VSPH 2 Cmo 147/2025-307

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Radima Novotného a soudkyň JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Jitky Malé ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatele: Jméno navrhovatele A, narozený Datum narození navrhovatele A, ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa navrhovatele A ⟪LB:lb_003⟫ za ⟪LB:lb_004⟫ účasti: Jméno navrhovatele B, IČO: IČO navrhovatele B, ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa navrhovatele B ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta, ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_008⟫ o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. června 2025, č. j. 80 Cm 127/2018-209

I. Řízení se nepřerušuje.

II. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

III. Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi k rukám jeho právního zástupce Jméno advokáta, advokáta, se sídlem adresa náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 29 378,80 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 27. 8. 2018 se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud prohlásil usnesení valné hromady účastníka ze dne 1. 6. 2018 za neplatné, ev. nicotné.

2. Svůj návrh odůvodnil tím, že účastník na své valné hromadě dne 1. 6. 2018 přijal usnesení, kterým byla schválena změna Stanov s tím, že valné hromady se účastnily osoby, které nebyly řádně schváleny za delegáty. Změnu Stanov na valné hromadě také schválily osoby vyslané pobočnými spolky, které ani nevznikly. V důsledku této skutečnosti nebyla valná hromada usnášeníschopná a přijatá usnesení je třeba považovat za neplatná, případně nicotná. Současně odkázal na rozporné znění čl. 15 a čl. 20 Stanov, ze kterých účastník vycházel při schválení změny Stanov.

3. Účastník ve svých vyjádřeních označil uplatněný návrh za šikanózní, obsahující zkreslená a nepravdivá tvrzení s tím, že neexistují žádné zákonné důvody pro vyslovení neplatnosti nebo nicotnosti usnesení valné hromady. Navrhovatel nesprávně vyložil obsah čl. 15 a čl. 20 Stanov, když čl. 15 obsahuje obecnou úpravu a čl. 20 obsahuje již úpravu speciální s tím, že nelze přezkoumávat volbu jednotlivých delegátů na nižších úrovních.

4. Soud prvního stupně ve svém původním rozhodnutí (usnesení ze dne 5. 8. 2021, č. j. 80 Cm 127/2018-81) návrh zamítl s odůvodněním, že způsob volby delegátů pobočných spolků je jejich záležitostí a nikoliv účastníka, neboť delegáti jsou členové jejich statutárních orgánů. Rozhodnutí o volbě delegátů na předmětnou valnou hromadu na nižších úrovních nelze přezkoumávat. Případnou neplatnost rozhodnutí o volbě delegátů, tj. o volbě statutárních orgánů členů spolků by bylo možné přezkoumat pouze v jiném řízení ohledně vyslovení jejich neplatnosti. právnická osoba odvolání navrhovatele pak Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 23. 8. 2022, č. j. 6 Cmo 341/2021-101 usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. Ve shodě se soudem prvního stupně potvrdil, že valná hromada byla řádně svolána, byla usnášeníschopná a zúčastnily se jí osoby oprávněné dle stanov s tím, že napadené usnesení platně přijaly potřebnou většinou hlasů. Vyslovil rovněž souhlas s tím, že rozhodnutí nižších složek účastníka nelze v rámci tohoto řízení přezkoumávat a to v souvislosti s volbami delegátů pobočných spolků.

