším zaměstnávání.

3. Z hlediska procesního rámce věci soud zaznamenává, že předmětem řízení je přezkum platnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí (ve smyslu žalobního petitu), přičemž skutkovým jádrem sporu je otázka, zda byly ke dni doručení výpovědi dány podmínky výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce, když žalobce zpochybňuje věcnou správnost podkladového posudku a žalovaná naopak tvrdí naplnění výpovědního důvodu.

4. Žalobce tvrdil, že s výpovědí od počátku nesouhlasil a považoval ji za účelovou. Poukazoval na časovou posloupnost pracovnělékařských posudků: dle posudku ze dne datum byl shledán zdravotně způsobilým (s podmínkou brýlí), po návratu z pracovní neschopnosti měl být dne datum shledán zdravotně způsobilým s dočasným omezením a dle posudku ze dne datum byl nadále způsobilý s určitými omezeními (nevhodnost práce v předklonu, zvedání těžkých břemen a práce v extrémním horku). Změna posudkového závěru v posudku ze dne datum (dlouhodobá nezpůsobilost z obecného onemocnění) měla být podle žalobce neodůvodněná a nesouladná s dosavadním vývojem.

5. Žalobce dále tvrdil, že proti posudku ze dne datum podal žádost o přezkoumání, na niž dle jeho tvrzení nebylo reagováno. Současně uváděl, že se cítí zdráv a schopen práce sjednané v pracovní smlouvě, přičemž dřívější obtíže dával do souvislosti s přetížením na pracovišti a pracovním prostředím (včetně střídání teplot a práce v respirátorech/rouškách, kdy se mu měly projevovat dýchací obtíže).

6. V doplnění svých tvrzení žalobce zdůraznil, že žalovaná měla k dispozici předchozí posudky, které jeho způsobilost nevylučovaly, a přesto vycházela z posudku ze dne datum. V rámci své procesní obrany rovněž zpochybnil nestrannost posuzujícího lékaře a namítal, že na obdobných podkladech byl vyvozen pro něj nepříznivý závěr.

7. Žalovaná ve vyjádření navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedla, že v průběhu pracovního poměru žalobce absolvoval periodické a mimořádné pracovnělékařské prohlídky (žalovaná konkretizovala řadu dat), přičemž rozhodným se stal posudkový závěr z datum, na jehož základě žalovaná přistoupila k výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalovaná zdůrazňovala, že je povinna přidělovat zaměstnanci práci odpovídající jeho zdravotní způsobilosti a že se řídila závěrem poskytovatele pracovnělékařských služeb.

8. Žalovaná odmítla, že by posudek byl účelový, a uvedla, že žalobcova argumentace stojí na domněnkách. Trvala na tom, že výpovědní důvod byl naplněn, neboť posudek výslovně uvádí dlouhodobou nezpůsobilost z obecných příčin. V odvolání (které vedlo ke zrušení původního rozsudku) žalovaná navíc akcentovala, že právní předpisy ani judikatura nevyžadují, aby posudek obsahoval „bližší diagnózu“, a že posudek je dostatečně určitý, umožňujeli rozlišení mezi § 52 písm. d) a § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalovaná rovněž namítala, že i kdyby posudek vykazoval vady, nemuselo by to samo o sobě vést k neplatnosti výpovědi, a poukazovala na judikaturu k otázce významu lékařského posouzení pro platnost výpovědi. Současně prosazovala doplnění dokazování (zejména znaleckým posudkem a výslechem posudkového lékaře) k objasnění zdravotního stavu žalobce a podkladů posudku.

9. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že dne datum uzavřeli pracovní smlouvu, na jejímž základě žalobce vykonával u žalované práci na pozici Zone leader, a že žalovaná doručila žalobci dne datum výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce.

10. Z listiny označené jako „VÝPOVĚĎ“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaná rozvázala se žalobcem pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. e) zákoníku práce s odkazem na lékařský posudek ze dne datum, podle něhož měl žalobce pozbýt dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dosavadní práci „z obecných příčin“.

11. Z listiny „Překážka v práci na straně zaměstnavatele; Určení čerpání dovolené“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobci, že mu nebude od datum do skončení pracovního poměru přidělovat práci podle pracovní smlouvy, určila mu čerpání dovolené a po její spotřebě jej evidovala jako překážku v práci na straně zaměstnavatele.

12. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne datum soud zjistil, že žalobce žalované sdělil, že s výpovědí nesouhlasí, považuje ji za neplatnou, a zároveň oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání, přičemž v listině rekapituloval předchozí posudkové závěry o své způsobilosti a zpochybnil posudek ze dne datum.

13. Z dopisu žalované (adresovaného právnímu zástupci žalobce) ze dne datum soud zjistil, že žalovaná považovala výpověď za platnou a pracovní poměr za skončený.

14. Z pracovnělékařského posudku ze dne datum soud zjistil, že žalobce byl posouzen jako zdravotně způsobilý (s uvedenou podmínkou).

15. Z pracovnělékařského posudku ze dne datum soud zjistil, že žalobce byl posouzen jako zdravotně způsobilý s časově omezenou podmínkou/omezením.

16. Z pracovnělékařského posudku ze dne datum soud zjistil, že žalobce byl posouzen jako zdravotně způsobilý s podmínkou spočívající v omezeních některých pracovních činností (zejména práce v předklonu, zvedání břemen a práce v extrémním horku). V řízení bylo rovněž uvedeno, že tento posudek neměl být vyhotoven přímo tituly před jménem jméno FO, a v listinných podkladech se objevila námitka rozdílnosti podpisu u posudků označených stejným jménem posuzujícího lékaře.

17. Z pracovnělékařského posudku ze dne datum soud zjistil, že se jednalo o mimořádnou prohlídku a že posudkový závěr vymezil žalobce jako osobu, která „pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost z obecného onemocnění“, přičemž v posudku byly uvedeny (a zatrženy) rizikové faktory pracovních podmínek a rizika ohrožující zdraví vztahovaná k vykonávané práci.

18. Z dalších lékařských zpráv (ortopedie, neurologie, plicní, revmatologie a další) soud zjistil popis zdravotních obtíží a doporučení, přičemž tyto zprávy byly v řízení předloženy jako podklady k tvrzení stran o zdravotním stavu žalobce; současně šlo o zprávy odlišné povahy než pracovnělékařský posudek způsobilosti k práci.

19. Ze sdělení tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že lékař následně blíže popsal, v čem mělo „obecné onemocnění“ dle jeho stanoviska spočívat (zejména bolesti pohybového aparátu, dušnost při změnách teplot a stresové zatížení), přičemž toto upřesnění se vztahovalo k dříve vydanému posudku.

20. Při jednání dne datum žalobce popsal pracovní podmínky, pracovní zatížení a souvislosti svých obtíží s výkonem práce; současně uvedl, že po pracovní neschopnosti a rehabilitaci se cítí zdravotně v pořádku a že posuzujícímu lékaři sdělil, že se cítí zdráv a je připraven práci vykonávat.

21. Z vyjádření žalované při jednání dne datum soud zaznamenal její postoj, že posudek má standardizovanou formu, vychází ze zdravotnické dokumentace a že žalovaná – jako nelékař – vycházela z posudkového závěru o dlouhodobé nezpůsobilosti z obecných příčin.

22. Odvolací soud v následném rozhodnutí zdůraznil, že za účinnosti zákona o specifických zdravotních službách představuje lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb pro soud toliko nezávazné odborné vyjádření a že vzniknouli v řízení pochybnosti o jeho správnosti, je třeba otázku dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti postavit najisto dokazováním, zejména znaleckým posudkem; zároveň odvolací soud vytkl, že soud prvního stupně zamítl některé důkazní návrhy jako nadbytečné. Na tyto instrukce naváže soud v dalším průběhu řízení doplněním dokazování

23. Podle § 72 zákoníku práce může zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Ze zjištěných skutečností plyne, že žalobci byla doručena výpověď datovaná dne datum a žaloba byla soudu doručena dne datum; otázka zachování lhůty byla v řízení posuzována v návaznosti na tvrzené skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní doby. Soud proto vymezil, že jde o spor podléhající režimu § 72 zákoníku práce, přičemž v dalším řízení bude v návaznosti na zjištění o doručení a běhu výpovědní doby posouzeno, zda byla žaloba podána včas.

24. Předmětem řízení je určení neplatnosti výpovědi; tomu odpovídá rozsah soudního přezkumu. Soud vychází z toho, že v řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru je rozhodné, zda výpověď splňuje zákonné náležitosti a zda byly naplněny hmotněprávní předpoklady uplatněného výpovědního důvodu v době, kdy byl právní úkon učiněn a doručen zaměstnanci. Spor je veden mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem; aktivní a pasivní věcná legitimace účastníků odpovídá jejich postavení ve sporném pracovněprávním vztahu, které nebylo mezi stranami zpochybněno.

25. Žalovaná rozvázala pracovní poměr se žalobcem výpovědí s odkazem na § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy na tvrzené dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce konat dosavadní práci z jiných než „pracovních“ příčin. Výpověď přitom odkazuje na lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

26. Pro posouzení platnosti výpovědi je významná také povinnost zaměstnavatele vymezit výpovědní důvod skutkově tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem (§ 50 odst. 4 zákoníku práce). V případech výpovědí ze zdravotních důvodů se přitom v judikatuře akcentuje, že lékařský posudek může být způsobilým podkladem výpovědi tehdy, jeli z něj patrno alespoň to, zda příčina dlouhodobé nezpůsobilosti spadá pod § 52 písm. d) zákoníku práce (pracovní úraz, nemoc z povolání či ohrožení touto nemocí), anebo pod § 52 písm. e) zákoníku práce (tzv. obecné příčiny).

27. Odvolací soud v této věci výslovně uzavřel, že právní předpisy ani judikatura neukládají posudkovému lékaři povinnost uvádět v posudku bližší diagnózu; pro pracovněprávní účely je formulace posudkového závěru dostatečná tehdy, umožňujeli výše uvedené rozlišení mezi § 52 písm. d) a § 52 písm. e) zákoníku práce. V projednávané věci posudkový závěr uvádí, že žalobce „pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost z obecného onemocnění“, a odvolací soud dovodil, že z obsahu posudku je tak dostatečně patrno, že jde o příčinu subsumovatelnou pod § 52 písm. e) zákoníku práce.

28. Současně však odvolací soud akcentoval, že lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb za účinnosti zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (tj. po datum), nepředstavuje pro soud závazný podklad, nýbrž toliko nezávazné odborné vyjádření („dobrozdání“) o zdravotním stavu posuzované osoby z hlediska zdravotní způsobilosti k práci. Z toho plyne metodologické pravidlo: soud může při přezkumu naplnění výpovědního důvodu vycházet z posudku jen tehdy, nevzniknouli v řízení pochybnosti o jeho věcné správnosti; v opačném případě je třeba otázku dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti postavit najisto dokazováním, zejména znaleckým posudkem.

29. V projednávané věci žalobce věcnou správnost posudku zpochybňuje a argumentačně poukazuje mimo jiné na časovou posloupnost předchozích posudků a na okolnosti jeho pracovního zatížení a zdravotních obtíží. Odvolací soud proto vytkl, že soud prvního stupně při původním rozhodování nepřistoupil k doplnění dokazování v rozsahu potřebném k odstranění pochybností a zamítl některé důkazní návrhy žalované (zejména znalecký posudek z oboru zdravotnictví a výslech posudkového lékaře) jako nadbytečné, ačkoli šlo o důkazy významné pro objasnění rozhodných skutečností.

30. Závazný právní názor odvolacího soudu dále směřuje k procesnímu vedení řízení: soud prvního stupně má žalovanou poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti tvrzení a důkazní ve vztahu k tomu, že zdravotní stav žalobce v době doručení výpovědi odůvodňoval závěr o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce z obecných příčin, a tedy že byly naplněny hmotněprávní předpoklady výpovědi dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Na tomto základě bude provedeno doplnění dokazování v rozsahu přesahujícím rámec původně provedených důkazů.

31. V intencích shora uvedeného právního rámce a závazného právního názoru odvolacího soudu se rozhodnutí ve věci bude odvíjet zejména od zodpovězení těchto rozhodných skutkových otázek:

a) zda zdravotní stav žalobce v době doručení výpovědi (resp. v době, kdy byl učiněn posudkový závěr, z něhož zaměstnavatel vycházel) objektivně odůvodňoval závěr, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci;

b) zda případná nezpůsobilost žalobce měla povahu příčin podřaditelných pod § 52 písm. e) zákoníku práce (tedy „obecné“ příčiny), a nikoli příčin zakládajících důvod dle § 52 písm. d) zákoníku práce; v tomto směru je posudkový závěr formálně směrodatný pro rozlišení druhu příčiny, avšak při existenci pochybností musí být věcně ověřen dokazováním;

c) jaký byl reálný obsah dosavadní práce žalobce (pracovní náplň, pracovněrizikové faktory relevantní pro zdravotní způsobilost) a zda zdravotní omezení žalobce (pokud byla dána) byla ve vztahu k této konkrétní práci takové povahy a intenzity, že vylučovala její výkon dlouhodobě.

32. Zodpovězení těchto otázek bude vyžadovat doplnění dokazování způsobem předvídaným odvolacím soudem; dosud provedené důkazy (pracovnělékařské posudky, lékařské zprávy a vyjádření účastníků) vymezují skutkový rámec, avšak samy o sobě neřeší spornou otázku věcné správnosti posudkového závěru v režimu, který odvolací soud akcentuje pro posudky vydané za účinnosti zákona o specifických zdravotních službách.

33. Soud proto v dalším průběhu řízení přistoupil k doplnění dokazování, zejména k objasnění zdravotního stavu žalobce ve vztahu k jeho způsobilosti vykonávat dosavadní práci a k podkladům, z nichž posudkový lékař vycházel. Následně soud zhodnotí veškeré důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu a v návaznosti na závazný právní názor odvolacího soudu učiní právní závěr o tom, zda byly (či nebyly) naplněny podmínky výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce.

34. Žalobce dne datum předložil soudu k důkazu lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání ze dne datum, vydaný zdravotnickým zařízením právnická osoba, podepsaný tituly před jménem jméno FO. Posuzovanou osobou je žalobce; zadavatelem posudku je zaměstnavatel právnická osoba pro pracovní zařazení operátor výroby/montáž. Posudkový závěr dle vyhlášky č. 79/2013 Sb. uvádí, že posuzovaný je zdravotně způsobilý. (č. l. Anonymizováno)

35. Spolu s uvedeným posudkem žalobce předložil rovněž žádost o vypracování lékařského posudku (v souvislosti se vstupní prohlídkou k uvedenému zaměstnavateli), v níž byly specifikovány rizikové faktory a kategorie práce. V žádosti je uvedeno, že se jedná o práci v kategorii 2, přičemž kategorie 2 je vyznačena zejména u položek týkajících se chemických látek, fyzické zátěže, pracovní polohy, zrakové zátěže (včetně souvisejících podkategorií podle použitého formuláře). V části týkající se požadavků na zvláštní zdravotní způsobilost je v žádosti vyznačen požadavek vztahovaný k pohybovému aparátu, zejména k svalové a kosterní soustavě a zádům, a dále požadavky na vyšetření některých svalových skupin (dle formuláře). V žádosti je současně uvedeno, že práce má probíhat i v nočním režimu / třísměnném provozu. V žádosti je dále jako jiný požadavek zdravotní způsobilosti uvedeno řízení vozíku (dle terminologie formuláře; typicky Anonymizováno), a jako zvýšené riziko úrazu nebo nemoci z povolání jsou vyznačeny mimo jiné činnosti typu práce ve výškách do Anonymizováno Anonymizováno, manipulace s břemeny, a dále činnosti označené ve formuláři jako jeřábník a vazač (v rozsahu, v jakém jsou ve formuláři zatrženy). (č. l. Anonymizováno)

36. Soud konstatuje, že uvedený posudek ze dne datum a připojená žádost o jeho vypracování se vztahují k posouzení zdravotní způsobilosti žalobce pro jiné pracovní zařazení u jiného zaměstnavatele a k časovému okamžiku zhruba jeden rok po doručení výpovědi, o jejíž platnost se v tomto řízení jedná. Z povahy věci proto nejde o přímý důkaz zdravotního stavu žalobce ke dni doručení výpovědi z datum; listiny nicméně mohou mít význam jako indicie k vývoji zdravotního stavu, k otázce prognózy a trvání obtíží, a rovněž k posouzení, zda a v jakém rozsahu byl žalobce v pozdějším období schopen výkonu práce s určitými rizikovými faktory. (Srov. metodologický rámec vymezený odvolacím soudem ohledně nutnosti „postavit najisto“ zdravotní stav při pochybnostech o posudku.)

37. Soud provedl důkaz listinou označenou jako „Charakteristika pracovního místa / Job specification“ společnosti žalované, vztahující se k pracovní pozici Zone Leader, kde jako zaměstnanec je uveden Jméno žalobce (žalobce) a jako nadřízený jméno FO.

38. Z uvedené listiny soud zjistil, že obecným vymezením pozice je efektivní řízení svěřeného výrobního oddělení, přičemž mezi hlavní činnosti náleží zejména: řízení a dohled nad svěřeným oddělením, koordinace výroby svěřených úseků ve vztahu k výrobnímu plánu, komunikace při neshodách/problémech a podíl na jejich řešení, personální opatření a hodnocení podřízených, efektivní využití operátorů, odpovědnost za dodržování technologických pravidel a výrobních postupů, BOZP a užívání OOPP, plnění přijatých opatření v technologické, výrobní i personální oblasti, udržování pořádku a čistoty na pracovišti a plnění nápravných akcí (5S), vedení a kontrola evidence docházky, podíl na zvyšování kvalifikace (polyvalence) a komunikace s trenérem ohledně kvalifikace podřízených.

39. Dále soud z listiny zjistil, že pozice zahrnuje průběžnou kontrolu výrobních výsledků ve vztahu k nastaveným cílům, provádění vizuální kontroly kvality výrobků, odpovědnost za kvalitu odesílaných výrobků zákazníkům (reklamace), prevenci vzniku „splitů“, prioritní výrobu reworků na úseku, okamžité řešení problémů dle eskalačních pravidel, přijímání opatření (personálních, technických či organizačních) a reportování neshod a problémů nadřízenému dle nastavených pravidel, jakož i další související činnosti dle instrukcí nadřízeného.

40. Součástí listiny jsou rovněž požadavky na kvalifikaci: vzdělání (střední odborné), specifické požadavky (odborná způsobilost, práce na PC – Word, Excel, schopnost řízení a komunikace s podřízenými) a praxe (zpravidla 2 roky ve výrobě na pozici vedoucího směny nebo mistra výroby vjako výhoda), přičemž u zaměstnance je vyznačeno splnění požadavků.

41. V listině je zachyceno datování a podpisové údaje (datum a podpis zaměstnance datum; datum a podpis vedoucího datum), a dále upozornění na povinnost zaměstnance respektovat schválenou platnou dokumentaci systému managementu jakosti společnosti.

42. Soud konstatuje, že tato listina představuje významný podklad pro vymezení toho, co tvořilo „dosavadní práci“ žalobce ve smyslu § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť konkretizuje typové činnosti a odpovědnosti pozice Anonymizováno Anonymizováno. Posouzení, zda zdravotní stav žalobce v rozhodné době vylučoval výkon dosavadní práce dlouhodobě, vyžaduje vztažení zdravotních omezení (pokud budou prokázána) právě k takto vymezenému obsahu práce; tato listina proto bude hodnocena v souhrnu s dalšími důkazy, zejména se znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví a výpověďmi účastníků/svědků k reálnému výkonu práce v konkrétním provozu žalované.

43. Dne datum při ústním jednání byl proveden důkaz výslechem svědka tituly před jménem jméno FO, poskytovatele pracovnělékařských služeb, který vydal lékařský posudek ze dne datum, na nějž žalovaná ve výpovědi z pracovního poměru odkazovala. Svědek byl před výpovědí poučen podle § 126 o. s. ř. a vypovídal k otázkám souvisejícím s podklady, postupem a závěry posouzení zdravotního stavu žalobce, jakož i k otázce vztahu zdravotního stavu k pracovní pozici žalobce.

44. Z výpovědi svědka soud zjistil, že v pracovnělékařských posudcích se používají standardizované varianty posudkových závěrů. Svědek popsal, že u zaměstnanců lze posudkově uzavřít mimo jiné dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti z tzv. obecných příčin (obecného onemocnění), případně z jiných příčin, nebo v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání. Současně uvedl, že konkrétní diagnózy a podrobné medicínské rozbory se do posudků zásadně neuvádějí, neboť posudek je předáván i mimo zdravotnickou sféru (např. personálnímu oddělení)

45. Z výpovědi svědka soud zjistil, že při posuzování zdravotního stavu žalobce dne datum svědek vycházel ze zdravotnické dokumentace a odborných lékařských zpráv, které měl k dispozici, a současně žalobce osobně vyšetřil. Uvedl, že šlo o rizikový případ a vyšetření proběhlo za přítomnosti sestry. Svědek popsal, že prohlídka byla provedena v rozsahu preventivní prohlídky prováděné praktickým lékařem; zahrnovala rozhovor s posuzovaným, poslech srdce a plic a orientační neurologické a ortopedické vyšetření.

46. Z výpovědi svědka soud dále zjistil, že v podkladech, z nichž vycházel, byly popsány obtíže žalobce zejména v oblasti pohybového aparátu, především v oblasti bederní páteře a kyčelních kloubů, dále obtíže v oblasti malých svalových skupin (karpální tunely) a také respirační obtíže (dušnost, náběh na astma) v souvislosti s prací v lakovně. Svědek uvedl, že při posouzení přihlížel i k okolnosti, že u žalobce vnímal výraznou psychickou tenzi související s pracovním prostředím a vztahy na pracovišti, a že jeho úvahou bylo zejména zamezit zhoršení zdravotního stavu při pokračování v práci.

47. K otázce vztahu zdravotního stavu k pracovní pozici žalobce svědek uvedl, že mu byly známy činnosti spojované s pozicí Anonymizováno Anonymizováno a že u žalované proběhlo místní šetření na pracovišti, přičemž z tohoto šetření měl vyplynout závěr, že práce na daném úseku není lehká a že zaměstnanci na dané pozici mohou vykonávat i manuální činnosti, mimo jiné manipulaci s materiálem, přenášení břemen a práci v předklonu. Svědek uvedl, že právě ve vztahu k fyzické zátěži a manuálním činnostem, které žalobce dle něj v praxi vykonával nad rámec „čistého“ popisu pozice, dovozoval nezpůsobilost žalobce k výkonu práce v dlouhodobém horizontu.

48. Soudu bylo při jednání předloženo vymezení pracovních činností pozice Anonymizováno Anonymizováno (charakteristika pracovního místa), k němuž se svědek vyjadřoval. Z výpovědi svědka soud zjistil, že pokud by žalobci byla přidělována pouze práce odpovídající tomuto „čistému“ popisu pozice (převážně řídicí a kontrolní činnost), pak by žalobce byl podle svědka této činnosti fyzicky schopen; svědek uvedl, že „této činnosti, tak jak je popsána, by byl schopen“ za předpokladu, že by mu nebyly přidělovány jiné (manuální) práce. Současně však svědek opakovaně uváděl, že posuzoval žalobce ve vztahu k činnostem, které žalobce v praxi popisoval jako fakticky vykonávané a které jej vyčerpávaly a přetěžovaly.

