VSPH 93 Ncp 344/2026-12

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Evy Hodanové a JUDr. Ladislava Derky, v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozen dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen Jméno Zástupce, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: č. 1/ Jméno žalované A, narozen dne Datum narození žalované A ⟪LB:lb_007⟫ č. 2/ Jméno žalované B, narozena dne Datum narození žalované B ⟪LB:lb_008⟫ oba bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 1 131 405 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_010⟫ vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. EPR 78454/2026, o věcné příslušnosti

I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné krajské soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 1. 4. 2026, se žalobce po žalovaných domáhá zaplacení společně a nerozdílně částky 1 131 200 Kč se zákonným 11,5 % úrokem z prodlení od 12. 10. 2025 do zaplacení. Předmětná částka představuje dosud nezaplacenou část kupní ceny ze smlouvy o prodeji a převodu podílu o velikosti 100 % ve společnosti právnická osoba, uzavřenou žalobcem a žalovaným č. 1/ dne 11. 10. 2024. Manželka žalovaného č. 1/, žalovaná č. 2/, vyslovila dle čl. III. smlouvy s koupí podílu v obchodní společnosti, který tvořil společné jmění, písemný souhlas, tedy odpovídá s žalovaným č. 1/ společně a nerozdílně za porušení závazků dle smlouvy. Kupní smlouva za převod podílu činila 1 240 000 Kč. Žalovaní uhradili částku 108 800 Kč, z čehož 7 000 Kč bylo po splatnosti, zbývající suma 1 131 200 Kč zůstala neuhrazena. Žalobce po žalovaných požaduje rovněž částku 205 Kč, coby kapitalizovaný úrok z prodlení za úhradu částky 7 000 Kč za období od 12. 10. 2025 do 12. 1. 2026.

2. Předkládající soud, Obvodní soud pro Prahu 4, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. Předkládající soud má s odkazem na ustanovení § 9 odst. 2 písm. e/ o. s. ř. za to, že věc, spor o doplacení kupní ceny za převod podílu v obchodní společnosti, nepatří do věcné příslušnosti okresních soudů.

3. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. /č. l. 7 spisu/ se žalovaní k otázce věcné příslušnosti soudu nijak nevyjádřili.

4. Žalobce souhlasil s postoupením věci Městskému soudu v Praze jako soudu příslušnému.

5. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

6. Podle ustanovení § 104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.

7. Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.

8. Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. e/ o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci.

9. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva.

10. Z odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4825/2015 ze dne 15. 6. 2017, publikovaného ve sbírce pod číslem 141/2018, vyplývá tato právní věta: „Krajské soudy jsou podle § 9 odst. 2 písm. e/ o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2014, věcně příslušné k rozhodování sporů ze smluv o převodu podílu v obchodní korporaci, a to bez ohledu na to, zda je podíl představován účastnickým cenným papírem.“

11. V odůvodnění uvedeného judikátu se mimo jiné praví: „Platí, že spory mezi společníky /členy/, jde-li o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl v obchodní korporaci, lze považovat za spory mezi společníky /členy/, týkající se /vyplývající z/ účasti na obchodní korporaci. Jinak řečeno, bez ohledu na to, že občanský soudní řád již výslovně mezi spory uvedenými v § 9 odst. 2 nevypočítává spory mezi společníky /členy/ navzájem, jde-li o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl v obchodní korporaci, patří tyto spory i po novele provedené zákonem č. 293/2013 Sb. do věcné příslušnosti krajských soudů. To ostatně potvrzuje výslovně i důvodová zpráva k návrhu zákona, posléze vyhlášeného pod č. 293/2013 Sb., z níž bez jakýchkoliv pochybností plyne, že zákonodárce nezamýšlel – jde-li o okruh sporů do 31. prosince 2013 upravených v § 9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř. – žádnou změnu. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k výkladu § 9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013, se podává, že pod spory mezi společníky navzájem, jde-li o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl ve společnosti, je třeba rozumět jakékoliv spory, jejichž základ „leží“ ve smlouvách o převodu podílu, a to bez ohledu na to, zda na obou stranách smlouvy stojí stávající společníci, či zda je podíl převáděn ze stávajícího společníka na třetí osobu. Mezi tyto spory spadají i řízení, v nichž se třetí osoba /která není společníkem/ domáhá určení neplatnosti smlouvy o převodu podílu /srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2006, sp. zn. 29 Odo 1571/2005, či ze dne 12. března 2015, sp. zn. 29 Cdo 572/2015/, spor o zaplacení ceny za převod podílu ve společnosti, jakož i spor, v němž se navrhovatel /žalobce/ domáhá vrácení plnění poskytnutého na cenu za převod podílu proto, že uzavřenou smlouvu považuje za neplatnou /usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2010, sp. zn. 29 Cdo 2053/2008/, spor o vrácení zálohy /jakožto majetkového prospěchu získaného plněním z právního důvodu, který posléze odpadl/ poskytnuté na zamýšlenou koupi podílu ve společnosti, a to bez ohledu na to, zda následně k uzavření smlouvy o převodu podílu došlo či nikoliv /rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. 28 Cdo 711/2013/.“

12. Pro účely rozhodování o věcné příslušnosti soudu je zásadní vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení /.

13. Ve světle citované judikatury je třeba v otázce věcné příslušnosti soudu uzavřít, že spor o zaplacení ceny za převod podílu s příslušenstvím, spadá do věcné příslušnosti krajských soudů dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.

14. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy /bod I. výroku/. V bodě II. výroku rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 6 o. s. ř. o postoupení věci Městskému soudu v Praze.

15. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./, rozhodnutím v bodu II. výroku tohoto usnesení není podle ustanovení § 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř. dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř.

Proti tomuto unesení není přípustný opravný prostředek.