6. K dovolání navrhovatele Nejvyšší soud jako soud dovolací usnesením ze dne 21. 1. 2024, č. j. 27 Cdo 587/2023-131 usnesení odvolacího soudu ze dne 23. 8. 2022, č. j. 6 Cmo 341/2021-101 a usnesení soudu prvního stupně ze dne 5. 8. 2021, č. j. 80 Cm 127/2018-81 zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění zejména uvedl, že navrhovatel namítl, že valná hromada nebyla usnášeníschopná a zpochybnil i počet odevzdaných hlasů pro přijetí příslušného usnesení s tím, že delegáti nesplňovali kritéria uvedená v čl. 20 odst. 3 písm. b) a c) stanov, nebyli do funkcí předsedů, případně členů výkonných výborů řádně zvoleni. Navrhovatel uvedl, že stanovy fotbalových svazů jako pobočných spolků, dle nichž byli členové výkonných výborů fotbalových svazů zvoleni, nebyly v době konání valné hromady účinné, neboť v rozporu s čl. 6 odst. 6 stanov nebyly zveřejněny na portálu spolku. Z důvodu tohoto nedostatku nebyly tyto osoby do funkcí statutárních orgánů vůbec zvoleny. Následkem této vady je zdánlivost usnesení o volbě členů statutárních orgánů, k níž dle dovolacího soudu je třeba přihlédnout z úřední povinnosti. Dovolací soud uzavřel, že jediným dovolacím důvodem je posouzení usnášeníschopnosti valné hromady a za tím účelem zkoumat, zda jsou usnesení nejvyšších orgánů fotbalových svazů o volbě členů jejich statutárních orgánů zdánlivá, což by mohlo mít za následek nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady a nedostatečný počet hlasů odevzdaných pro přijetí usnesení a v důsledku toho i neplatnost napadeného usnesení.

7. Soud prvního stupně bez nařízeného jednání usnesením ze dne 6. 11. 2024, č. j. 80 Cm 127/2018-145 návrh na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady o změně stanov opětovně zamítl (viz výrok I.) a navrhovatele zavázal zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 27 760,95 Kč (výrok II.). V odůvodnění napadeného usnesení zejména vyšel z pravomocného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2022, č. j. 79 Cm 127/2017-161, kterým byl zamítnut návrh na určení, že usnesení valné hromady Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne 18. 3. 2016, kterým byly schváleny stanovy, není usnesením valné hromady a hledí se na něj jako by nebylo přijato s tím, že Vrchní soud v Praze toto usnesení potvrdil. K dovolání navrhovatele pak Nejvyšší soud jako soud dovolací toto dovolání odmítl a vyslovil, že napadené usnesení valné hromady není nicotné, neboť neměl pochybnost o tom, že stanovy FAČR ze dne 5. 6. 2015 zmocnily k přijetí vlastních stanov orgány Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, které existovaly podle dosavadní úpravy. Jelikož se v daném případě dle soudu prvního stupně jednalo o obsahově shodnou věc, vyšel soud ze závěrů Nejvyššího soudu i pro předmětnou věc.

8. Navrhovatel podal proti tomuto usnesení včasné odvolání, ve kterém zejména uvedl, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, neprovedl důkazy a nepostupoval dle pokynu dovolacího soudu. Soud prvního stupně se měl zejména zabývat významem čl. 6 odst. 6 stanov a zjistit, zda smluvní podmínka (tj. zda stanovy byly uveřejněny na portálu spolku) byla splněna, a pokud nebyla splněna, vyvodit z toho důsledky. V případě, že by stanovy nebyly zveřejněny, pak by se nestaly ani účinnými. V takovém případě by ani předseda pobočného spolku neměl takové pravomoce, které mu stanovy přiznaly. Soud prvního stupně však dospěl k závěru, že stanovy pobočného spolku takové účinky mají, neboť mu je zaručují stanovy FAČR ze dne 7. 6. 2014. Zmocnění některých orgánů spolku však bylo v některých případech časově omezeno do 31. 3. 2016. Pokud soud prvního stupně vycházel z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2024, č. j. 27 Cdo 1797/2024-363, pak toto rozhodnutí na otázku účinnosti smlouvy vůbec nedopadá, neboť se zabývalo pouze otázkou určitosti stanov FAČR, nicotností usnesení valné hromady pobočného spolku a výkladu ustanovení § 259 o. z. s tím, že neúčinnost stanov pobočných spolků vůbec neposuzoval. Pokud na valné hromadě FAČR jednali předsedové výkonných výborů pobočných spolků, pak jejich jednání nemělo právní účinky a k jejich hlasu se nepřihlíží.

