OSVY 7 C 273/2025-53

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 46 556 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba., IČO IČO se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem částka, poplatkem ve výši částka za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy a poplatek částka za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a částka za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště. Celkovou částku částka se žalovaný zavázal splácet ve 14měsíčních splátkách po částka. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagoval.

2. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet, na základě vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Uvedené informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a ověřeny doklady uvedenými v žádosti, a to pracovní smlouvou a výplatními páskami.

3. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, úroku částka, poplatku za poskytnutí za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště3 252,86 Kč, smluvní pokuty částka, úroku 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

4. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřil.

5. K jednání nařízenému ve věci dne datum, se žalovaný nedostavil.

6. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného a provedl dokazování listinnými důkazy, na základě kterých dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

7. V žádosti o úvěr uvedl žalovaný, že žádá o úvěr ve výši částka, dále že je svobodný, bezdětný, bydlí u rodičů a je zaměstnaný u společnosti právnická osoba. s příjmem ze mzdy 17 212 Kč. Pracovní poměr je sjednán na dobu určitou do datum. Výdaje žadatele jsou stanoveny částkou 1 500 Kč na bydlení a částkou 4 860 Kč na dopravu jídlo a osobní náklady. Dále žalovaný uvedl, že splácí předchozí závazky splátkou částka. V žádosti jsou uvedeny dvě adresy bydliště žalovaného, a to adresa trvalého pobytu v Popradu, Slovenská republika a dále adresa pro výběr adresa.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo hodnota soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba. dne datum. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni dlužnou částku s poplatkem v celkové výši částka. Celkovou částku částka se žalovaný zavázal splácet formou 14měsíčních splátek po částka. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky v prodlení.

9. Dle tabulky umoření žalovaný zaplatil na svůj dluh pouze tři splátky, a to dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Celkem zaplatil částka. Již třetí splátku nezaplatil žalovaný řádně – ve sjednané výši a od čtvrté splátky již nezaplatil ničeho.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela EC Financial services, a.s. jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne datum. Dle přílohy této smlouvy byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo hodnota (řádek 940 strana 22/48 přílohy). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně přípisem ze dne datum.

11. Žalovanému byla dne datum zaslána výzva k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání.

12. Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba. pracovní smlouvu na dobu určitou do 31. 7. 2023, bydliště žalovaného je uvedeno v Popradu, Slovenská republika (pracovní smlouva).

13. Příjem žalovaného ze mzdy za leden 2023 činil 5 419 Kč (výplatnice leden 2023).

14. Příjem žalovaného ze mzdy za únor 2023 činil 27 874 Kč (výplatnice únor 2023).

15. Z výpisu katastru nemovitostí list vlastnictví číslo hodnota pro katastrální území adresa prokazujícího stav ke dni datum soud zjistil, že na adrese adresa se nachází bytový dům s bytovými jednotkami. Žádná s těchto jednotek nebyla k datu datum ve vlastnictví osoby s příjmením Anonymizováno/Anonymizováno.

16. Smluvní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni uzavření smlouvy.

17. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

21. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru jako spotřebitelskou smlouvu. Právní předchůdce žalobkyně mohl poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

22. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka.

