Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o tvoření cen při prodeji zboží, které je předmětem obchodu národního podniku ZDAR.

1127.

VYHLÁŠKA

nejvyššího úřadu cenového

ze dne 12. listopadu 1949

o tvoření cen při prodeji zboží, které je předmětem obchodu národního podniku ZDAR.

Nejvyšší úřad cenový stanoví podle § 2, odst. 1 vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu toto:

§ 1.

1. Tato vyhláška se vztahuje na národní podnik ZDAR, jiné národní obchodní podniky, podniky družstevní a ostatní obchodní podniky, které obchodují se zbožím uvedeným v příloze této vyhlášky. Ceny vypočtené podle této vyhlášky jsou nejvyšší. Obchodní rozpětí stanovená touto vyhláškou nesmějí býti překročena ani v těch případech, zařadí-li se do obchodu více článků velkoobchodních nebo maloobchodních.

2. Uvedené obchodní podniky jsou povinny přiměřeně snížit své obchodní rozpětí, zjistí-li podle ročního hospodářského výsledku, že vystačí s nižším rozpětím.

3. Národní podnik ZDAR je povinen zkoumat při všech nákupech a prodejích přiměřenost požadované ceny a hlásit nepřiměřeně vysoké ceny ministerstvu vnitřního obchodu.

§ 2.

1. Prodejní cena se tvoří:

a) při traťové dodávce:

aa) z nákupní ceny (prodejní seny výrobní),

bb) z traťového rozpětí 4%,

cc) z doplněného a vyčerpaného rozpětí velkoobchodního (podle odst. 3) a z rozpětí maloobchodního,

dd) ze všeobecné daně (při dodávce do daňově volného oběhu);

b) při dodávkách ze skladu:

aa) z nákupní ceny (prodejní ceny výrobní),

bb) z velkoobchodního rozpětí,

cc) z obchodního rozpětí pro maloobchodní podniky,

dd) ze všeobecné daně (při dodávce do daňově volného oběhu).

2. Jako traťové dodávky mohou býti vyřizovány pouze dodávky přímo:

a) z jednoho závodu výrobního,

b) jednomu příjemci, a to buď národnímu podniku obchodnímu, družstevnímu, velkoobchodní centrále (VDP, ÚHZP, atd.) nebo velkospotřebiteli; dodávka vlastnímu krajskému závodu a maloobchodní prodejně nemůže býti považována za traťový obchod,

c) dosáhne-li dodávka hodnoty alespoň Kčs 150.000.— nebo rozsahu celovagonové dodávky s plným využitím ložného prostoru vagonu.

3. Při traťových dodávkách účtuje se obchodní rozpětí podle odst. 1, písm. a) bb) odděleně. Odběratel doplní toto obchodní rozpětí o nevyčerpaný zbytek rozpětí velkoobchodního, které připočte k traťovému rozpětí; k takto vypočtené ceně připočítá rozpětí maloobchodní.

4. Všeobecnou daň lze započítat do ceny jen v případech, kde příslušné předpisy nenařizují oddělené fakturování této daně.

5. Za velkoobchod se v národním podniku ZDAR pokládají jeho krajské závody, za maloobchod jeho prodejny.

§ 3.

1. Základem pro výpočet obchodního rozpětí je nákupní cena.

2. Nákupní cena je cena fakturovaná franco vagon nakládací stanice, letadlo, loď nebo podací pošta odesilatele, po odečtení slev všeho druhu. K případnému skontu se nepřihlíží.

3. Do nákupní ceny nepatří dopravní náklady, náklady za vnější obal všeho druhu a všeobecná daň. Kromě toho při dodávkách od soukromých výrobců nepatří do nákupní ceny částka daňového zatížení materiálu podle sazebníku A všeobecné daně.

§ 4.

1. Obchodní rozpětí, s výjimkou velkoobchodního rozpětí při traťové dodávce [§ 2, odst. 1, písm. a) bb)], jsou uvedena pro velkoobchod a maloobchod v příloze této vyhlášky.

