OSUL 70 C 127/2021-50
- Court:
- Okresní soud v Ústí nad Labem
- Case number:
- 70 C 127/2021-50
- Decision date:
- 7 Mar 2022
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSUL:2022:70.C.127.2021.4
- Text language:
- cs
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Brachovou, LL.M. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 57 201 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč spolu s: ⟪LB:lb_001⟫ -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 704,10 Kč od 7. 10 2016 do 31. 8. 2020; ⟪LB:lb_002⟫ -) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení; a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 7 201 Kč spolu s: ⟪LB:lb_001⟫ -) kapitalizovaným úrokem ve výši 74 934,37 Kč; ⟪LB:lb_002⟫ -) úrokem 34,57 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení; ⟪LB:lb_003⟫ -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 273,08 Kč od 7. 10 2016 do 31. 8. 2020; ⟪LB:lb_004⟫ -) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 201 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení; zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 9. 2020 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 57 201 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 4. 2016 spolu žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Předpokládaná výše měsíční splátky byla ve výši 1 9530 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované zkoumala zejména na základě informací získaných od žalované, když tyto informace byly dále ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované, když zkoumala zejména příjmovou a výdajovou stránku u žalované. Později žalobkyně doplnila, že pokud jde o příjmovou stránku, zohlednila ve svých výpočtech jednak čistý příjem žalované ve výši 13 000 Kč. Pokud jde o výdajovou stránku, zohlednila žalobkyně ve svých výpočtech životní minimum ve výši 2 400 Kč na jednoho dospělého a výdaje na bydlení ve výši 5 897 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že provedla lustraci žalované v databázích SOLUS, NRKI, CEE a ISIR.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o m úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že tato měla být uzavřena dne 18. 4. 2016 prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na účet č. bankovní účet úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 968 Kč Součástí smlouvy jsou i údaje o žalované, a to že bydlí v podnájmu, je svobodná, má střední vzdělání, je zaměstnána u anonymizována čtyři slova s čistým měsíčním příjmem ve výši 13 000 Kč.
4. Z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil bližší úpravu práv a povinností účastníků smlouvy.
5. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 22. 9. 2016, vč. podacího archu soud zjistil, že jí mělo dojít k zesplatnění celého zbytku úvěru žalované ve výši 63 989,85 Kč a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 14 dnů od sepisu výzvy.
6. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 5. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to do sedmi dnů.
7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná čerpala od žalobkyně finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, a to převodem na účet. Na svůj dluh žalovaná neuhradila ničeho.
8. Z potvrzení o provedené tuzemské platbě ze dne 28. 8. 2020 soud zjistil, že dne 20. 4. 2016 žalobkyně zaslala a účet č. bankovní účet částku ve výši 50 000 Kč.
9. Z dokumentu dohledání informací o činnosti klienta soud zjistil průběh uzavírání úvěrové smlouvy prostředky dálkové komunikace.
10. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalované v měsíci březnu 2016 bylo odmítnuto pět žádostí na poskytnutí úvěru.
11. Z potvrzení o lustraci v databázi SOLUS ze dne 28. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná provedl lustraci žalované v předmětné databázi a nebyl nalezen žádný závazek po splatnosti.
12. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že tento má číslo jeho držitelem byla žalovaná.
13. Z kopie průkazu zdravotního pojištění soud zjistil, že tento má číslo jeho držitelem byla žalovaná.
14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ z. s. ú.“).
15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
21. Ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Evropského soudního dvora (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Evropského soudního dvora a ve shodě s ním dospívá k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.
22. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 9 odst. 1 z. s. ú.
23. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by žalovaná doložila výši svých tvrzených příjmů a výdajů. Na základě takto ničím nepodložených údajů (kterým údaje uvedené žalovanou samy o sobě jsou) nelze posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou (§ 9 odst. 1 z. s. ú., § 580 a § 588 o. z.). Jelikož se žalobkyně k jednání, které se ve věci konalo, přes řádné předvolání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a, neboť toto je účastníkům dáváno výhradně na jednání před soudem.
24. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud jí tak uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 50 000 Kč (tj. čerpaná částka úvěru ve výši
50 000 Kč mínus celkové úhrady žalovanou ve výši 0 Kč) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 704,10 Kč od 7. 10 2016 do 31. 8. 2020 a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
25. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když v tomto rozsahu převyšuje bezdůvodné obohacení žalované (výrok II.).
26. Žalobkyně byla v řízení úspěšná (při zohlednění jistiny i veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) z 21,62 %, žalovaná byla úspěšná z 60,81 %. V řízení tedy byla převážně úspěšná žalovaná, která by proto měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).