OSUO 105 C 2/2024-96

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Anderové a přísedících Miroslavy Horáčkové a Dany Malinové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A, ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B, ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ za účasti ⟪LB:lb_011⟫ vedlejšího účastníka: Jméno účastníka, IČO IČO účastníka ⟪LB:lb_012⟫ se sídlem Adresa účastníka ⟪LB:lb_013⟫ o náhradě za vytrpěné bolesti

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 319,41 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 15. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně a žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 5 949 Kč, a to žalobkyně jednou polovinou a žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované společně a nerozdílně jednou polovinou, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu 16. 2. 2024 se žalobkyně domáhá toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 2. 2024 do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že utrpěla 19. 11. 2019 v zařízení žalovaného úraz pravého zápěstí, když jí při přesouvání klientky žalovaného na koupací vozík tato na zápěstí nalehla. Následky tohoto pracovního úrazu si u žalobkyně vyžádaly provedení dvou operačních výkonů. Náhrada doposud žalovaným žalobkyni za vytrpěné bolesti vyplacená činí ke dni podání žaloby 12 800 Kč. Žalobkyně považuje za adekvátní výši náhrady za vytrpěné bolesti částku 212 800 Kč. Zástupce žalobkyně proto předžalobní výzvou ze dne 8. 2. 2024 vyzval žalovaného k vyplacení peněžité náhrady za žalobkyní vytrpěnou bolest ve výši dalších 200 000 Kč, na což žalovaný nereagoval.

2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a ve svém vyjádření uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Již dříve bylo žalované ze strany pojišťovny sděleno, že k hodnocení bolestného v souvislosti s operací je nezbytné předložit posudek o bolestném, když hodnocení bolesti v souvislosti s pracovními úrazy je v kompetenci ošetřujícího lékaře, a to buď praktického nebo odborného. Žalovaná částka vychází z ničím nepodloženého odhadu, a proto jí nebylo možno ze strany pojišťovny uspokojit. Pokud by došlo k předložení posudku o bolestném, mohlo být předejito soudnímu řízení. Žalovaná částka je potom výrazně vyšší než částka, která vyplývá ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne 20. 3. 2024 vypracovaného pro účely hodnocení ztížení společenského uplatnění ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, v rámci něhož bylo celkové bolestné hodnoceno 95 body, přičemž v souvislosti se zákrokem ze dne 4. 4. 2022 bylo bolestné ohodnoceno 45 body. Při hodnotě jednoho bodu 370,47 Kč činí nedoplatek náhrady za vytrpěné bolesti 16 672 Kč a tato částka byla žalobkyni ze strany pojišťovny zaslána na bankovní účet zástupce žalobkyně, což žalovaný prokazuje dopisem pojišťovny ze dne 15. 4. 2024.

3. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti:

Ze soudu předložených listin – předžalobní výzvy, lékařských zpráv, záznamu o úrazu soud zjistil, že žalobkyně jako zaměstnanec žalovaného utrpěla 19. 11. 2019 při výkonu práce úraz pravého zápěstí, když při přesouvání klientky žalovaného na koupací vozík jí tato klientka na zápěstí nalehla. Následky tohoto pracovního úrazu si vyžádaly provedení dvou operačních výkonů, a to dne 10. 12. 2020 a 4. 4. 2022. Ke dni podání žaloby bylo žalobkyni vyplaceno jako náhrada za bolest 12 500 Kč a dále na základě vyrozumívacího dopisu k odškodnění pracovního úrazu ze dne 15. 4. 2024 částka 16 672 Kč.

Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který vypracoval znalecký posudek pro účely hodnocení ztížení společného uplatnění ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že v důsledku úrazu ze dne 19. 11. 2019 žalobkyně utrpěla poranění v oblasti pravého zápěstí, operační zákroky ze dne 10. 12. 2020 a 4. 4. 2022 jsou v přímé příčinné souvislosti s utrpěným zraněním ze dne 19. 11. 2019. Z doložené lékařské dokumentace vyplývá, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo 14. 9. 2022. Tělesné a duševní strádání žalobkyně odpovídá standardně prodělanému úrazu. Znalec, byť byl ustanoven pro hodnocení ztížení společenského uplatnění, zhodnotil i bolestné za úraz a oba operační zákroky, a to za samotné zranění – rupturu vazu v oblasti zápěstí 30 body, za artroskopickou operaci dne 10. 12. 2020 20 body (hluboká rána 2x1cm 10 bodů a rána pronikající do kloubu +10 bodů) a za artroskopickou operaci dne 4. 4. 2022 45 body (hluboká rána 7x5 cm 35 bodů a rána pronikající do kloubu +10 bodů). Celkem zhodnotil bolestné 95 body.

