III.ÚS 2763/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Ing. Vladimíra Doležala, zastoupeného JUDr. Ing. Lucií Rolníkovou, advokátkou, sídlem Jánské náměstí 266/6 Cheb, proti rozsudku Okresního soudu v Chebu č. j. 18 C 150/2025-69 ze dne 23. června 2026, za účasti Okresního soudu v Chebu, jako účastníka řízení, a obchodní korporace Pillow pojišťovny, a.s., sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 11 - Chodov, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

1. Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku; tvrdí, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a že byl porušen princip právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.

2. Vedlejší účastnice (pojišťovna) se žalobou podanou v září 2025 k Okresnímu soudu v Chebu domáhala, aby stěžovateli byla uložena povinnost zaplatit jí 1 759,21 Kč s příslušenstvím. Okresní soud žalobě (po částečném zastavení řízení pro zpětvzetí žalobního požadavku na část příslušenství) vyhověl a stěžovateli napadeným rozsudkem uložil povinnosti zaplatit pojišťovně 1 759,21 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 11. září 2025 do zaplacení a nahradit pojišťovně náklady řízení ve výši 14 504 Kč (soudní poplatek, 3 úkony právní služby podle § 14b advokátního tarifu, 2 úkony podle § 7 téhož předpisu, cestovné a náhrada za promeškaný čas v souvislosti s dvěma ústními jednáními). Pojišťovna žalovanou částku požadovala jako nedoplatek na pojistném, stěžovatel měl za to, že pojišťovně nic nedluží. Strany sporu se lišily ve výkladu smlouvy ohledně výpočtu pojistného. Jeho výše byla závislá na počtu najetých kilometrů. Podle stěžovatele se doplatek za rozhodné období, kdy stěžovatel najel 13 115 km, měl týkat jen 2 615 km (tolik najel nad limit 10 500 km, což byl odhadovaný počet kilometrů uvedený v pojistné smlouvě při jejím uzavření), podle pojišťovny však šlo o 7 615 km (tolik najel nad 5 500 km, což byl limit stanovený v dalším pojistném roce odvozený od skutečného nájezdu v předchozím roce).

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti nesouhlasí s výkladem pojistné smlouvy, a tak ani s právními závěry na jeho základě přijatými. Má za to, že okresní soud posvětil svým výkladem nepřípustnou jednostrannou změnu smlouvy a že nebral na zřetel jeho námitku, že text smlouvy byl zčásti zastřený - psán skrytě, menším písmem, nejasně - a že se tak pojišťovna dopustila nekalé praktiky. Namítá též jako nepřiměřenou výši nákladů řízení, které má pojišťovně nahradit, poukazuje na disproporci k žalované částce a zmiňuje, že nezavinil, že o žalobě nebylo rozhodnuto na prvním jednání.

4. Ústavní stížnost je přípustná a jsou splněny i ostatní procesní předpoklady pro řízení před Ústavním soudem. Jde však o návrh zjevně neopodstatněný.

5. Věc byla tzv. bagatelním sporem, žalovaná částka činila méně než 10 000 Kč, proto proti napadenému rozsudku nebylo přípustné ani odvolání. Ústavní soud opakovaně zdůrazňuje, že pokud zákon podmíní přípustnost opravných prostředků určitou minimální výší předmětu sporu, účelem zákona jistě není, aby roli další přezkumné instance nahrazoval Ústavní soud. Přesně to ale stěžovatel od Ústavního soudu žádá. Ústavní stížnosti týkající se tzv. bagatelních sporů (ve smyslu limitu pro dovolání, tj. 50 000 Kč) jsou zpravidla již jen pro nízkou výši částky, o kterou účastníkům ve sporu jde, zjevně neopodstatněné. Důsledek případného pochybení typicky nedosahuje intenzity opodstatňující porušení základních práv a svobod, jinak řečeno, co do ústavní roviny nejde o věci dostatečně významné. Neplatí to bezvýjimečně, ale pak věc musí provázet (mimořádné) okolnosti, které jí dodají ústavně právní rozměr. Tak tomu v posuzované věci však není. Stěžovatel nic takového v ústavní stížnosti netvrdí, nic takového neplyne ani z příloh k ústavní stížnosti (naopak, závěry okresního soudu se nejeví nijak svévolné, ani excesivní), a není úkolem Ústavního soudu za stěžovatele argumentaci pro existenci výjimečných okolností domýšlet.

6. Ústavní soud tak ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 23. září 2026 Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu