VSPH 12 Cmo 68/2026-18

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Mileny Filingerové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatele: Jméno navrhovatele, IČO IČO navrhovatele ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa navrhovatele ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ za účasti: Anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_007⟫ o jmenování opatrovníka, ⟪LB:lb_008⟫ o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2026, č. j. 62 Cm 42/2026-6,

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o jmenování opatrovníka účastníku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok II.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že navrhovatel se podáním ze dne 12. 3. 2026 domáhal ustanovení opatrovníka účastníku z důvodu, že se v těsné blízkosti navrhovatele nachází zchátralý komplex garáží dlouhodobě zhoršující životní a bezpečnostní poměry; garáže měly být vystavěny účastníkem, který je jejich vlastníkem, není však nikdo, kdo by za účastníka jednal a mohl zjednat nápravu závadného stavu. Účastník měl být zřízen podle § 4 zákona č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích (dále jen „z. l. d.“), dle tehdejší praxe nebylo právnickým osobám přidělováno identifikační číslo a nebyly zapisovány do podnikového rejstříku; navrhovatel dovozuje vznik účastníka z jemu adresovaných vyjádření plánovacího odboru adresa z 11. 10. 1961 a 28. 2. 1966, z územního rozhodnutí útvaru Anonymizováno z 8. 2. 1962, sdělení odboru výstavby z 5. 10. 1987, sdělení odboru územního rozvoje z 11. 1. 1993 a ze stanov účastníka. Dle sdělení archivu Anonymizováno a právnická osoba nebyly dohledány žádné archiválie ani záznamy o účastníkovi v podnikovém rejstříku.

3. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 2, § 4, z. l. d., § 15 odst. 1, § 20 odst. 1, § 118, § 120 odst. 1, § 126 a § 486 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a na § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a uzavřel, že předpokladem pro ustanovení opatrovníka je existence právnické osoby. Vzhledem k tomu, že účastník není zapsán ve veřejném rejstříku, je třeba na něj nahlížet jako na neexistujícího, jeho případná předchozí existence na tento závěr nemá vliv, a nemůže proto být ani účastníkem řízení. V řízení nelze pokračovat pro nesplnění podmínek řízení. Podle názoru soudu prvního stupně nebyla existence účastníka prokázána ani dle tehdy účinné právní úpravy, když dle předložených důkazů není o účastníku záznam v archivech o podnikovém rejstříku. Nebyly splněny ani podmínky pro vznik účastníka dle § 4 z. l. d., neboť nebylo doloženo schválení stanov ustanovující valnou hromadou (byly předloženy pouze stanovy), ani souhlas příslušného ústředního svazu družstev nebo souhlas ústřední rady družstev. Vyjádření tehdejších národních výborů a útvaru hlavního architekta Anonymizováno sama o sobě vznik účastníka neprokazují. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že účastník v současnosti neexistuje, a řízení proto pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastavil dle § 104 odst. 1 o. s. ř. O nákladech řízení rozhodl dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání, v jehož následném odůvodnění navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedl, že zápis do podnikového rejstříku podle § 2 z. l. d. není uveden mezi konstitutivními předpoklady vzniku družstva dle § 4 z. l. d. Současná právní úprava řeší vznik právnických osob v § 126 o. z., nelze z ní dovodit, že by dříve vzniklá právnická osoba pozbyla právní osobnost proto, že není v současné době zapsána ve veřejném rejstříku; k tomu odvolatel odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3841/2020. Dále navrhovatel namítl, že soud prvního stupně se nevypořádal s předloženými listinnými důkazy, podle nichž veřejná moc s účastníkem dlouhodobě jednala jako s investorem, stavebníkem a nositelem práv a povinností ve vztahu k předmětným garážím. Postup soudu prvního stupně je nepřiměřeně formalistický, dochování zakladatelské dokumentace u subjektu ze 60. let minulého století je problematické, je proto třeba hodnotit všechny listinné důkazy v jejich souhrnu. Dále navrhovatel namítl, že soud prvního stupně nezkoumal, zda a jakým způsobem účastník zanikl, pokud mohl dříve existovat, čemuž nasvědčují předložené listiny. Naopak z listin nevyplývá, že by došlo k zániku účastníka jakýmkoliv způsobem. U družstev obdobných účastníkovi byla likvidace spojována s naplněním jejich účelu, v tomto případě k němu nedošlo, garáže nebyly zkolaudovány. V současnosti garáže fakticky existují, ale žádný subjekt se nepovažuje za jejich vlastníka. Dále dle navrhovatele je účelem řízení o jmenování opatrovníka překlenutí situací, v nichž právnická osoba nemůže sama jednat, úkolem soudu není předběžně řešit, zda bude následně při správě svých záležitostí či při uplatnění svých práv úspěšná. Dále je dle navrhovatele řízení zatíženo vadou, neboť řízení dle § 486 odst. 1 o. z. je řízením ve věci samé a je nutné nařídit jednání, k tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 386/2014. Soud prvního stupně hodnotil listinné důkazy, učinil z nich skutkové a právní závěry, bylo proto namístě úplné projednání věci a případné doplnění dokazování. Navrhovatel si je vědom rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2025, č. j. 2 Cmo 136/2025-16, v obdobné věci, na rozdíl od nadepsaného řízení se však soudy nezabývaly otázkou existence družstva z důvodu, že sám navrhovatel tvrdil, že účastník postrádá právní osobnost.