49. K rizikovým faktorům pracovních podmínek uvedeným v posudku ze dne datum svědek mimo jiné uvedl, že některé zatržené položky (zejména pracovní poloha III – vynucené pracovní polohy) se mu ve vztahu k „čistému“ popisu pozice Anonymizováno Anonymizováno nejeví jako zcela odpovídající; uvedl též, že při srovnání s dřívějším posudkem pro tutéž pozici (např. z roku 2015) mu vymezení rizikových faktorů v dřívějším posudku připadá bližší „čistému“ charakteru pozice.

50. K dotazům směřujícím k možnosti posouzení nemoci z povolání svědek uvedl, že bolesti zad nespadají do výčtu nemocí z povolání, a že karpální tunely mohou být za určitých podmínek posuzovány jako nemoc z povolání, avšak v daném případě je hodnotil jako obtíže mírného stupně. Svědek připustil, že některé obtíže mohou být dlouho latentní a že v praxi může být obtížné odlišit, jaký podíl na vzniku obtíží má práce a jaký podíl mají jiné aktivity mimo zaměstnání.

51. Soud dodává, že výpověď svědka tituly před jménem jméno FO se vztahuje k postupu a úvahám posudkového lékaře při vydání posudku ze dne datum a současně obsahuje vyjádření k tomu, jak svědek vnímal rozdíl mezi „čistým“ popisem pracovního místa Zone Leader a faktickým výkonem práce, jak jej vnímal z podkladů a sdělení žalobce. Tyto skutečnosti soud zohlední při hodnocení důkazů v souhrnu se zbývajícími důkazy, zejména s dalšími svědeckými výpověďmi o faktické pracovní náplni žalobce a s odborným posouzením zdravotního stavu prostřednictvím znalce.

52. Z podání žalované ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v reakci na průběh jednání konaného dne datum doplnila svá skutková tvrzení ve vztahu k pracovní náplni žalobce na pozici zone leadera (na lakovně) a současně doplnila návrh otázek pro znalecké zkoumání. Žalovaná v tomto podání navázala na dříve předloženou charakteristiku pracovního místa zone leadera ze dne datum a uvedla, že jakkoli se uvedená charakteristika na první pohled jeví jako převážně manažerská, náplň práce zahrnuje podle jejího tvrzení i dílčí činnosti fyzického charakteru. Žalovaná popsala pracovní náplň zone leadera na lakovně mimo jiné tak, že zaměstnanec se při výkonu práce nutně pohybuje po provozovně, přičemž dle tvrzení žalované ujde denně v průměru 8.000 až 15.000 kroků (cca 6 až 11 km), a to v prostoru provozovny o velikosti přibližně 26.000 m². Žalovaná dále uvedla, že součástí práce je vizuální kontrola výrobků, která má být v části případů prováděna v předklonu, kdy zaměstnanec kontroluje výrobky uložené ve skříňkách, na paletách či v kontejnerech a v rámci kontroly s nimi manipuluje a otáčí je; žalovaná v této souvislosti uváděla orientační váhové rozmezí kontrolovaných dílů (cca 300 g až 20 kg) a četnost namátkových kontrol. Žalovaná popsala prostředí lakovny a uváděla, že v horkých letních měsících může průměrná denní teplota v lakovně dosahovat přibližně 30 °C, přičemž zone leader se podle jejího tvrzení při uvedených teplotách v rámci dohledu a kontroly pohybuje v prostoru lakovny průměrně 2 až 4 hodiny denně. Žalovaná dále uvedla, že pod přímé vedení Anonymizováno Anonymizováno na lakovně spadají podpracoviště lakýrník, operátor výroby svěšování a operátor výroby navěšování, a že zone leader má být schopen mimo jiné i praktické demonstrace jednotlivých součástí výrobního procesu (zejména pro nové zaměstnance či při zastupování). Žalovaná dále uvedla, že mimo již předloženou charakteristiku pracovního místa neeviduje žádný další oficiální (ani neoficiální) popis náplně práce zone leadera na lakovně; k žalobcem předložené powerpointové prezentaci žalovaná uvedla, že se má jednat o obecný, zastaralý školící materiál, který nespecifikuje přesnou náplň konkrétního zone leadera na lakovně a měl být používán unifikovaně i pro jiné provozy či pobočky.

53. K důkazu k doplněným skutkovým tvrzením žalovaná předložila soudu další listiny a obrazové podklady. Soud z nich zjistil, že žalovaná předložila podrobné plány pracoviště a fotodokumentaci provozu, v němž žalobce pracoval, přičemž v těchto podkladech vyznačila trasování pohybu po provozu a uváděla počet kroků v jednotlivých úsecích (např. u fotografií založených ve spise na č. l. 190 až 197).

54. Dále soud zjistil, že žalovaná předložila interní dokumentaci s datem měření datum, obsahující popis práce a pracoviště pro vybrané profese v provozu (zejména lakýrník a operátor výroby na pracovištích svěšování a navěšování), včetně údajů o fyzické zátěži vyjádřené mj. kumulativní hmotností břemen manipulovaných za směnu, a dále podklady k hodnocení pracovních poloh na pracovišti navěšování, v nichž byl souhrn výskytu nepřijatelných a podmíněně přijatelných pracovních poloh hodnocen příslušnou kategorií. (č. l. 198, 200 a 203.)

55. Soud dále zjistil, že žalovaná předložila správní rozhodnutí právnická osoba Anonymizováno kraje ze dne datum o zařazení vybraných pracovních pozic do kategorie práce třetí, vztahující se k pracovním pozicím operátor výroby (předvýroba – svěšování/navěšování) a operátor skladu, s odkazem na posouzení rizikových faktorů pracovních podmínek (např. hluk, lokální svalová zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, psychická zátěž) a s výsledným zařazením uvedených pracovních pozic do kategorie 3. (č. l. Anonymizováno)

56. Soud rovněž zjistil, že žalovaná k důkazu předložila kopie příspěvků a komunikace žalobce zveřejněných na sociální síti (včetně fotografií), obsahově se vztahujících k provádění stavebních a rekonstrukčních prací na rodinném domě žalobce v období druhé poloviny roku 2020 a počátku roku 2021 (např. výkopové práce, práce na kanalizaci, malování, pokládka dlažby a další činnosti). Tyto podklady žalovaná předkládala zejména k tvrzení o možném vlivu aktivit mimo zaměstnání na zdravotní stav žalobce.

57. Soud dodává, že uvedené podklady žalované směřují jednak k konkretizaci pracovních podmínek a faktické pracovní náplně zone leadera na lakovně (zejména míra pohybu v provozu, práce v předklonu při kontrole výrobků, působení tepla a vazba na podpracoviště svěšování/navěšování), jednak k tvrzení o možných mimopracovních faktorech ovlivňujících zdravotní stav žalobce. Relevance těchto skutečností pro posouzení naplnění výpovědního důvodu bude hodnocena v souhrnu se všemi ostatními důkazy, zejména se znaleckým posudkem a svědeckými výpověďmi k faktickému výkonu práce a k pracovním podmínkám na lakovně.

58. Z protokolu o jednání ze dne datum soud zjistil, že byl proveden důkaz výslechem svědkyně jméno FO, Anonymizováno manažerky žalované, která ve společnosti působí od datum a v době zaměstnání žalobce zastávala pozici HR manažerky v závodě, kde žalobce pracoval na pozici zone leader. Svědkyně uvedla, že se žalobcem přicházela do styku v běžném pracovním režimu, soukromé vztahy k němu nemá, a že o věci je obeznámena z titulu své pracovní pozice. Svědkyně vypověděla, že se v březnu 2020 podílela na tvorbě písemné charakteristiky pracovní pozice zone leader (dokument podepsaný dne datum), neboť do té doby podle jejího vyjádření takový písemný popis ve firmě chyběl a ředitel závodu požadoval, aby byli zone leadři seznámeni zejména s odpovědností vyplývající z vedení lidí a dohledu na svěřeném úseku. Svědkyně uvedla, že dokument byl vytvořen jako unifikovaný pro různé úseky závodu, protože jednotlivá střediska se liší činnostmi (lakovna, montáž, logistika), a proto charakteristika neobsahuje úplné detaily pro každý konkrétní úsek.

59. K žalobcem předložené powerpointové prezentaci svědkyně uvedla, že ji nezpracovala, nikdy ji neviděla a neměla ji k dispozici; připustila, že by mohlo jít o korporátní nebo dřívější materiál některého z předchůdců. Po nahlédnutí do prezentace svědkyně uvedla, že se podle jejího dojmu může jednat o část školení týkající se standardizace práce (lean), přičemž obsahově jí většina uvedených bodů nepřipadá neznámá a spadá do úkolů zone leadera, byť nedokáže potvrdit, zda v uvedeném časovém rozvržení nebo s uvedenou mírou detailu. Svědkyně současně uvedla, že žalobce byl proškolen na základě prezentace, kterou vytvořila ona sama (personalistika, stres, osobní údaje), a že tuto svou prezentaci může soudu doložit.

60. Na dotazy soudu k fyzické náročnosti práce svědkyně uvedla, že v charakteristice pracovního místa nejsou fyzicky náročné činnosti výslovně popsány, avšak podle jejího vyjádření práce zone leadera zahrnuje významný pohyb po provozu (dlouhá vzdálenost v rámci hal a zázemí), a dále při kontrole kvality hotových výrobků dochází v mnoha případech k předklonu, neboť výrobky jsou v lakovně umístěny na paletách či vozících a nejsou v úrovni očí. Svědkyně dále uvedla, že při kontrole a reworku může docházet k manipulaci s výrobky, přičemž některé výrobky mohou mít hmotnost až kolem 20 kg (či více), a že při zaučování nových zaměstnanců nebo zástupů je třeba fyzicky ukázat manipulaci s díly a s výrobky. Svědkyně též uvedla, že lakovna neměla trenéra, takže zaučování zde podle jejího vyjádření prováděl zone leader, přičemž dodala, že lakovna měla spíše stabilní tým a fluktuace zde nebyla vysoká.

61. K listinám popisujícím práci a pracoviště pro pozice operátor výroby svěšování/navěšování a lakýrník svědkyně uvedla, že jde o podklady vypracované externím subjektem pro účely kategorizace pracovišť a podklady pro krajskou hygienickou stanici, vztahující se k pracovním pozicím operátor výroby a operátor skladu, nikoli přímo k pozici zone leader; současně uvedla, že zone leader je obecně zařazen do kategorie práce č. hodnota.

62. K dotazům právního zástupce žalované svědkyně uvedla, že práci zone leadera nepovažuje za čistě administrativní činnost v sedě, nýbrž za činnost náročnou fyzicky i psychicky, spojenou s vedením týmu, dohledem ve výrobním prostoru a kontrolou výroby a výrobků. Svědkyně dále uvedla, že žalobce si podle jejího vědomí nikdy nestěžoval, že by některou činnost vyplývající z jeho popisu práce nemohl vykonávat; se žalobcem podle své výpovědi řešila zejména běžnou operativu (např. dovolenou, stravování, kvalitu agenturních operátorů).

63. K tvrzením žalobce o dlouhodobém zastupování operátorů svědkyně uvedla, že nedokáže potvrdit jeho tvrzení a že podle její výpovědi nikdy nebylo po zone leaderech vyžadováno, aby fyzicky zastupovali práci operátorů; k zajištění chodu výroby se podle svědkyně využívaly přesuny pracovníků mezi odděleními. Současně uvedla, že nedostatek pracovníků se vyskytoval napříč závodem a pracovníci se operativně přehazovali podle aktuální potřeby výroby.

