VSPH 94 Ncp 381/2026-51

Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Jiřího Čurdy a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně. v likvidaci, IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A ⟪LB:lb_005⟫ bytem Adresa žalovaného A ⟪LB:lb_006⟫ zastoupenému Jméno žalovaného B, advokátkou ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 738 804 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 35 C 11/2026, o určení věcné příslušnosti,

K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (dále jen „předkládající soud“) dne 12. 1. 2026 se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí žalovanou částku s tvrzením, že tato představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor společnosti žalobkyně, k němuž došlo tím, že žalovaný užívá bez právního důvodu nemovitosti, které žalobkyně vlastní. Věcná příslušnost okresního soudu byla v žalobě zdůvodněna tím, že byť je žalovaný jedním ze dvou společníků společnosti (druhým je likvidátorka žalobkyně tituly před jménem) a jedním ze dvou jednatelů, v této věci se nejedná o žádnou z věcí, uvedených v § 9 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když nejde o spor mezi obchodní korporací a jejím členem, ale o spor dvou samostatných subjektů, který nevyplývá ze vztahů uvnitř společnosti.

2. Předkládající soud postupoval podle § 104a odst. 2, 5 o. s. ř. a předložil věc zdejšímu soudu jako soudu nadřízenému k rozhodnutí o věcné příslušnosti, neboť má za to, že jde o spor buď podle § 9 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) o. s. ř., k jehož projednání v prvním stupni jsou věcně příslušné krajské soudy.

3. Žalovaný se k výzvě předkládajícího soudu vyjádřil k věcné příslušnosti stejně jako žalobkyně v žalobě, tj. i on je přesvědčen, že v projednávané věci jde o typický majetkový spor vyplývající z občanskoprávních vztahů, neboť jeho předmětem je peněžité plnění, které žalobkyně odvozuje z tvrzeného bezdůvodného obohacení, případně z náhrady škody či dlužného užívání nemovitosti. Skutečnost, že žalobkyně je obchodní korporací a žalovaný jejím společníkem, sama o sobě nezakládá věcnou příslušnost podle § 9 odst. 2 písm. e) či f) o. s. ř., když nejde o vztah mezi společností a společníkem, který by měl původ v účasti ve společnosti (písm. e/) a věc nesměřuje ani k otázkám průběhu či vypořádání likvidace či nakládání s likvidační podstatou (písm. f/). Pro určení věcné příslušnosti je rozhodující povaha nároku, nikoliv samotné postavení účastníků. Žalobkyně se k otázce věcné příslušnosti znovu již nevyjádřila.

4. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (§ 104a odst. 1 o. s. ř.).

5. Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou. Nárok uplatněný žalobou je charakterizován vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok zdůvodňuje, a skutkovým základem vylíčeným v žalobě ve spojitosti se žalobním petitem je pak vymezen základ nároku uplatněného žalobou, který je předmětem řízení. Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, a které, budou-li prokázány, umožňují žalobě vyhovět (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3025/2009).

6. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje § 9 odst. 2 o. s. ř. Tento spor o vydání bezdůvodného obohacení nelze podřadit pod žádný z případů vymezených v § 9 odst. 2 o. s. ř., a to ani podle písm. e), podle kterého jsou krajské soudy věcně příslušné ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci (tj. jde v nich např. o převod obchodního podílu). Tento spor pak nejde podřadit ani pod spory, uvedené v písm. f), neboť v něm jsou uvedeny spory mezi obchodní korporací a jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace. Z uvedeného plyne, že je správný názor obou účastníků, že pro určení věcné příslušnosti není samo o sobě podstatné postavení účastníků, ale důležitý je jen charakter žalobou uplatněného nároku, jenž je v projednávané věci nepochybně běžným majetkoprávním sporem na vydání bezdůvodného obohacení a skutečnost, že je žalovaný společníkem a jednatelem majitele předmětné nemovitosti, není pro určení věcné příslušnosti relevantní (podobně by byl věcně příslušným okresní soud v případě, že by nemovitost užívala bez právního důvodu jakákoliv jiná osoba s žalobkyní nijak nespojená).

7. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený proto z těchto důvodů rozhodl podle § 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí této věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).

8. Pro úplnost nadřízený soud uvádí, že o návrhu žalovaného na přikázání věci Okresnímu soudu v Benešově (č. l. 44 an.), bude rozhodnuto následně mimo řízení podle § 104a o. s. ř., a to po novém předložení věci s tímto návrhem předkládajícím soudem.

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.