OSUH 15 C 249/2023-225

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_004⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_008⟫ o určení dědiců,

I. Určuje se, že žalovaná Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, není dědicem po jméno FO, narozeném dne datum, zemřelém dne datum, naposledy bytem adresa, na základě závěti sepsané dne datum ve formě notářského zápisu tituly před jménem jméno FO, notáře v Uherském adresa, pod sp. zn. Anonymizováno

II. Řízení se zastavuje v části, pokud se žalobkyně a) a žalobce b) domáhají určení, že zůstavitelovými dědici podle § 1635 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je žalobkyně a) jako pozůstalá manželka zůstavitele, žalobce b) a žalovaná, jako pozůstalé děti zůstavitele.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci a), b), jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu-České republice, na účet Okresního soudu v Uherském Hradišti, číslo: č. účtu, VS: var. symbol náklady řízení ve výši částka, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu-České republice, na účet Okresního soudu v Uherském Hradišti, číslo: č. účtu, VS: var. symbol náklady řízení ve výši částka, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ku zdejšímu soudu dne datum se žalobci a) a b) domáhali určení, že žalovaná není závětním dědicem po jméno FO, narozeném dne datum, zemřelém dne datum, naposled bytem Adresa žalobce A, na základě zůstavitelovy závěti ze dne datum sepsané ve formě notářského zápisu pod sp. zn. Anonymizováno tituly před jménem jméno FO, notářem v adresa a dále určení, že zůstavitelovými dědici ze zákona jsou dle ustanovení § 1635 o. z. žalobkyně a), jako pozůstalá manželka a žalobce b) a žalovaná, jako pozůstalé děti zůstavitele.

2. Žalobu odůvodnili tvrzením, že Okresním soudem v Uherském Hradišti je pověřeným soudním komisařem jméno FO pod sp. zn. spisová značka vedeno pozůstalostní řízení, jehož účastníky jsou žalobkyně a), jako pozůstalá manželka a žalobce b) a žalovaná, jako zůstavitelovy děti. Zůstavitel zemřel se zanecháním závěti, která byla sepsána tituly před jménem jméno FO, notářem v Uherském Hradišti, dne datum formou notářského zápisu pod sp. zn. Anonymizováno. Žalobci mají závěť za neplatný právní úkon, neb byla zůstavitelem pořízena 39 dnů před jeho smrtí, kdy trpěl závažnou a trvalou duševní poruchou (syndromem demence středního stupně s nasedající amentně-delirantními stavy a alzheimerovskou demencí) vylučující jeho způsobilost relevantně právně jednat. Pro uvedené důvody nebyl zůstavitel způsobilý k pořízení závěti, neb pro závažnou a trvalou duševní poruchu tento již nebyl schopen relevantně právně jednat, když jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly v době pořízení závěti zásadně oslabené. Z popsaných důvodů vyslovili žalobci přesvědčení, že závěť je nutno považovat za zdánlivé právní jednání ve smyslu § 551 o.z. Protože v rámci pozůstalostního řízení vyvstal spor mezi jeho účastníky o platnost závěti, byli žalobci postupem dle § 170 z. ř. s. usnesením Okresního soudu ze dne datum, č.j. Anonymizováno, odkázáni k podání žaloby na určení, že žalovaná není dědicem ze závěti zůstavitele ze dne datum. Žalobci takto ve stanovené prekluzivní lhůtě 2 měsíců od právní moci uvedeného usnesení učinili. Existenci naléhavého právního zájmu dovodili ze samotné povahy žalobního nároku, když tento je dle žalobců dán již odkazem samotným, nadto plyne z dikce § 170 z. ř. s. Ve vztahu ke skutkovým okolnostem konstatovali, že zůstavitel byl dlouhodobě vážně nemocný, objektivně, prokazatelně a diagnosticky, dle nálezu CT vyšetření ze Anonymizováno mu byla diagnostikována alzeihemrovská demence v kombinaci s vaskulárními atroficko-degenerativními změnami. Uvedená duševní porucha činila zůstavitele neschopného činit zásadní majetkoprávní úkony, jak ve svém posudku uzavřel tituly před jménem jméno FO.

3. Žalovaná nárok žalobců neuznala, a to ani v části, zůstavitelem pořízenou závěť měla za platně učiněnou. Dle názoru žalované byl zůstavitel k datu sepisu závěti schopen relevantně právně jednat, závěť byla pořízena v přítomnosti dvou svědků ve formě veřejné listiny. Žalovaná měla zůstavitele za plně schopného k pořízení závěti, když tuto pořídil před svou smrtí ve snaze o vyrovnání dříve učiněných majetkových dispozic ve druhé rodinné větvi. Podotkla, že ve věci předložený znalecký posudek není relevantní, neb neobsahuje doložku § 127a) o.s.ř. a jeho zpracovatel je znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, se specializací psychiatrie a návykové nemoci, ač by měl být posudek zpracován znalcem v odvětví psychiatrie dospělých, gerontopsychiatrie. Žalovaná poukázala na nedobré vztahy v rodině a skutečnost, že datum byla zůstavitelem uzavřena darovací smlouva ve prospěch Jméno žalobce B narozeného datum, kterou žádný z rodinných příslušníků nezpochybnil. V čase blízkém úmrtí zůstavitele pak byly dle žalované zůstavitelem činěny jiné zásadní dispoziční úkony, proti kterým je žalovaná připravena brojit, pokud by se ukázalo, že ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele skutečně byly sníženy.

