OSTC 3 C 4/2026-70

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice ⟪LB:lb_006⟫ pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka k rukám jejího zástupce Jméno advokáta, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Opatrovnici žalovaného Jméno opatrovnice, advokátce, se přiznává odměna za zastupování žalovaného a náhrada hotových výdajů včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v celkové výši částka, která jí bude vyplacena Českou republikou, Okresním soudem v Tachově, po právní moci tohoto rozsudku na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku částka, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka za období od datum do datum, smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka za období od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Současně požadovala náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno, na jejímž základě žalovanému poskytla účelově určený úvěr k financování pořízení motorového vozidla. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných splátkách, spolu se sjednaným úrokem a dalšími ve smlouvě uvedenými platbami. Pohledávka žalobkyně byla zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva k financovanému vozidlu. Podle žalobních tvrzení žalovaný své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť sjednané splátky nehradil včas a v plné výši. Žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě dlužných splátek a upozornila jej na možnost požadovat splacení celého zbývajícího dluhu. Protože žalovaný dlužné částky neuhradil ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částka. V návaznosti na jeho prodlení žalobkyně realizovala zajišťovací převod vlastnického práva k financovanému vozidlu. Vozidlo zpeněžila za částku částka, z níž odečetla náklady spojené s jeho převzetím a zpeněžením ve výši částka. Čistý výtěžek zpeněžení tak činil částka. Platby žalovaného a čistý výtěžek zpeněžení vozidla, celkem částka, žalobkyně při vyčíslení žalované pohledávky zohlednila.

2. Protože se žalovaný nezdržoval na adrese evidovaného pobytu a jiné místo jeho pobytu se soudu přes provedená šetření nepodařilo zjistit, ustanovil mu soud usnesením ze dne datum podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovnicí Jméno opatrovnice, advokátku.

3. Opatrovnice žalovaného ve svém prvním vyjádření žalovaný nárok popřela. Namítla především nepřiměřenost sjednané úrokové sazby, kterou považovala za rozpornou s dobrými mravy. Poukázala na poměr mezi úrokovou sazbou sjednanou účastníky a jí uváděnou průměrnou úrokovou sazbou bankovních úvěrů. Dále namítla, že při určení výše pohledávky musí být zohledněny veškeré platby žalovaného a celý výtěžek získaný zpeněžením vozidla. Původně rovněž nesouhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Žalobkyně v doplňujícím vyjádření setrvala na žalobě v plném rozsahu. K námitce nepřiměřenosti úroku uvedla, že opatrovnicí použitá srovnávací sazba neodpovídá druhu, účelu a rizikovosti posuzovaného spotřebitelského úvěru. Podle žalobkyně se sazby srovnatelných účelových spotřebitelských úvěrů v rozhodném období pohybovaly na vyšší úrovni, než z jaké vycházela opatrovnice. Samotný rozdíl mezi úrokovou sazbou sjednanou účastníky a úrokovými sazbami poskytovanými bankami proto podle žalobkyně nezakládal rozpor smlouvy s dobrými mravy. Žalobkyně současně vysvětlila, že při vyčíslení pohledávky zohlednila jak platby žalovaného v celkové výši částka, tak čistý výtěžek zpeněžení vozidla ve výši částka. adresa 262,80 Kč představovala rozdíl mezi dosaženou prodejní cenou vozidla částka a náklady spojenými s jeho převzetím a zpeněžením ve výši částka. Námitka opatrovnice, že tato plnění nebyla při výpočtu zohledněna, proto podle žalobkyně neodpovídala předloženému vyúčtování.

5. Opatrovnice žalovaného ve svém následném vyjádření ze dne datum uvedla, že se seznámila s doplňujícím vyjádřením žalobkyně a rozhodnutí ve věci ponechává na úvaze soudu podle předložených listinných důkazů. Další konkrétní skutkové nebo právní námitky proti jednotlivým položkám vyúčtování již neuplatnila a nenavrhla provedení dalších důkazů. Současně výslovně souhlasila s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání.

6. Soud nepovažoval následné vyjádření opatrovnice za uznání žalovaného nároku ani za zpětvzetí dříve uplatněných námitek. Námitku nepřiměřenosti smluvního úroku a námitku týkající se započtení plateb žalovaného a výtěžku zpeněžení vozidla proto věcně posoudil. Přihlédl však rovněž k tomu, že opatrovnice po seznámení s vysvětlením a vyúčtováním předloženým žalobkyní žádnou konkrétní položku výpočtu dále nezpochybnila.

