Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o cenách kovů a kovových polotovarů.

1021.

Vyhláška

nejvyššího úřadu cenového,

ze dne 29. září 1947

o cenách kovů a kovových polotovarů.

Nejvyšší úřad stanoví podle § 2, odst. 1 vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového toto:

Základní ceny kovů, slitin a kovových odpadků.

§ 1.

(1) Nejvyšší základní ceny kovu jsou:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Základní ceny kovů jiné čistoty než jsou uvedeny v odstavci 1, jakož i základní ceny kovových slitin, odpadků a zůstatků propočítá podle směrnic nejvyššího úřadu cenového Hospodářská skupina průmyslu železa a kovů.

§ 2.

Základní ceny kovů, slitin a kovových odpadků se dělí na 5 cenových stupňů:

a) kovy se základními cenami až do Kčs 300.— za 100 kg patří do 1. stupně;

b) kovy se základními cenami přes Kčs 300.— až do Kčs 900.— za 100 kg patří do 2. stupně;

c) kovy se základními cenami přes Kčs 900.— až do Kčs 1500.— za 100 kg patří do 3. stupně;

d) kovy se základními cenami přes Kčs 1.500.— až do Kčs 2.500 za 100 kg patří do 4. stupně;

e) kovy se základními cenami přes Kčs 2.500 za 100 kg patří do 5. stupně.

§ 3.

(1) Základní ceny se rozumějí při hotovém placení, loko sklad (franko vůz místa skladu), bez obalu. U kovů, dovezených z ciziny, franko československé hranice.

(2) Při prodeji franko vagon odesílací stanice nebo franko loď přístaviště smí si prodávající zaúčtovati prokazatelné výlohy za odvoz ze skladu k železničnímu vagonu nebo k lodi až do částky stanovené podle platných cenových předpisů. Dále je prodávající oprávněn připočítati k základním cenám poměrnou částku prokazatelných výloh za dovozné, které mu vznikly při dopravě prodávaného materiálu ze skladu jeho dodavatele do vlastního skladu, a to až do částky stanovené podle platných cenových předpisů. Prodávající nesmí dovozné, vzniklé jeho dodavateli a prodávajícímu vyúčtované, přenášeti na odběratele.

(3) Obal smí býti účtován nejvýše za pořizovací cenu a musí býti při vyplaceném vrácení vzat nazpět za účtovanou cenu po odečtení přiměřené částky za upotřebení.

Prodejní ceny kovu, slitin a kovových odpadků.

§ 4.

(1) Prodejní ceny kovu a slitin se tvoří tak, že k základním cenám podle § 1 se připočítávají nejvýše tyto přirážky vyjádřené v procentech základních cen:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Dodává-li se zboží na jednu uzávěrku po částech, počítá se obchodní přirážka za celkové množství.

(3) Výrobci (hutě) smějí při prodeji surovin počítati obchodní přirážku platnou pro traťový obchod jen tehdy, prodávají-li kovu

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Prodává-li huť menší množství než 50 kg, smí účtovati nejvýše obchodní přirážku pro traťový obchod stanovenou za množství pod 100 kg až do 50 kg.

(5) Obchodní přirážky pro traťový a skladový obchod neplatí pro zprostředkovatele a komisionáře. Tito smějí požadovat nejvýše takové odměny, jaké dostávali v roce 1938, při čemž tyto odměny nesmějí býti větší, než přirážky platné pro traťový obchod, snížené o 3%.

§ 5.

(1) Při prodeji odpadkového materiálu, který se vyskytuje ve vlastním podniku, domácnosti a podobně prodávajícího, se odpočítávají od základních cen srážky stanovené v odstavci 3. Tyto srážky se musejí odpočítati i tehdy, prodá-li odpadkový materiál podnik, který ve vlastním závodě získává a zužitkuje tento odpadkový materiál.

(2) při výpočtu srážky nutno rozlišovat množství obchodní, střední a malé. Srážka se stanoví při obchodním množství částkou v Kčs za 100 kg; při středním a malém množství přistupuje další srážka, která se stanoví v procentech ceny za obchodní množství. Stanovené srážky v Kčs nebo v procentních sazbách jsou částkami pevnými a nesmějí býti žádným obchodním stupněm ani zvyšovány ani snižovány. Při nákupu materiálu nedostatečně, roztříděného musí býti nákupní cena snížena o náklady spojené s přetříděním.