9. Odvolací soud usnesením ze dne 12. 3. 2025, č. j. 2 Cmo 9/2025-170 výše uvedené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud zejména vycházel z odůvodnění a závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2024, č. j. 27 Cdo 587/2023-131, z něhož vyplynulo, že v řízení je třeba zkoumat a za tímto účelem případně doplnit dokazování, zda předsedové, případně členové výkonných výborů byli řádně zvoleni do svých funkcí a zda mohli vystupovat na valné hromadě ze dne 1. 6. 2018 jako řádně zvolení delegáti. S výše uvedeným úzce souvisí i to, zda stanovy pobočných spolků byly účinné a v souladu s § 6 odst. 6 stanov byly zveřejněny na portálu spolku. Dle dovolacího soudu bylo proto nezbytné zkoumat, zda usnesení nejvyšších orgánů fotbalových svazů o volbě členů statutárních orgánů nejsou zdánlivá. Soud prvního stupně však v tomto směru neučinil žádná zjištění s výjimkou odkazu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2024, č. j. 27 Cdo 1797/2024-363. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2024, č. j. 27 Cdo 587/2023-131 pro účely daného řízení vyplynulo, že soud prvního stupně byl povinen zkoumat, zda stanovy všech pobočných spolků (jednotlivých fotbalových svazů), nejen Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, se staly účinné, a zda předsedové a členové výkonných výborů fotbalových svazů byli řádně zvoleni a i z titulu svých funkcí v postavení delegátů zastoupili své fotbalové svazy na valné hromadě účastníka dne 1.6.2018, aby ta mohla být usnášeníschopná. Je třeba konstatovat, že soud prvního stupně na základě pokynu dovolacího soudu tímto způsobem nepostupoval a pouze odkázal na závěry rozhodnutí ve věci sp. zn. 79 Cm 127/2017, jehož předmětem bylo posouzení nicotnosti usnesení valné hromady Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne 18. 3. 2016, kterým byly schváleny stanovy tohoto fotbalového svazu, a to ve vazbě na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2024, č. j. 27 Cdo 1797/2024-363, kterým bylo dovolání navrhovatele odmítnuto. Odvolací soud proto vyhodnotil předmětné rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zrušil jej a vrátil věc k novému projednání, jak výše uvedeno.

10. Usnesením ze dne 24. 3. 2025, č. j. 80 Cm 127/2018-173 vyzval soud prvního stupně oba účastníky řízení, aby s ohledem na právní názor odvolacího soudu provedli rekapitulaci svých dosavadních skutkových tvrzení včetně označení relevantních důkazů.

11. V písemném podání ze dne 4. 5. 2025 navrhovatel setrval na svém tvrzení, že stanovy pobočných spolků nebyly zveřejněny na portálu účastníka a nenabyly tímto účinnosti, což je v rozporu s čl. 6 odst. 6 Stanov. Navrhovatel prokázal, že na portálu účastníka nebylo zveřejněno 20 stanov pobočných spolků. V důsledku neúčinnosti těchto stanov nelze přihlížet k 20 hlasům delegátů, kteří se účastnili valné hromady.

12. Účastník v písemném podání ze dne 28. 5. 2025 uvedl, že princip vysílání delegátů na valnou hromadu vyplývá z čl. 20 odst.2 a 3 Stanov, dle něhož se valné hromady účastní členové statutárních orgánů vyslaní členskými kluby, dále předsedové nebo pověření členové výkonných výborů, jež jsou vysláni krajskými fotbalovými svazy a okresními fotbalovými svazy a dále členové statutárních orgánů klubů Pražského fotbalového svazu, členové jeho výkonného výboru, které tento výbor určil. Účastník uvedl, že i kdyby 20 delegátů se nemohlo účastnit valné hromady, ničeho to nemění na tom, že z moravské komory se účastnilo 73 delegátů z 74 všech delegátů moravské komory. Pak tato skutečnost nemohla mít vliv na usnášeníschopnost valné hromady, neboť i v takovém případě byla přítomna nadpoloviční většina všech delegátů. Dne 5. 2. 2019 se konala další valná hromada, na které bylo přijato nové úplné znění stanov účastníka, které současně zrušilo původní stanovy s tím, že předmětné usnesení valné hromady nebylo napadeno. V takovém případě by vyslovení neplatnosti původního usnesení valné hromady nemělo žádné právní ani faktické následky.