Žalobkyně s ohledem na dikci ustanovení § 271c odst. 1 zákoníku práce, s ohledem na názory Nejvyššího soudu vyslovené v rozsudku sp. zn. 2 Cdo 4556/2016, Ústavního soudu vyslovené v nálezu IV ÚS 444/11 a II ÚS 2925/20 soudu předložila znalecký posudek ke stanovení nemateriální újmy vypracovaný znalcem tituly před jménem jméno FO, který stanovil bolestné žalobkyně v příčinné souvislosti s úrazem utrpěným 19. 11. 2019 podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, celkem 387 body, z toho 33 body v roce 2019, 67 body v roce 2020 a 287 body v roce 2022. Rupturu vazu v oblasti zápěstí dne 19. 11. 2019 hodnotil podle položky S633 30 body po navýšení o 10 % z důvodu dlouhodobé léčby trvající až do roku 2022 celkem 33 body, zavedení periferního žilního katetru do žíly horní končetiny dne 10. 12. 2020 hodnotil 10 body podle položky S552 (poranění periferní žily předloktí), celkovou anestezii se zajištěním dýchacích cest laryngeální maskou dne 10. 12. 2020 hodnotil podle položky T180 (cizí těleso v ústech) 5 body a položkou T171 (cizí těleso v hltanu) 30 body, celkem 35 body, artroskopický operační výkon dne 10. 12. 2020 hodnotil položkou S617 (rána jiných částí zápěstí a ruky) 2 body a položkou S635 per analogiam (podvrtnutí a natažení zápěstí) 20 body, celkem 22 body, zavedení periferního žilního katetru do žíly levé horní končetiny dne 4. 4. 2022 hodnotil položkou S552 (poranění periferní žily předloktí) 10 body a celkovou anestézii se zajištěním dýchacích cest orotracheální intubací dne 4. 4. 2022 položkou T180 (cizí těleso v ústech) 5 body, položkou T171 (cizí těleso v hltanu) 30 body, T172 (cizí těleso v hrtanu) 50 body a T173 (cizí těleso v průdušnici) 100 body, celkem 185 body, když operační výkon s návrty člunkové a poloměsíčité kosti dne 4. 4. 2022 hodnotil položkou S617 (rána jiných částí zápěstí a ruky 6 cm po 2 bodech) 12 body, položkou S6200 per analogiím pro nutnost fixace zavrtáním drátů do obou kostí (zlomenina kosti člunkové bez dislokace) 45 body, položkou S6210 per analogiam (zlomenina jiné zápěstí kosti bez dislokace) 35 body, celkem 92 body.

Podáním z 23. 9. 2024 vstoupil do řízení vedlejší účastník na straně žalovaného. Vyjádřil se ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO ze dne 1. 9. 2024, který hodnotil jako nesprávný a nadhodnocený, když zejména nesprávně analogicky hodnotí přítomnosti cizích těles v ústech, hrtanu a hltanu, když lze očekávat, že v hlubokém bezvědomí žalobkyně nevnímala ani zavedení, ani přítomnost nástrojů v těle jako bolest, po celou dobu pobytu v nemocnici, zejména v době, kdy byly uvedené nástroje zavedeny, byla pod sedativy, která bránila vnímání daleko intenzivnější bolesti, když bolesti z primárního poškození, musely zcela bolesti ze zavedených nástrojů zastínit. Vedlejší účastník dále vznesl námitku promlčení, neboť pracovní úraz nastal 19. 11. 2019 a žaloba byla podána až 16. 2. 2024, proto vedlejší účastník navrhl, aby soud žalobu v rozsahu částky nad již poskytnuté plnění zamítnul.

Z webových stránek Českého statistického úřadu soud zjistil, že průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců v roce 2018 činila 32 051 Kč, v roce 2019 34 578 Kč a v roce 2021 38 277 Kč.