(3) Níže uvedený přehled udává pro různé cenové stupně v sloupci 2. spodní hranici obchodního množství, ve sloupci 3. horní hranici malého množství. Střední množství jsou hranice ležící mezi spodní a horní hranicí. Sloupec 4. udává srážku pro obchodní množství v Kčs, sloupec 5. a 6. udávají srážky pro střední a malé množství v procentech z ceny za obchodní množství.

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Velkoobchodníci se starými kovy smějí účtovati při prodeji odpadkového materiálu nejvýše základní ceny beze srážky, meziobchodníci nejvýše základní ceny se srážkou pro obchodní množství. Sběrači musí za starý materiál obdržeti nejméně základní cenu se srážkou pro obchodní množství a další srážkou pro střední množství.

(5) Podniky, které prodávají vlastní odpadkový materiál přímo spotřebiteli oprávněnému k nákupu u místa výskytu, smějí obdržeti nejvýše základní cenu.

§ 6.

Ustanovení této vyhlášky platí v domácím obchodním styku, a to i pro kovy dovezené z ciziny.

§ 7.

(1) Přirážky podle § 4 a srážky podle § 5, pokud nejsou vyjádřeny v procentech, se počítají vždy za 100 kg.

(2) Ceny takto stanovené platí pro materiál běžné obchodní jakosti podle ČSN norem, po případě podle mezinárodních zvyklostí.

(3) Všechny přirážky, povolené k základním cenám a účtované podle ustanovení této vyhlášky, musejí býti na účtech uváděny zvláště. Účtovati jiné výdaje a přirážky, než jsou touto vyhláškou povoleny, je zakázáno.

§ 8.

(1) Při prodeji kovů, pro něž byly stanoveny nejvyšší ceny, vydá prodávající kupujícímu, pokud celková prodejní cena přesahuje Kčs 100.—, písemné potvrzení o prodeji, v němž kromě údaje stran, data prodeje a dne dodání uvede též výpočet ceny podle ustanovení této vyhlášky. Potvrzení o prodeji musí obsahovati též přesný popis dodaného materiálu. Potvrzení o prodeji může býti nahrazeno vystaveným účtem, pokud tento účet obsahuje všechny údaje předepsané pro potvrzení o prodeji.

(2) V potvrzení o prodeji nebo v účtu prodávajícího musejí býti uvedeny všechny částky účtované kupujícímu. Je nepřípustné vynechati jakékoliv přirážky nebo vedlejší výlohy, anebo vykazovati je odděleně od potvrzení o prodeji nebo od účtu.

(3) Kupující i prodávající jsou povinni uschovávati potvrzení o prodeji nebo účet, aneb jeho opis, či průpis jako doklad po dobu nejméně 3 let.

Polotovary.

§ 9.

Cenová úprava podle této vyhlášky se vztahuje pouze na polotovary uvedené v § 3, odstavec 4, číslo 2, písmeno b) vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 15. února 1046, o hospodaření s kovy a kovovými výrobky (Ú. l. I č. 34/1946, běž. č. 689).

§ 10.

Cena polotovarů se tvoří ze základní ceny kovu nebo slitiny (mědi, mosazi, olova atd.), přirážky za přepracování a zvláštní přirážky podle druhu polotovaru, jeho jakosti, rozměrů a pod.

§ 11.

(1) Základní cena kovu nebo slitiny v polotovarech je dána ustanovením § 1 této vyhlášky. Dosavadní přirážky za přepracování a zvláštní přirážky podle druhu polotovaru, jakosti, rozměrů a pod., nesmějí býti zvyšovány.

(2) Výrobci jsou povinni vypracovati a nejdéle do 15. října 1947 nejvyššímu úřadu cenovému předložiti ke schválení ceníky polotovarů, ve kterých budou uvedeny vedle základních cen veškeré přirážky, prodejní, dodací a platební podmínky.

Všeobecné ustanovení.

§ 12.

