OSZL 10 C 107/2026-37

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 20 737,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 967 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 770,30 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 193,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 221,46 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 371,43 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 19 371,43 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o zápůjčce č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti, které se žalovaný zavázal splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka sestávajícího z kapitalizovaných úroků ve výši částka, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka (dále jen „souhrnný poplatek“), to vše v 60 týdenních (sedmidenních) hotovostních splátkách ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná částka částka představuje nesplacenou jistinu zápůjčky ve výši částka a dlužný souhrnný poplatek ve výši částka. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů a tyto informace poté ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný na dlužnou pohledávku uhradil toliko částka.

2. Žalovaný svého práva v řízení nevyužil a ve věci se nevyjádřil. K projednání nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla k žádosti žalovaného dne datum uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka zahrnujícím mj. úrok ve výši částka, a to ve formě týdenních (sedmidenních) splátek ve výši částka s tím, že výše poslední splátky činí částka. Částka Anonymizováno Kč byla právní předchůdkyní žalobkyně předána žalovanému v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy (smlouva o zápůjčce ze dne datum, smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce). Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala na základě informací poskytnutých žalovaným, jeho majetkovou situaci ověřila z pracovní smlouvy, výplatních pásek a dokladů SIPO a provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku. Žalovaný v žádosti o zápůjčku uvedl, že bydlí s rodiči, pracuje na plný pracovní úvazek jako grafický návrhář, jeho mzda činí částka měsíčně a jeho další příjem z brigády činí částka. Žalovaný dále uvedl, že má stávající závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyně, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá bankovní účet, nájem činí částka, výdaje na telefon činí částka, výdaje na domácnost činí částka. Důkazy, které by jakkoliv osvědčovaly proces posuzování úvěruschopnosti žalobkyně nepředložila, byť k tomu byla soudem vyzvána (tvrzení žalobkyně, zákaznická karta).

4. Žalovaný na svůj dluh uhradil částka (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, tabulka umoření, interní tabulka žalobkyně s rekapitulací dluhu).

5. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni jako postupníka společností právnická osoba jako postupitelem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, podací lístek ze dne datum).

6. Dopisem ze dne datum právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky částka nejpozději do datum s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podací lístek ze dne datum).

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

12. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčky na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a její přílohou (seznamem postupovaných pohledávek), přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem odeslaným dne datum, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

13. Dále se soud zabýval samotným předmětem tohoto řízení. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o zápůjčce ze dne datum vázány, pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) s odbornou péčí na základě dostatečných informací získaných i od žalovaného, resp. z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Daná povinnost posoudit schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli (právní předchůdkyni žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak věřitel neučiní. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

14. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti věřitele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené smlouvy o zápůjčce stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

17. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

18. V dané věci, jak bylo popsáno výše, právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak žalobkyně sama uvedla, vycházela z informací získaných od žalovaného v kartě zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, a to pracovní smlouvou, výplatními páskami a doklady SIPO. Tyto listiny však soudu nedoložila. Současně z předložených listin nevyplývá, že by byly jakkoli ověřovány tvrzené výdaje žalovaného na nájem, telefon a domácnost, či že by byly zjišťovány a ověřovány výdaje žalovaného na jídlo, léky, dopravu, ošacení atp. Žalobkyně rovněž rezignovala na lustraci žalovaného v dostupných registrech ohledně případných závazků žalovaného vůči jiným věřitelům; pro pořádek soud uvádí, že provedená lustrace v insolvenčním rejstříku je v tomto ohledu nedostatečná. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se právní předchůdkyně žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, v daném případě zejména nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho výdajích, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

19. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy o zápůjčce a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.).

20. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o zápůjčce a při prokázání poskytnutí částky částka žalovanému, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka, aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku částka (rozdíl mezi výší poskytnuté zápůjčky ve výši částka a sumou úhrad žalovaného ve výši částka), k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl.

21. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud do prodlení nedostal, když důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel jistinu vrací podle svých možností. Pokud tedy žalovaný není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262).

22. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovenou platební povinnost soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

23. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.