OSTU 16 C 201/2025-96

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_002⟫ Fügnerovo náměstí 1808/3, 120 00 Praha 2 ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 18 708 Kč s příslušenstvím-úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 6 708 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 732 Kč k rukám jeho zástupkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 29. 8. 2025, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 708 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru s poplatky dle Smlouvy o úvěru č. 737731 ze dne 11. 2. 2025, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce spol. právnická osoba. Právní předchůdce žalobce na základě uvedené smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal úvěr splatit jednorázově nejpozději do 13. 3. 2025 společně se sjednanými úroky a poplatkem za úvěr. Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr do data splatnosti a dostal se tak do prodlení dne 14. 3. 2025, když na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2025 postoupil původní věřitel pohledávku na společnost právnická osoba a ta následně smlouvou ze dne 26. 5. 2025 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Vzhledem k prodlení žalovaného se žalobce domáhá zaplacení nesplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 320 Kč, úroku ve výši 360 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 028 Kč za dobu od 14. 3. 2025 do 29. 8. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z nesplacené jistiny 12 000 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení. K prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že původní věřitel vycházel z údajů poskytnutých žalovaným při podání žádosti o úvěr, kdy uvedl svůj čistý měsíční příjem 25 924 Kč a celkové výdaje ve výši 3 400 Kč. Poskytovatel úvěru předpokládal, že informace poskytnuté žalovaným jsou úplné a pravdivé. Žalobce ověřil informace poskytnuté žalovaným na základě výpisu z účtu za období leden – prosinec 2024.

2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště dne 19. 12. 2025 postupem dle § 49 o. s. ř. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 14. 1. 2026.

3. V tomto řízení vzal soud na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 11. 2. 2025 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru elektronickými prostředky na dálku. Před uzavřením smlouvy žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z informací, které mu žalovaný poskytl a z výpisů z účtů žalovaného. Dále osobu žalovaného však nijak neprověřoval, např. v bankovních a nebankovních registrech. Dovodil, že disponibilní příjem činí 25 924 Kč a pravidelné výdaje žalovaného jsou dle jeho prohlášení ve výši 3 400 Kč měsíčně. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který mu byl dne 11. 2. 2025 vyplacen bezhotovostním převodem a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr zaplatit jednorázově nejpozději do 13. 3. 2025 společně se sjednanými úroky a poplatkem za úvěr. Pro případ prodlení se zavázal platit úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny od data prodlení do zaplacení, jichž se žalobce v tomto řízení domáhá. Žalovaný byl o zaplacení upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne 9. 6. 2025. Pohledávka byla postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.

4. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o zaúčtování bezhotovostní platby, z výpisů z účtu, ze smluv o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy s oznámením o postoupení pohledávky s podacím lístkem.

5. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je zčásti důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru celkem částku ve výši 12 000 Kč, a to bezhotovostním převodem. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, avšak ke svým tvrzením nepředložil relevantní důkazy, vyjma výpisů z účtu žalovaného. Žalobce byl soudem vyzván k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Žalobce na výzvu soudu reagoval, avšak s odkazem na to, že poskytovatel úvěru vycházel z obsahu žádosti o poskytnutí úvěru a bankovních výpisů z účtu žalovaného.

10. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného, když jediným podkladem pro ověření úvěruschopnosti žalovaného byly vedle jeho prohlášení výpisy z účtů.

11. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 11. 2. 2025 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

12. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 12 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 12 000 Kč žalovaný nevrátil žalobci ničeho. Žalovaný netvrdil, že by finanční prostředky od žalobce neobdržel, případně, že dlužnou jistinu uhradil. Žalovaný netvrdil ani jiné relevantní skutečnosti, jež by mohly mít vliv na posouzení nároku žalobce. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovanému byla proto uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 000 Kč, a to ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a ve zbytku byla žaloba zamítnuta (výrok II).

13. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Ze žalované částky 18 708 Kč byl žalobce úspěšný co do částky 12 000 Kč, tj. v rozsahu 64 %. Ve zbytku, tj. v rozsahu 36 % neměl žalobce ve věci úspěch. Tzv. čistý úspěch žalobce činí 28 % (64–36 %) a v tomto rozsahu má žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, když splnil povinnost předžalobní výzvy ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku 1 500 Kč za právní zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby částku 400 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) a představují celkem 1 500 Kč. Zástupkyně žalobce doložila registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21 % DPH z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení účelně vynaložil částku 2 615 Kč (800 + 1500 + 315 Kč). Z této částky je žalovaný povinen nahradit žalobci 28 % Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 732 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupkyně žalobce.

Proti rozsudku je možno podat dovolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.