5. Odvolací soud Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal bez nařízeného odvolacího jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v § 212, věta první, o. s. ř., jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (§ 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatel se návrhem ze dne 12. 3. 2026 domáhá jmenování opatrovníka účastníku z důvodu, že účastník byl původním stavitelem a vlastníkem garáží v těsné blízkosti bytového domu navrhovatele, garáže postrádají v současné době jakoukoliv správu, což vede ke zhoršení bezpečnostních poměrů v okolí domu navrhovatele. Dle přiložených stanov byl účastník ustaven dne 29. 6. 1961 za účelem vybudování garáží. Ze spisu se taktéž podává, že navrhovatel připojil k návrhu Stanovy Anonymizováno (dále jen „družstvo“ a „stanovy“) dle jejichž obsahu bylo 29. 6. 1961 ustanoveno družstvo se sídlem v adresa, jeho účelem bylo vybudování garáží na pozemku adresa; k ustavení družstva je třeba sdružení alespoň 60 osob a udělení předběžného souhlasu hospodářské komise Anonymizováno ke vzniku družstva; družstvo zaniká provedením konečného vyúčtování a přijetím daru Anonymizováno; orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo a revisní komise. Navrhovatel taktéž připojil Vyjádření Anonymizováno ze dne 11. 10. 1961, z jehož obsahu se podává, že obvodní plánovací komise Anonymizováno schválila investiční úkol družstva a byly uvedeny jednotlivé připomínky ke stavbě garáží. Dle obsahu Územního rozhodnutí č. 10, katastrální území adresa, o umístění stavby skupinových garáží v adresa ze dne 8. 2. 1962 podal investor stavby – družstvo, respektive jeho předseda Anonymizováno, dne 16. 1. 1962 návrh na rozhodnutí o umístění stavby skupinových garáží; hlavní architekt Anonymizováno rozhodl tak, že „stavba budiž realizována v souladu s tzv. první etapou, vyznačenou v zastavovací studii…“ a že „zbývající část území před obytnými domy musí býti současně upravena sadově podle výsadbového plánu…“, a že budou „zástavba, terénní a sadové úpravy upřesněny zastavovacím plánem…“ a „bez odsouhlasení Útvaru hlavního architekta nesmí býti vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby.“ Dále se ze spisu podává, že Anonymizováno vydal 30. 7. 1962 rozhodnutí o přípustnosti stavby 140 garážových boxů. Rovněž se podává, že garáže stavěné družstvem nebyly k datu 28. 2. 1966 kolaudovány a odbor bytového hospodářství žádal odbor výstavby Anonymizováno o prověření výstavby garáží a vyzvání stavebníků ke kolaudaci v zájmu urychlení likvidace označených družstev. Z listin založených navrhovatelem se rovněž podává, že odbor územního rozvoje stavebního úřadu adresa dne 11. 1. 1993 sděloval, že investorem garáží adresa bylo družstvo, stavební povolení bylo vydáno 30. 7. 1962, povolení k trvalému užívání nebylo dosud vydáno, není známo, kdo jednotlivé garáže užívá. Ze spisu se konečně podává, že ani Anonymizováno, ani právnická osoba nedisponují žádnými informacemi stran existence družstva. Pokud se navrhovatel pokoušel řešit situaci související s garážemi, obrátil se na Úřad adresa a právnická osoba, která doporučila řešit situaci právě s městskou částí. Úřad městské části adresa pak vyzval rozhodnutím ze dne 15. 4. 2024 vlastníka pozemků, na kterých se nacházejí rozestavěné garáže, a to Anonymizováno, aby zjednal nápravu stran špatného stavebně-technického stavu rozestavěných garáží.