7. Protože žalovaný je státním občanem Bulharské republiky, tedy jiného členského státu Evropské unie, zabýval se soud z úřední povinnosti mezinárodní pravomocí soudů České republiky, věcnou a místní příslušností tohoto soudu a právem rozhodným pro posouzení závazkového vztahu účastníků.

8. Mezinárodní pravomoc se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, označovaným jako nařízení Brusel I bis. Podle čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení může smluvní partner spotřebitele žalovat spotřebitele pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Pro určení pravomoci není rozhodující státní občanství spotřebitele, nýbrž jeho bydliště.

9. Z údajů zjištěných soudem vyplynulo, že žalovaný měl na území České republiky evidován přechodný pobyt od datum, přičemž jeho poslední evidovaná adresa byla na území obvodu Okresního soudu v Tachově. Na této adrese žalovaný vystupoval také při uzavření posuzované smlouvy. Nebylo zjištěno, že by v době uzavření smlouvy nebo zahájení řízení měl bydliště na území Bulharské republiky nebo jiného členského státu. Soud proto podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis uzavřel, že je dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky.

10. Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud žalovaného, nestanoví-li zákon jinak. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má tato osoba bydliště. Nelze-li její bydliště nebo místo, kde se zdržuje, zjistit, vychází se z místa pobytu evidovaného podle příslušných právních předpisů. Jelikož se poslední evidovaná adresa žalovaného nacházela v obvodu Okresního soudu v Tachově, je tento soud místně příslušný.

11. Na uvedeném závěru nic nemění, že se žalovaný na evidované adrese následně nezdržoval a jeho současný pobyt se soudu nepodařilo zjistit. Příslušnost soudu se podle § 11 odst. 1 o. s. ř. posuzuje podle okolností existujících v době zahájení řízení a trvá až do jeho skončení.

12. Rozhodné právo soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, označovaného jako nařízení Řím I. Podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení se spotřebitelská smlouva za podmínek uvedených v tomto ustanovení řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště. Případná volba práva podle čl. 6 odst. 2 nařízení nesmí spotřebitele zbavit ochrany, kterou mu poskytují kogentní ustanovení práva použitelného bez takové volby.

13. Žalovaný měl v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště na území České republiky. Žalobkyně má sídlo v České republice, svoji podnikatelskou činnost vykonává na území České republiky a smlouva byla uzavřena a plněna v českých korunách. Závazkový vztah účastníků se proto řídí českým právem, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a opatrovnice žalovaného udělila výslovný souhlas ve vyjádření ze dne datum. Účastníci nenavrhli provedení důkazu, který by vyžadoval nařízení jednání.

15. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum, související smluvní dokumentací, přehledem splácení, listinami vztahujícími se k prodlení žalovaného a zesplatnění úvěru, smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva, listinami o převzetí a zpeněžení vozidla, vyúčtováním pohledávky a dalšími listinami založenými ve spise.

16. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum a související smluvní dokumentace soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatelka a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli smlouvu o účelově určeném spotřebitelském úvěru k financování pořízení motorového vozidla. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému sjednané peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných splátkách spolu se sjednaným úrokem. Ze smlouvy soud dále zjistil, že závazek žalovaného byl úročen sjednanou úrokovou sazbou 20,296940 % p.a. a že pro případ prodlení žalovaného byly sjednány podmínky, za nichž byla žalobkyně oprávněna požadovat splacení celého zbývajícího dluhu. Nesplacená jistina měla být i po zesplatnění nadále úročena smluvním úrokem.

17. Z dokladů o čerpání úvěru a pořízení vozidla soud zjistil, že žalobkyně svou povinnost poskytnout úvěr splnila. Žalovaný financované vozidlo převzal a úvěr začal splácet.

18. Z přehledu splácení a vyúčtování pohledávky soud zjistil, že žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částka. Následně přestal sjednané splátky řádně a včas hradit. Žalobkyně jej vyzvala k nápravě a upozornila jej na možnost požadovat splacení celého zbývajícího dluhu. Protože žalovaný dlužné splátky neuhradil ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, žalobkyně úvěr zesplatnila. K zesplatnění došlo nejpozději ke dni datum, od datum žalobkyně vyčíslila smluvní úrok z nesplacené jistiny po zesplatnění.

19. Ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva soud zjistil, že pohledávka žalobkyně byla zajištěna převodem vlastnického práva k financovanému vozidlu. Pro případ nesplnění zajištěného dluhu byly sjednány podmínky převzetí vozidla, jeho zpeněžení a vypořádání dosaženého výtěžku.

20. Z listin o realizaci zajištění soud zjistil, že žalobkyně vozidlo převzala a následně je zpeněžila za částku částka. Náklady spojené s převzetím a zpeněžením vozidla činily částka. Čistý výtěžek zpeněžení proto činil částka. Žalobkyně tento výtěžek započetla na svoji pohledávku vůči žalovanému.

