OSVS 110 C 45/2025-59

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlínou Malůšovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 151 445 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 151 445 Kč a částku 6 258 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně z částky 2 280 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 714 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 138 451 Kč od 13. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 186 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 27. 11. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 157 703 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem bytu č. hodnota v bytovém domě č. p. Anonymizováno, adresa, který pronajal žalovanému na základě nájemní smlouvy ze dne 11. 3. 2014 sjednané na dobu určitou do 11. 3. 2015. Nájem byl postupně prodlužován 19 dodatky až do 11. 3. 2024. Nájem byl ukončen z důvodu neuhrazení dluhu. Žalovaný byl vyzván k vyklizení bytu a byt byl žalobci předán až 8. 1. 2025. Žalovaný dluží na náhradě za užívání bytu bez právního důvodu 2 280 Kč. Žalovaný dále nezaplatil nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu ve výši 10 714 Kč. Dle předávacího protokolu byly v bytě zjištěny škody a závady, k jejichž odstranění byl žalovaný následně vyzván. Jelikož se tak nestalo, žalobci vznikla finanční škoda 138 451 Kč, kterou vynaložil na odstranění závad a kterou měl žalovaný dle výzvy uhradit do 12. 9. 2025. Za odeslání každé výzvy žalobce účtuje 200 Kč a paušální náhradu za soudní vymáhání pohledávky ve výši 6 258 Kč vypočtenou jako 4 % z žalované jistiny dluhu. I přes zaslané výzvy nebyla dlužná částka žalovaným uhrazena.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a skutečnosti tvrzené v žalobě žádným způsobem nesporoval.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci.

4. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. hodnota na adrese adresa, což bylo doloženo částečným výpisem z katastru nemovitostí. Zajištění správy budovy vyplývá z příkazní smlouvy o obstarání správy nemovitostí ve spojení s přílohou č. 1, ze dne 5. 2. 2015. Nájemní smlouvou na pronájem bytu, uzavřenou dne 11. 3. 2014 mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem, se žalovaný jako nájemce zavázal platit pronajímateli měsíční úhradu za užívání bytu č. hodnota a související služby, a to ve výši a za podmínek stanovených v nájemní smlouvě, přičemž tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 11. 3. 2015. Dle článku IX. odst. 10 nájemní smlouvy bylo sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Nájemce je dále povinen hradit za tuto dobu rovněž zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Tato plnění budou nájemcem uhrazena vždy do posledního kalendářního dne daného měsíce, za který se příslušná náhrada za nájemné a záloha na služby hradí. V případě prodlení s úhradou těchto plnění, je nájemce povinen zaplatit pronajímateli úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý i započatý den prodlení. V článku VII. odst. 2 písm. p) byla sjednána povinnost nájemce při skončení nájmu byt předat ve stavu, v jakém byl převzat včetně povinnosti byt vymalovat. Článkem VIII. odst. 5 nájemní smlouvy byla ujednána náhrada nákladů při uplatňování pohledávek z titulu nájemního vztahu nebo v souvislosti s užíváním bytu bez právního důvodu, a to ve výši 200 Kč za každou zaslanou výzvu a v případě soudního vymáhání pohledávky náhrada ve výši 4 % z žalované jistiny dluhu. Dle evidence předpisu a plateb činil nedoplatek za užívání bytu 2 280 Kč. Dle vyúčtování služeb za rok 2024 žalovaný dluží žalobci za služby spojené s užíváním bytu částku 10 714 Kč. Z přejímacího protokolu ze dne 8. 1. 2025 byl zjištěn celkový stav bytu včetně podrobného popisu veškerých závad, na jejichž opravu byly vystaveny tyto faktury: faktura č. hodnota společnosti právnická osoba znějící na částku 5 428,10 Kč bez DPH, faktura č. hodnota vystavená jméno FO na částku 31 698 Kč a faktura č. hodnota na částku 19 875 Kč, faktura č. hodnota společnosti právnická osoba na částku 1 800 Kč bez DPH a faktura téže společnosti č. hodnota na částku 1 630 Kč bez DPH, faktura č. hodnota jméno FO, z níž na žalovaného připadá částka 19 875 Kč, dále faktura č. hodnota společnosti právnická osoba, z níž na žalovaného připadá částka 6 157,74 Kč, faktura č. Anonymizováno jméno FO znějící na částku 7 850 Kč a faktura č. Anonymizováno na částku 1 890 Kč, faktura č. hodnota znějící na částku 19 875 Kč, faktura č. hodnota, z níž na žalovaného připadá částka 13 000 Kč a faktura č. hodnota, z níž na žalovaného připadá částka 14 413,22 Kč. Žalovaný byl dopisem ze dne 25. 8. 2025 vyzván k zaplacení částky 138 451 Kč za odstranění zjištěné škody a závad v bytě, které překračovaly rámec běžného opotřebení do 12. 9. 2025. Žalovaný byl znovu vyzván k úhradě dluhu upomínkou odeslanou dne 15. 9. 2025.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