13. Soud prvního stupně věc opětovně projednal na jednání dne 3. 6. 2025 (bez účasti navrhovatele) a po doplnění dokazování a závěrečném návrhu účastníka usnesením č. j. 80 Cm 127/2018-209 návrh zamítnul (výrok I.) a přiznal účastníkovi náhradu nákladů řízení (výrok II.). Ve svém odůvodnění zejména uvedl, že 17 pobočných spolků z Moravy (Anonymizováno kraj, Anonymizováno kraj, AnonymizovánoAnonymizovánokraj, adresa – město, adresa) své stanovy na portálu účastníka nezveřejnily, naopak 15 pobočných spolků (adresa-venkov, adresa, adresa-kraj, adresa, Anonymizováno kraj, adresa) své stanovy na portálu účastníka zveřejnily. V případě tří pobočných spolků (právnická osoba, právnická osoba a Okresní fotbalový svaz adresa) došlo ke zveřejnění na portálu účastníka pouze návrhu stanov před konáním valné hromady. Soud prvního stupně uzavřel, že v případě 20 pobočných spolků byli na valnou hromadu vysláni delegáti zvolení na základě neúčinných stanov, přičemž rozhodnutí o volbě těchto delegátů označil soud za nicotné. Nebylo sporným, že rozhodnutí o změně stanov na valné hromadě dne 1. 6. 2018 bylo přijato 126 hlasy delegátů České komory a 52 hlasy delegátů Moravské komory s tím, že z Moravské komory se účastnilo 73 delegátů z celkového počtu 74 delegátů. Skutečnost, že ve 20 případech se účastnily osoby, které nebyly řádně delegovány, pak nemá žádný vliv na usnášeníschopnost valné hromady. Na valné hromadě se nezjišťovalo, jak který delegát hlasoval, ale pouze se sčítaly hlasy. Pro nevyslovení neplatnosti valné hromady svědčí i skutečnost, že následná valná hromada ze dne 5. 2. 2019 přijala platné usnesení (nebylo napadeno návrhem na vyslovení neplatnosti) ohledně přijetí nového znění stanov s tím, že stanovy přijaté na valné hromadě dne 1. 6. 2018 byly zrušeny. Soud prvního stupně na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že usnesení valné hromady bylo přijato potřebnou většinou hlasů a je platné.

14. Navrhovatel podal proti tomuto usnesení včasné odvolání písemným podáním ze dne 23. 7. 2025, které doplnil podáním ze dne 8. 8. 2025, ve kterém uvedl, že soud prvního stupně měl v nesporném řízení postupovat z úřední povinnosti a nezkoumat usnášeníschopnost pouze u 20 pobočných spolků, nýbrž měl překontrolovat stav u všech 101 pobočných spolků a za tímto účelem vyzvat účastníka, aby doložil zveřejnění 101 stanov pobočných spolků. Současně je nutné zkoumat, zda se přihlíží k hlasům 101 delegátů i z jiného důvodu. Navrhovatel se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně ohledně následků vzniklých v souvislosti se změnou stanov na valné hromadě dne 5. 2. 2019, neboť ani v takovém případě nelze považovat usnesení valné hromady ze dne 1. 6. 2018 za platné. Navrhovatel dále vyjádřil nesouhlas s náhradou nákladů řízení tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, který zastupoval účastníka v pozici advokáta, když současně působil ve funkci vedoucí právního oddělení účastníka. Navrhovatel navrhl přerušení řízení z důvodu, že rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2025, č. j. 79 Cm 127/2017-386 bylo zrušeno usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 184/2022-299, ve kterém bude soud zkoumat, zda stanovy pobočného spolku jsou neúčinné z jiného důvodu než jejich nezveřejněním. Navrhovatel současně uplatnil námitku podjatosti k osobě soudkyně tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno a jejího vztahu k osobě Mgr. Anonymizováno Anonymizováno, zejména zda je její matkou, neboť tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno je známá svými vztahy s účastníkem.