4. Pokud soud vyzval žalobce s poukazem na dikci § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. na doplnění tvrzení a důkazních návrhů ohledně existence naléhavého právního zájmu ve vztahu k požadovanému určení, …že zůstavitelovými dědici ze zákona jsou dle ustanovení § 1635 o. z. žalobkyně a), jako pozůstalá manželka a žalobce b) a žalovaná, jako pozůstalé děti zůstavitele, jako druhé části žalobního petitu, učinili žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně podáním s datem datum zpětvzetí žaloby, a to v rozsahu petitu žaloby dotčeného shora uvedenou výzvou. Žalovaná pak prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřila s částečným zpětvzetím žaloby souhlas a současně pak se domáhala přiznání náhrady nákladů řízení v části řízení dotčené zpětvzetím, když poukázala na procesní neúspěch žalující strany v předmětné části sporu.

5. Ve věci pak soud provedl rozsáhlé dokazování a z dílčích důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z Notářského zápisu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, má soud za prokázané, že uvedeného dne sepsal tituly před jménem jméno FO, notář v Uherském adresa, v nemocnici na adrese adresa, před svědky jméno FO, narozeným datum, bytem adresa a tituly před jménem jméno FO, narozenou datum, bytem adresa, závěť jméno FO, narozeného datum, bytem Adresa žalobce A, kterou jmenovaný pořizovatel závěti povolal za dědice svého spoluvlastnického podílu po vypořádání jeho společného jmění manželů na pozemku p.č. hodnota - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č.p. Anonymizováno, v katastrálním území adresa, včetně všech ostatních součástí a příslušenství, práv a povinností, svou dceru Jméno žalované, tj. žalovanou. Současně vyslovil přání, aby žalobce b) závěť zcela respektoval. Pro případ uplatnění práva na povinný díl přikázal, aby bylo započteno vše, co od něho žalobce b) za jeho život obdržel darem.

7. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne datum, znalce tituly před jménem jméno FO, při absenci doložky § 127a o.s.ř., provedeného jako důkaz listinou, vyplynulo, že posuzovaný jméno FO, pořizovatel sporné závěti, trpěl od Anonymizováno závažnou duševní poruchou organického spektra, a to syndromem demence středního stupně s nasedajícími amenentně – delirantními stavy. Dle závěru znalce se jednalo o smíšenou demenci, jejíž příčinou byla kombinace alzheimerovské demence v kombinaci s vaskulárními, ischemicko-degenerativními změnami. Obecně je důsledkem demence trvalý a zhoršující se kognitivní deficit, poruchy paměti, dezorientace. Typickým je dále zvýšená ovlivnitelnost a narušení schopnosti adekvátně identifikovat vlastní oprávněné zájmy a tyto hájit. Znalec v obecné rovině deklaroval trvalý charakter zjištěného duševního onemocnění a jeho progresi v čase a uzavřel, že posuzovaný nebyl z důvodu existence závažné a trvalé duševní poruchy ze soudně psychiatrického hlediska dne datum schopen platně činit tak závažné majetkoprávní jednání, jakým bylo pořízení předmětné závěti.

8. Z usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne datum, č.j. spisová značka, je zřejmé, že žalobci byli soudním komisařem dle § 170 z. ř. s. odkázáni k podání žaloby na určení, že žalovaná není dědicem ze závěti zůstavitele ze dne datum.

9. Z elektronické komunikace ze dne datum je zřejmý průběh komunikace žalované s adresátem e-mail ohledně zdravotnické dokumentace zůstavitele.

10. Z potvrzení ze dne datum vystaveného tituly před jménem jméno FO, lékařkou právnická osoba s poliklinikou jméno FO, s.r.o., soud zjistil, že uvedeného dne vystavila jmenovaná lékařka uvedeného nemocničního zařízení potvrzení o skutečnosti, že …zdravotní stav zůstavitele nevykazoval k datu vyhotovení zprávy žádná omezení, která by mohla ovlivnit jednání a schopnost rozhodování se zůstavitele.

11. Z propouštěcí zprávy právnická osoba. ze dne datum byl zjištěn průběh hospitalizace zůstavitele v označeném nemocničním zařízení v období 19.- datum, jeho zdravotní stav a diagnostika. Dříve zde byl hospitalizován od datum do datum, kdy byl léčen na Covid-19. Při zářijové hospitalizaci byl zůstavitel podroben testu MMSE s udaným výsledkem 21 bodů, odpovídající demenci středního stupně.

12. Propouštěcí zpráva právnická osoba s poliklinikou, Anonymizováno, jméno FO, dokládá průběh hospitalizace zůstavitele v daném zdravotnickém zařízení, a to až do datum, kdy zemřel. U zůstavitele bylo diagnostikováno onemocnění DCD při mozkové ateroskleróze, delirium nasedající na demenci. Průběžné fatální zhoršení zdravotního stavu, byl stanoven dohled kategorie 4. Uvedená kategorie dle tabulkového přehledu zdravotního stavu odpovídala stavu vysoké závislosti, tj. ležící pacient, krmený, inkontinentní. V lékařských záznamech tituly před jménem jméno FO, výňatku denních záznamů hospitalizace v období 10. 12. - 21. 12. jsou opakovaně zaznamenány stavy pouze částečné orientace a zmatenosti zůstavitele, užitá medikace.

