OSUH 15 C 169/2023-54

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ zastoupen obecným zmocněncem jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ pro 74 277,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 73 377,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 73 377,23 Kč od datum do zaplacení, a to vše v pravidelných 24 měsíčních splátkách s tím, že 1. - 23. splátka činí 3 060 Kč a 24. splátka odpovídá doplatku ve výši 2 997 Kč, a to vše se splatností vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci. Nesplní-li žalovaný některou splátku řádně a včas, má žalobkyně právo na vyrovnání celé pohledávky. Toto právo však může žalobkyně uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

II. Žaloba se v rozsahu částky 900 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 900 Kč za dobu od datum do zaplacení, dále v rozsahu kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 475,91 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 286,76 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky

74 277,23 Kč od datum do datum a úrokem ve výši 14,20 % ročně z částky 73 377,23 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku

12 502,64 Kč, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 74 277,23 Kč, když svůj návrh odůvodnila následovně:

2. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru – anonymizována dvě slova. Nedílnou součástí byly také všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 88 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet, když poskytnutou částku úvěru se žalovaný zavázal splácet společně s úrokem ve výši 14, 20 % p.a. a sjednanými poplatky, a to formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou splátek, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni datum úvěr zesplatnila. Žalovaný tak nadále dluží 73 377,23 Kč na jistině, 900 Kč na poplatcích a smluvní pokutě a příslušenství představujícím sjednaný úrok a úrok z prodlení.

3. Aktivní věcnou legitimaci dovodila žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené se společností právnická osoba, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum.

4. K jednání soudu dne datum se žalobkyně po předchozí omluvě nedostavila, soud tedy v souladu s dikcí § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v její nepřítomnosti.

5. Žalovaný u jednání soudu uvedl, že se nezříká povinnosti k danému závazku, nicméně nedisponuje financemi k jeho úhradě. V době covidu se stal platebně neschopným, nesl vysoké náklady, a to zejména nájemné za nebytový prostor ve výši 25 000 Kč měsíčně, kdy provozuje podnikání v nákupním centru ve obec – anonymizováno obec, dále nesl náklady na bydlení v nájemním bytě v částce 14 000 Kč měsíčně. Jeho příjem z podnikání dosahoval 20- 30 000 Kč měsíčně, a to při měsíčním obratu cca 80 000 Kč. V době covidu však jeho příjem činil pouze cca 8 000 Kč měsíčně. Dluhy se snažil řešit domluvou splátek, ale jejich výše nebyla při dosahovaném příjmu únosná (8 800 Kč měsíčně).

6. U jednání soudu dne datum byly provedeny níže uvedené listinné důkazy, z nich byla učiněna soudem učiněna tato skutková zjištění:

7. Ze smlouvy o úvěru – anonymizována dvě slova ze dne datum bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 88 000 Kč, kterou se zavázal splácet společně se sjednanými poplatky a úrokem ve výši 14,20 % p.a. formou 84měsíčních splátek, při výši anuitní splátky 1 658,86 Kč, celková částka, která měla být uhrazena, pak odpovídala částce 140 081,29 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky, Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele a Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Součástí smlouvy byly rovněž předsmluvní informace, a to„ vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace“ a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahující shrnutí informací.

8. Z platební historie ke smlouvě číslo z výpisů z úvěrového účtu č. bankovní účet bylo zjištěno, že žalovaný v počátečním období splátky řádně hradil, když řádně zaplatil splátky splatné do září rok, později hradil splátky nepravidelně a částečně, když byl k úhradě splátky pravidelně upomínán, což bylo spojeno s poplatkem za upomínku v každém jednotlivém případě ve výši

600 Kč Poslední splátku uhradil dne datum.

9. Dopisem ze dne datum tak žalobkyně oznámila žalovanému, že poskytnutý úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala jej k uhrazení dlužné částky ve výši 79 697,66 Kč nejpozději do datum.

10. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (podací lístek ze dne datum – anonymizováno).

11. Výzvou ze dne datum byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 93 424,45 Kč, a to nejpozději do datum.

12. Listinou označenou jako„ Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ pro klienta, resp. žalovaného, bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě údajů poskytnutých v žádosti o příjmení příjmení, které dále ověřovali v interních a externích databázích a rejstřících a vypočetli disponibilní částku, kterou by měl mít žalovaný v době posuzování.

13. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval a dospěl k tomuto skutkovému závěru:

14. Dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dohodla, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 88 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky společně s úroky a poplatky vrátit ve formě měsíčních anuitních splátek. Žalovaný svému závazku nedostál. Předmětná pohledávky poté byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.

15. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně.

21. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne 2. 8. 2023, č.j. 15 C 169/2023-12, nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy k tomu, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného a na základě jakých konkrétních skutečností a důkazů učinila pozitivní závěr o této skutečnosti. Podáním ze dne 14. 9. 223 žalobkyně doplnila žalobní návrh tak, že zopakovala, jakým postupem úvěruschopnost zkoumala, a že tento postup považuje za dostatečný. Po poučení v souladu s dikcí § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. při jednání soudu dne datum, aby byla doplněná skutková tvrzení žalobkyně uvedením konkrétního způsobu zkoumání úvěruschopnosti, za současného doplnění příslušných důkazních návrhů, a to s poučením o následku neunesení povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, nebyla tvrzení v tomto směru žalobkyní nikterak doplněna, stejně jako nebyly činěny žádné doplňující důkazní návrhy.

22. V dané věci, i přes procesní poučení dle dikce § 118a odst. 1,3 o.s.ř., jak je uvedeno výše, žalobkyně nedoložila žádné podklady, na základě kterých úvěruschopnost žalovaného zkoumala, doložila pouze dokument označený jako„ Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“, který pouze obecně shrnuje, jakými mechanismy dochází ke zkoumání úvěruschopnosti, nicméně z daného dokumentu není zřejmé, jaké příjmy či výdaje byly žalovaným tvrzeny, či zda byly dané příjmy a výdaje ze strany žalovaného doloženy. Žalobkyně operuje s pojmem„ disponibilní částka“, nicméně blíže tuto částku nespecifikuje, stejně jako výpočet, jakým k ní měla dojít. Soud má tedy za to, že nebyly blíže zkoumány výdaje žalovaného, např. jaké konkrétní výdaje vynakládal na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (např. voda, elektřina, plyn), které lze snadno doložit, např. výpisem z účtu. Nebyly zkoumány ani další výdaje, jako např. jízdné, záliby, ošacení, poplatky za telefon, internet, platby pojistného. Za tímto účelem nebyl vyžádán ani např. výpis z běžného účtu žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně tak zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala. Dle názoru soudu tak právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu jako neplatnou v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to absolutně.

23. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.

24. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně sjednána úvěrová smlouva, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 88 000 Kč, což žalovaný nepopíral. Jelikož jak shora rozvedeno plnila právní předchůdkyně žalovanému bez právního důvodu, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z., které je žalovaný povinen vydat, a to ve výši nedoplatku jistiny odpovídající částce 73 377,23 Kč. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle

§ 1970 o.z., kdy počátek pro s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne datum, a to dnem datum, když žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění do datum (výrok I.)

25. Soud ve výroku I. stanovil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku ve splátkách, a to v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když plnění ve splátkách považuje soud za spravedlivé a stanovené splátky za zcela přiměřené možnostem žalovaného.

26. Co se týče zbylé části nároku představující poplatky a smluvní pokutu s úrokem z prodlení a sjednaný smluvní úrok ve výši 14,20 % p.a., v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, zamítnut.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný. Žalobkyně byla úspěšná ze 75,39 % a neúspěšná z 24,61 %, z čehož vyplývá, že jí je soudem přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 50,78 %, a to v celkové částce 12 502,64 Kč. Náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 972 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 16 400 Kč (4 x 4 100 Kč dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a g) a.t.), 4 x 300 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 13 písm. a) a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 291,89 Kč představující jednu třetinu (3 jednání u téhož soudu v daný den) z náhrady za 62 ujetých km v částce 475,66 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., dále pak náhrady DPH ve výši 21 %, tedy 3 757,30 Kč, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 24 621,19 Kč. Se zohledněním poměru úspěchu a neúspěchu ve věci pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 12 502,64 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

28. Pokud se týká nárokovaných úkonů – podání ze dne datum a vyjádření ze dne datum, pak tyto úkony považuje soud za neúčelné, proto za ně náhradu nákladů řízení nepřiznal. Pokud se týká prvního zmíněného úkonu – podání určené soudu, jež bylo soudu doručeno dne datum, musí soud konstatovat, že toto podání bylo učiněno na výzvu soudu ohledně objasnění okolností posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Soud má za to, že tyto skutečnosti měly být dostatečně tvrzeny a doloženy již v samotném žalobním návrhu, neb na nich rovněž závisel procesní úspěch žalobkyně ve věci.

29. Co se týče úkonu – vyjádření ze dne datum, pak soud uvádí, že opět byl učiněn k výzvě soudu, vyjádření se netýkalo věci samé, ale pouze procesního postupu soudu, proto má soud za to, že v souladu s § 11 odst. 3 a.t. nelze tento úkon podřadit pod žádný jiný ve výčtu § 11 a.t. uvedený.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.