15. V písemném podání ze dne 7. 4. 2026 se navrhovatel ze zdravotních důvodů omluvil z neúčasti na jednání a navrhl, aby soud danou věc projednal bez jeho účasti. Opakovaně požádal soud, aby mu sdělil, který delegát zastupoval navrhovatele na valné hromadě, které se osobně nemohl účastnit.

16. Účastník v písemném vyjádření ze dne 13. 4. 2026 k odvolání navrhovatele uvedl, že odvolání navrhovatele neobsahuje žádná nová tvrzení a ani důkazy k předcházejícím tvrzením. Rovněž účastník setrval na svých tvrzeních, že valná hromada byla usnášeníschopná, a to i s vědomím 20 delegátů pobočných spolků, jejichž neplatné hlasy nemohly výsledek hlasování změnit. Účastník dále uvedl, že i když stanovy některých pobočných spolků nebyly zveřejněny na portálu účastníka, pak byly zveřejněny ve spolkovém rejstříku, kde byla deklarována existence těchto spolků. Navrhovatel dále odkázal na valnou hromadu ze dne 5. 2. 2019, na které bylo schváleno nové znění stanov i na případnou aplikaci § 260 o. z. V závěru uvedl, že navrhovatel nepředložil ke svým tvrzením ohledně neoprávněných delegátů žádné důkazy a navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

17. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

18. Na jednání dne 11. 5. 2026 odvolací soud doplnil dokazování mandátní smlouvou o poskytování právních služeb ze dne 1. 2. 2020 ve znění Dodatku č.1 ze dne 11. 2. 2020 uzavřenou mezi právnická osoba., IČO: IČO a Fotbalovou asociací České republiky, IČO: IČO navrhovatele B na straně jedné a advokátem tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, tituly za jménem na straně druhé, z které odvolací soud zjistil, že advokát tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, tituly za jménem se zavázal poskytovat účastníkovi právní služby výslovně vymezené v čl. II. smlouvy, nést odpovědnost za případně vzniklou škodu s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

19. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě výsledků provedeného dokazování a dospěl k následujícím zjištěním:

20. Odvolací soud věc projednal bez účasti navrhovatele dle § 101 odst.3 o. s. ř., který se z neúčasti na jednání omluvil.

21. S ohledem na důvody níže uvedené neshledal odvolací soud splnění podmínek pro přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., neboť danou věc lze rozhodnout bez ohledu na výsledek řízení ve věci sp. zn. 79 Cm 127/2017. Opačný postup by byl v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

22. Odvolací soud neshledal, že by rozhodující soudkyně tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno byla ve věci podjatá, když jediným tvrzeným důvodem podjatosti vznesené ze strany navrhovatele byl tvrzený blízký příbuzenský vztah s tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno. V písemném vyjádření ze dne 12. 8. 2025 soudkyně uvedla, že k osobě tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno nemá žádný vztah a tuto osobu nezná s tím, že její příjmení je odlišné. Doplnila, že nemá žádný vztah k předmětu řízení, k účastníkům ani k jejich zástupcům. Odvolacímu soudu je z rozhodovací činnosti známo a nemá pochybnost o tom, že příjmení rozhodující soudkyně „Anonymizováno Anonymizováno“ je odlišné od příjmení osoby „Anonymizováno Anonymizováno“. Jelikož navrhovatel nesdělil žádné konkrétní skutečnosti ohledně tvrzeného vztahu soudkyně tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno s osobou tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, nedovodil odvolací soud podjatost na straně rozhodující soudkyně.

23. S odkazem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2024, č. j. 27 Cdo 587/2023-131 bylo třeba zkoumat, zda stanovy všech pobočných spolků se staly účinné a zda předsedové a členové výkonných výborů fotbalových svazů byli řádně zvoleni a z titulu svých funkcí v postavení delegátů zastoupili své fotbalové svazy na valné hromadě dne 1. 6. 2018, aby mohla být usnášeníschopná.