13. Znaleckým posudkem č. Anonymizováno, ze dne datum, kdy úkolem soudem ustanoveného znalce tituly před jménem jméno FO bylo posouzení zdravotního stavu zůstavitele ke dni sepisu závěti, tj. datum, posouzení, zda posuzovaný trpěl duševní poruchou a pokud ano, pak jakou, zda byla u posuzovaného k uvedenému datu zachována rozumová a určovací schopnost, zda byl schopen samostatně a vědomě jednat, posoudit následky svého jednání a tato jednání ovládat a zda byl a mohl být schopen chápat smysl a význam pořízení závěti k datu datum. Znalec ve věci učinil jednoznačný závěr, že zůstavitel trpěl k datu datum duševní poruchou z organického spektra, smíšenou demencí až středně těžkého stupně s nasedající amenentně-delirantními stavy. Rozumová a určovací schopnost posuzovaného nebyla k datu pořízení závěti zachována, nebyl schopen samostatně a vědomě jednat, adekvátně posoudit následky svého jednání a toto jednání plně ovládat. Znalec učinil jednoznačný závěr o tom, že posuzovaný nebyl schopen chápat smysl a význam pořízení závěti k datu datum, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v důsledku kognitivní poruchy v kombinaci s polymorbidou, stařeckou křehkostí, imobilitou, vysokým věkem a dlouhodobou hospitalizací podstatně sníženy do míry, která vylučovala platné právní jednání. Pokud znalec hodnotil výsledky MMSE testu posuzovaného ze dne datum, kdy výsledek po správném přepočtu dle znalce činil 15 bodů ze 30, pak konstatoval, že ač byl proveden 3 měsíce před posuzovaným právním jednáním a jeho validita je limitována skutečností, že byl proveden v 1. den hospitalizace a nebyl opakován, a to ani v rozhodný den, nicméně vzhledem ke zjištěné diagnóze a medikaci, jakož i faktu, že kognitivní deficit posuzovaného byl již v době testování značný, důvodně založil předpoklad jeho dalšího snížení. Znalec se vyjádřil taktéž k rozporu mezi objektivizovaným kognitivním deficitem posuzovaného v dokumentaci a jeho subjektivním hodnocením ze strany svědků, kdy někteří z nich měli zůstavitele za schopného chápat obsah podepisované závěti. V daném směru znalec uzavřel, že osoby bez zdravotnického vzdělání nemusí být schopny adekvátně posoudit přítomnost kognitivního deficitu, a to zejména pokud pacient působí zdánlivě lucidně a je schopen odpovídat na jednoduché otázky. Uvedené skutečnosti pak dle znalce ovlivnily rozporuplnost svědeckých výpovědí. Při zpracování posudku disponoval znalec zdravotní dokumentací posuzovaného, již učinil součástí posudku.

14. V rámci výslechu pak znalec doplnil k posudkem zmíněnému neopakování testu MMSE, že test nelze mít za zcela zásadní, kdy se jedná pouze o test orientační a pro účely diagnostiky demence o nikoliv zdroj jediný. Za rozhodující měl znalec výsledky vyšetření CT mozku posuzovaného, které prokázalo mozkovou atrofii, tedy úbytek bílé mozkové hmoty. Uvedené zjištění ve spojení s dokumentovanými poruchami chování a nasazenou antipsychotickou léčbou měl znalec za určující pro stanovení závažnosti demence posuzovaného, když kolísání projevů posuzovaného bylo dle znalce za zcela odpovídající zjištěnému stavu. Znalec připustil možnost občasných lucidních projevů chování posuzovaného, které mohlo vyvolat dojem zlepšení stavu, nicméně vždy byl zřejmý deficit kognitivních funkcí. Znalec uzavřel, že posuzovaný nebyl schopen právního jednání, a to ani v lucidních okamžicích. Poškození mozku měl znalec za definitivní a trvalé.

15. Žalobkyně a) vypověděla, že zůstavitel, který byl jejím manželem, nebyl v Anonymizováno schopen ´přílišné komunikace´, odpovídal jednoslovně, při pravidelných návštěvách v nemocnici ji poznával, otázku pořízení jeho poslední vůle neřešili. Rodinné vztahy mezi žalovanou a zůstavitelem měla za nedobré již od raného věku dcery.

16. Žalobce b) v podstatné části účastnické výpovědi uvedl, že zdravotní stav zůstavitele se postupem doby zhoršoval, byl popletený. Od Anonymizováno, kdy zůstavitel upadl a musel být hospitalizován, se postupně zhoršoval, jeho hospitalizace vedla k upoutání na lůžko. Od Anonymizováno pak zůstavitel přestával žalobce b), který je jeho synem, poznávat. Žalobce b) vyloučil, že by byl přítomen rozhovoru zůstavitele a žalované o dispozici rodinným majetkem, ač připustil, že žalovaná v domě rodičů po dobu 34 let bydlela. Rodičům vypomáhal převážně žalobce b), vztah se žalovanou označil za špatný, stejně jako vztah žalované a žalobkyně a). Žalovaná se nijak nepodílela na údržbě domu, kde s rodiči a svou rodinou bydlela. Žalobce b) dále uvedl, že se o existenci závěti dozvěděl teprve v rámci pozůstalostního řízení, a to přes skutečnost, že otce v nemocnici téměř každodenně navštěvoval. Žalobce nedokázal přesně zodpovědět dotaz, zda otec rozpoznával osoby, které jej navštěvovaly, stalo se, že návštěvu označil jako „baby“, nepoznal vnuka jméno FO, syna žalobce b), toho ale v závěru života nevídal pravidelně.

17. Žalovaná vypověděla, že matka, tedy žalobkyně a) nikdy nesouhlasila s tím, aby jí byl rodný dům darován, otec, tedy zůstavitel, však byl jiného názoru. Opakovaně před žalovanou uváděl přání spravedlivého rozdělení majetku, za spravedlivé pokládala žalovaná, aby obdržela rodný dům a související pozemky za situace, když bratr, tedy žalobce b), získal darem stavební místo a pozemky. Dle názoru žalované byl zůstavitel přes hospitalizaci v období Anonymizováno orientovaný, chápal důsledky pořízení závěti. Dceru žalované i její děti, stejně jako vnučky, při návštěvách poznával. Žalovaná uvedla, že zdravotní stav otce se změnil v důsledku onemocnění Covidem-19 v Anonymizováno, byl hospitalizován, měl oboustranný zápal plic a po jeho návratu se o něj žalovaná starala, uklízela celý dům, jako rodina nesli ¾ nákladů bydlení v domě. Bratr pracoval v Praze, u rodičů jej vídala příležitostně. Podotkla, že před pořízením závěti vyžádal tituly před jménem jméno FO od ošetřující lékařky zůstavitele potvrzení o jeho zdravotním stavu.