Z výslechu znalce tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že po vzniku Metodiky absolvoval příslušný kurz, a poté vypracovává znalecké posudky pro stanovení nemateriální újmy na zdraví, když předtím a i nyní byla jeho specializací ortopedie a traumatologie. Metodika nepokrývá veškeré možnosti a variace, a proto je třeba využít určité připodobnění. U první operace žalobkyně došlo k použití elektrometody, a proto ránu na ruce způsobenou artroskopií hodnotil znalec jako ránu jiných částí zápěstí a ruky 2 body a operační výkon hodnotil jako podvrtnutí a natažení zápěstí analogicky. První výkon neměl očekávaný efekt, a bylo proto nutné provést další operaci, která však již nebyla artroskopická, ale kůže na zápěstí byla rozříznuta klasickou cestou. Při tomto zákroku se reponovalo postavení jednotlivých kůstek, které byly ve špatném postavení, do kůstek byl zavrtán drát, kost byla do jisté míry poškozena, a proto tento výkon hodnotil znalec jako nedislokovanou zlomeninu kostí a každou z kůstek hodnotil zvlášť. Pokud k tomuto výkonu ještě znalec hodnotil položku S617 – rána jiných zápěstí a ruky 6 cm po dvou bodech, jednalo se o hodnocení otevřeného přístupu – rozříznutí kůže a tkáně podkoží a kloubního pouzdra. Při prvním výkonu nebyla použita intubace, ale pouze laryngeální maska, která se používá při očekávání kratšího výkonu a je pro pacienta šetrnější, maska proniká jak do úst, tak do hltanu, proto znalec použil uvedená hodnocení. Je nejednoznačné, zda použití laryngeální masky způsobuje bolest, ale podle znalce určitě zanechává následky a diskomfort po anestézii. U druhé operace byl postup při anestézii komplikovanější, jednalo se o celkovou anestézii při předpokládané delší době výkonu. Při použití této anestézie se používá kanyla, která se zavádí skrze ústní dutinu, hltan a hrtan hlouběji do dýchací trubice. U této anestézie bývají větší následky diskomfortu než u předešlé a jsou zde problémy s polykáním, kašlem a i bolestí jako také. Takto anestézii znalec hodnotí po celou dobu výkonu jeho znalecké činnosti. Otázka následků anestézie je často diskutována v odborných kruzích a existuje řada názorů, že je pacient v celkové anestézii, znamená cílenou intoxikaci organismu, kterou je třeba zohlednit položkou, která není v Metodice zohledněna a mluví se o tom, že se jedná o stav připodobněný otřesu mozku. Co se týká vnímání bolesti při primárním zranění a při operaci, znalec uvedl, že může říci, že již přístup k operaci je bolestivý a bolestivý je i stav po operaci. Dá se říci, že bolest se schová v celkovém zákroku. Co se týče skutečnosti, zda v konkrétním případě po anestézii pacient trpí více či méně, běžně se to do lékařských zpráv nepíše, ale hodnotí se to v ošetřovatelském záznamu jen při extrémních příznacích. Z lékařských zpráv, které měl znalec k dispozici vyplývá standardní průběh operace.

4. Po provedeném dokazování lze dospět ke skutkovému závěru, že žalobkyně utrpěla 19. 11. 2019 v zařízení žalovaného při výkonu práce jako zaměstnankyně úraz pravého zápěstí, když při přesouvání klientky žalovaného na koupací vozík, tato klientka na zápěstí nalehla. Následkem tohoto úrazu byly dva operační výkony, a to dne 10. 12. 2020 a dne 4. 4. 2022. Žalobkyně žádala u žalovaného odškodnění bolesti. Žalovaný žalobkyni zaplatil částku 12 500 Kč, když vycházel ze znaleckého posudku jméno FO to 50 bodu x 250 Kč dle Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a dále 17. 4. 2024 částku 16 672 Kč dle znaleckého posudku za 45 bodů x 370,47 Kč. Žalobkyně požaduje na bolestném částku 200 000 Kč.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 269 a násl. zákoníku práce. Podle ustanovení § 269 odst. 1 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle ustanovení § 271c odst. 1 a 2 zákoníku práce, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

