OSUO 17 C 223/2025-34

Court:
Okresní soud v Ústí nad Orlicí
Case number:
17 C 223/2025-34
Decision date:
11 Aug 2026
ECLI:
ECLI:CZ:OSUO:2026:17.C.223.2025.1
Text language:
cs

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Netkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím jako nároku z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kterou žalobce není schopen doložit. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované dne 5. 3. 2024 částku 20 000 Kč převodem na účet žalované.

Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, která měla být uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, měla být žalované poskytnuta částka 20 000 Kč za úrok ve výši 40 % měsíčně, RPSN bylo vyčísleno na 5 495 %, smlouva není žádnou ze smluvních stran podepsána (smlouva o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce poukázal na účet č. č. účtu dne 5. 3. 2024 částku 20 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 5. 3. 2024). Majitelem účtu č. č. účtu je jméno FO (zpráva společnosti právnická osoba. ze dne 9. 7. 2026). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 uzavřená mezi právnická osoba a právnická osoba s přílohami, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 uzavření mezi právnická osoba a Jméno žalobce. a seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025). Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025 a podací lístek).

Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Žalobce se svého nároku domáhal z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že není schopen prokázat, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou úvěrovou smlouvu. V takovém případě byl žalobce povinen prokázat, že se na úkor žalobce (respektive jeho právního předchůdce) bezdůvodně obohatila právě žalovaná. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl na shora uvedený účet částku 20 000 Kč, dotazem na příslušnou banku však bylo zjištěno, že účet, na který byla částka 20 000 Kč poskytnuta, je veden pro jinou osobu. Z toho důvodu nebylo možné vzít bez dalšího za prokázané tvrzení žalobce, že se bezdůvodně obohatila právě žalovaná. Pochybnosti o tom, že se obohatila právě žalovaná, vyplynuly i z předloženého textu smlouvy, ohledně které měla probíhat jednání, neboť žalovaná není v záhlaví označena konkrétní adresou bydliště (chybí minimálně číslo popisné) a také udaná e-mailová adresa odpovídá majiteli účtu, na který byla částka 20 000 Kč poukázána. Žalobce své tvrzení, že se bezdůvodně obohatila právě žalovaná, spolehlivě neprokázal a k jednání, na kterém by mu soud poskytl příslušná poučení, se nedostavil, čímž soudu znemožnil, aby mu poskytl potřebná poučení za účelem unesení břemene tvrzení a důkazního (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Soudu proto nezbylo, než žalobu pro neunesení důkazního břemene žalobcem (že se bezdůvodně obohatila právě žalovaná) zcela zamítnout.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Žalované však v tomto řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.