OSTC 4 C 335/2026-18

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobce., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 11 069 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 335 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky 10 734 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 069 Kč za dobu od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v adresa – Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 069 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“), a poskytl mu peněžní prostředky ve výši 11 800 Kč, které měly být splaceny spolu s poplatkem ve výši 3 334 Kč do datum. Žalovaný o půjčku zažádal prostřednictvím webové stránky žalobce, kde si nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy a nastavil si dle vlastní volby parametry – splatnost a výši zápůjčky. Ve formuláři pak vyplnil své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Zároveň potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy a všeobecnými podmínkami. Žalovaný do podání žaloby uhradil na dluh částku 10 465 Kč, kdy touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek. Žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy si od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, popřípadě nahlédnutím do relevantních databází. Tyto údaje byly zaevidovány do zákaznické karty žalovaného.

2. Žalobce byl soudem vyzván k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Podáním ze dne datum žalobce soudu sdělil, že k prověření úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná skutková tvrzení, přestože tato skutečnost zřejmě povede k tomu, že soud rozhodne o tom, že smlouva je neplatná. Žalobce proto navrhl, aby soud rozhodl dle § 2991 o.z. o vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobce v podané žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud vyzval žalovaného podle § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aby se písemně vyjádřil k žalobě, a současně aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemá námitek. Výzva byla žalovanému doručena dne datum. Žalovaný se ve stanovené lhůtě k žalobě ani k možnosti rozhodnout věc bez nařízení jednání nevyjádřil.

4. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.

5. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 11 800 Kč, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí ve výši 3 334 Kč. Splatnost byla sjednána do datum. Ve smlouvě je dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 0 %. V bodu 2.3. smlouvy byly sjednány pro případ prodlení žalovaného s úhradou účelně vynaložené náklady ve spojení s upomínáním žalovaného, kdy za každou písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč. Dále byla pro případ prodlení žalovaného s plněním závazků sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný uhradil dle tvrzení žalobce částku 10 465 Kč. Upomínkami ze dne datum, datum, datum a datum byl žalovaný upomínán k úhradě dlužných částek.

6. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu činila v listopadu 2024, tj. v době uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovaným 8,51 % ročně.

7. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

9. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah smlouvy a zjistil, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 800 Kč, za které se zavázal žalovaný uhradit částku ve výši 3 334 Kč označenou jako poplatek za poskytnutí. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je. Výše uvedený poplatek dle názoru soudu nepředstavuje nic jiného než skrytý úrok, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ve smlouvě uvedený úrok ve výši 0 % ročně tak neodpovídá skutečné výši úroku, která činí dle přepočtu soudu 30,87 % za dobu poskytnutí (30 dnů), což odpovídá úroku ve výši 370,08 % p.a. V době uzavření smlouvy činila úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu průměrně 8,51 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 25,53 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, nebyla sjednána transparentně a taktéž byla sjednána ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

13. V daném případě žalobce ani na výzvu soudu neoznačil a nedoložil žádné důkazy, ze kterých by bylo možné dokázat tvrzení uvedené v žalobě, že při uzavírání smlouvy o úvěru zkoumal žalobce úvěruschopnost žalovaného. V tomto směru tedy žalobce neunesl důkazní břemeno. Smlouva o úvěru je proto neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 10 800 Kč a žalovaný uhradil částku 10 465 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 335 Kč. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka se uvádí, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Soud současně nemá k dispozici žádné konkrétní a aktuální údaje o příjmu žalované, jejích výdajích, vyživovacích povinnostech ani dalších sociálních a majetkových poměrech, z nichž by bylo možno učinit individualizovaný závěr o jejích možnostech splácet poskytnutou jistinu a soud tak pro absenci jakýchkoli skutkových podkladů nemohl určit dobu plnění podle konkrétních osobních a majetkových poměrů žalované jinak, než stanovením lhůty k plnění, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

15. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku může žalobci vzniknout teprve od okamžiku, kdy se žalovaná dostane do prodlení s vrácením jistiny ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru; výzva věřitele k vrácení jistiny z neplatné smlouvy sama o sobě prodlení nezakládá, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Za tohoto stavu nelze dovodit, že by se žalovaná dostala do prodlení již před vydáním rozhodnutí soudu, ale naopak prodlení žalované doposud nenastalo. Žalobci tak může vzniknout právo na zákonný úrok z prodlení teprve od prvního dne následujícího po (případném) marném uplynutí lhůty k plnění určené ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Převážný úspěch ve věci měl žalovaný, který byl však v řízení nečinný, žádné náklady řízení neuplatňoval a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle zákona o soudních poplatcích. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši 11 069 Kč. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení proto činí podle položky 1 sazebníku částku 1 000 Kč. Protože žalobce za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu již zaplatil 800 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán z důvodu, že nároku žalobce nebylo možné v plné výši vyhovět, přičemž soud v řízení pokračuje, bylo třeba žalobci doměřit poplatek do výše poplatku podle položky 1 sazebníku, tedy částku 200 Kč.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.