18. jméno FO, v rámci svědecké výpovědi uvedl, že byl jako notář účasten sepisu závěti zůstavitele. Sepisu úkonu byli přítomni 2 svědci, na pokoji byl další pacient. Zůstavitel byl na první pohled nikoli zdravým člověkem, odpovídal úsečně, byl mu vysvětlen důsledek pořízení závěti velmi jednoduše a laicky. S ošetřujícím lékařem notář nehovořil, učinil vlastní laický pozitivní závěr o schopnosti a vůli zůstavitele pořídit závěť. Na místě samém strávil cca 1 hodinu, k jednomu ze svědků měl zůstavitel přátelský vztah, poznával přítomné osoby.

19. Svědek jméno FO vypověděl, že zůstavitele dobře znal, o jeho majetkových poměrech se nebavili, nicméně věděl, že po návratu z hospitalizace po covidu se jeho rodinná situace změnila, manželka jej nechtěla pustit domů. O rodinném uspořádání zůstavitele mu blíže nebylo ničeho známo, k dětem měl dle názoru svědka dobrý vztah. Na přání zůstavitele přivedl v den pořízení závěti do nemocnice kněze. Dle názoru svědka bezprostředně před pořízením závěti byl zůstavitel schopen běžné komunikace, nekoktal, nezadrhával se. Před svědkem měl v minulosti vyslovit záměr pořídit závět, konkrétní záměr však svědek neznal.

20. Svědkyně tituly před jménem jméno FO, účastna pořízení závěti jako svědkyně, vypověděla, že stav zůstavitele měla za dobrý, očekávala jeho propuštění do domácí péče, zůstavitele měla za schopného závěť nejméně vlastnoručně podepsat, pročež ji allografní pořízení závěti překvapilo. V době pořízení závěti byli v nemocničním pokoji 2 svědci, tj. tituly před jménem jméno FO a p. jméno FO, notář a žalovaná. Zůstavitel svědkyni při setkání poznal, stejně jako žalovanou, již oslovoval jako „Leničku“, opakoval, že chce, aby to bylo spravedlivé, aby Lenička také něco dostala. Chápal, co činí.

21. Svědek jméno FO, manžel žalované, popsal problematické soužití v domě rodičů manželky, hádkami narušené vztahy zůstavitele a žalobkyně a). Zmínil, že žalované bylo opakovaně přislíbeno darování domu, jednalo se však spíše o proklamace. Pokud v minulosti došlo k darování stavebního pozemku synovi žalobce b), měl zůstavitel zpochybňovat vědomost o obsahu daného právního úkonu, který připravila pro žalobkyni a) její známá tituly před jménem jméno FO. Zdravotní stav zůstavitele se dle svědka zhoršil v Anonymizováno, přechodně došlo ke zlepšení, ze strany žalované mu bylo zajištěno místo v domě s pečovatelskou službou, s čímž však žalobci nesouhlasili, zajistili mu polohovatelnou postel, přesto ze zdravotních důvodů k návratu zůstavitele do místa společného bydliště nedošlo. Svědek vyslovil přesvědčení, že byl zůstavitel v průběhu života manipulován svojí manželkou, tj. žalobkyní a), k pořízení závěti na sklonku života zůstavitele došlo právě ze zmíněných důvodů. Zůstavitel před svědkem opakovaně zmínil potřebu spravedlivého uspořádání majetkových vztahů. V přítomnosti svědka byl zůstavitel orientovaný, choval se adekvátně věku, poznával svědka i jeho děti.

22. Svědek jméno FO, syn žalované, vypověděl, že před ním zůstavitel opakovaně projevoval záměr spravedlivého uspořádání rodinných majetkových vztahů mezi obě své děti. Pokud jej svědek navštívil v době hospitalizace, zůstavitel jej poznával, dle názoru svědka měl obavy ze své ženy, která mu zdůrazňovala, že nic není jeho, hrozila mu, že mu neuvaří, nedá najíst atp. Mezi prarodiči byly dlouhodobě neshody, také k matce svědka, tj. žalované, se měla žalobkyně a) chovat, jako „ke kusu hadru“. Rodiče svědka z domu prarodičů neodešli kvůli zůstaviteli, vztahy se neustále zhoršovaly, až vyústily k ukončení společného soužití. Dle názoru svědka byl zůstavitel orientován časem i prostorem, žalovaná se o něho zajímala, pravidelně jej navštěvovala, znala jeho zdravotní stav od ošetřujících lékařů.

23. Svědek Jméno žalobce B, syn žalobce b), vypověděl, že zůstavitel nebyl ve stavu, aby mohl závěť pořídit. Svědku bylo známo pouze tolik, že k sepisu závěti došlo v průběhu hospitalizace zůstavitele na nemocničním oddělení LDN. Na uvedeném oddělení navštívil svědek zůstavitele asi v 5 případech, odhadl, že již ve druhé polovině Anonymizováno jej zůstavitel nepoznal, musel se mu připomenout, působil unavený. Pokud jej v Anonymizováno v nemocnici holil, poptával zůstavitel u žalobkyně a) peníze na holiče, tedy svědka vůbec nepoznal, komunikace postupně vázla. Majetkové vztahy se zůstavitelem v době jeho hospitalizace svědek neřešil, vztahy prarodičů označil jako „na houpačce“, za velmi špatný pak označil vtah žalobkyně a) a žalované, která v jeho přítomnosti žalobkyni a) okřikla, ať „drží hubu“. Od prarodičů získal svědek darem zahradu za jejich domem, v době podpisu tohoto úkonu byl zůstavitel dle svědka čilý, udržoval sociální kontakty, chodil plavat. Před samotným darováním se svědek o zahradu prarodičů dlouhodobě a pravidelně staral.