64. Při ústním jednání konaném dne datum byl také proveden důkaz výslechem svědka jméno FO, který uvedl, že zastává pozici OPS manažera a je nadřízeným zone leaderů; se žalobcem měl podle svého vyjádření pracovní, „Anonymizováno“ vztah, žalobce jej v minulosti zaučoval na montážních linkách. Svědek uvedl, že před jednáním byl požádán Anonymizováno manažerkou o přípravu podkladů týkajících se lakovny (rozměry, teploty, práce na lakovně).

65. K obecné náplni práce Anonymizováno Anonymizováno svědek uvedl, že jde o pozici spojenou s tlakem „ze všech stran“, s velkým množstvím práce a chůze. Uvedl, že pracovní náplň spočívá v koordinaci operátorů, plnění výrobních cílů, dodržování kvality a výrobních postupů a že součástí práce je provádění vizuální kontroly výrobků.

66. K vizuální kontrole v lakovně svědek uvedl, že se kontroluje vstupní materiál i kvalita nalakovaných dílů a že při kontrole je třeba díl fyzicky vzít a pod světlem zkontrolovat; díly mohou být zavěšené nebo uložené na paletách či v gitterboxech. Svědek uvedl, že kontrola probíhá přibližně 4 až 5krát za směnu, že fyzická náročnost se liší podle typu dílu, a že kromě chůze je s kontrolou spojeno zvedání a ohýbání. Svědek dále uvedl, že v případě zjištění problému se může kontrola rozšířit na celou výrobu, což je fyzicky výrazně náročnější.

67. Svědek dále vypověděl, že zone leader v lakovně má pod sebou pracovní pozice lakýrník, operátory navěšování a svěšování a dále uvedl i další činnosti v rámci lakovny; za fyzicky nejnáročnější označil zejména svěšování a navěšování. K popisu práce těchto pozic svědek uvedl, že operátor při navěšování připravuje materiál k lakování a zavěšuje díly na rámy či háky, zatímco při svěšování operátor bere nalakovaný díl a ukládá jej do boxů či přepravek a provádí další třídění a manipulaci.

68. K otázce, zda zone leader práci operátorů vykonává, svědek uvedl, že zone leader by měl práci operátorů umět a být schopen ji demonstrovat při zaučování (zejména pokud není k dispozici trenér), avšak nemá ji standardně vykonávat. Svědek uvedl, že v lakovně nebyla zřízena pozice trenéra, a že v období let 2020 až 2021 docházelo nárazově k potřebě zaučování pracovníků, přičemž jako obvyklé uvedl, že k zaučování bylo třeba přistoupit přibližně nejméně jednou týdně.

69. K teplotním podmínkám v lakovně svědek uvedl, že v létě mohou teploty dosahovat přibližně kolem 30 °C, jinak je v lakovně standardně kolem 22 °C a lakovna je klimatizovaná; vyšší teploty se podle něj projevují zejména u svěšování v důsledku blízkosti pece a sálání materiálu. Svědek uvedl, že Anonymizováno Anonymizováno stráví v oblasti svěšování souhrnně přibližně půl hodiny denně, zejména při procházení a kontrolách, a že kancelář má klimatizovanou.

70. K faktickému výkonu práce žalobce svědek uvedl, že žalobce si stěžoval zejména na horko v době covidu a bylo mu poskytováno např. více přestávek a nápoje; dále uvedl, že žalobce si stěžoval na nedostatek operátorů a že se to řešilo operativně přesuny pracovníků z jiných oddělení, přičemž v lakovně se víkendy nepracovalo a lakovna chodila na jednu směnu. Svědek dále uvedl, že nepozoroval, že by žalobce po dobu čtyř měsíců v kuse vykonával práci operátora, a že veškeré činnosti nad rámec běžného výkonu práce zone leadera by zone leader vykonával dobrovolně, nikoliv nařízením.

71. K mimopracovním aktivitám žalobce svědek uvedl, že žalobce mu sděloval, že provádí stavební práce na domě svépomocí, a svědek popsal, že žalobce býval po víkendech unavený a že na pracovišti zaznamenal jeho únavu (včetně situace, kdy jej viděl spát o přestávce). Svědek uvedl, že žalobce hovořil o různých stavebních činnostech souvisejících se stavbou či opravami domu; současně uvedl, že se to dle jeho vyjádření neprojevilo na výkonu práce žalobce.

72. K období pracovní neschopnosti svědek uvedl, že ví, že žalobce byl v pracovní neschopnosti, a že po návratu do práce měl určitá pracovní omezení, zejména neměl být v teplém prostředí, a proto mu byla nabízena práce na Anonymizováno Anonymizováno; svědek uvedl, že šlo o „zkoušku“, zda bude žalobci vyhovovat, a že měl povědomí o obtížích žalobce se zády a o jeho rehabilitacích.

73. K otázce, zda svědek viděl žalobce při fyzické práci, svědek uvedl, že žalobce několikrát viděl při navěšování; současně uvedl, že operátorům vysvětloval, že žalobce není na práci operátora, ale na vedení. Svědek dále uvedl, že v lakovně pracovalo přibližně 7 až 8 lidí a že firma chtěla počet operátorů snižovat; uvedl také, že v současné době je počet operátorů v lakovně nižší.

74. Z protokolu soud dále zjistil, že při jednání dne datum žalovaná soudu předložila k důkazu popisy práce a pracoviště pro pozice lakýrník, operátor výroby navěšování a operátor výroby svěšování, dále rozhodnutí právnická osoba Anonymizováno kraje ze dne datum sp. zn. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, plán pracoviště a fotodokumentaci provozu, jakož i výtisky elektronické komunikace žalobce včetně fotodokumentace z období datum až datum; uvedené listiny a podklady byly předloženy k nahlédnutí právní zástupkyni žalobce. (viz předchozí odstavce odůvodnění)

75. Soud rovněž zjistil, že po provedení výslechů svědků a uvedených důkazů účastníci shodně uvedli, že nemají další návrhy na doplnění dokazování, a žalovaná navrhla, aby byl zpracován znalecký posudek. Soud následně jednání odročil na neurčito z důvodu vypracování znaleckého posudku, uložil účastníkům předložit návrhy otázek pro znalce ve lhůtě 15 dnů a uvedl, že žalovanou vyzve k zaplacení zálohy na náklady důkazu.

76. Soud dodává, že výpovědi obou svědků se významně dotýkají otázky faktického obsahu práce žalobce na pozici zone leadera na lakovně, zejména míry pohybu po provozu, rozsahu práce v předklonu a manipulace s díly při kontrole kvality a při případném zaučování, jakož i teplotních podmínek v lakovně. Tyto skutečnosti budou hodnoceny v souhrnu s listinnými důkazy o pracovních podmínkách a se znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, který má postavit najisto zdravotní způsobilost žalobce v rozhodné době ve vztahu k dosavadní práci.

77. Zejména z usnesení Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum, je patrné, že v návaznosti na potřebu objasnit podklady, z nichž vycházel posudkový lékař tituly před jménem jméno FO při vydání pracovnělékařských posudků ze dne datum, datum a datum, soud opakovaně vyzýval společnost právnická osoba k předložení veškeré zdravotnické dokumentace žalobce, na jejímž základě měl posuzující lékař dospět k závěru o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce z obecných příčin. Soud zaslal společnosti první výzvu dne datum a připojil k ní souhlas žalobce s vyžádáním zdravotnické dokumentace; následně společnost urgoval dne datum, dále ji kontaktoval dne datum telefonicky, avšak ani po těchto urgencích společnost požadovanou dokumentaci soudu nepředložila a na výzvy adekvátně nereagovala. Soud proto uložil společnosti právnická osoba pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč podle § 53 odst. 1 o. s. ř. pro hrubé ztěžování postupu řízení spočívající v neuposlechnutí příkazu soudu, a současně společnost opakovaně vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy soudu zaslala veškerou zdravotnickou dokumentaci žalobce, zejména dokumentaci, kterou měl posuzující lékař a zdravotnické zařízení k dispozici při uvedených pracovnělékařských prohlídkách; společnost byla zároveň poučena o možnosti uložení další (i opakované) pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč. Pořádková pokuta byla společností právnická osoba uhrazena dne datum.

78. Z písemného sdělení společnosti právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že zdravotnické zařízení soudu sdělilo, že se zdravotnickou dokumentaci žalobce snaží dohledat, neboť archiv se měl dvakrát stěhovat, a nabídlo osobní jednání, při němž by k věci učinilo prohlášení; současně uvedlo, že v žádném případě nechce ztěžovat postup řízení, řízení prodlužovat ani neuposlechnout příkaz soudu. Z dalšího písemného sdělení téhož zdravotnického zařízení ze dne datum soud zjistil, že se společnosti ani přes její úsilí nepodařilo dotčenou zdravotnickou dokumentaci žalobce dohledat, neboť archiv se měl dvakrát stěhovat, a že podle sdělení společnosti již nemá možnost, jak předmětnou dokumentaci získat; sdělení je zakončeno omluvou.

79. Soud v této souvislosti připomíná, že svědek tituly před jménem jméno FO při svém výslechu uvedl, že při posuzování zdravotního stavu žalobce vycházel ze zdravotnické dokumentace a odborných lékařských zpráv vedených ve zdravotní dokumentaci a současně žalobce osobně vyšetřil; v řízení se však následně nepodařilo prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb vyžádanou zdravotnickou dokumentaci žalobce, z níž měl posuzující lékař vycházet, dohledat a soudu předložit.

80. Z usnesení Okresního soudu v Tachově ze dne datum, č. j. spisová značka, je patrné, že soud zprostil výkonu znalecké činnosti ve věci znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem(z kapacitních důvodů na straně znalce), a současně ustanovil znalcem z oboru zdravotnictví tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Znalkyni bylo uloženo podat písemný znalecký posudek ve třech vyhotoveních ve lhůtě 6 měsíců od doručení spisu; úkolem znalkyně je posoudit zdravotní způsobilost žalobce k výkonu dosavadní práce (Anonymizováno Anonymizováno) ke dni doručení výpovědi a zodpovědět otázky účastníků; současně byla účastníkům uložena potřebná součinnost k vypracování posudku, včetně umožnění prohlídky pracoviště.

81. Z podání znalkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ze dne datum je patrné, že po seznámení se spisem a s ohledem na položené otázky požádala o doplnění podkladů potřebných k řádnému vypracování znaleckého posudku. Znalkyně uvedla, že list č. hodnota spisu (charakteristika pracovního místa) představuje obecný popis práce Anonymizováno Anonymizováno, a požadovala doložení kategorizace práce pro tuto profesi; není-li k dispozici, požadovala alespoň časový snímek práce (časové rozvržení činností) či popis jednotlivých pracovních pozic s ohledem na jejich časové zastoupení v období září 2020 až červenec 2021. Dále požádala o doplnění kompletních protokolů autorizované laboratoře vztahujících se k pracím lakýrníka a operátora výroby (svěšování/navěšování), neboť ve spise jsou založeny jen části těchto protokolů, a požadovala jejich úplné znění včetně náležitostí (podpis, razítko). Současně sdělila, že při plánované prohlídce pracoviště bude požadovat přítomnost zástupců žalované i žalobce. S ohledem na potřebu doplnění podkladů znalkyně požádala o prodloužení lhůty pro podání znaleckého posudku do konce listopadu 2024.

