Vyhláška ministerstva zemědělství, kterou se vydává zkušební řád pro zkoušky z myslivosti.

127.

VYHLÁŠKA

ministerstva zemědělství

ze dne 13. dubna 1953,

kterou se vydává zkušební řád pro zkoušky z myslivosti.

Ministerstvo zemědělství stanoví v dohodě s ministerstvy lesů a dřevařského průmyslu a státních statků podle § 61 odst. 3 zákona č. 225/1947 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon”):

Oddíl 1.

Zkoušky z myslivosti.

§ 1.

Účel zkoušky.

(1) Českoslovenští občané, kteří se ucházejí po prvé o lovecký lístek nebo o úřední osvědčení předepsané pro přísežné hajné k ochraně myslivosti (§ 29 odst. 5 poslední věta zákona), musí se podrobit zkoušce z myslivosti.

(2) Účelem zkoušky je zjistit, zda kandidát má postačující základní znalosti ve všech oborech myslivosti, potřebné pro řádný chov, ochranu a lov zvěře a zda dovede zacházet s loveckou zbraní.

(3) Zkoušku z myslivosti nejsou povinny skládat osoby, které s úspěchem

a) složily státní zkoušku pro myslivce z povoláni nebo státní zkoušku lesnickou,

b) absolvovaly vysokou školu lesnickou nebo lesnickou technickou školu pěstebního směru,

c) absolvovaly bývalou hájenskou školu,

d) absolvovaly ústřední dělnickou školu ministerstva lesů a dřevařského průmyslu pro odvětví pěstění lesa.

§ 2.

Prováděni zkoušek.

(1) Zkoušky provádějí v českých krajích krajská myslivecká sdruženi Československé myslivecké jednoty a na Slovensku Svaz mysliveckých ochranných sdruženi na Slovensku (dále jen „KMS”).

(2) Administrativním a technickým prováděním zkoušky pověří KMS své okresní složky — okresní myslivecká sdružení. KMS přitom mohou soustředit kandidáty z obvodů několika okresních mysliveckých sdruženi k jedné zkušební komisi.

§ 3.

Připuštění ke zkoušce.

(1) Žádost o připuštění ke zkoušce z myslivosti podává u okresního mysliveckého sdružení příslušného podle místa trvalého pobytu (bydliště) žadatelova, a to nejpozději do konce ledna; KMS může povolit výjimku.

(2) K žádosti nutno přiložit:

a) křestní list (výpis z matriky — knihy narození),

b) potvrzení o trvalém pobytu (bydlišti), v němž musí být uveden den. kdy se kandidát přihlásil k trvalému pobytu.

c) osvědčeni o československém státním občanství,

d) výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce,

e) krátký životopis,

f) přestěhoval-li se kandidát během jednoho roku před podáním žádosti ke zkoušce z obvodu jednoho okresního mysliveckého sdružení do obvodu jiného okresního mysliveckého sdružení, potvrzeni okresního mysliveckého sdružení dřívějšího bydliště žadatelova o tom, zda byl u něho ke zkoušce přihlášen, po případě zda se již zkoušce podrobil.

(3) Doklady uvedené v odstavci 2 písm. a) až c) mohou být nahrazeny předložením občanského průkazu před zkouškou; v takovém případě musí být v žádosti uvedeny příslušné údaje. Doklad uvedený v odstavci 2 písm. d) lze nahradit čestným prohlášením.

§ 4.

(1) O připuštění kandidáta ke zkoušce rozhoduje předsednictvo okresního mysliveckého sdružení pověřeného provedením zkoušky.

(2) Ke zkoušce nesmějí být připuštěny osoby:

a) kterým podle § 35 odst. 1 písm. a), b), c), f), g) a h) zákona musí být odepřen lovecký lístek,

b) které již dvakrát při zkoušce neobstály (§ 13),

c) které mají stálé bydliště mimo obvod stanovený pro zkušební komisi; výjimku na základě odůvodněné žádosti (na př. dlouhodobá brigáda) může povolit KMS,

d) o nichž je známo, že jsou notorickými alkoholiky.

(3) Žadatelům, kteří nebyli připuštěni ke zkoušce, musí být doručeno písemné rozhodnutí, které musí obsahovat důvody a poučení o tom, že se žadatel může proti rozhodnutí odvolat k okresnímu národnímu výboru do 15 dnů po jeho doručeni.

(4) Kandidáty je třeba uvědomit nejméně 7 dní předem o tom, kdy a kam se mají dostavit ke zkoušce.

§ 5.

Příprava ke zkoušce.

(1) Okresní myslivecká sdružení jsou povinna, přihlásí-li se ke zkouškám z myslivosti nejméně 15 kandidátů, pořádat pro ně myslivecké kursy. Přihlásí-li se méně než 15 žadatelů, přidělí je KMS k jinému okresnímu mysliveckému sdružení, kde se kurs bude pořádat.

(2) V kursech se přednášejí základní věci ze všech zkušebních předmětů. O přednášejících v těchto kursech platí obdobně ustanovení § 8 odst. 3 a § 14.

(3) Dobu kursu je nutno volit v dohodě s kandidáty tak, aby většina kandidátů mohla kursy řádně a pravidelně, navštěvovat mimo pracovní dobu. Okresní myslivecké sdružení musí kursům věnovat náležitou péči a postarat se o potřebné pomůcky k názornému vyučování. Kurs nutno ukončit včas před Započetím zkoušek.

