OSTR 5 C 177/2026-14
- Court:
- Okresní soud v Třebíči
- Case number:
- 5 C 177/2026-14
- Decision date:
- 27 Aug 2026
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSTR:2026:5.C.177.2026.1
- Text language:
- cs
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 9 615,89 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 615,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 615,89 Kč od 27. 1. 2026 do 22. 3. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 9 615,89 Kč od 23. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám Jméno advokáta A, advokáta se sídlem adresa, Jméno advokáta B, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 615,89 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi touto společností a žalovaným byla uzavřena s účinností od 17. 3. 2020 smlouva o službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese adresa, adresa, a tato společnost požádala dne 8. 8. 2025 o ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení ceny žalovaným s požadovaným termínem ukončení 12. 8. 2025. Žalobce je obchodní společností, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem a je subjektem odlišným a odděleným od obchodníka s plynem, na kterého přechází od obchodníka s plynem práva z neoprávněného odběru plynu. Žalobce se následně pokusil dne 28. 8. 2025 neúspěšně o demontáž plynoměru. Žalovaný byl na neoprávněnou distribuci plynu upozorněn oznámením žalobce ze dne 3. 9. 2025. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla dle § 119 vyhl. č. 349/2015 Sb. dnem 31. 8. 2025. Ode dne následujícího, tedy ode dne 1. 9. 2025, byl odběr plynu v odběrném místě klasifikován jako neoprávněný odběr. Žalovaný umožnil odečet plynoměru až dne 8. 1. 2026. Neoprávněné množství odebraného plynu za období od 1. 9. 2025 do 8. 1. 2026 v ceně 17 615,89 Kč vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem č. hodnota s termínem splatnosti do 26. 1. 2026. Žalovaný dosud žalobci na úhradu ceny odebraného plynu uhradil dne 22. 3. 2026 pouze 8 000 Kč, zbývající část ceny dosud žalobci nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování žádostí společnosti právnická osoba o ukončení distribuce plynu odpojením dodávky pro neplacení z 29. 8. 2025, oznámením o neoprávněném odběru plynu z 3. 9. 2025, protokolem o demontáži plynoměru z 8. 1. 2026 včetně fotografie plynoměru, daňovým dokladem žalobce č. hodnota včetně doručenky a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 4. 5. 2026 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena s účinností od 17. 3. 2020 smlouva o službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese adresa, adresa, a tato společnost požádala dne 8. 8. 2025 o ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení ceny žalovaným s požadovaným termínem ukončení 12. 8. 2025. Žalobce je obchodní společností, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem a je subjektem odlišným a odděleným od obchodníka s plynem, na kterého přechází od obchodníka s plynem práva z neoprávněného odběru plynu. Žalobce se následně pokusil dne 28. 8. 2025 neúspěšně o demontáž plynoměru. Žalovaný byl na neoprávněnou distribuci plynu upozorněn oznámením žalobce ze dne 3. 9. 2025. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla dle § 119 vyhl. č. 349/2015 Sb. dnem 31. 8. 2025. Ode dne následujícího, tedy ode dne 1. 9. 2025, byl odběr plynu v odběrném místě klasifikován jako neoprávněný odběr. Žalovaný umožnil odečet plynoměru až dne 8. 1. 2026. Neoprávněné množství odebraného plynu za období od 1. 9. 2025 do 8. 1. 2026 v ceně 17 615,89 Kč vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem č. hodnota s termínem splatnosti do 26. 1. 2026. Žalovaný dosud žalobci na úhradu ceny odebraného plynu uhradil dne 22. 3. 2026 pouze 8 000 Kč, zbývající část ceny dosud žalobci nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit žalobci cenu neoprávněně odebraného plynu z předmětného odběrného místa. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti předmětného daňového dokladu ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvod k případnému umožnění plnění žalovanému ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.