OSTC 4 C 351/2026-17

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_009⟫ bytem Adresa žalované, Anonymizováno Anonymizováno Tachov ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 27 340,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27 340,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 713,15 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 907,50 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 909 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 27 340,65 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobce se zavázal dodávat žalované do odběrného místa na adrese adresa, elektřinu. Za období od datum do datum žalobce provedl vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh žalované, a toto vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 25 713,15 Kč. Splatnost byla stanovena na datum. Žalovaná tuto částku neuhradila a je v prodlení. Dále žalobce dne datum provedl odpojení elektřiny v odběrném místě a vyúčtoval poplatek za samostatné odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč. Splatnost poplatku byla stanovena na datum. Žalovaná tuto částku neuhradila a je v prodlení. Žalobce zaslal žalované celkem tři upomínky k úhradě dlužných částek, za které účtuje celkem částku 720 Kč. Dne datum byla žalované zaslána výzva ke splnění předmětného závazku.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl proto usnesením zrušen.

3. Žalovaná na výzvu, která jí byla doručena, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

4. Žalovaná ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. neprokázala, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobcem uplatněný nárok, soud proto vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.

5. Soud má za prokázané, že žalobce dodával na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum žalované elektřinu na odběrné místo adresa. Daňovým dokladem – fakturou VS var. symbol byla vyúčtována dodávka elektřiny do odběrného místa za období od datum do datum a byl vyúčtován nedoplatek ve výši 25 713,15 Kč se splatností datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Stejným daňovým dokladem vyúčtoval žalobce žalované poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč. Žalované byly zaslány celkem tři upomínky k úhradě dlužné částky – dne datum, datum a datum. Předžalobní upomínkou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.

6. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobci jako prodávajícímu povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit její cenu. V rozsahu uváděném žalobcem však žalovaná povinnost hradit za dodávku elektřiny nesplnila, čímž se dostala do prodlení a žalobci vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úroky z prodlení dle 1970 o.z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 094 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměně advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT v celkové výši 1 200 Kč, 3 náhradách hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT a dani z přidané hodnoty výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Celkové náklady řízení činí 2 909 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci k soudnímu exekutorovi.