21. Z konečného vyúčtování soud zjistil, že žalobkyně při stanovení zůstatku pohledávky zohlednila platby žalovaného ve výši částka a čistý výtěžek zpeněžení vozidla ve výši částka, tedy celkem částku částka. Po vypořádání těchto plnění činil nesplacený peněžitý závazek žalovaného částka.

22. Z vyčíslení pohledávky soud zjistil, že smluvní úrok za období od datum do datum činil částka. Od datum žalobkyně požadovala další smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně z částky částka. adresa 291,52 Kč představovala tu část nesplaceného peněžitého závazku, která podle smluvního ujednání podléhala dalšímu smluvnímu úročení.

23. Z téhož vyčíslení soud zjistil, že zákonný úrok z prodlení za období od datum do datum činil částka. Od datum žalobkyně požadovala další zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka.

24. Na základě provedených důkazů soud uzavřel, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, podle níž žalobkyně žalovanému poskytla sjednané úvěrové plnění. Žalovaný svůj závazek řádně nesplácel, ačkoliv úvěr částečně plnil částkou částka. Žalobkyně proto za podmínek sjednaných ve smlouvě požadovala splacení zbývajícího dluhu a realizovala zajištění převodem vlastnického práva k vozidlu. Čistý výtěžek zpeněžení vozidla ve výši částka i předchozí platby žalovaného ve výši částka žalobkyně při výpočtu pohledávky zohlednila.

25. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení, není-li výše úroku z prodlení ujednána, ve výši stanovené nařízením vlády.

27. Posuzovaná smlouva je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně poskytla úvěr žalovanému jako fyzické osobě, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Soud proto smlouvu a nároky z ní plynoucí přezkoumal také z hlediska kogentních ustanovení na ochranu spotřebitele.

28. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je poskytovatel před uzavřením smlouvy povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a úvěr může poskytnout pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

29. Soud se splněním této povinnosti zabýval, přestože opatrovnice žalovaného neposouzení úvěruschopnosti nenamítala. Z předložené smluvní dokumentace a okolností sjednání úvěru soud neshledal konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr přes důvodné pochybnosti o jeho schopnosti jej splácet. Žalovaný po poskytnutí úvěru závazek po určitou dobu plnil a nebyly zjištěny okolnosti svědčící o tom, že jeho finanční poměry již při uzavření smlouvy objektivně vylučovaly řádné splácení. Soud proto neshledal podmínky pro závěr o neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

30. Opatrovnice žalovaného namítla rozpor sjednaného smluvního úroku s dobrými mravy. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání odporující zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům.

31. Při posuzování přiměřenosti úroku nelze vycházet pouze z mechanického porovnání sjednané úrokové sazby s obecnou průměrnou sazbou všech úvěrů poskytovaných bankami. Je třeba přihlédnout k druhu úvěru, jeho účelu, době splácení, způsobu zajištění, rizikovosti obchodu, celkové ekonomické zátěži spotřebitele a okolnostem, za nichž byla smlouva uzavřena.

32. Opatrovnice založila svoji námitku především na porovnání smluvního úroku s jí uváděnou průměrnou bankovní sazbou. Neoznačila však konkrétní okolnosti, z nichž by vyplývalo, že žalobkyně zneužila tíseň, nezkušenost, rozumovou slabost, rozrušení nebo lehkomyslnost žalovaného. Nebylo ani prokázáno, že by sjednané plnění bylo ve vztahu k poskytnutému úvěru natolik excesivní, aby samotná výše úrokové sazby zakládala zjevný rozpor s dobrými mravy.

33. Soud zohlednil, že šlo o účelový spotřebitelský úvěr poskytnutý nebankovním poskytovatelem a zajištěný převodem vlastnického práva k financovanému vozidlu. Žalobkyně v reakci na námitku opatrovnice poukázala na sazby srovnatelných účelových spotřebitelských úvěrů v rozhodném období a vysvětlila, proč sazbu uváděnou opatrovnicí nepovažovala za odpovídající srovnávací základ. Opatrovnice po tomto vysvětlení nenavrhla další důkazy a neuvedla žádné další konkrétní okolnosti sjednání úvěru, které by odůvodňovaly závěr o neplatnosti ujednání.

34. Soud proto uzavřel, že ujednání o smluvním úroku není pouze pro rozdíl oproti průměrným bankovním sazbám neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Nebyly zjištěny ani skutečnosti odůvodňující závěr o lichvě podle § 1796 občanského zákoníku.