6. Nařízením vlády vydaným k provedení shora uvedeného ustanovení je Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Podle § 1 odst. 1 tohoto nařízení vlády, se bolestí pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené mj. poškozením zdraví, pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů, obvykle doprovázejících poškození zdraví. Podle § 2 odst. 1 a 2 citovaného nařízení vlády, bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví, způsobená pracovním úrazem, jsou uvedeny v Příloze č. 1 k tomuto nařízení. Bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Podle § 3 odst. 1 citovaného nařízení vlády, hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství, zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou bodu v Kč. Podle § 4 odst. 1 citovaného nařízení vlády, u poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v Příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení bolesti určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v Příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, tíží a dopadem na bolest nejvíce srovnatelné. Podle § 5 citovaného nařízení vlády, bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený. Určení bodového ohodnocení bolesti musí být přiměřené povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví, způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, průběhu a náročnosti léčení a odstraňování následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

7. Soudu je známa jak judikatura Nejvyššího soudu, tak judikatura Ústavního soudu, týkající se použití právní úpravy obsažené v občanském zákoníku ve spojitosti s Metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví či použití ustanovení zákoníku práce a Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2019 pro určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění (lze použít i na náhradu za bolest) v pracovněprávních vztazích nelze namísto zvláštní úpravy obsažené v pracovněprávních předpisech použít právní úpravu náhrady za ztížení společenského uplatnění obsaženou v občanském zákoníku ani doporučující Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) podle § 2958 občanského zákoníku), a to ani v případě, že by poškozenému podle Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. (popř. podle Vyhlášky č. 440/2001 Sb.), náleželo nižší odškodnění, než které by mu náleželo podle právní úpravy obsažené v občanském zákoníku (podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví).

8. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2021, II ÚS 2925/20, pokud účastník, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 o. z.) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního Nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví, takový ústavně-konformní výklad § 372 a § 388 zákoníku práce ve znění k 31. 12. 2014 (aktuálně § 271c a 271s zákoníku práce), dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávních vztahu za okolností obdobných věci účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 zákoníku práce. V takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy, povinen neaplikovat Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které je podzákonným právním předpisem a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu, způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích.

9. Soud při zohlednění právní úpravy a shora popsané judikatury dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně utrpěla 19. 11. 2019 jako zaměstnanec žalovaného při plnění pracovních úkolů úraz, který lze hodnotit ve smyslu ustanovení § 269 odst. 1 zákoníku práce jako úraz pracovní. Žalovaný je proto povinen nahradit žalobkyni škodu vzniklou pracovním úrazem, když touto žalobou se žalobkyně domáhá náhrady za bolest. Podle ustanovení § 271c je namístě hodnotit výši náhrady za bolest podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2 § 271c zákoníku práce. Tímto způsobem postupoval jméno FO při svém znaleckém posudku ze dne 20. 3. 2024, který zhodnotil rupturu vazu v oblasti zápěstí, tedy samotný úraz 30 body, dále artroskopickou operaci dne 10. 12. 2020 20 body a druhou artroskopickou operaci dne 4. 4. 2022 45 body, celkem 95 body. Znalec stanovit bodové ohodnocení podle Nařízení vlády č. 276/2015 Sb.

10. Žalobkyně spolu s odkazem na nález Ústavního soudu II ÚS 2925/20 soudu předložila znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, vypracovaný 1. 9. 2024, kterým znalec ohodnotil bolesti žalobkyně vytrpěné v příčinné souvislosti s pracovním úrazem utrpěným 19. 11. 2019 podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Zhodnotil bolest žalobkyně, celkem 387 body. Samotný úraz, tedy rupturu vazu v oblasti zápěstí dne 19. 11. 2019 zhodnotil při 10% navýšení celkem 33 body, dále hodnotil při obou operacích zavedení žilního katetru při celkové anestézii se zajištěním dýchacích cest, hodnotil průnik nástrojů do dýchacího ústrojí a samotnou první operaci 10. 12. 2020 hodnotil celkem 22 body a druhou operaci 4. 4. 2022 92 body, když jednotlivé položky, které nejsou obsaženy v samotné Metodice, hodnotil analogicky.