7. Podle § 2 z. l. d. jsou lidová družstva socialistickými právnickými osobami; zapisují se do podnikového rejstříku. Podle § 4 z. l. d. je ke vzniku družstva třeba a) schválení stanov ustavující valnou hromadou, b) zvolení orgánů družstva, c) souhlasu příslušného ústředního svazu družstev, a není-li vytvořen, souhlasu Ústřední rady družstev.

8. Zákon č. 53/1954 Sb. byl zrušen zákonem č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona jsou družstevními organizacemi družstva, družstevní podniky, společné podniky, svazy družstev a Ústřední rada družstev. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zřizování družstevních organizací, jejich právní poměry a hospodaření, jakož i jejich organizaci a řízení a další právní poměry upravuje zákon o zemědělském družstevnictví, zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, jiné zvláštní předpisy a tento zákon.

9. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví je družstvo právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Podle § 10 odst. 2 tohoto zákona družstvo vzniká a může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku. Podle § 10 odst. 1 tohoto zákona se ke vzniku družstva vyžaduje předchozí vyjádření národního výboru, v jehož územním obvodu má mít družstvo sídlo, a projednání se svazem družstev a a) usnesení ustavující schůze, přičemž družstvo může vytvořit nejméně pět občanů, b) přijetí stanov, c) zvolení orgánů družstva, d) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem činnosti, pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují. Podle § 12 odst. 1 tohoto zákona družstvo zaniká: a) rozdělením, sloučením nebo splynutím, b) likvidací družstva zrušeného rozhodnutím členské schůze, c) likvidací družstva, o jehož zrušení rozhodl příslušný státní orgán, jestliže družstvo porušuje své základní povinnosti stanovené zákonem. Podle § 12 odst. 6 tohoto zákona zánik družstva nastává dnem výmazu z podnikového rejstříku. Návrh na výmaz podává nově vzniklé nebo přejímající družstvo, u zrušeného družstva likvidátor.

10. Zákon č. 94/1988 Sb. byl zrušen zákonem č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví. Podle § 2 odst. 2 tohoto zákona je družstvo právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Družstvo neodpovídá za závazky jiných právních subjektů. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona je ke vzniku družstva třeba a) usnesení ustavující schůze o jeho založení, přičemž družstvo může vytvořit nejméně 5 občanů, b) přijetí stanov družstva, c) zvolení orgánů družstva. Podle § 3 odst. 2 tohoto zákona družstvo může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku. Podle § 8 odst. 1 věta druhá družstvo zaniká dnem jeho výmazu z podnikového rejstříku. Podle § 47 odst. 1 tohoto zákona, pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. červnem 1990; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. červnem 1990 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení družstva vzniklá před účinností tohoto zákona (bytová, spotřební, výrobní a jiná družstva) jsou družstvy podle tohoto zákona.

11. Zákon č. 176/1990 Sb. byl zrušen zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“). Podle § 765 odst. 1 obch. zák. se družstva, která vznikla před účinností tohoto zákona, přeměňují na společnosti nebo družstva podle tohoto zákona způsobem, který stanoví zvláštní zákon. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení družstva přeměněná podle odstavce 1 přizpůsobí své stanovy tomuto zákonu ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem uvedeným v odstavci 1. Do této doby předloží své stanovy přizpůsobené úpravě družstev podle tohoto zákona rejstříkovému soudu s žádostí o provedení potřebných změn v obchodním rejstříku. S přizpůsobenými stanovami předloží současně zápis o členské schůzi, na které byla schválena změna stanov. Zápis zahrne schválenou výši zapisovaného základního jmění a podíly členů na něm. Zapsáním změn se pokládají dosavadní družstva za družstva založená podle tohoto zákona. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení právní povaha družstev uvedených v odstavci 1 se řídí do zápisu změn v obchodním rejstříku podle odstavce 2 dosavadními právními předpisy a stanovami. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení, jestliže družstva uvedená v odstavci 1 nepožádají o provedení změn v obchodním rejstříku ve stanovené lhůtě a neučiní tak ani po výzvě soudu, nařídí soud likvidaci družstva.

12. Zákon č. 513/1991 Sb. byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 118 o. z. má právnická osoba právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Podle § 126 odst. 1 o. z. právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Podle § 3041 odst. 1 o. z. právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona.