82. Z podání žalobce soud zjistil, že žalobce k žádosti znalkyně ze dne datum uvedl, že nemá k dispozici žádné další listiny, které by mohl k doplnění podkladů předložit. Žalobce současně uvedl, že podle jeho názoru žádost znalkyně směřuje především na stranu žalované, a odkázal na podklady již založené ve spise, zejména na charakteristiku pracovního místa Zone leader ze dne datum a na obsah protokolu o jednání ze dne datum, z něhož podle žalobce vyplývá popis náplně práce Anonymizováno Anonymizováno včetně toho, že Zone leader neměl manuálně zastupovat operátory a že případné zaškolování nových zaměstnanců nemělo tvořit dominantní každodenní složku činnosti. Žalobce dále uvedl, že je připraven znalkyni poskytnout součinnost při případných doplňujících dotazech.

83. Z podání žalované soud zjistil, že soud žalovanou přípisem ze dne datum vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy předložila podle požadavků znalkyně podklady potřebné k vypracování znaleckého posudku, a to přímo znalkyni, případně prostřednictvím soudu. Žalovaná uvedla, že kategorizaci práce pro pracovní zařazení Anonymizováno Anonymizováno nemá k dispozici, a proto k žádosti znalkyně předložila časový snímek dne Zone leadera na lakovně a přehled kroků (chůze) vykonávaných v průběhu pracovního dne. Žalovaná současně uvedla, že znalkyně má při posouzení náročnosti pracovní pozice zohlednit, že se podle jejího názoru nejedná pouze o administrativní (sedavou) činnost, nýbrž o výkon dynamické funkce spojené mimo jiné s kontrolními činnostmi a případným zaučováním.

84. Soud zopakoval důkaz listinou označenou jako „Charakteristika pracovního místa / Job specification“ vztahující se k pracovní pozici Anonymizováno Anonymizováno, v níž je jako zaměstnanec uveden Jméno žalobce a jako nadřízený jméno FO. Z této listiny soud zjistil, že obecným vymezením pozice je „efektivní řízení svěřeného výrobního oddělení“ a že mezi hlavní činnosti patří zejména řízení a dohled nad svěřeným oddělením, koordinace výroby svěřených úseků ve vztahu k výrobnímu plánu, komunikace a řešení neshod či problémů, personální opatření a hodnocení podřízených, zodpovědnost za efektivní využití operátorů, dodržování technologických pravidel a postupů, Anonymizováno a užívání Anonymizováno, plnění přijatých opatření v technologické, výrobní i personální oblasti, udržování pořádku a čistoty na pracovišti a plnění nápravných akcí (Anonymizováno), vedení evidence docházky, podíl na zvyšování kvalifikace (polyvalence) a komunikace s trenérem. Soud dále zjistil, že pozice zahrnuje průběžnou kontrolu výrobních výsledků, provádění vizuální kontroly kvality výrobků, odpovědnost za kvalitu odesílaných výrobků (reklamace), řešení problémů dle eskalace a přijímání opatření (personálních, technických či organizačních), jakož i „další související činnosti podle požadavků a instrukcí nadřízeného“.)

85. Soud konstatuje, že uvedená listina představuje jeden z podkladů pro vymezení obsahu „dosavadní práce“ žalobce ve smyslu § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť popisuje typové činnosti a odpovědnosti pozice Anonymizováno Anonymizováno; při posouzení zdravotní způsobilosti žalobce v rozhodné době bude třeba zohlednit nejen tento typový popis, ale též zjištění o faktickém výkonu práce v konkrétním provozu žalované.

86. Soud dále provedl důkaz listinou označenou jako „Časový snímek dne Anonymizováno Anonymizováno Lakovny“, která obsahuje časový rozvrh pracovního dne v úseku od 5:30 do 14:25 a popis jednotlivých úkonů. Z listiny soud zjistil, že v úvodu směny je uveden příchod do práce, zapnutí PC a tisk výrobních podkladů, následovaná ranní poradou s týmem a roznesením výrobních papírů na další střediska. V rozvrhu jsou dále uvedeny porady (včetně porady všech Anonymizováno Anonymizováno a výrobních porad) a přestávky. Podstatné je, že listina v časových blocích 6:15–10:15 a 10:45–14:15 výslovně uvádí, že Anonymizováno Anonymizováno „pomáhá s navěšováním, svěšováním a ručním lakováním materiálu na lince“, tj. vykonává (alespoň podle této listiny) činnosti manuální povahy na výrobní lince.

87. Soud konstatuje, že tato listina se vztahuje k tvrzení o faktickém výkonu práce Zone Leadera na lakovně a může být významná pro posouzení reálné pracovní náplně žalobce v rozhodném období; její důkazní váha bude hodnocena v souhrnu s dalšími důkazy (zejména se svědeckými výpověďmi a se závěry znaleckého posudku), přičemž bude zvažováno i to, nakolik listina představuje konkrétní zachycení reálného režimu práce v rozhodné době, anebo modelový/ilustrativní popis.

88. Soud provedl dále důkaz listinou označenou jako „Průměrná náročnost (chůze) pozice Anonymizováno Anonymizováno“, která má formu tabulky tras a uvádí jednotlivé typické přesuny v rámci provozu žalované spolu s počtem kroků (tam / tam a zpět) a orientační frekvencí. Z listiny soud zjistil, že jsou zde uvedeny zejména přesuny „přejít lakovnu“, „přejít okolo lakovny“, „cesta do skladu“, „cesta na HR“, „cesta do jídelny“, „cesta na kuřárnu/přestávku“, „cesta na WC“, „cesta do kanceláří“, „cesta do buňky“ a „kontrola lakovaného“, přičemž u některých tras je uvedena četnost (např. „2–3× za hodinu“, „1–2× denně“, „2× denně“, „3–4× denně“ apod.). Soud konstatuje, že uvedená listina směřuje k orientační kvantifikaci lokomoční zátěže a režimu pohybu spojeného s výkonem práce Zone Leadera; její důkazní význam bude posuzován v souhrnu s ostatními důkazy o faktické pracovní náplni žalobce a se znaleckým posudkem.

89. Současně soud provedl důkaz správním rozhodnutím právnická osoba Plzeňského kraje se sídlem v Plzni ze dne datum, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, sp. zn. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, vydaným v řízení podle § 82 odst. 2 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Z rozhodnutí soud zjistil, že výrokem byly u zaměstnavatele Jméno žalované. práce „operátor výroby – předvýroba (svěšování/navěšování)“ a „operátor skladu“ zařazeny do třetí kategorie práce. Z odůvodnění rozhodnutí soud zjistil, že podkladem pro kategorizaci byl mimo jiné protokol – zhodnocení faktorů fyziologie práce (pracovní poloha) provedený dne datum společností právnická osoba., a že výsledky měření pracovních poloh u uvedených profesí prokazovaly překročení hygienických limitů pro dobu práce v nepřijatelných a podmíněně přijatelných polohách, což odpovídá zařazení do kategorie třetí. Současně soud z odůvodnění rozhodnutí zjistil, že orgán ochrany veřejného zdraví bere na vědomí oznámení o zařazení prací do druhé kategorie a mezi profesemi zařazenými do druhé kategorie je výslovně uveden také „Anonymizováno Anonymizováno“ (spolu s dalšími profesemi).

90. Soud provedl důkaz listinou označenou jako „Odborné zhodnocení faktorů fyziologie práce“ ze dne datum, vypracovanou Laboratoří ochrany a podpory veřejného zdraví právnická osoba., která byla zpracována pro účely kategorizace prací a je založena na metodice dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a vyhlášky č. 432/2003 Sb. Z listiny soud zjistil, že dokument hodnotí vybrané faktory fyziologie práce, zejména tažné a tlačné síly při manipulaci, kumulativní hmotnost ručně zvedaných břemen a výskyt pracovních poloh, a obsahuje samostatné části vztahující se k profesím operátor výroby – předvýroba, operátor výroby – navěšování, operátor výroby – svěšování, lakýrník a skladník, včetně popisu práce a tabulek výskytu nepřijatelných a podmíněně přijatelných pracovních poloh a navrhovaného zařazení. V závěrečném prohlášení listiny je uvedeno, že protokol o odborném zhodnocení není autorizovaným protokolem laboratoře a že bez písemného souhlasu laboratoře nesmí být reprodukován jinak než celý; zároveň je zde uvedeno, že hodnocení výsledků nenahrazuje vyjádření orgánů ochrany veřejného zdraví.

91. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, evidenční číslo znaleckého úkonu č. účtu, ze dne datum. Z uvedeného znaleckého posudku soud zjistil, že znalkyně měla za úkol zodpovědět otázky účastníků směřující zejména k posouzení, zda žalobce ke dni doručení výpovědi (datum) dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce Zone leadera podle charakteristiky pracovního místa ze dne datum, a dále posoudit vliv případného přidělování jiné (manuální) práce na zdravotní stav žalobce, jakož i otázky žalované k vývoji zdravotního stavu žalobce v období září 2020 až červenec 2021 a k otázce „obecných příčin“. Znalkyně v posudku uvedla, že při zpracování vycházela ze soudního spisu, z dostupné zdravotnické dokumentace a z vlastního klinického vyšetření žalobce, které provedla dne datum.

92. Z posudkových závěrů znalkyně soud zjistil, že podle znalkyně žalobce ke dni doručení výpovědi zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce Anonymizováno Anonymizováno nepozbyl; znalkyně výslovně uvedla, že žalobce nepozbyl ke dni doručení výpovědi zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce Anonymizováno Anonymizováno. Znalkyně současně uvedla, že charakteristika pracovního místa Zone leadera ze dne datum nepopisuje práci operátora, a že v náplni práce žalobce nebyla práce operátora, byť při nedostatku pracovníků měl žalobce dle posudku danou práci nárazově vykonávat. K otázce případného přidělování manuální práce znalkyně uvedla, že pokud byla žalobci přidělována manuální práce, neměl na takovou práci pracovní smlouvu, a že při změně pracovní pozice (např. zaškolování jako operátor výroby na U-lince) měla být provedena nová pracovnělékařská prohlídka pro danou pracovní pozici se všemi riziky; znalkyně uzavřela, že z hlediska zdravotního stavu žalobce neměl dlouhodobě vykonávat práci za chybějící operátory na lakovně a že zaškolování na U-lince není z hlediska zdravotního stavu přijatelná práce, avšak pro tuto pozici podle posudku nebyla provedena příslušná pracovnělékařská prohlídka. Dále znalkyně uvedla, že v období září 2020 až červenec 2021 došlo podle jejího závěru především k upřesnění diagnózy, nikoli k takové změně zdravotního stavu, která by sama o sobě vedla k pozbytí způsobilosti k práci Anonymizováno Anonymizováno; zdůraznila, že omezení týkající se přetěžování bederní páteře byla v odborných zprávách zmiňována již v minulosti (od roku 2003).

93. K tomuto soud poznamenává, že znalecký posudek je reflektován pouze co do informací, jež znalkyně zpracovala z titulu své odbornosti.

94. Z vyjádření žalované k znaleckému posudku ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nesouhlasí se závěry posudku a považuje jej za nesprávný a v řadě ohledů nepřezkoumatelný; namítala zejména, že v posudku nedošlo k posouzení všech rozhodných skutečností, zejména výrobního areálu žalované, obsahu pracovní náplně Zone leadera a operátora, dokumentace poskytovatele pracovnělékařských služeb a vlivu nejen fyzického, ale i psychického stavu žalobce. Žalovaná dále namítala nedostatky posudku z hlediska náležitostí dle zákona o znalcích a prováděcí vyhlášky a navrhla postup podle § 127 odst. 2 o. s. ř., tedy přezkum posudku revizním znaleckým posudkem. Žalovaná dále namítala, že znalkyně neprovedla prohlídku pracoviště, ač to vyplývalo z pokynů soudu, a že se nezabývala podklady poskytovatele pracovnělékařských služeb; poukazovala též na to, že znalkyně podle jejího názoru nezohlednila psychickou stránku výkonu práceAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno a některé okolnosti považovala za nesouvisející či vybočující mimo zadání.

95. Z vyjádření žalobce ze dne datum soud zjistil, že žalobce považuje námitky žalované za neopodstatněné a zdůrazňuje, že znalkyně byla ustanovena v oboru zdravotnictví a v rámci tohoto oboru zodpověděla soudem položené otázky; žalobce dále poukázal na to, že znalkyně má hodnotit zdravotní stav posuzovaného pro výkon pracovní činnosti a nikoli přezkoumávat tvrzení stran, přičemž posouzení, která skutková tvrzení jsou prokázána, náleží soudu. Žalobce dále uvedl, že znalkyně požadovala kompletní protokoly ke kategorizaci pracovišť, které mohl poskytnout žalovaný, avšak žalovaný je podle žalobce znalkyni nedodal. Žalobce rovněž poukázal na to, že posudkový lékař tituly před jménem jméno FO při výslechu připustil způsobilost žalobce k výkonu práce Zone leadera, avšak tato práce mu podle žalobce nebyla fakticky přidělována.

96. Z vyjádření znalkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ze dne datum soud zjistil, že znalkyně uvedla, že k posouzení všech skutečností nemohlo dojít zejména proto, že dodané podklady nebyly kompletní, nebyla dodána odpovídající kategorizace prací a pracoviště ani podklady potřebné k takové kategorizaci; znalkyně uvedla, že ve spise byly pouze části vyjádření akreditované laboratoře a na tuto skutečnost byl upozorněn soud, avšak k dodání kompletních podkladů nedošlo. Znalkyně dále uvedla, že zdravotnická dokumentace poskytovatele pracovnělékařských služeb (právnická osoba) nebyla k dispozici, neboť dle sdělení poskytovatele je dokumentace nedohledatelná. Znalkyně uvedla, že posudek zpracovala v souladu se zákonem o znalcích a podle doporučené struktury. Znalkyně dále uvedla, že pracovní náplň, kategorizace prací a popis pracoviště mají být k dispozici již při zahájení prací, a že znalec může vycházet z podkladů dodaných účastníky, přičemž podle znalkyně tyto podklady nebyly ze strany žalované splněny; uzavřela, že námitky žalované proto nemají opodstatnění a její odpovědi považuje za dostačující.

97. Soud se zabýval námitkami žalované proti znaleckému posudku. Žalovaná zpochybňuje zejména úplnost skutkových podkladů, rozsah posouzení pracovní náplně a podmínek výkonu práce, absenci prohlídky pracoviště a dále formální i obsahové náležitosti posudku. K tomu soud uvádí, že znalkyně v posudku i v následném vyjádření výslovně uvedla, z jakých podkladů vycházela (soudní spis, dostupná zdravotnická dokumentace, vlastní vyšetření žalobce) a současně popsala okolnosti, které podle ní omezovaly úplnost podkladů, zejména nedostupnost zdravotnické dokumentace poskytovatele pracovnělékařských služeb a nedodání kompletních podkladů ke kategorizaci prací a pracoviště, které znalkyně požadovala.

98. Soud dále konstatuje, že žalovaná sice namítá neúplnost posudku a navrhuje revizní posudek, avšak současně je z vyjádření znalkyně patrné, že část namítaných nedostatků je spojována s absencí či neúplností podkladů, které měly být pro posouzení k dispozici. Za této situace soud uzavírá, že k úplnému vypořádání námitek žalované je nezbytné zaměřit se na to, (i) zda a v jakém rozsahu byly znalkyni předloženy úplné podklady k pracovní náplni a pracovním podmínkám, které jsou pro posouzení způsobilosti k „dosavadní práci“ rozhodné, a (ii) zda případné doplnění těchto podkladů vyžaduje doplnění či upřesnění znaleckých závěrů. Definitivní hodnocení důkazní síly znaleckého posudku proto soud provede v souhrnu se všemi provedenými důkazy a po zohlednění případného doplnění znaleckého posudku.

99. Soud při ústním jednání dne datum provedl důkaz znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, evidenční číslo znaleckého úkonu č. účtu, ze dne datum. Z tohoto znaleckého posudku soud zjistil, že znalkyně při zpracování vycházela ze soudního spisu, z dostupné zdravotnické dokumentace a z vlastního klinického vyšetření žalobce, které provedla dne datum. Z posudkových závěrů znalkyně soud zjistil, že žalobce ke dni doručení výpovědi (datum) nepozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce Zone leadera. Znalkyně dále uvedla, že charakteristika pracovního místa ze dne datum nepopisuje práci operátora, a že výkon operátorských (manuálních) činností by vyžadoval samostatné pracovnělékařské posouzení pro danou pracovní pozici; současně uvedla, že z hlediska zdravotního stavu žalobce nebylo přijatelné, aby žalobce dlouhodobě vykonával práci za chybějící operátory a že zaškolování na Ulince popsaného typu není z hlediska zdravotního stavu žalobce přijatelnou prací, avšak pro tuto pracovní pozici podle posudku nebyla provedena příslušná pracovnělékařská prohlídka. Z vyjádření žalované ke znaleckému posudku ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nesouhlasí se závěry posudku a namítá jeho nesprávnost a nepřezkoumatelnost; vytýká zejména neúplné posouzení rozhodných skutečností (pracovní náplně a podmínek výkonu práce Anonymizováno Anonymizováno, areálu pracoviště, dokumentace poskytovatele pracovnělékařských služeb a psychické stránky), dále absenci prohlídky pracoviště a rovněž namítá nesplnění náležitostí dle zákona o znalcích a prováděcí vyhlášky; navrhla postup dle § 127 odst. 2 o. s. ř. revizním znaleckým posudkem. Z vyjádření žalobce ze dne datum soud zjistil, že žalobce považuje námitky žalované za nedůvodné; zdůraznil, že znalkyně byla ustanovena v oboru zdravotnictví a odpověděla na soudem položené otázky; dále uvedl, že znalkyně má hodnotit zdravotní stav posuzovaného pro výkon práce a nikoli přezkoumávat skutková tvrzení stran, jejichž hodnocení náleží soudu; poukázal rovněž na to, že znalkyně požadovala kompletní protokoly ke kategorizaci prací, které mohl dodat žalovaný, a dále odkázal na výpověď tituly před jménem jméno FO, z níž podle žalobce plyne způsobilost žalobce k výkonu práce Zone leadera. Z vyjádření znalkyně k námitkám ze dne datum soud zjistil, že znalkyně uvedla, že k posouzení všech skutečností nemohlo dojít zejména proto, že nebyly dodány kompletní podklady ke kategorizaci prací a pracoviště a současně nebyla k dispozici zdravotnická dokumentace poskytovatele pracovnělékařských služeb (právnická osoba); znalkyně uvedla, že posudek zpracovala v souladu se zákonem o znalcích a podle doporučené struktury a že námitky žalované nepovažuje za opodstatněné. Na toto se pak soud zaměřil při doplnění znaleckého posudku výslechem znalkyně při jednání datum.

100. Při jednání dne datum soud provedl důkaz výslechem znalkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem; znalkyně po poučení podle § 127 o. s. ř. uvedla, že při zpracování posudku vycházela z toho, že onemocnění a pracovní omezení jsou v dokumentaci doloženy již od roku 2003, a že některé skutečnosti nebylo možno ověřit ve zdravotnické dokumentaci poskytovatele pracovnělékařských služeb, neboť dokumentace společnosti právnická osoba je nedostupná. Znalkyně dále uvedla, že se nezabývala prohlídkou pracoviště, neboť neměla k dispozici úplné podklady ke kategorizaci práce žalobce; uvedla, že podklady ke kategorizaci musejí být předkládány jako celek a že „výtah“ či neúplné podklady nepovažuje za dostatečný základ k hodnocení pracoviště.

101. K námitce žalované týkající se absence místního šetření znalkyně uvedla, že pracovala s plány a fotodokumentací založenou ve spise, a zdůraznila, že bez úplné kategorizace práce Zone leadera nelze z prohlídky pracoviště suplovat podklady, které má mít zaměstnavatel k dispozici; současně uvedla, že práce Zone leadera je dle předloženého popisu převážně organizační a že počet nachozených kilometrů v rámci doby práce nepovažuje za zásadní faktor ve vztahu ke způsobilosti k práci.

102. Znalkyně na dotazy soudu k otázce lokomoční zátěže uvedla, že žalobce chodí bez ortopedické pomůcky a že chůze po rovném povrchu je běžnou součástí života; uvedla, že chůze má rehabilitační charakter a podle jejího vyjádření nemá na zhoršení zdravotního stavu žalobce negativní vliv.

103. Znalkyně se dále vyjádřila k námitce žalované týkající se data uvedeného v části 1.2 znaleckého posudku; uvedla, že uvedení data datum je jejím nedostatkem, a výslovně uvedla, že její posouzení směřovalo k posouzení zdravotního stavu k datum; zároveň vysvětlila, že vlastní vyšetření žalobce v červenci 2024 provedla jako standardní součást znaleckého zkoumání a zejména k získání podkladů potřebných k vyžádání dokumentace praktického lékaře, bez níž by situaci k roku 2021 nemohla hodnotit.

104. K otázce psychické stránky znalkyně uvedla, že při posuzování zdravotní způsobilosti k práci se vychází ze zdravotního stavu pacienta zjistitelného vyšetřením a z vyšetření, kterým se pacient podrobil před posudkovou prohlídkou; uvedla, že v době posuzování pracovnělékařskou službou nebylo doloženo psychologické vyšetření, a že pokud by měl lékař pochybnosti o mentálních schopnostech pacienta, odkazuje pacienta na odborné vyšetření.

105. Soud se zabýval námitkami žalované proti znaleckému posudku a návrhem žalované na vypracování revizního znaleckého posudku. Žalovaná namítala zejména nepřezkoumatelnost závěrů posudku, absenci místního šetření, nedostatečné zohlednění pracovních podmínek a psychické stránky a dále formální nedostatky posudku.

106. Soud konstatuje, že znalkyně ve znaleckém posudku uvedla použité podklady (soudní spis, dostupná zdravotnická dokumentace, vlastní vyšetření žalobce) a ve svém následném vyjádření i při výslechu při jednání dne datum vysvětlila důvody, pro které neprovedla prohlídku pracoviště (absence úplných podkladů ke kategorizaci práce Zone leadera a nedostupnost dokumentace poskytovatele pracovnělékařských služeb), a dále objasnila, že datum datum uvedené v posudku je chybou a že posouzení směřovalo k rozhodné době datum. Za této situace soud neshledal splněné předpoklady pro postup podle § 127 odst. 2 o. s. ř. a návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku po poradě senátu zamítl, neboť po výslechu znalkyně neměl za to, že by znalecký posudek trpěl takovými vadami či nejasnostmi, které by nebylo možné odstranit vysvětlením znalkyně a které by vyžadovaly přezkum revizním posudkem.

107. Soud současně uvádí, že definitivní důkazní sílu znaleckého posudku posoudí při hodnocení důkazů v souhrnu s ostatními provedenými důkazy, zejména s listinami a svědeckými výpověďmi k faktické pracovní náplni žalobce; v této fázi řízení však soud uzavírá, že znalecký posudek po provedeném výslechu znalkyně obstál jako použitelný podklad pro posouzení zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu dosavadní práce v rozhodné době.

108. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř., přičemž přihlížel k jejich věrohodnosti, úplnosti, vnitřní logice, k tomu, zda se vztahují k rozhodné době (zejména k datu doručení výpovědi datum), a zda umožňují učinit spolehlivé skutkové závěry o (i) obsahu „dosavadní práce“ žalobce a (ii) jeho zdravotní způsobilosti k jejímu výkonu v rozhodné době. Vzhledem k závaznému právnímu názoru odvolacího soudu soud akcentoval, že lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb je za účinnosti Anonymizováno toliko odborným vyjádřením; vzniknou-li o jeho věcné správnosti pochybnosti, je třeba rozhodnou otázku postavit najisto dokazováním, zejména znaleckým posudkem.

109. I. K vymezení „dosavadní práce“ žalobce (pracovní náplň Zone Leadera)

Za základní typový podklad pro vymezení dosavadní práce žalobce soud považoval listinu „Charakteristika pracovního místa / Job specification“ k pozici Anonymizováno Anonymizováno, která podrobně popisuje převážně řídicí, koordinační a kontrolní činnosti (řízení oddělení, koordinace výroby, personální opatření, dohled nad dodržováním postupů, BOZP, 5S, evidence docházky, průběžná kontrola výsledků, vizuální kontrola výrobků, odpovědnost za kvalitu, řešení neshod a problémů, přijímání opatření, reportování). Z této listiny neplyne, že by běžnou a stálou součástí práce Zone Leadera měla být dlouhodobá manuální práce odpovídající profesím operátor výroby (navěšování/svěšování) či lakýrník; současně listina obsahuje obecnou klauzuli „další související činnosti podle požadavků a instrukcí nadřízeného“, která umožňuje určitou variabilitu činností.

110. Soud zároveň přihlédl k výpovědi svědkyně jméno FO, která uvedla, že uvedená charakteristika byla vytvořena jako unifikovaný dokument pro více středisek a nemá zachycovat úplné detaily pro každý konkrétní úsek; zároveň však připustila, že práce Zone Leadera zahrnuje fyzickou složku (pohyb po areálu, předklon při kontrole výrobků, manipulace s díly při kontrole/reworku, případně zaučování v prostředí lakovny). Současně však svědkyně uvedla, že po Zone leaderech nemělo být požadováno, aby fyzicky zastupovali operátory, a že pro zajištění výroby se využívaly operativní přesuny pracovníků.

111. Výpověď svědka jméno FO soud vyhodnotil jako významný zdroj k reálnému fungování lakovny a role Anonymizováno Anonymizováno, neboť šlo o nadřízeného Anonymizováno Anonymizováno. Svědek popsal, že práce Anonymizováno Anonymizováno je spojena s výrazným tlakem a pohybem po provozu, a že součástí práce je vizuální kontrola výrobků, při níž dochází k ohýbání a manipulaci; uvedl, že Anonymizováno Anonymizováno by měl práci operátorů umět a demonstrovat ji při zaučování, avšak nemá ji standardně vykonávat. Zároveň svědek uvedl, že nepozoroval, že by žalobce po dobu čtyř měsíců v kuse vykonával práci operátora, a že případné „pomoci“ jsou spíše nárazové a neměly být nařizovány. Soud vzal v úvahu, že svědek jméno FO v části výpovědi hovoří zjevně z pozice provozní zkušenosti a nadřízenosti, avšak současně mohl mít motivaci obhájit organizační nastavení pracoviště; proto soud posuzoval jeho výpověď ve spojení s ostatními důkazy.

112. K listině „Časový snímek dne Anonymizováno Anonymizováno Lakovny“ soud přihlédl jako k podkladu předloženému žalovanou k tvrzení o faktické pracovní náplni. Tato listina popisuje denní režim tak, že v dlouhých časových blocích (6:15–10:15 a 10:45–14:15) má Zone Leader „pomáhat s navěšováním, svěšováním a ručním lakováním materiálu na lince“, tedy vykonávat manuální činnosti operátorského charakteru. Soud však vzal v úvahu, že z listiny samé není zřejmé její autorství, datace ani to, zda jde o reálný záznam rozhodného období či pouze modelový/ilustrativní popis. Soud proto hodnotil tuto listinu jako důkaz podpůrný, jehož význam závisí na souladnosti s dalšími důkazy (zejména svědeckými výpověďmi a objektivními podklady o kategorizaci prací).

113. Obdobně soud hodnotil listinu „Průměrná náročnost (chůze) pozice Anonymizováno Anonymizováno“, která ve formě tabulky uvádí typové trasy v areálu s počty kroků a orientační četností. Soud ji považoval za podpůrnou kvantifikaci režimu pohybu, avšak současně přihlédl k tomu, že z listiny samé není zřejmé, zda jde o měření či odhad, kdo a kdy jej pořídil, a zda odpovídá rozhodnému období; i tento důkaz proto hodnotil v kontextu dalších zjištění.

114. Z provedených důkazů tak soud pro účely skutkového základu uzavřel, že „dosavadní práce“ žalobce byla sjednána a typově vymezena jako práce Anonymizováno Anonymizováno s převážně organizační, kontrolní a řídicí náplní; práce obsahovala reálnou přítomnost ve výrobě, pohyb po pracovišti a kontrolní úkony, které mohou zahrnovat předklon a dílčí manipulaci s díly, avšak z provedených důkazů neplyne spolehlivě, že by dlouhodobá, soustavná manuální práce operátorského typu (navěšování, svěšování, ruční lakování) byla standardní a trvalou součástí sjednané „dosavadní práce“ žalobce; v tomto směru jsou důkazy rozporné a jejich vyhodnocení je třeba provést zejména s ohledem na objektivní podklady a znalecké posouzení způsobilosti k práci.

115. II. K pracovním podmínkám a kategorizaci prací (objektivní podklady)

Soud považoval za objektivní a významný důkaz správní rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, z něhož plyne, že práce „operátor výroby – předvýroba (svěšování/navěšování)“ a „operátor skladu“ byly zařazeny do třetí kategorie, přičemž podkladem byla mimo jiné měření pracovních poloh a vyhodnocení faktorů fyziologie práce; současně z odůvodnění rozhodnutí plyne, že mezi profesemi zařazenými do druhé kategorie je výslovně uveden také „Anonymizováno Anonymizováno“. Toto rozhodnutí soud hodnotí jako důkaz veřejné moci, který významně pomáhá odlišit rizikovost operátorských pozic (kategorie 3) od pozice Anonymizováno Anonymizováno (kategorie 2), a to i přes to, že rozhodnutí časově předchází rozhodnému období; pro posouzení slouží zejména jako rámcová informace o kategorizaci profesí v provozu žalované.

116. Soud dále hodnotil listinu „Odborné zhodnocení faktorů fyziologie práce“ ze dne datum (právnická osoba.), která obsahuje podrobné popisy práce a měření pro více profesí (operátor výroby – předvýroba, navěšování, svěšování, lakýrník, skladník) včetně vyhodnocení kumulativní hmotnosti břemen, tažných/tlačných sil a výskytu nepřijatelných pracovních poloh. Tuto listinu soud hodnotí jako odborný podklad vhodný pro charakterizaci fyzické náročnosti operátorských profesí, nikoli však jako přímé vymezení náplně práce Zone Leadera; její relevance spočívá v tom, že umožňuje objektivně vymezit, jaké fyzické zatížení a pracovní polohy jsou typické pro pozice, které žalovaná tvrdí jako dílčí složky práce Anonymizováno Anonymizováno (např. při zaučování či reworku). Soud zároveň vzal na vědomí, že listina sama uvádí omezení reprodukce a povahu podkladu, nicméně pro účely soudního dokazování je rozhodná její informační hodnota o charakteru činností posuzovaných profesí.

117. III. K důkazům o zdravotním stavu a posudkům pracovnělékařské služby

Soud přihlédl k řadě lékařských zpráv a pracovnělékařských posudků založených ve spise; jejich význam spočívá v tom, že zachycují vývoj zdravotních obtíží žalobce a posudkové závěry poskytovatele pracovnělékařských služeb v období před doručením výpovědi. Z provedených důkazů plyne, že žalobce měl dlouhodobé obtíže pohybového aparátu a v průběhu času byl opakovaně odborně vyšetřován, přičemž některá doporučení směřovala k omezení přetěžování (zejména v předklonu a při zvedání břemen).

118. Klíčový posudek Anonymizováno ze dne datum, na nějž žalovaná ve výpovědi odkázala, soud hodnotil jako podklad, který je pro zaměstnavatele formálně relevantní, avšak pro soudní přezkum (v intencích odvolacího soudu) představuje toliko odborné vyjádření, jehož věcná správnost musí být při existenci pochybností ověřena dokazováním, zejména znaleckým posudkem. V řízení pochybnosti vznikly (mimo jiné v návaznosti na předchozí posudkové závěry, na tvrzení stran a na výpověď posudkového lékaře), a proto soud nepřisuzoval posudku Anonymizováno rozhodující důkazní sílu izolovaně, nýbrž jej hodnotil v kontextu ostatních důkazů.

119. Soud přihlédl rovněž k výpovědi tituly před jménem jméno FO, který vysvětloval standardizovanou povahu posudkových závěrů a důvody, proč se v posudku neuvádějí diagnózy; jeho výpověď však vykazovala vnitřní napětí v tom, že na jedné straně posuzoval žalobce jako dlouhodobě nezpůsobilého, avšak na druhé straně uvedl, že pro „čistý“ popis práce Anonymizováno Anonymizováno by žalobce byl fyzicky schopen, a rozhodující význam pro jeho závěr mělo dle něj to, že žalobci byla v praxi přidělována i manuální práce a že vnímal i psychickou tenzi. Tuto část soud hodnotil jako významnou indicii ke sporné otázce faktické pracovní náplně; současně ji však soud nemohl považovat za objektivní „postavení najisto“ zdravotní způsobilosti k rozhodné době ve smyslu pokynů odvolacího soudu, neboť tituly před jménem jméno FO je zároveň autorem posudku, jehož věcná správnost je ve sporu zpochybněna.

120. IV. K znaleckému posudku, jeho doplnění a k námitkám účastníků

Soud přikládal zásadní význam znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO, neboť právě tento důkaz má – dle závazného právního názoru odvolacího soudu – postavit najisto otázku dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce v rozhodné době. Znalkyně v posudku dospěla k závěru, že žalobce ke dni doručení výpovědi zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce Zone Leadera nepozbyl, a tento závěr následně při výslechu před soudem potvrdila a dále vysvětlila.

121. Soud při hodnocení znaleckého posudku vzal v úvahu výhrady žalované, která namítala nepřezkoumatelnost, neprovedení prohlídky pracoviště, nedostatečné zohlednění pracovních podmínek a psychické stránky a navrhovala revizní posudek. Soud však současně přihlédl k tomu, že znalkyně v písemném vyjádření i při výslechu vysvětlila, že zásadním omezením pro detailnější posouzení pracovní zátěže byla absence úplných podkladů ke kategorizaci práce Zone Leadera a nedostupnost dokumentace poskytovatele Anonymizováno; znalkyně dále objasnila, že chybné datum uvedené v účelu posudku je její pochybení, avšak posuzovala rozhodnou dobu datum. Tyto okolnosti soud vzal v úvahu při posouzení, zda posudek trpí vadami takové intenzity, že by vyžadoval revizní znalecký posudek.

122. Soud hodnotil rovněž obsah doplnění posudku výslechem znalkyně: znalkyně srozumitelně vysvětlila, že lokomoční zátěž (chůze po rovném povrchu v hale) nepovažuje za zdravotně limitující, naopak ji hodnotí jako rehabilitačně příznivou; dále se vypořádala s námitkou k dataci účelu posudku a vysvětlila význam vlastního vyšetření žalobce v roce 2024 pro získání podkladů praktického lékaře. K psychické stránce uvedla, že v rozhodné době nebyly doloženy odborné psychologické podklady pro posudkovou prohlídku a že při pochybnostech je na místě odborné vyšetření; v rámci své odbornosti posuzovala dostupná zdravotní data ve vztahu k práci.