24. Svědek jméno FO, v podstatném ve své výpovědi uvedl, že zůstavitele znal jako svého farníka z pravidelné účasti na bohoslužbách. Zůstavitele viděl naposledy datum, ten jej ihned po vstupu do pokoje poznal, svědek udělil zůstaviteli svátost zpovědi, pomodlil se s ním. Ostatní osoby byly po tuto dobu z pokoje vykázány. Svědkovi se jevil být zůstavitel orientovaný, v rámci udělené svátosti odpovídal na kladené dotazy správně, obvyklým způsobem, správně jej oslovoval. Chápal, kdo je, že bude oddávat vnuka zůstavitele. O udělení svátosti byl svědek požádán manželi jméno FO, s nimi byl také přivezen žalovanou a jejím manželem do nemocnice, dle svědka se nejednalo o nic neobvyklého. V kontextu s právě probíhající tříkrálovou sbírkou zůstavitel zmínil potřebu vlastního spravedlivého uspořádání majetku. Míru skutečné orientace zůstavitele časem a prostorem svědek nijak neověřoval, poukázal na povinnost mlčenlivosti a skutečnost, že není oprávněn vyjevit obsah zpovědního tajemství.

25. Svědek jméno FO, syn žalobce b), vypověděl, že v průběhu roku Anonymizováno vídal zůstavitele 1x měsíčně v rámci návštěv prarodičů, příležitostně pak při obvyklých rodinných oslavách. K poslednímu kontaktu došlo mezi Anonymizováno v nemocnici, kde zůstavitel trávil poslední půlrok života. Svědek popsal, že při návštěvě v Anonymizováno jej zůstavitel nejprve nepoznal, při hovoru tzv. ztrácel nit, návštěvu vnímal spíše jako zůstavitelovo trápení. Při návštěvě v Anonymizováno pak již komunikoval omezeně, svědka nepoznal a jeho zdravotní stav se po všech stránkách zhoršoval. Svědek byl informován o potřebě zůstavitele po spravedlivém uspořádání majetkových vztahů, což znamenalo rozdělení majetku mezi žalobce b) a žalovanou, která měla v případě získání domu žalobce b) tzv. vyplatit, takové rozdělení majetku uváděl zůstavitel v době před jeho hospitalizacemi. Procenty vyjádřil svědek schopnost zůstavitele komunikovat od 70 % v Anonymizováno na 20 % v Anonymizováno, kdy neudržel myšlenku, nepoznával návštěvy, ztrácel orientaci.

26. Svědkyně tituly před jménem jméno FO, dcera žalované, v podstatném vypověděla, že naposled viděla zůstavitele datum, přítomné poznával, vtipkoval, návštěva se odehrála v přítomnosti žalované a starší dcery svědkyně. Chování zůstavitele měla za obvyklé, vídala jej při návštěvách v intervalu 14 dnů, a to mezi Anonymizováno. Po fyzické stránce dle svědkyně zůstavitel nepůsobil dobře, a to od pádu v Anonymizováno oddělení LDN v jméno FO. Dle svědkyně byl zůstavitel orientován místem i časem, návštěvy poznával. Zůstavitele měla svědkyně za spojovací rodinný článek, žalobkyně a) pak dle jejího názoru působila opačně, vyvolávala konflikty, kterým byla při společném soužití svědkyně přítomna. Přes negativní projevy chování žalobkyně a) vůči zůstaviteli, tento zejména pro své křesťanské založení v manželství setrval. V minulosti se zůstavitel léčil ze závislosti na alkoholu, také on se nechal žalobkyní a) vyprovokovat, častěji se jí ale vyhnul. Před svědkyní měli prarodiče opakovaně hovořit o záměru darovat rodinný dům právě žalované.

27. Svědek tituly před jménem jméno FO, manžel dcery žalované, vypověděl, že naposled viděl zůstavitele v lednu 2023, jeho stav označil za odpovídající umístění na oddělení LDN, nicméně příchozí poznával, slovy, že svědek „vypadá dobře“, čímž narážel na svědkovu tělesnou konstituci, komunikoval v jednoduchých větách. Z doby před zhoršením zůstavitelova stavu byl svědek přítomen prohlášením zůstavitele o záměru spravedlivého uspořádání majetkových vztahů, nemovitost měla připadnout žalované. Vztahy v rodině označil svědek za konfliktní, žalovaná byla v době jeho přítomnosti žalobkyní a) vulgárně vyzývána k opuštění domu. O pořízení závěti se svědek dozvěděl až po úmrtí zůstavitele, při návštěvách u tohoto nepozoroval zásadní výkyvy chování, nicméně neznal jeho medikaci, ani její případný vliv na zůstavitele v době hospitalizace. Nezjišťoval, zda je zůstavitel skutečně orientován místem a časem.

28. Svědkyně jméno FO, manželka žalobce b), v podstatném vypověděla, že zůstavitel byl dle její zkušenosti dezorientován již v Anonymizováno, nicméně jeho stav se zhoršil po hospitalizaci v Anonymizováno a pádu na oddělení LDN v Anonymizováno, který zvrátil rozhodnutí rodiny zajistit mu domácí péči. Tyto informace měla svědkyně zprostředkovány manželem. Osobně navštívila svědkyně zůstavitele v době jeho hospitalizace v jediném případě, neb měla vlastní zdravotní potíže. Při návštěvě působil zůstavitel zmateně, příchozí nepoznával, nemohl plynule mluvit a zadrhával se a spíše, než mluvil, poslouchal. Dle svědkyně bylo dlouhodobým záměrem zůstavitele vyřešit majetkové vztahy v rodině, kdy dům měl být přepsán žalované proti její povinnosti vyplatit žalobce b).