2. Při dodávkách živnostenským spotřebitelům a velkospotřebitelům (t. j. jiným národním podnikům, úřadům,, ústavům, korporacím a jiným institucím), přesahujících najednou Kčs 10.000, počítá národní podnik velkoobchodní rozpětí.

3. Dodává-li národní podnik ZDAR zboží jinému velkoobchodnímu podniku a přesahuje-li hodnota jedné dodávky Kčs 20.000.— využije 2 / 3 svého velkoobchodního rozpětí, zbytek si připočítá odebírající velkoobchodní podnik tak, aby celkové velkoobchodní rozpětí národního podniku ZDAR nebylo překročeno. Odebírající podnik připočítává dále v maloobchodě příslušnou maloobchodní přirážku národního podniku ZDAR. Nepřesáhne-li hodnota jedné dodávky národního podniku ZDAR Kčs 20.000.—, smí odebírající obchodní podnik připočítati jen maloobchodní přirážku národního podniku ZDAR.

4. Nakupuje-li zboží národní podnik ZDAR od jiného velkoobchodního podniku a přesahuje-li hodnota jedné dodávky Kčs 20.000.—, využije dodávající podnik 2 / 3 jemu stanoveného velkoobchodního rozpětí, zbývající 1 třetinu téhož rozpětí využije národní podnik ZDAR pro velkoobchod a dále připočítává maloobchodní rozpětí stanovené dodávajícímu podniku. Nepřesahuje-li hodnota zboží 20.000 Kčs, využije národní podnik ZDAR jen maloobchodní rozpětí dodávajícího podniku.

5. Částečně využitá obchodní rozpětí velkoobchodní, uvedená v odstavci 3 a 4, musí býti dodávajícím podnikem fakturována odděleně.

§ 5.

Při různých nákupních cenách zboží téhož druhu a stejné jakosti smí býti utvořena průměrná cena a to s přihlédnutím k jednotlivým množstvím (vážený průměr).

§ 6.

Prodejní ceny smějí býti zaokrouhlovány takto:

A. ve velkoobchodě se zaokrouhlují ceny zboží bez všeobecné daně, za jednotku ve velkoobchodě obvyklou, na celé koruny nahoru, když haléřová částka přesahuje 49 haléřů;

B. v maloobchodě se zaokrouhlují spotřebitelské ceny po připočtení všeobecné daně:

a) při jednotkové ceně pod 10.— Kčs vždy na celých 10 hal. nahoru,

b) při jednotkové ceně od 10.— Kčs do 100.— Kčs na celých 50 hal., když haléřová částka přesahuje 24 hal. a na celou korunu, když haléřová částka přesahuje 74 hal.,

c) při jednotkové ceně nad 100.— Kčs na celou korunu, když haléřová částka přesahuje 49 hal.;

C. částky, nedosahující stanovené výše, a to jak ve velkoobchodě (A), tak i v maloobchodě (B) se zaokrouhlují obdobně dolů s výjimkou případů, uvedených pod B. a), které se dolů nezaokrouhlují.

D. Konečné částky faktury se zaokrouhlují, a to částky do 49 hal. na celou Kčs dolů a částky od 50 hal. na celou Kčs nahoru.

§ 7.

1. Ceny se rozumějí za hotové beze srážky při placení do 14 dnů ode dne odeslání faktury, při čemž faktura nesmí býti odeslána před vyskladněním zboží.

2. Ceny se rozumějí:

a) při traťových obchodech franko vagon stanice příjemce,

b) při skladových obchodech nevyplaceně ze skladu krajských závodů nebo prodejen národního podniku ZDAR, u ostatních obchodních podniků z jejich skladu nebo prodejny.

3. Zboží se expeduje na nebezpečí příjemce a pojišťuje se jen na výslovné přání odběratele a na jeho náklad.

4. Dřevěné bedny a lepenkové krabice, jakož i zvláštní obaly podle výslovného přání odběratele se účtují zvlášť podle skutečného a prokazatelného nákladu.

§ 8.

