VSPH 9 Cmo 31/2026-28

Court:
Vrchní soud v Praze
Case number:
9 Cmo 31/2026-28
Decision date:
25 Jun 2026
ECLI:
ECLI:CZ:VSPH:2026:9.Cmo.31.2026.1
Text language:
cs

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO sídlem adresa ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozena Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o vymožení 1 188 850 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2025, č. j. 4 Cmo 9/2025-21, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. ledna 2026, č. j. 16 C 61/2025-15,

I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. ledna 2026, č. j. 16 C 61/2025-15, se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně odmítl odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 11. 2025, č. j. 16 C 61/2025-7 (výrok I.). Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že výše uvedené usnesení bylo žalované doručeno dne 26. 11. 2025 a posledním dnem lhůty pro podání odvolání byl den 11. 12. 2025. Podání žalované datované dne 11. 12. 2025 zaslala žalovaná e-mailem, který byl soudu doručen dne 12. 12. 2025 v 00:03:51 hod. Odvolání tak bylo dle soudu prvního stupně podáno opožděně.

2. Proti výše uvedenému usnesení podala žalovaná včasné odvolání. Navrhuje jeho zrušení nebo prohlášení jeho nicotnosti, neboť skutečný skutkový i právní stav objektivně byl a je zcela jiný. Má se jednat o pokračující vědomý zločin vzájemně se kryjících soudů a soudců, kteří rozhodují s bezmeznou libovůlí. Uvádí, že situace byla zkomplikovaná úmrtím její blízké osoby a poškozením disku, na kterém měla všechny dokumenty. Odvolatelka dále trvá na neprodleném řádném vyřízení všech již dříve, důvodně a včas učiněných podání. Podává námitku podjatosti „samosoudce JUDr. Jana Fifky i všech soudců i nesoudců Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze i Okresního soudu v Jičíně (delegace nutná)“ s tím, že mají poměr k věci, účastníkům a jejich zástupcům. Navrhuje předložení věci k rozhodnutí o nutné delegaci soudům, kterým není nadřízen Vrchní soud v Praze. Uvádí, že nejde o svévolné uplatňování nebo bránění práva, ale o objektivně důvodnou obranu proti zjevně nezákonným, protiústavním a účelovým postupům/rozhodnutím nejen v tomto řízení. Taktéž navrhuje opravu odůvodnění napadeného usnesení podle § 165 o. s. ř. Dále uvádí, že bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokázané, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány velmi závažné zločiny, když objektivně důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné, trestní, hmotněprávní odpovědnosti, k jejímuž konečně řádnému vyvození tímto dávají objektivně důvodný podnět. Závěrem navrhuje prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalované bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Podle § 204 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení (odst. 1). Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení (odst. 2). O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně (odst. 3).

5. Podle § 57 odst. 2 o. s. ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost jej doručit.

6. Podle § 208 odst. 1 o. s. ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.

7. Podle § 42 odst. 2 věty první a druhé o. s. ř. písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.

8. Z obsahu předloženého spisu odvolací soud zjistil, že usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 11. 2025, č. j. 16 C 61/2025-7, bylo odvolatelce doručeno dne 26. 11. 2025, pročež lhůta 15 dnů pro podání odvolání uplynula dne 11. 12. 2025. Odvolání proti tomuto usnesení podala odvolatelka elektronickou poštou bez elektronického podpisu 12. 12. 2025 v 00:03:51 hodin, tedy po uplynutí odvolací lhůty. Navíc k tomuto podání se podle § 42 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nepřihlíží, neboť je odvolatelka doplnila podáním na poště dne 16. 12. 2025, tj. až po uplynutí lhůty 3 dnů. Písemné odvolání podané na poště dne 16. 12. 2025 je zjevně opožděné.

9. Závěr soudu prvního stupně, že odvolání je opožděné a nezbývá, než jej odmítnout podle § 208 odst. 1 o. s. ř., je tedy věcně správný.

10. K návrhu na opravu odůvodnění, jakož i k návrhu na prominutí zmeškání lhůty, odvolací soud uvádí, že tyto návrhy nejsou odůvodněny žádným konkrétními skutečnostmi. Odvolacímu soudu je z jeho vlastní činnosti známo, že žalovaná opakovaně podává u soudů všech stupňů shodně formulovaná podání, které postrádají náležitosti stanovené zákonem. Je zřejmé, že tyto návrhy na nejsou vážně míněným procesním úkonem, nýbrž jsou vedeny snahou oddálit rozhodnutí soudu ve věci samé o dobu potřebnou k pokusu soudu o odstranění vad těchto podání. Tento procesní postup je zjevným zneužíváním práva k procesním obstrukcím, kterému nelze přiznat právní ochranu (§ 2, § 6 věta druhá, § 41a odst. 3 o. s. ř.).

11. Námitku vyloučení (podjatosti) rozhodujícího soudce, jenž je odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., odvolací soud nepovažuje za důvodnou, neboť tato námitka nebyla žalovanou odůvodněna žádnými konkrétními skutečnostmi a ani z obsahu spisu se nepodává, že by byl dán důvod pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí předmětné věci ve smyslu § 14 a násl. o. s. ř. Nebylo ani třeba zabývat se námitkou podjatosti všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze, neboť nejde o vážně míněný procesní úkon. Shodně formulovaná (a neúplná) námitka podjatosti je součástí všech podání, jimiž žalovaná zahlcuje soudy všech stupňů. Odvolací soud proto námitku podjatosti vyhodnotil jako zneužití procesních práv, a proto k ní nepřihlížel (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18).

12. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

13. Výrok o nákladech řízení se zakládá na tom, že ve věci plně úspěšné žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.