29. Svědek tituly před jménem jméno FO, syn žalobce b), vypověděl, že pracuje jako lékař na oddělení chirurgie v právnická osoba. Zůstavitele před jeho hospitalizací navštěvoval 1x za 2 měsíce, při jeho hospitalizaci na chirurgii v nemocnici v adresa vídal zůstavitele každodenně. Zdravotní stav zůstavitele se zhoršoval, v Anonymizováno již svědka nepoznával, vzhledem k diagnóze nebylo možno očekávat zlepšení zůstavitelova zdravotního stavu, dle svědka nebyl schopen činit žádné majetkové dispozice. Hovor musel být veden na jednoduchá témata a v jednoduchých větách. Svědek vyloučil orientaci zůstavitele místem a časem již v době hospitalizace, další vývoj stavu měl zprostředkován především žalobcem b).

30. Svědkyně tituly před jménem jméno FO, primářka LNP právnická osoba s poliklinikou jméno FO, v podstatné části výpovědi uvedla, že si vybavuje podobu posuzovaného, nikoli však dobu a délku jeho hospitalizace, ani okolnosti úmrtí. Za neběžné označila realizaci právních úkonů, typu darovací smlouvy či závěti, na oddělení. Uvedla, že není oprávněna k posouzení způsobilosti pacienta k právním úkonům. Pokud soud předložil svědkyni potvrzení pod bodem 10 odůvodnění, uznala podpis zde umístěný za vlastní, ničeho bližšího k okolnostem a důvodům vystavení potvrzení nedoplnila, nicméně konstatovala, že by si netroufala podat vyjádření ke zdravotnímu stavu pacienta v souvislosti se zamýšlenou dispozicí jeho majetkem.

31. Účastníci netrvali na provedení dokazování čtením spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. spisová značka, úplné zdravotnické dokumentace zůstavitele, ani zpracování znaleckého posudku pro účely posouzení způsobilosti zůstavitele k pořizování právních úkonů k datu datum.

32. Protože měl soud ve věci provedenými důkazy skutkový stav za dostatečně zjištěný pro rozhodnutí ve věci, další, účastníky navržené důkazy, již s ohledem na uvedené a zásadu procesní ekonomie, neprováděl.

33. Na základě provedeného dokazování pak učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobci a), b) - manželka a syn zůstavitele, byli názoru, že zdravotní stav zůstavitele byl před jeho smrtí, a to již nejméně od Anonymizováno, natolik vážný, že nemohl být schopen chápat význam a smysl svého jednání. Dle přesvědčení žalobců nebyl zůstavitel schopen své jednání ovládat, kdy sepis závěti byl dle jejich názoru výlučně důsledkem jednostranné iniciativy žalované, která takto reagovala na špatné rodinné vztahy. Ač získání domu žalovanou bylo v rodině tradováno, mělo být vázáno na platební povinnost žalované vůči žalobci b), jako druhého z dětí zůstavitele. Zůstavitel pořídil závěť v nemocnici dne datum, byla sepsána formou notářského zápisu v přítomnosti dvou svědků; krátce nato, dne datum, zemřel. Pokud byl zůstavitel v době hospitalizace vyšetřován, byla u něj zjištěna mozková atrofie, jednalo se o pacienta kategorie 4, tedy ležícího, krmeného a inkontinentního, přičemž tento stav byl v jeho zdravotní dokumentaci zaznamenán nejméně od poloviny Anonymizováno. Dne datum je ve zdravotní dokumentaci uvedeno zhoršení stavu, pacient byl pasivní, jeho stav osciloval mezi částečnou orientací a zmateností.

34. Po právní stránce soud věc hodnotil dle následujících zákonných ustanovení:

35. Podle § 567 o.z. veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.

36. Podle § 568 odst. 1) o.z., je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. Dle odst. 2) zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon.

37. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

38. Podle § 581o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše.

39. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

40. Na základě skutečností výše uvedených, v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla učiněna po právu.

41. V dané právní věci učinili žalobci dle odkazu uděleného jim ve smyslu § 1672 o.z. ve spojení s dikcí § 170 z.ř.s. usnesením procesního soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, ve věci pozůstalosti jméno FO, narozeného datum, zemřelého dne datum, v zachovalé dvouměsíční lhůtě, jejíž konec připadl na den datum, toto žalobní podání. Takto byli žalobci odkázáni na zahájení sporného civilního řízení s odůvodněním, že jako zákonní dědici zůstavitele (pozůstalý syna a manželka) namítli nezpůsobilost pořizovatele závěti tuto pořídit, pozůstalá dcera, coby závětní dědic, na platnosti závěti trvala.

42. Důvodem namítané neplatnosti závěti ze strany žalobců bylo tvrzení, že zůstavitel trpěl v době pořízení závěti závažnou a trvalou duševní poruchou vylučující jeho způsobilost relevantně právně jednat. Posuzované právní jednání bylo učiněno 39 dnů před smrtí, kdy byla dle žalobců zásadním způsobem dotčena svéprávnost zůstavitele, pročež měli závěť za neplatný právní úkon.