6. V otázce náhrady za užívání bytu v období od 12. 3. 2024 do 8. 1. 2025 se soud mimo jiné opřel o závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 68/2007, podle něhož se výše plnění za užívání cizí věci (nemovitosti) bez právního důvodu odvozuje od prospěchu, jenž získal ten, kdo se tímto užíváním obohatil; za bezdůvodné obohacení je možno považovat pouze ten prospěch, o nějž obohacený na úkor druhého buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, pokud by užíval věc na základě platné nájemní smlouvy.

7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

9. Podle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

10. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

11. Podle § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Podle odst. 2 nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu.

12. Podle § 2267 o. z., neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že žalobní tvrzení mají oporu v předložených listinných důkazech a žaloba byla tudíž podána důvodně. Nájemní vztah žalobce jako pronajímatele a žalovaného jako nájemce na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 a § 2235 o. z. dne 15. 2. 2021 skončil uplynutím sjednané doby. V důsledku toho vzniklo žalobci v souladu s § 2295 o. z. a v souladu s čl. IX. odst. 10 nájemní smlouvy právo na náhradu ve výši dříve ujednaného nájemného. Vzhledem k tomu, že žalovaný byt odevzdal v den skončení nájmu, vznikl žalobci nárok na zaplacení částky 2 280 Kč za užívání bytu bez právního důvodu. Jelikož se žalovaný dostal s dlužnou částkou do prodlení, je povinen v souladu s § 1970 o. z. zaplatit žalobci též úroky z prodlení, a to ve smluvně sjednané přípustné výši 0,01 % za každý i započatý den prodlení, ode dne sjednané splatnosti náhrady nájemného. Žalobce prokázal rovněž vznik nároku na zaplacení dlužné částky 10 714 Kč představující nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2024 včetně nároku na zákonný úrok z prodlení od 15. 4. 2025. Dále bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil svou povinnost dle § 2293 odst. 1 o. z., neboť neodevzdal byt ve stavu, v jakém jej převzal. Jelikož zjištěná škoda a vady nespadaly do kategorie běžného opotřebení a žalovaný je jako odpovědný subjekt neodstranil v poskytnuté lhůtě sám, žalobce v souladu s § 2267 o. z. odstranil vzniklá poškození a vady, které byly vyčísleny výslednou částkou 138 451 Kč a důvodně se domáhá zaplacení této částky po žalovaném. V důsledku prodlení s úhradou tohoto peněžitého dluhu mu vznikla současně povinnost v souladu s § 1970 o. z. zaplatit žalobci úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost pohledávky dle zaslané písemné výzvy k úhradě. Zákonný úrok z prodlení byl vyčíslen v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení. S odkazem na smluvní ujednání účastníků v čl. VIII. odst. 5 nájemní smlouvy bylo žalobě vyhověno i co do požadovaných nákladů na zaslání písemné výzvy k úhradě ze dne 15. 9. 2025 ve výši 200 Kč a na náklady vynaložené v souvislosti se soudním řízení ve sjednané výši 6 058 Kč představující 4 % z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat veškerá tvrzení obsažená v žalobě, která žalovaný svou procesní pasivitou nijak nezpochybnil, soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 186 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 886 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. třídenní na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.