35. Opatrovnice dále namítla, že při určení zůstatku pohledávky musí být zohledněny platby žalovaného a výtěžek získaný zpeněžením vozidla. Soud zjistil, že žalobkyně při vyčíslení pohledávky započetla platby žalovaného v celkové výši částka a čistý výtěžek zpeněžení vozidla ve výši částka.

36. Vozidlo bylo prodáno za částka. Po odečtení nákladů spojených s jeho převzetím a zpeněžením ve výši částka činil čistý výtěžek částka. Žalobkyně tak při výpočtu svého nároku zohlednila plnění v celkové výši částka.

37. Opatrovnice neuvedla, že žalovaný provedl ještě další konkrétní platby, které nebyly ve vyúčtování zachyceny. Nezpochybnila ani dosaženou prodejní cenu vozidla, konkrétní způsob jeho zpeněžení nebo jednotlivé náklady v částce částka. Po doplnění vyjádření žalobkyně již netvrdila, že částka částka nebyla ve výpočtu pohledávky zohledněna. Námitka nesprávného započtení plateb žalovaného a výtěžku zajištění proto nebyla důvodná.

38. Žalobkyně prokázala existenci nesplaceného závazku žalovaného ve výši částka. Soud proto žalovanému podle § 2395 občanského zákoníku uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit.

39. Smluvní úrok představuje cenu za poskytnutí a užívání peněžních prostředků. Zesplatněním úvěru nezaniká bez dalšího právo věřitele na smluvní úrok z dosud nesplacené jistiny, jestliže takové právo vyplývá ze smlouvy a úrok je požadován pouze z částky podléhající smluvnímu úročení. Žalobkyně vyčíslila smluvní úrok za období od datum do datum částkou částka, jejíž výpočet soud ověřil podle předloženého vyúčtování. Od datum jí náleží další smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně z částky částka do zaplacení.

40. Žalovaný byl současně v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni proto podle § 1970 občanského zákoníku náleží zákonný úrok z prodlení. Za období od datum do datum činil podle předloženého výpočtu částka. Od datum žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka do zaplacení.

41. Souběh smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení není v posuzovaném případě nepřípustný. Smluvní úrok představuje sjednanou úplatu za poskytnutí peněžních prostředků, zatímco úrok z prodlení je zákonným následkem prodlení žalovaného s plněním splatného peněžitého dluhu. Každý z těchto nároků má odlišný právní důvod. Smluvní úrok byl navíc uplatněn pouze z částky částka, zatímco zákonný úrok z prodlení byl požadován z celého splatného peněžitého závazku ve výši částka.

42. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůtu k plnění určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

43. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů právního zastoupení. Zástupce žalobkyně učinil čtyři úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a doplňující vyjádření ze dne datum. Doplňující vyjádření bylo účelným úkonem, neboť reagovalo na konkrétní obranu opatrovnice žalovaného a vysvětlovalo výši a způsob výpočtu uplatněné pohledávky. Při tarifní hodnotě částka činí podle § 7 bodu 6 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, mimosmluvní odměna částka za jeden úkon právní služby. Za čtyři úkony tak činí částka. Ke každému úkonu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem částka. Součet odměny a paušálních náhrad činí částka. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, byla tato částka zvýšena o 21 %, tedy o částka. Náklady právního zastoupení tak činí částka a spolu se soudním poplatkem částka celkem částka. Soud proto žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka k rukám jejího zástupce Jméno advokáta, advokáta, podle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

44. Opatrovnice žalovaného byla ustanovena soudem podle § 29 odst. 3 o. s. ř. Její odměnu a náhradu hotových výdajů proto podle § 140 odst. 2 o. s. ř. platí stát. Opatrovnice vyúčtovala tři úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, první písemné vyjádření ve věci samé a následné vyjádření po seznámení s doplněním žalobkyně. Soud všechny tři úkony považoval za účelně provedené. Následné vyjádření opatrovnice nebylo pouhým vyúčtováním, neboť obsahovalo její konečné procesní stanovisko a výslovný souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Při tarifní hodnotě částka činí odměna za jeden úkon právní služby částka. Za tři úkony tak opatrovnici náleží odměna ve výši částka. Dále jí náleží tři paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem částka. Součet odměny a náhrad činí částka. Jelikož je opatrovnice plátkyní daně z přidané hodnoty, náleží jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 %, tedy částka. Celková odměna a náhrada hotových výdajů včetně daně z přidané hodnoty proto činí částka.

45. Soud proto rozhodl, že Jméno opatrovnice, advokátce, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů včetně náhrady daně z přidané hodnoty v celkové výši částka. Tato částka jí bude vyplacena Českou republikou, Okresním soudem v Tachově, po právní moci rozsudku na účet označený ve výroku III.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.