43. Duševní porucha činící osobu neschopnou právně jednat může být dle komentářové literatury (Občanský zákoník, 2. vydání/3. aktualizace, 2024): V. Beran) trvalého nebo přechodného rázu. Rozhodující je, zda jednající trpěl duševní poruchou v okamžiku jím učiněného právního jednání. Dle druhé věty § 581 o.z. se postupuje v případě, že jde o právní jednání, ve vztahu, k němuž by jinak, nebýt duševní poruchy, byla osoba způsobilá. Existence duševní poruchy v okamžiku právního jednání a její vliv na neschopnost právně jednat musí být bezpečně zjištěna, což vyžaduje znalecké posouzení (NS 30 Cdo 850/2013). Je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačný skutkový závěr (NS 30 Cdo 718/2013). Jednoznačný skutkový závěr o existenci duševní poruchy je namístě nejen tehdy, pokud je prokázána s naprostou jistotou, ale i tehdy, pokud je dána vysoká míra pravděpodobnosti o její existenci (NS 30 Cdo 821/2015). Existenci duševní poruchy je povinen prokázat ten, kdo se neplatnosti právního jednání dovolává. Jednání osoby, ke kterému není způsobilá, i jednání osoby v duševní poruše, která ji činí neschopnou jednat, je absolutně neplatné (§ 588) pro rozpor s veřejným pořádkem.

44. V dané právní věci tak bylo podmínkou úspěšnosti žaloby učinění jednoznačného závěru v otázce tvrzené existence duševní poruchy zůstavitele v době pořízení závěti.

45. Situace v posuzované právní věci byla obtížnou vzhledem k faktu, že byl posuzován duševní stav osoby již zemřelé, kdy nebylo lze poměřovat učiněná skutková zjištění plynoucí z provedeného dokazování vyšetřeními posuzovaného v reálném čase. V daném kontextu na věc přiléhavě dopadají závěry již odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 821/2015, které se zabývá otázkou tzv. důkazního standardu při prokazování (ne)platnosti právních úkonů (právního jednání) osob jednajících v duševní poruše, kdy dle zde zdůrazňovaných a již ustálených závěrů NS nelze mechanicky přejímat odborné závěry znalců obsažených v jimi zpracovaných posudcích, nýbrž je třeba posudky hodnotit také ve spojitosti s dalšími důkazními prostředky. (Obdobně viz také usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2674/2018).

46. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování, kdy vyslechl účastníky řízení a svědky označené shora pod body 18 až 30 odůvodnění, které měl ve spojení s provedenými listinnými důkazy, zejména dostupnou zdravotní dokumentací posuzovaného a návazně zpracovaným znaleckým posudkem za dostatečný podklad pro rozhodnutí věci.

47. Co se dílčích svědeckých výpovědí týká, zde lze konstatovat, že se výpovědi svědků rozchází v náhledu na duševní stav zůstavitele, kdy však společnou linkou všech výpovědí je tvrzení o postupném zhoršování zdraví zůstavitele, a to zejména jeho zdraví fyzického.

48. Pokud byli ve věci slyšeni svědci účastni sepisu závěti, tj. jméno FO a tituly před jménem jméno FO, tito měli zůstavitele za schopného pořízení závěti, posledně jmenovaná zmínila potřebu zůstavitele „spravedlivě“ vypořádat své děti, zůstavitel měl chtít, aby „…Lenička (žalovaná) něco dostala... „. Svědek tituly před jménem jméno FO, účasten posuzovaného právního úkonu, jako notář, označil zůstavitele za nikoli zdravého, úsečně odpovídajícího, nicméně chápajícího význam daného úkonu, a to přes skutečnost, že jeho aktuální zdravotní stav bezprostředně před sepisem závěti osobně s odborným lékařem nekonzultoval. Mezi „s účastníky rodinně nespřízněné“ svědky lze dále zařadit pátera jméno FO, který zůstavitele v nemocnici navštívil z pozice jeho duchovního, když mu přišel udělit svátost zpovědi. Pokud má být hodnocena výpověď tohoto svědka, pak nutno akcentovat, že se nejednalo o zdvořilostní návštěvu, nýbrž vyžádanou, připravenou, v minulosti mnohokrát opakovanou svátost, při které svědek nepochybně odpovídal naučeným způsobem dle zažitých letitých zvyklostí (zde viz pravidelné návštěvy zůstavitele na bohoslužbách). Pokud byla slyšena tituly před jménem jméno FO, primářka oddělení LDN, na kterém byl zůstavitel hospitalizován a kde došlo také k jeho úmrtí, tato ničeho k okolnostem hospitalizace a zdravotnímu stavu zůstavitele neuvedla. Svou výpovědí však výrazně znevěrohodnila jiný důkaz ve věci provedený, a sice potvrzení ze dne datum, tj. den pořízení závěti, o vyloučení existence zdravotních omezení zůstavitele, která by mohla mít vliv na jednání a schopnost rozhodování zůstavitele, které dle své výpovědi vystavila, nejméně uznala podpis na potvrzení za vlastní, nicméně uvedla, že vystavení takového potvrzení zcela vybočovalo ze zavedené a svědkyní tvrzené praxe oddělení a kompetence svědkyně samotné. Zbylé výpovědi jsou výpověďmi blízkých příbuzných účastníků, které lze tendenčně rozdělit do dvou skupin, a to jednak výpovědi osob z okruhu žalobce b), potažmo žalobkyně a), tj. Jméno žalobce B ml., jméno FO, jméno FO a tituly před jménem jméno FO, vedle výpovědí svědků z okruhu žalované, tj. jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO. Při zachování uvedeného pomyslného dělení pak je svědkům žalobců společné uvedení zmatenosti zůstavitele, a to i časově výrazně předcházející datu pořízení závěti (zde viz jméno FO), nepoznávání příchozích osob, obtížná komunikace i orientace, která koresponduje se záznamem ve zdravotnické dokumentaci (viz bod 12 odůvodnění), tj. popis pouze částečné orientace a zmatenosti pacienta. Naproti tomu svědci z okruhu žalované shodně popisují zůstavitele jako plně či převážně orientovaného, nejméně běžné komunikace zcela schopného, plně si uvědomujícího místo, osoby, čas i děj. adresa svědkům, zejména s účastníky spřízněným, pak je společné tvrzení o špatných rodinných vztazích, nesnášenlivostí mezi žalobkyní a) a žalovanou, jakož i mezi zůstavitelem a jeho manželkou, tj. žalobkyní a). Záměr převodu domu na žalovanou zůstavitelem byl v širší rodině všeobecně znám, dle části svědků však měl být provázán s tzv. vyplacením žalobce b) žalovanou. (zde viz výpověď Jméno žalobce B ml., jméno FO, jméno FO či tituly před jménem jméno FO).

