VSPH 2 Cmo 84/2026-34

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Radima Novotného a soudců JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Jitky Malé ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce A): Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ žalobce B): Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_005⟫ oba právně zastoupeni advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: Jméno žalovaného“ v likvidaci, IČ IČO žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 10 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2026, č. j. 64 Cm 117/2025-27

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobcům osvobození od soudních poplatků v souvislosti s žalobou, kterou se domáhají na žalovaném zaplacení vypořádacího podílu ve výši 10 000 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění zejména uvedl, že nepříznivé majetkové poměry nebyly ze strany žalobců doloženy s tím, že ničeho netvrdili ohledně jejich měsíčních výdajů na živobytí, ohledně placení jiných závazků s tím, že jsou vlastníky či spoluvlastníky většího počtu nemovitostí. Tyto skutečnosti naopak nasvědčují tomu, že disponují likvidními aktivy a jsou schopni nést poplatkovou povinnost.

2. Žalobci se proti vydanému usnesení včas odvolali a navrhli jeho změnu přiznáním úplného osvobození od soudních poplatků, případně zrušení usnesení a vrácení věci k dalšímu řízení. V odvolání uvedli, že řádně vyplnili Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech s tím, že zaměstnavatel jim řádně vyplnil jejich měsíční příjem s tím, že další příjmy nemají. Žalobce A) nad rámec uvedl, že má vyživovací povinnost vůči nezletilé dceři. Ohledně vlastnictví pozemků uvedli, že je nelze považovat za likvidní, neboť je nelze v současné době reálně zpeněžit a prodat za odpovídající cenu.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců nejsou důvodná.

4. Podle § 138 odst.1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.

5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).

6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalovaných předjímat a nelze ani vyloučit, že budou v odvolacím řízení úspěšní. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.

7. adresa předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).

9. Žalobcem A) bylo osvědčeno, že je ženatý, žije v čtyřčlenné společné domácnosti s manželkou a dvěma dcerami (vůči nezletilé dceři nar. 2016 má vyživovací povinnost). Pracovní činnost vykonává v zaměstnaneckém poměru na pozici technického pracovníka „Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra“ s čistým měsíčním příjmem ve výši 31 929 Kč. Žalobce A) nepobírá jiné příjmy, není ani příjemcem dávek z hmotného a sociálního zabezpečení, není vlastníkem žádných movitých věci (např. motorového vozidla), nemá žádné cennosti ani úspory. Jako majetek větší hodnoty uvedl pouze nemovitosti příslušné specifikace v obci a katastrálním území adresa. V části týkající se výdělkových poměrů manželky ničeho neuvedl, není proto zřejmé, zda je manželka v pracovním poměru, zda vykonává podnikatelskou činnost, případně je v domácnosti. Nevyplněna zůstala i část Prohlášení týkající se závazků.

10. Žalobcem B) bylo osvědčeno, že je rozvedený, žije ve dvoučlenné společné domácnosti se synem (nar. v roce 1987). Pracovní činnost vykonává v zaměstnaneckém poměru na pozici technika – údržbáře s čistým měsíčním příjmem ve výši 44 285 Kč. Žalobce B) nepobírá jiné příjmy, z podnikatelské činnosti vykázal příjem 0 Kč, není ani příjemcem dávek z hmotného a sociálního zabezpečení, není vlastníkem žádných movitých věci (např. motorového vozidla), nemá žádné cennosti ani úspory. Jako majetek větší hodnoty uvedl pouze nemovitosti příslušné specifikace v obci a katastrálním území adresa. Nevyplněna zůstala i část Prohlášení týkající se závazků.

11. Je třeba konstatovat, že žalobci uplatnili vůči žalovanému společnou pohledávku ve výši 10 000 000 Kč z titulu vyplacení vypořádacího podílu družstva. Pokud uplatnili v průběhu likvidace žalovaného pohledávku v takové výši, museli si být vědomi, že s jejím uplatněním je v případě soudního vymáhání spojena povinnost k zaplacení soudního poplatku, který v daném případě představuje částku 500 000 Kč. Nelze přitom bez dalšího „automaticky“ spoléhat na „dobrodiní státu“, které lze výjimečně využít pouze v případě složité finanční situace poplatníka. Oba žalobci jsou v produktivním věku, vykonávají pracovní činnost v zaměstnaneckém vztahu a nejsou příjemci dávek sociálního zabezpečení.

12. Ve vztahu k žalobci A) je třeba uvést, že odvolací soud neuvěřil tomu, že jediným finančním zdrojem je pouze měsíční příjem ve výši cca 32 000 Kč na celou rodinu s vědomím současných životních nákladů (elektřina, případně plyn, potraviny, doprava, škola, ošacení apod.) Jinými slovy zde nutně existují další finanční zdroje, které žalobce A) neuvedl, jež slouží ke krytí životních nákladů. I v případě, že by nemovitý majetek nemohl být předmětem prodeje, aby z jeho výtěžku mohl být zaplacen soudní poplatek, pak takový majetek může být sloužit jako zajištění (zástava) k poskytnutí příslušného úvěru.

13. Ve vztahu k žalobci B) odvolací soud vychází z jeho jediného měsíčního příjmu ve výši 44 285 Kč s tím, že sdílí společnou domácnost s dospělým synem (nar. 1987). Rovněž žalobce B) neuvedl ničeho ohledně movitých věcí (osobního vozidla) a jiného cenného majetku včetně finančních úspor. I v případě tohoto žadatele platí, že pokud by nemovitý majetek nemohl být předmětem prodeje, aby z jeho výtěžku mohl být zaplacen soudní poplatek, pak takový majetek může být sloužit jako zajištění (zástava) k poskytnutí příslušného úvěru.

14. Oba žalobci jsou od zahájení řízení zastoupeni advokátem, s čímž jsou zpravidla spojeny finanční výlohy, aniž požádali soud o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že se jedná o společný závazek obou žalobců, neznamená to, že každý z žalobců bude povinen zaplatit přesnou polovinu poplatku.

15. Lze proto shrnout ve shodě se soudem prvního stupně, že zejména žalobce A) nevyjevil věrohodně své majetkové poměry s odkazem na důvody výše uvedené, rovněž tak žalobce B), jež se omezil pouze na výši příjmu z pracovního poměru.

16. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.