Ceny kovů, slitin, kovových odpadků a zůstatků a kovových polotovarů bude nejvyšší úřad cenový napříště vyhlašovati jednotlivými výměry zasílanými ústředním svazům průmyslu, řemesla a obchodu.

§ 13.

(1) Každý podnik, který měl v majetku 1. září 1947 větší množství kovů, slitin a odpadkového materiálu, než kolik činí hranice hlášení, stanovené v příloze 1 vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 15. února 1946, o hospodaření s kovy a kovovými výrobky (Ů. l. I č. 34/1946, běž. č. 689), předloží nejvyššímu úřadu cenovému do 1. listopadu 1947 hlášení, v němž bude uvedeno roztřídění materiálu do jednotlivých tříd, stav zásob k 1. září 1947, stav nevyřízených, avšak převzatých objednávek, základní cena platná před a po 1. září 1947, cenový rozdíl na 100 kg v Kčs a celkový rozdíl v Kčs. Nejpozději do 30. ledna 1948 ohlásí nejvyššímu úřadu cenovému dále stav objednávek převzatých před 1. září 1947 a do 31. prosince 1947 úplně nevyřízených a množství kovů, slitin, kovových odpadků, zůstatků a kovových polotovarů, která podnik obdržel v době od l. září 1947 do 31. prosince 1947 za ceny platné před 1. září 1947. Podniky obchodující s polotovary zašlou nejvyššímu úřadu cenovému stejné hlášení.

(2) Cenových rozdílů podle odstavce 1, jakož i cenových rozdílů ze stavu zásob kovů ku dni 1. července 1946 (resp. 1. srpna 1946) podle hlášení, které bylo podnikům uloženo výměrem nejvyššího úřadu cenového ze dne 9. srpna 1946, č. j. 41.652-IV/l-1946, o cenách kovů, slitin a kovových odpadků, a dále výnosu přirážek zajištěných podle § 6, odstavec 2 vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 15. listopadu 1945 o nejvyšších cenách kovů a kovových polotovarů (Ú. l. č. 134/1945, běž. č. 401) bude použito k úhradě cenových diferencí, které dosud vznikly a v budoucnosti vzniknou při nákupu a prodeji kovů.

K témuž účelu se použije i cenových rozdílů při nákupu kovů za ceny výhodnější než nejvyšším úřadem cenovým stanovené.

(3) Všichni dovozci kovů jsou povinni hlásit nejvyššímu úřadu cenovému veškeré své nákupy kovů v zahraničí, ať za vyšší nebo nižší ceny než nejvyšším úřadem cenovým stanovené. V hlášení musí být udáno: druh dovezeného kovu, množství v kg, cena za jednotku podle účtu, dodací podmínky, veškeré náklady franko československé hranice, nákupní cena s připočtením uvedených nákladů v Kčs na 100 kg a cena stanovena nejvyšším úřadem cenovým, jakož i cenový rozdíl z obou uvedených cen vyplývající. Toto hlášení musí býti doloženo příslušnými doklady.

(4) Nejvyšší úřad cenový si vyhrazuje právo disponovat s cenovými rozdíly vyplývajícími z ustanovení předchozích odstavců. Potřebná opatření učiní nejvyšší úřad cenový zvlášť.

§ 14.

Nesprávná hlášení podle § 13, a jiné přestupky této vyhlášky se trestají podle čtvrté části vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového.

§ 15.

Nejvyšší úřad cenový může povoliti nebo naříditi výjimky z ustanovení teto vyhlášky.

§ 16.

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ceny podle této vyhlášky smějí býti účtovány za dodávky uskutečněné po 1. lednu 1948, bez ohledu na to, kdy byly objednávky uzavřeny.

(2) Současně se ruší použivatelnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 10; prosince 1943 o nejvyšších cenách kovů (Ú. l. č. 296/1943, běž. č. 887), ve znění vyhlášky ze dne 30. září 1944 (Ú. l. č. 239/1944, běž. č. 619), a vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 15. listopadu 1945 o nejvyšších cenách kovů a kovových polotovarů (Ú. l. č. 134/1945, běž. č. 401), ve znění vyhlášky ze dne 14. ledna 1946 (Ú. l. I č. 9/1946, běž. č. 46).

Za předsedu nejvyššího úřadu cenového:

Dr. Maur v. r.