49. Pokud byl ve věci zpracován posudek soudem ustanoveným znalcem tituly před jménem jméno FO, tento dospěl na základě provedeného šetření k jednoznačnému závěru, že zůstavitel trpěl k datu datum duševní poruchou. Znalec konstatoval, že rozumová a určovací schopnost posuzovaného nebyla k datu pořízení závěti zachována, zůstavitel tedy nebyl schopen samostatně a vědomě jednat, adekvátně posoudit následky svého jednání a toto jednání plně ovládat. Na základě uvedeného znalec uzavřel, že posuzovaný nebyl schopen chápat smysl a význam pořízení závěti k datu datum, neb jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v důsledku kognitivní poruchy v kombinaci s polymorbidou, stařeckou křehkostí, imobilitou, vysokým věkem a dlouhodobou hospitalizací podstatně sníženy do míry, která vylučovala platné právní jednání. Tyto závěry podpořil také v rámci osobního slyšení, kdy za zcela zásadní prohlásil nález vyšetření CT mozku posuzovaného, které prokázalo mozkovou atrofii, tj. úbytek bílé hmoty mozkové, coby nevratný děj. Znalec zdůraznil, že uvedené zjištění ve spojení s dokumentovanými poruchami chování a nasazenou antipsychotickou léčbou měl za určující pro stanovení závažnosti demence posuzovaného. Znalec objasnil, že kolísání projevů posuzovaného dokladované výpověďmi slyšených svědků, tedy otázka konkrétních projevů zůstavitele v blízké časové návaznosti při osobních návštěvách různých osob (svědků), tzv. lucidní okamžiky, byly dle znalce zcela odpovídající zjištěnému stavu. Přestože znalec připustil možnost takových občasných lucidních projevů chování posuzovaného, které mohlo vyvolat dojem zlepšení stavu, pokládal za zcela zásadní zjištěný nevratný deficit kognitivních funkcí zůstavitele s důsledky popsanými shora.

50. Na základě výsledků provedeného dokazování a jejich podrobného hodnocení má soud za to, že zůstavitelem učiněné právní jednání, tj. pořízení allografní závěti dne datum, je neplatným právním jednáním, neb bylo učiněno osobou jednající v duševní poruše ve smyslu dikce shora citovaného ustanovení § 581, věta druhá, o.z. Takové jednání je jednáním absolutně neplatným pro rozpor s veřejným pořádkem a zcela bez vlivu na uvedený závěr soudu je skutečnost, zda osoba, vůči níž bylo takto jednáno, potažmo osoby na pořízení závěti zúčastněné, nezpůsobilost zůstavitele k pořízení závěti rozeznaly či nikoliv. Ve věci tedy byla vyvrácena domněnka „pravosti a správnosti“ posuzované veřejné listiny, jinými slovy žalobci unesli své důkazní břemeno v dané právní věci, když ve věci bylo prokázáno, že zůstavitel jednal v duševní poruše. (Otázkou rozložení důkazního břemene se podrobně zabývá Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021).

51. Proto soud rozhodl, jak shora ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle 142 odst. 1 o.s. ř. ve spojení se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.05.2016, sp. zn. 33 Cdo 4702/2015, kdy při objektivní kumulaci nároků bylo třeba posoudit míru procesního úspěchu toho kterého z účastníků v rámci každého jednoho řízení, a tyto závěry promítnout do nákladového výroku. Je skutečností, že žalobci zcela uspěli ve věci určení, že žalovaná není závětní dědičkou na základě posuzované závěti, nicméně naopak zcela procesně neúspěšnými byli ve věci určení, že zůstavitelovými dědici ze zákona jsou dle ustanovení § 1635 o. z. žalobkyně a), jako pozůstalá manželka a žalobce b) a žalovaná, jako pozůstalé děti zůstavitele, kdy v této části řízení by právo na náhradu nákladů dle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. svědčilo žalované, neb žalobci vzali podanou žalobu v této části zpět. Vzhledem k uvedenému, kdy v řízení je při objektivní kumulaci nároků nutno vydat jediný nákladový výrok a posuzováno úvahou rozvedenou shora, byla každá ze stran sporu úspěšná v rozsahu 50 % a stejnou měrou současně neúspěšná, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

53. Výroky IV a V tohoto rozsudku soud rozhodl o povinnosti účastníků řízení nahradit státu, České republice, náklady řízení v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobci a), b) (mezi sebou ve vzájemném poměru společně a nerozdílně) a žalovaná pak jsou povinni zaplatit státu náklady, které sestávají ze zaplaceného znalečného za zpracovaný znalecký posudek v částce částka a znalečného za účast znalce na jednání soudu ve výši částka, tj. celkem částka, a to každá strana sporu v rozsahu ½ těchto nákladů, tj. částka. Protože však žalovaná již na stanovené a zúčtované záloze uhradila částka, odpovídá její platební povinnost částce částka. Proto soud rozhodl, jak ve výrocích IV a V tohoto rozsudku uvedeno.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti, ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce.