VSPH 94 Ncp 233/2026-41

Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Čurdy a soudkyň JUDr. Gabriely Kučerové a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené Jméno Zástupce, advokátkou ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 3 280 000 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_011⟫ vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 237/2025, o určení věcné příslušnosti

K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.

1. Návrhem došlým dne 6. 9. 2025 Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (dále jen „předkládající soud“) se žalobkyně domáhá proti žalované zaplacení 3 280 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) jako náhrady škody, kterou utrpěla jednáním žalované. Jak žalobkyně uvedla, je obchodní společností zabývající se nákupem, prodejem a správou nemovitostí, žalovaná je obchodní společností s totožným předmětem podnikání. Žalobkyně financovala všechny činnosti směřující k získání obchodních příležitostí, jejichž výnosy však často plynuly jiným subjektům, mezi které patřila i žalovaná, bez jakékoli kompenzace. Žalobkyně popsala jednání Anonymizováno, který byl jejím jednatelem a který je současně i statutárním orgánem žalované. Škoda podle žalobkyně vznikla tím, že osoby, které žalobkyni ovládaly a řídily, sledovaly vlastní obchodní zájmy zejména ve prospěch žalované. K tomu žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4554/2015, podle kterého je vědomí statutárního orgánu přičitatelné obchodní korporaci. Anonymizováno zajistil, aby žalobkyně nesla veškeré náklady na akvizici nemovitostí (vyhledání, související služby, správní poplatky), zatímco samotné nemovitosti byly získávány do majetku žalované či jiných jím ovládaných firem. Tyto subjekty tak těžily z rozsáhlé infrastruktury a investic žalobkyně, aniž by se na nich jakýmkoli způsobem finančně podílely. Žalobkyně utrpěla škodu, která spočívá v přímých výdajích na provoz a akvizici a dále v ušlém zisku, který byl žalobkyni odepřen jednáním žalované.

2. Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze jako soudu nadřízenému (dále jen „nadřízený soud“) k rozhodnutí podle § 104a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že se nejedná o běžný obchodní spor mezi dvěma právnickými osobami, ale podstata sporu závisí na posouzení oprávnění jednat i zavazovat jednotlivé společnosti a vztahů mezi ovládající a ovládanou osobou, i na posouzení toho, zda nedošlo k porušení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Obsahově se podle předkládajícího soudu jedná o spor mezi společníky (členy obchodních korporací) a věcně příslušným byl podle § 9 odst. 2 písm. e), popř. písm. f) o. s. ř. měl být krajský soud.

3. Žalobkyně i žalovaná se s postupem předkládajícího soudu ztotožnily.

4. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro učení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

5. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.

6. Podle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci.

7. Podle § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace.

8. Nadřízený soud konstatuje, že ze žaloby, od jejíhož obsahu je třeba odvíjet posouzení věcné příslušnosti soudu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2012, sp. zn. I. ÚS 3348/10), nelze dovodit, že by se jednalo o spor podle § 9 odst. 2 písm. e) či f) o. s. ř., kterých se předkládající soud dovolává. Za situace, kdy žalobkyně uplatňuje vůči žalované nárok na náhradu škody, která spočívá v přímých výdajích na provoz a akvizici a v ušlém zisku, a svůj nárok zakládá na tvrzení, že financovala všechny činnosti směřující k získání obchodních příležitostí, jejichž výnosy plynuly mimo jiné žalované, a to bez jakékoli kompenzace, je zjevné, že předmětem řízení je nárok na náhradu škody podle obecné úpravy občanského zákoníku.

9. Ve smyslu obecné úpravy věcné příslušnosti soudů pro sporné občanské soudní řízení jsou k uvedenému sporu v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy, neboť se nejedná o spor, pro který by byla založena v prvním stupni věcná příslušnost krajských soudů podle § 9 odst. 2 o. s. ř. či podle jiného právního předpisu. Z uvedených důvodů rozhodl nadřízený soud podle § 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.

10. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastnice řízení a soudy vázány (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.