1. Národní podnik je povinen výpočet prodejní ceny prokázat. Dostatečným průkazem je záznam na nákupní faktuře, z níž je patrný výpočet prodejní ceny krajského závodu nebo prodejny. Totéž platí pro ostatní podniky uvedené v § 1, odst. 1. Národní podnik může vypočítat cenu pro konečného spotřebitele v krajském závodě nebo v podnikovém ředitelství a tam výpočty uschovávati.

2. Účetní a kalkulační doklady, jako nákupní faktury, opisy faktur, objednací listy, výpočty průměrné ceny, výpočty prodejních cen a pod. musí býti uschovány nejméně po dobu 3 let, nenařizují-li jiné předpisy delší dobu uschovací. Prodejny národního podniku ZDAR smějí uschovati tyto doklady centrálně.

§ 9.

1. Maloobchodní podniky jsou povinny při každém prodeji vystaviti pokladní stvrzenku, která musí obsahovati nejméně datum vystavení, počet, druh zboží, cenu za jednotku a celkovou částku. Tato pokladní stvrzenka může být v těch případech, kde je prodejna opatřena kontrolní pokladnou, nahrazena pokladním blokem; vyžádá-li si však kupující stvrzenku, musí mu býti v tomto případě vystavena.

2. Ambulantní obchodníci musejí pro účely úřední kontroly míti u sebe při prodeji zboží nákupní faktury prodávaného zboží.

§ 10.

1. Zboží vystavené ve výkladních skříních, stáncích a v prodejních místnostech maloobchodu musí být opatřeno štítky s označením prodejní ceny za jednotku zboží. Tato povinnost se nevztahuje na zboží, vystavené v prodejních místnostech maloobchodu, jehož cena je patrna z ceníků vyložených v dostatečném množství v prodejní místnosti.

2. Zboží, uložené ve skladištích, do kterých zákazníci nemají přístup, nemusí být označeno prodejní cenou. Je však nutno označit je takovým způsobem, aby bylo umožněno rychlé zjištění jeho původu a nákupní ceny.

§ 12.

Nejvyšší úřad cenový může v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 13.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.

§ 14.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 14. listopadu 1949. Zároveň se zrušují pro druhy zboží uvedené v příloze této vyhlášky tyto vyhlášky nejvyššího úřadu cenového:

vyhláška ze dne 24. března 1947, č. 275 Ú. l. I o obchodních přirážkách v obchodu s brašnářskými a koženými galanterními výrobky, ve znění vyhlášek ze dne 22. dubna 1947, č. 430 Ú. l. I a ze dne 21. července 1947, č. 787 Ú. l. I, vyhláška ze dne 29. prosince 1948, č. 3569 Ú. l. I z r. 1948 o obchodních přirážkách a prodejních podmínkách v obchodě s výrobky z umělých plastických hmot, vyhláška ze dne 30. prosince 1948, č. 39 Ú. l. l z r. 1949 o cenách (obchodních rozpětích) v obchodu s různým drobným zbožím, s hračkami a hudebními nástroji, ve znění vyhlášky ze dne 20. června 1949, č. 693 Ú. l. I, vyhláška ze dne 30. prosince 1948, č. 86 Ú. l. I z r. 1949 o nejvyšších procentních přirážkách v obchodu se skleněným, porcelánovým, kameninovým a keramickým zbožím, ve znění vyhlášky ze dne 21. dubna 1949, č. 521 Ú. l. I, vyhláška ze dne 15. března 1949, č. 424 Ú. l. I o obchodních rozpětích v obchodu s kovovým zbožím, vyhláška ze dne 23. června 1949, č. 718 Ú. l. I o obchodním rozpětí v obchodu s textilním zbožím, ustanovení § 1, odst. 2 a § 2 vyhlášky ze dne 23. července 1949, č. 794 Ú. l. I o cenách březových košťat, jakož i všechny výměry a výjimečná povolení upravující ceny zboží v obchodu s výrobky uvedenými v příloze této vyhlášky.

Za předsedu:

Dr. Volf.

Příloha k vyhlášce nejvyššího úřadu cenového č. 1127 Ú. l. I.

⟪TABLE:tbl_001⟫