24. Soud prvního stupně provedl dokazování ohledně zveřejnění stanov „20 pobočných spolků“ na portálu účastníka na Moravě, jak výše uvedeno, a dospěl k závěru, že stanovy těchto pobočných spolků nebyly zveřejněny a příslušní delegáti proto nebyli platně zvoleni na valnou hromadu dne 1. 6. 2028. Vzhledem k tomu, že valné hromady se účastnilo 73 delegátů z celkového počtu 74 delegátů, pak tato skutečnost nemůže mít vliv na usnášeníschopnost valné hromady. Pokud navrhovatel ve svém doplnění odvolání ze dne 8. 8. 2025 uvedl, že soud prvního stupně měl z úřední povinnosti překontrolovat stanovy všech 101 pobočných spolků, případně vyzvat účastníka, aby doložil, že 101 stanov bylo zveřejněno na portálu účastníka, pak nelze i v nesporném řízení se zbavit břemene tvrzení a břemene důkazního a přenášet je na protistranu, tj. na účastníka, případně na rozhodující soud. Je třeba konstatovat, že navrhovatel navrhl, aby usnesení valné hromady ze dne 1. 6. 2018 bylo prohlášeno za neplatné (nebo nicotné), neboť změna stanov byla schválena osobami, které nebyly členy spolku řádně zvoleni za delegáty. Takové tvrzení navrhovatele je značně obecné a neurčité a to za situace, že musel mít povědomí o tom, že někteří delegáti nebyli řádně zvoleni na valnou hromadu a stanovy jejich pobočného spolku nebyly uveřejněny na portálu účastníka (z tohoto důvodu také uplatnil návrh). V průběhu jednání před soudem prvního stupně dne 17. 6. 2021 se navrhovatel seznámil s prezenční listinou všech delegátů ze dne 1. 6. 2018, kterou soud provedl jako důkaz. Jelikož navrhovatel nebyl schopen uvést, kteří konkrétní delegáti nebyli oprávněni se účastnit valné hromady, požádal soud o stanovení lhůty k doplňujícímu vyjádření. V písemném podání ze dne 8. 7. 2021 k obsahu prezenční listiny však ničeho neuvedl. Nelze přitom akceptovat, aby obecný a neurčitý návrh v průběhu řízení „upřesňoval“ a „doplňoval“ soud za součinnosti s účastníkem. Z tohoto důvodu také soud prvního stupně usnesením zde dne 24. 3. 2025, č. j. 80 Cm 127/2018-173 vyzval oba účastníky, aby s odkazem na závěry usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 3. 2025, č. j. 2 Cmo 9/2025-170 provedli rekapitulaci svých relevantních tvrzení a označení důkazů k nim. V tomto směru navrhovatel setrval na svém tvrzení, že nebyly-li stanovy pobočných spolků zveřejněny na portálu účastníka, pak nenabyly účinnosti s tím, že bylo prokázáno, že se tak stalo u 20 pobočných spolků. Ohledně zveřejnění stanov jiných pobočných spolků na portálu účastníka nebylo navrhovatelem uvedeno ničeho. Jelikož nelze spravedlivě požadovat na soudu prvního stupně, aby sám vyšetřoval, zda a které další stanovy byly uveřejněny na portálu účastníka, lze ve shodě se soudem prvního stupně dospět k závěru, že nesplnění podmínek u prokázaných 20 pobočných spolků nemohlo mít za následek, že valná hromada účastníka ze dne 1. 6. 2018 nebyla usnášeníschopná.

25. V souladu s § 260 odst. 1 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

26. Mezi účastníky není sporným, že dne 5. 2. 2019 se konala další valná hromada účastníka, která přijala nové znění stanov a zrušila stanovy přijaté valnou hromadou dne 1. 6. 2018. I za předpokladu, že by soud dovodil, že valná hromada účastníka dne 1. 6. 2018 nebyla usnášeníschopná a nedošlo k platnému schválení stanov, pak by k nápravě a ke zhojení daného stavu došlo právě usnesením valné hromady ze dne 5. 2. 2019, jejíž platnost nebyla napadena žalobou, na které došlo ke schválení nových stanov a zejména ke zrušení původních stanov přijatých dne 1. 6. 2018. S ohledem na tuto skutečnost i na značný časový odstup by odvolací soud v takovém případě shledal splnění podmínek dle § 260 o. z. neplatnost rozhodnutí valné hromady nevyslovit.