123. V návaznosti na doplnění posudku soud neshledal důvody pro revizní znalecký posudek a návrh žalované na revizní posudek zamítl. Při hodnocení důkazní síly znaleckého posudku soud vzal v úvahu, že posudek je založen na studiu spisu, dostupné zdravotnické dokumentace a na klinickém vyšetření žalobce; současně soud vážil, že určitá část sporných pracovních podkladů (kategorizace práce Anonymizováno Anonymizováno) nebyla v průběhu řízení předložena v takové podobě, jakou znalkyně považovala za nezbytnou. Tyto limity však samy o sobě nevedly k závěru o nepoužitelnosti posudku, neboť klíčová otázka způsobilosti k výkonu dosavadní práce Zone Leadera byla znalkyní zodpovězena jednoznačně a byla při výslechu dále odůvodněna.

124. V. Shrnutí skutkových zjištění relevantních pro právní posouzení (v rovině hodnocení důkazů)

Na základě provedených důkazů soud uzavřel, že:

(a) žalobce vykonával práci na pozici Anonymizováno Anonymizováno, jejíž typový obsah je převážně organizační a kontrolní s nutnou přítomností ve výrobě a dílčí fyzickou složkou (pohyb, kontrola, předklon, manipulace s díly v omezeném rozsahu),

(b) pracovní pozice operátor výroby (svěšování/navěšování) je dle objektivních podkladů kategorizována jako rizikovější (kategorie 3) než pozice Anonymizováno Anonymizováno (kategorie 2),

(c) zdravotní obtíže žalobce v oblasti pohybového aparátu jsou dlouhodobě dokumentované a v rozhodném období nedošlo dle znaleckého posouzení k takové změně, která by sama o sobě odůvodnila dlouhodobé pozbytí způsobilosti k výkonu dosavadní práce Anonymizováno Anonymizováno,

(d) znalecký posudek po doplnění výslechem znalkyně soud hodnotí jako rozhodující odborný podklad pro posouzení zdravotní způsobilosti žalobce v rozhodné době ve smyslu pokynů odvolacího soudu.

125. Na základě výše uvedeného soud právně hodnotí předmětnou věc takto:

Podle § 72 zákoníku práce musí zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. V dané věci měl pracovní poměr účastníků skončit uplynutím výpovědní doby ke dni datum, a žaloba byla podána dne datum. Soud proto uzavírá, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě.

126. Právní rámec výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce

Výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce je dán tehdy, jestliže zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, a příčina tohoto stavu nespadá pod § 52 písm. d) zákoníku práce (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.). Pro platnost výpovědi je rozhodné, zda byly hmotněprávní podmínky tohoto výpovědního důvodu naplněny v době doručení výpovědi. Zaměstnavatel nese v řízení důkazní břemeno k prokázání existence výpovědního důvodu.

127. Soud přitom vychází ze závazného právního názoru odvolacího soudu, že lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb vydaný za účinnosti zákona o specifických zdravotních službách nepředstavuje pro soud závazný podklad, nýbrž toliko odborné vyjádření; vzniknou-li v řízení pochybnosti o jeho věcné správnosti, je třeba otázku dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti postavit najisto dokazováním, zejména znaleckým posudkem.

128. Vymezení „dosavadní práce“

Soud v hodnocení důkazů uzavřel, že dosavadní práce žalobce byla sjednána a typově vymezena jako práce Zone leadera s převážně organizační, kontrolní a řídicí náplní s nutnou přítomností ve výrobě a dílčí fyzickou složkou (pohyb po pracovišti, vizuální kontrola, předklon a omezená manipulace při kontrole a reworku), nikoli však jako soustavný výkon operátorských profesí (navěšování, svěšování, ruční lakování).

129. Zdravotní způsobilost žalobce k dosavadní práci k datum

Klíčovou otázkou je, zda žalobce ke dni doručení výpovědi dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce Zone leadera. Tuto otázku soud postavil najisto znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO ze dne datum, doplněným výslechem znalkyně dne datum. Znalkyně v posudku výslovně uzavřela, že žalobce ke dni doručení výpovědi zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce Anonymizováno Anonymizováno nepozbyl; tento závěr znalkyně při výslechu potvrdila a doplnila vysvětlením, že chybné datum uvedené v části „účel posudku“ bylo její administrativní pochybení a že vlastní posouzení směřovalo k rozhodnému datu datum.

130. Soud proto uzavírá, že žalovaná neunesla důkazní břemeno k prokázání naplnění hmotněprávních podmínek výpovědního důvodu podle § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť rozhodující odborný důkaz (znalecký posudek) existenci dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce k datum nepotvrdil.

131. Význam posudku Anonymizováno ze dne datum a výpovědi tituly před jménem jméno FO

Žalovaná opírala výpověď o posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb ze dne datum, který uváděl dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti z obecných příčin, a dále argumentovala závěry tituly před jménem jméno FO. Soud však v souladu s metodologickým rámcem odvolacího soudu nepovažoval posudek PLS za závazný podklad pro soudní rozhodnutí a při existenci pochybností jej nahradil dokazováním znalcem. V tomto směru soud přihlédl i k tomu, že zdravotnická dokumentace poskytovatele Anonymizováno nebyla pro řízení dostupná, což omezovalo možnost zpětného ověření podkladů posudku Anonymizováno.

132. Vypořádání hlavních právních námitek žalované

Námitka nepřezkoumatelnosti a vad znaleckého posudku / návrh revizního posudku

Žalovaná v závěrečném návrhu opětovně dovozuje, že znalecký posudek je vadný a soud by k němu neměl přihlížet. Soud konstatuje, že námitky žalované byly v řízení projednány, znalkyně byla k nim vyslechnuta a soud návrh žalované na revizní znalecký posudek zamítl. Vypořádání těchto námitek je založeno na tom, že znalkyně při výslechu odstranila podstatné nejasnosti, zejména ohledně rozhodného data posouzení a významu vlastního vyšetření žalobce, a že soud neshledal existenci takových vad posudku, které by vyžadovaly revizní posudek dle § 127 odst. 2 o. s. ř.

133. Argument žalované o fyzické náročnosti práce Anonymizováno Anonymizováno

Žalovaná zdůrazňuje, že pozice Anonymizováno Anonymizováno je kombinací administrativní a fyzické práce, včetně vizuální kontroly, reworků, pohybu po hale a teplotních podmínek v lakovně. Soud uznává, že dosavadní práce Anonymizováno Anonymizováno nebyla čistě kancelářská, ale zahrnovala přítomnost ve výrobě a dílčí fyzické úkony; právě k takto vymezené dosavadní práci však znalkyně posuzovala zdravotní způsobilost žalobce a uzavřela, že ji žalobce k datum dlouhodobě nepozbyl. Argument o „fyzické složce“ proto sám o sobě nezakládá naplnění § 52 písm. e) zákoníku práce, není-li zároveň prokázáno, že žalobce pro zdravotní stav tuto dosavadní práci dlouhodobě vykonávat nemohl.

134. Psychická stránka práce a psychický stav žalobce

Žalovaná namítala, že znalkyně dostatečně nereflektovala psychickou stránku a vývoj psychického stavu žalobce. Soud konstatuje, že v rozhodné době nebyly podklady, které by pracovnělékařské posouzení stavěly na odborném psychologickém či psychiatrickém vyšetření, a znalkyně při výslechu vysvětlila, jakým způsobem lze psychický stav v rámci běžného klinického vyšetření orientačně hodnotit a kdy je na místě odborné vyšetření. Z hlediska § 52 písm. e) zákoníku práce však i případná psychická zátěž musí být promítnuta do závěru o dlouhodobé nezpůsobilosti konat dosavadní práci; takový závěr znalecké dokazování v této věci neučinilo.

135. Protože nebylo prokázáno, že žalobce ke dni doručení výpovědi dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci Anonymizováno Anonymizováno, nebyly naplněny hmotněprávní předpoklady výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpověď ze dne datum je proto neplatná.

136. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci proto náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení proti žalované v plné výši; žalovaná je povinna tyto náklady žalobci nahradit (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

137. Žalobci vznikly náklady řízení sestávající z nákladů právního zastoupení advokátkou a ze soudního poplatku. Náklady právního zastoupení byly určeny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a sestávají z odměny za jednotlivé úkony právní služby a z náhrad hotových výdajů (režijní paušál). Žalobce vyčíslil odměnu za úkony právní služby provedené do datum částkou 2 500 Kč za úkon a od datum částkou 3 700 Kč za úkon, a dále náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za úkon (do datum) a 450 Kč za úkon (od datum); náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 3 a) ve spojení s § 7 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění - za úkony do datum účtováno 2.500 Kč + režijní paušál 300 Kč a za úkony od datum účtováno 3.700 Kč + režijní paušál 450 Kč (datum příprava a převzetí věci 2.500 Kč, datum sepis předžalobní výzvy 2.500 Kč, datum sepis žaloby 2.500 Kč, datum sepis vyjádření ve věci samé 2.500 Kč, datum zastoupení při jednání OS adresa- 11.50 hod. 2.500 Kč, datum vyjádření žalobce k odvolání žalovaného 2.500 Kč, datum zastoupení při jednání OS adresa-14.30 hod. 2.500 Kč, datum zastoupení při jednání OS adresa-15.50 hod (2x) 5.000 Kč, datum sepis otázek na znalce 2.500 Kč, + 10x režijní paušál á 300 Kč 3.000 Kč dále datum vyjádření žalobce k námitkám žalované 3.700 Kč, datum zastoupení při jednání u OS adresa-11.30 (2x) 7.400 Kč, datum sepis závěrečného návrhu 3.700 Kč, zastoupení při jednání OS adresa. 1. 2026 ve výši 1.850 Kč a 5x režijní paušál á 450 Kč za shora uvedené úkony 2.250 Kč). Soud tyto položky považuje s ohledem na povahu sporu a provedené úkony za účelné. Podle vyčíslení žalobce tak činí náklady právního zastoupení celkem 46 900 Kč (včetně režijních paušálů), k nimž přistupuje soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč, celkem tedy 48 900 Kč.

138. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 48 900 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

139. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 137 o. s. ř., neboť šlo o náklady důkazu, které byly hrazeny zčásti ze státních prostředků a ve věci byla žalovaná neúspěšná.

140. Žalovaná složila na náklady znaleckého dokazování zálohu ve výši 20 000 Kč. Znalkyně vyúčtovala za písemně podaný znalecký posudek částku 23 200 Kč; tato částka byla znalkyni přiznána a vyplacena tak, že část ve výši 20 000 Kč byla uhrazena ze složené zálohy žalované a část ve výši 3 200 Kč byla uhrazena z rozpočtu soudu.

141. Dále bylo znalkyni přiznáno znalečné ve výši 3 762,42 Kč za podání znaleckého posudku při ústním jednání, včetně náhrady hotových výdajů (cestovné) ve výši 962,42 Kč; i tyto náklady byly uhrazeny z rozpočtu soudu. Celková částka uhrazená státem na znalečném proto činí 6 962,42 Kč (3 200 Kč + 3 762,42 Kč). Tyto náklady je povinna žalovaná jako procesně neúspěšný účastník nahradit České republice – Okresnímu soudu v Tachově, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

142. Soud současně poznamenává, že znalkyně vyúčtovala rovněž odměnu za vyjádření k námitkám zástupce žalované ve výši 3 200 Kč; tato částka byla znalkyni soudem přiznána a vyplacena z rozpočtu soudu, avšak o povinnosti k náhradě těchto nákladů státu soud při vyhlášení rozsudku opomenul rozhodnout. O této části nákladů státu bude proto rozhodnuto samostatným usnesením (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.