13. Odvolací soud předně k odvolací námitce navrhovatele stran toho, že řízení o jmenování opatrovníka je řízením ve věci samé, a proto soud prvního stupně pochybil, pokud nenařídil jednání, uvádí, že tato není důvodná. Předmětné řízení sice skutečně má navrhovatelem namítaný charakter, avšak usnesení soudu prvního stupně není meritorním rozhodnutím, ale rozhodnutím plynoucím ze shledání nedostatku podmínky řízení, které lze vydat na základě obsahu spisu a způsobem tzv. „od stolu“. Řízení tedy není zatíženo namítanou vadou.

14. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že v tomto řízení existuje neodstranitelná vada spočívající v nezpůsobilém, respektive neexistujícím účastníku řízení.

15. Z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že vznik právnické osoby je dle současné i předchozí právní úpravy založen na principu registrace, u předmětného družstva byl touto registrací zápis do podnikového rejstříku a od účinnosti obchodního zákoníku zápis do rejstříku obchodního. Na základě obsahu spisu lze postavit najisto, že účastník nikdy nebyl zapsán do veřejného rejstříku, byť dle listin z 60. let minulého století měl stanovy a tehdejšími orgány veřejné správy byl v roce 1962 schválen jeho investiční záměr – výstavba garáží. Tyto však nebyly ještě v únoru 1966 kolaudovány a příslušný odbor adresa byl pověřen k prověření situace. Od této doby neexistuje jediný doklad svědčící o existenci družstva, když za něj v žádném případě nelze považovat listinu z 11. 1. 1993 (viz odstavec 6. odůvodnění), která obsahuje pouhá konstatování skutečností seznatelných z několik desítek let starých listin. Vzhledem k tomu, že účastník nikdy nebyl zapsán do veřejného rejstříku, nemá dle platné právní úpravy právní osobnost. Ani navrhovatelem tvrzená skutečnost, že účastník platně vznikl dle tehdejší právní úpravy, není rozhodná, neboť podle navazující právní úpravy (§ 10 odst. 2 zákona č. 94/1988 Sb.) již zápis do veřejného rejstříku byl podmínkou vzniku (existence) družstva.

16. Odvolací soud si je vědom závěrů Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3841/2021, na které odkazoval navrhovatel, avšak na nyní projednávanou věc nejsou bez dalšího aplikovatelné. V tam projednávaném případě totiž bylo postaveno na jisto, že nadace (o jejíž poměry se jedná) prokazatelně existovala ke dni 1. 1. 2014, přičemž Nejvyšší soud dále vycházel ze zásady zachování kontinuity právních osobností nadací a nadačních fondů vyplývající z přechodných ustanovení zákona o nadacích a nadačních fondech a občanského zákoníku. Nyní posuzovaná situace je ale zásadně jiná. Již přechodná ustanovení obchodního zákoníku jednoznačně určila, že pokud družstvo nepřizpůsobí své stanovy této právní úpravě a nepředloží je rejstříkovému soudu, bude nařízena jeho likvidace. Družstvo tedy muselo (na rozdíl od nadací) „něco vykonat“, aby zůstala zachována jeho právní osobnost. Nyní posuzované družstvo pak dále nebylo nikdy ve veřejném (respektive podnikovém) rejstříku zapsáno a nebylo ani postaveno na jisto, že by fakticky existovalo ke dni nabytí účinnosti obchodního zákoníku (k 1. 1. 1992), neřkuli ke dni 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb. V poměrech nyní projednávané věci není možné uzavřít, že nedodržení veřejnoprávní povinnosti v podobě zápisu do obchodního rejstříku nevede ke ztrátě dříve nabyté právní osobnosti. Závěr, že družstvo mělo v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně právní osobnost, neboť tato byla zachována i při nesplnění registrační povinnosti, by tedy byl výsledkem zcela nepřiměřené úvahy.

17. Nedostatek zápisu ve veřejném rejstříku, a tím vzniku účastníka jako právnické osoby a jeho právní osobnosti, je proto vzhledem ke všem okolnostem nyní projednávaného případu neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, k němuž soud přihlédne kdykoliv za řízení a který vždy vede k zastavení řízení (obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 792/2010). Nedostatek právní osobnosti účastníka nelze zhojit jmenováním opatrovníka. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, když řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.

18. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení za situace, kdy účastníku jako non-subjektu (který byl de facto úspěšný) žádné náklady v souvislosti s odvolacím řízením nemohly vzniknout.

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.