27. K výhradám navrhovatele ohledně právního zastoupení účastníka advokátem tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno je třeba uvést, že je svobodným vyjádřením vůle účastníka řízení, zda a jakým zástupcem se nechá v řízení zastoupit na základě plné moci ve smyslu § 24 a násl. o. s. ř. V případě právnických osob to nevylučuje, aby za podmínek § 21 odst. 1 o. s. ř. jednaly za právnickou osobu člen nebo členové statutárního orgánu, její zaměstnanec na základě pověření, vedoucí odštěpného závodu ve věcech týkající se tohoto závodu a prokurista. Není přitom výjimečné, že ve sporech se specifickou nebo náročnou problematikou zastupují v určitých případech právnické osoby (např. banky) advokáti na základě udělené plné moci s vědomím toho, že právnická osoba má právní útvar a zaměstnává právníky v postavení zaměstnanců. V předmětné věci bylo prokázáno, že tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno splnil zákonné podmínky a byl zapsán u České advokátní komory jako advokát se sídlem adresa s oprávněním výkonu advokátní činnosti. Pokud účastník udělil advokátu tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno plnou moc k zastoupení na základě mandátní smlouvy ze dne 1. 2. 2020 ve znění Dodatku č.1 ze dne 11. 2. 2020, kterou odvolací soud provedl k důkazu na jednání dne 11. 5. 2026, je třeba přisvědčit tvrzení účastníka, že v takovém případě mu svědčí právo na náhradu nákladů právního zastoupení, neboť nebylo prokázáno, že tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno vykonával tuto činnost (poskytování právních služeb) na základě pracovního či jiného obdobného poměru. Pokud advokát vykonával svou činnost na základě plné moci, má právo i na náhradu cestovného a na náhradu ztráty času (§ 14 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.) v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta. Pokud advokát tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno uplatnil náhradu cestovného a náhradu za promeškaný čas za účast na jednáních u soudu prvního stupně, nelze takovému postupu ničeho vytknout, neboť sídlem výkonu advokacie je adresa. Nelze na soudu prvního stupně v obecné rovině spravedlivě požadovat, aby vyšetřoval, zda se advokát dostavil k jednáním svým osobním vozidlem ze svého sídla, z jiného místa, od jiného soudu (a to v sídle rozhodujícího soudu prvního stupně, kde se účastnil jednání), využil k cestě jiné osobní vozidlo případně zda nevyužil veřejnou dopravu (a účtuje náklady za použití osobního vozidla), pokud jiné skutečnosti nevyjdou v průběhu řízení najevo. Obdobně nelze šetřit, zda tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno v daných konkrétních dnech se skutečně dopravoval na jednání z Plzně nebo ze sídla účastníka. Přitom není výjimečným jevem, že advokáti na základě mandátních smluv se vyskytují v sídlech svých klientů ve značné části jejich pracovního vytížení. Na základě výše uvedeného odvolací soud shledal důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení účastníka, jak byly přiznány soudem prvního stupně včetně náhrady nákladů, jež vznikly advokátu tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno tituly za jménem, a proto i v rozsahu náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno.

28. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 ve vazbě na § 142 odst. 1 o. s. ř. v rozsahu 3 úkonů právní služby po 5 620 Kč za písemné vyjádření ze dne 13. 4. 2026 k odvolání navrhovatele, za písemné vyjádření ze dne 11. 5. 2026 doplněné mandátní smlouvou a za dvě účasti na jednáních u odvolacího soudu ve dnech 21. 4. 2026 a 11. 5. 2026 a to vše dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. a dále v rozsahu 4 paušálních částek po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšené o 21 % DPH, tj. celkem 29 378,80 Kč. O náhradě nákladů řízení za převzetí právního zastoupení účastníkem bylo již rozhodnuto soudem prvního stupně.

Proti výroku II. a III. tohoto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.)

Proti výroku I. tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.