11. Soud se ztotožňuje s tím, že smyslem Metodiky Nejvyššího soudu je u náhrady za bolest vedle samotného bolestivého stavu odčinit i určitou míru nepohodlí, stresu a obtíží spojených s utrpěnou újmou. V případě náhrady za bolest dochází v rámci Metodiky k menším změnám, než u náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť došlo pouze k úpravě Přílohy č. 1 Vyhlášky č. 440/2001 Sb., která byla nově vydána v rámci Metodiky Nejvyššího soudu v části B – přehled bolesti. Přesto soud vychází z toho, že náhrada za bolest musí představovat odškodnění za bolest, kterou poškozený pociťuje, jak při samotném poškozením zdraví úrazem, tak při léčení a jeho průběhu. Soud zhodnotil rozsudky, které byly soudu předloženy oběma stranami a ztotožnil se s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2021, č. j. 15 Co 217/2021 – 248, když stejně jako zmíněný soud, soud hodnotí položky znalcem ohodnocené za použití analogie za nesprávné, když položky zavedení periferního žilního katetru do žíly horní končetiny a celková anestézie se zajištěním dýchacích cest, jsou dle názoru soudu neadekvátně posouzené jako samostatně působící bolesti v míře srovnatelné s přítomností cizího tělesa v organismu poškozeného při nehodovém ději, když znalcem analogicky oceňované bolesti jsou kompenzované lékařskými postupy snižujícími bolestivost a takové lékařské postupy jsou součástí léčení primárních zranění poškozeného, které nelze hodnotit zvlášť a samostatně je odškodňovat, i když působí určité nepohodlí či riziko infekce a za situace, že se v konkrétním případě nevymykaly svou nároční či bolestivostí z toho, co lze při nich obvykle očekávat. Odškodnění bolestí vytrpěných při jejich provádění je již zahrnuto v hodnocení bolestí spojených se zraněními žalobkyně, která byla příčinou, proč k takovému léčení došlo. Stejně tak hodnotí posouzení operačního výkonu dne 4. 4. 2022, když dle názoru soudu není namístě analogický postup znalce – porovnání fixace zavrtáním drátů do obou kostí hodnotit jako zlomeninu kosti samotné, ke zlomenině kostí nedošlo, došlo „jen“ k navrtání kostí. Soud proto při zvážení všech okolností případu, zejména při porovnání výsledku znaleckého zkoumání tituly před jménem jméno FO a znalce tituly před jménem jméno FO dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalobkyni bolestné ve výši 33 bodů za samotný úrazový děj dne 19. 11. 2019, bolestné ve výši 22 bodů v souladu s tituly před jménem jméno FO za první operační výkon s přihlédnutím k závěrům shora ohledně celkové anestézie a zavedení periferního žilního katetru do žíly a za druhý operační výkon přiznat bolestné ve výši 46 bodů, tj. 50 % za operační výkon tak, jak je hodnocen tituly před jménem jméno FO s přihlédnutím k jeho výpovědi s tím, že se jednalo o výkon složitější.

12. Protože hodnota jednoho bodu činí 1 % hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla bolest (dle Metodiky), soud vycházel z údajů Českého statistického úřadu zjištěných z webových stránek tohoto úřadu, a protože k úrazu došlo v roce 2019 pro samotný úrazový děj při počtu 33 bodů náleží žalobkyni náhrada 10 576,83 Kč (průměrná hrubá měsíční mzda 32 051 Kč), za první operaci v roce 2020 činí náhrada 7 607,16 Kč (22 bodů po 345,78 Kč) a za druhou operaci v roce 2022 náleží náhrada 17 607,42 Kč (46 bodů po 382,77 Kč). Celková náhrada tedy činí 35 791,41 Kč. Protože žalobkyně obdržela již částku 29 472 Kč, byla úspěšná pouze v rozsahu částky 6 319,41 Kč. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.

13. Co se týká žalovaným vznesené námitky promlčení, soud dospěl k závěru, že není důvodná. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO totiž soud zjistil, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo 14. 9. 2022 a žaloba byla podána 16. 2. 2024, tedy ještě před uplynutím promlčecí doby.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 a 3 o. s. ř. Soud vychází z toho, že oba účastníci měli úspěch částečný, a že rozhodnutí záviselo na úvaze soudu. Bylo tedy rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Na straně žádného z účastníků nebyly zjištěny předpoklady pro osvobození soudních poplatků, proto bylo rozhodnuto, že obě strany jsou povinny podílet se na nákladech státu – vyplaceného znalečného ve výši 5 949 Kč jednou polovinou.

16. Žalobkyně je v rámci tohoto řízení od placení soudního poplatku osvobozena, proto soud podle výsledku řízení vyměřil soudní poplatek v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. straně žalované (žalovanému a vedlejšímu účastníkovi).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu písemného vyhotovení, trojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.