23. Žalobkyně uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, přičemž odkázala na informace získané od žalovaného před uzavřením smlouvy a uvedených v žádosti o úvěr. Příjem žalovaného od zaměstnavatele právnická osoba. činil 17 212 Kč a byl ověřen pracovní smlouvou a výplatními páskami. Výdaje žalovaného byly stanoveny částkou 6 860 Kč. Žalovaný jako žadatel uvedl, že je svobodný bydlí u rodičů a nemá žádnou vyživovací povinnost. Soud zjistil, že žalovaný uvedl v žádosti o úvěr dvě adresy svého bydliště, a to adresu trvalého pobytu v Popradu, Slovenská republika a dále adresa pro výběr adresa. Dále soud zjistil, že na adrese adresa nebyla k datu datum žádná z bytových jednotek ve vlastnictví osoby s příjmením Anonymizováno/Anonymizováno. Soudu tedy není zřejmé, jak poskytovatel úvěru ověřil náklady na bydlení, pokud neměl najisto postaveno, kde žalovaný fakticky bydlí. Výdaje žalovaného byly stanoveny jako odhadované. Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, jak k částce dospěla, případně jak si tento výdaj ověřila, z čehož lze usuzovat, že se spoléhala čistě na tvrzení žadatele o úvěr a dle závěru soudu se jedná o zmechanizovaný systém vyjádření jakýchsi fiktivních nákladů oprávněnou zřejmě předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr (více viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č. j. 12 Co 309/2020-140). Předchozí dluhové zatížení žadatele nebylo prověřováno vůbec. Žalovaný se zavázal svůj závazek splácet ve 14měsíčních splátkách. Pracovní smlouva byla sjednána do 31. 7. 2023. Pravidelný příjem žalovaného tak byl zajištěn pouze na dobu 4 měsíců trvání úvěru.

24. V této souvislosti soud předně (stručně) opakuje, že ničím nepodložené tvrzení spotřebitele není pro posouzení úvěruschopnosti dostatečné, toto tvrzení je třeba doložit a v tomto smyslu poskytovatele úvěru tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Povinnost poskytovatele úvěru není samoúčelná: má totiž ve výsledku dbát o to, aby spotřebitel nebyl neúměrně zadlužován, přičemž je nerozhodné, zda si takovou ochranu „zaslouží“ (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci z 6. 11. 2021, č. j. 44 ICm 1093/2021-87). Současně soud zdůrazňuje, že není dostatečné, vychází-li poskytovatel úvěru z ekonomických modelů nebo ze statistických či normativních dat. Platí totiž, že bez ověření údajů o skutečných výdajích si lze jen „těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 5. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1017/2024, především body 24 a 25).

25. Soudu není zřejmé, na základě jakých úvah si poskytovatel úvěru učinil závěr, že je žadatel dostatečně solventní, aby byl schopen poskytovaný úvěru řádně splácet, pokud neměl jakýkoli podložený přehled o jejích výdajích. Žalobkyně se stran výdajů spokojila toliko s informacemi od žadatele, které však nijak nezkoumala ani neověřovala. Za popsaného stavu nemohla mít žalobkyně, resp. poskytovatel úvěrů, odůvodněnou důvěru v to, že bude úvěr řádně splacen.

26. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalovaného.

27. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění částka. Dle tabulky umoření zaplatil žalovaný na svůj dluh částku částka celkem. Žalovaný toto tvrzení nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částka v době přiměřené svým možnostem a soud jej k zaplacení této částky zavázal.

28. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

29. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2023, č. j. 28 Co 50/2022-195, konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalovaného jako spotřebitele k vrácení jistiny.

30. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že zájem žalobkyně není relevantní [např. oproti úpravě § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“)]. Ve vztahu k poskytovateli úvěru jde totiž o soukromoprávní sankci (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 16) a jediným zákonným kritériem pro určení splátek jsou možnosti spotřebitele (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Současně platí, že povinností soudu je i při pasivitě spotřebitele rozhodnout o vrácení jistiny v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Zákon totiž žádnou podpůrnou dobu nestanoví. Je-li spotřebitel zcela pasivní – vychází soud z obvyklé lidské zkušenosti, která je obecně známá (jako ze skutkové domněnky).

31. Soud v souladu s možností danou mu citovaným ustanovením zákona upravil splatnost tak, aby poskytl žalovanému možnost dluh zaplatit dobrovolně, přihlédl přitom k porušení povinnosti na straně poskytovatele úvěru, zjištěnému zadlužení žalovaného a dále přihlédl k výši dlužné částky. Soud s cílem zajistit spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovil splatnost peněžitého plnění ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku.

32. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 15 300 Kč soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný se dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto dosud nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky částka a na příslušenství částku částka, tj. celkem částka, přičemž úspěšná byla co do částky částka, tj. v rozsahu 29,43 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 70,57 % (tj. 41,14 % čistý úspěch). Náhrada nákladů by tak náležela žalovanému, kterému však v řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.