(4) Okresní myslivecké sdružení pořádající kurs je oprávněno vybírat od přihlášených kandidátů náhradu k úhradě výloh spojených s konáním kursů.

(5) Vypsání doby zkoušek a mysliveckých kursů je nutno včas uveřejnit v místním po případě krajinském tisku.

§ 6.

Úhrada nákladů zkoušek.

(1) K úhradě výloh spojených s provedením zkoušky vybírá se od kandidátů při podání žádosti o připuštění ke zkoušce zkušební náhrada ve výši 100 Kčs.

(2) Kandidát, který během zkoušky odstoupí, nemá nárok na vrácení zaplacené, zkušební náhrady. Přeruší-li kandidát zkoušku z důvodů zvláštního zřetele hodných, může zkušební komise povolit výjimku.

(3) Kandidátu, který se ke zkoušce nedostavil k důvodů zvláštního zřetele hodných, může být vrácena zkušební náhrada, požádá-li o to do tří dnů ode dne, na který byl povolán ke zkoušce. O žádosti rozhodne předsednictvo příslušného okresního mysliveckého sdružení.

(4) Kandidáti jsou povinni mimo zkušební náhradu uhradit zvlášť střelivo a jiný materiál a vedlejší vydání spojená s praktickou částí zkoušky.

(5) Členům zkušební komise včetně předsedy přísluší denní odměna 200 Kčs, nocležné podle účtu a jízdné 3. třídy osobním vlakem, po případě autobusem. Při vzdálenosti větší než 100 km přísluší příplatek na rychlík.

(6) Po skončení zkoušek provede okresní myslivecké sdružení vyúčtování příjmů a výdajů spojených se zkouškami; předloží je KMS k přezkoušení a schválení. Vybrané zkušební náhrady po odečtení nákladů spojených se zkouškou zařadí okresní myslivecké sdružení, po přezkoušení a schválení vyúčtování těchto náhrad KMS, do Svých rozpočtových příjmů a použije jich k úhradě nákladů spojených se svou činností, které jsou uvedeny v rozpočtu.

§ 7.

Konání zkoušky.

(1) Zkoušky se konají jednou do roka, a to zpravidla v březnu.

(2) KMS může výjimečně stanovit náhradní termíny zkoušek, vyžadují-li to v jednotlivých organisačních obvodech zvláštní důvody, anebo pro ty kandidáty, kteří se bez svého zavinění nemohli podrobit zkoušce v řádném termínu.

§ 8.

Zkušební komise.

(1) K provedení zkoušek z myslivosti jmenuje KMS po schválení krajského národního výboru zkušební komisi při příslušném okresním mysliveckém sdružení.

(2) Zkušební komise se skládá z předsedy, jeho zástupce a dalších 6 členů a 6 jejich náhradníků. Předsedou zkušební komise je předseda KMS nebo jiný člen tohoto sdružení určený výborem KMS, zástupcem předsedy je předseda příslušného okresního mysliveckého sdružení. Předseda zkušební komise ustanoví zapisovatele, jímž je buď tajemník nebo jiný člen výboru okresního mysliveckého sdružení. Zkoušky musí být rozvrženy tak, aby na zkušební komisi připadlo nejvýše 30 kandidátů denně. Je-li počet kandidátů větší, jmenuje KMS další zkušební komise a zároveň ustanoví i jejich předsedy a zástupce.

(3) Členem zkušební komise může být toliko ten, kdo je zapsán v listině zkušebních komisařů pro některou skupinu zkušebních předmětů (§ 14).

(4) KMS jmenuje zkušební komisi tak, aby její členové měli stálé bydliště mimo obvod, pro nějž zkušební komise byla určena.

(5) Předseda zkušební komise řídí průběh zkoušek; nesmí být zároveň zkušebním komisařem. Jednotlivý komisař může v téže komisi zkoušet v jednom dnu pouze z jedné skupiny zkušebních předmětů.

(6) Krajský národní výbor může vyslat ke zkouškám svého zástupce, aby sledoval jejich průběh a úroveň.

§ 9.

Zkušební předměty.

(1) Zkušební předměty se dělí podle těchto skupin:

I. skupina:

politická výchova.

II. skupina:

a) myslivecká zoologie (znalost hlavních rozpoznávacích znaků všech druhů naší lovné zvěře a způsob jejího života; je třeba klást důraz na ty druhy zvěře, s nimiž se kandidát pravděpodobně nejčastěji setká),

b) základy péče o zvěř (hájení zvěře, ochrana a chov zvěře),

c) choroby zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí naši zvěře, předcházení jim, jejich léčení a zdolávání).

III. skupina:

a) základy lovectví (znalost obvyklých způsobů lovů, odchyt zvěře, lovecká pravidla a stopařství, hubeni dravé zvěře, zužitkování zvěře a úprava loveckých trofejí),

b) znalost myslivecké mluvy, zvyklosti a obyčejů.

IV. skupina:

a) myslivecké psářství (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného chovu, výchovy, pravidel exteriérů, výcviku, vedení a použití loveckých psů),

b) choroby loveckých psů (znalost jejich příznaků a léčení).

V. skupina:

a) znalost předpisů o myslivosti, předpisů o přísežném mysliveckém ochranném personálu, předpisů o držení zbraní a střeliva a předpisů o ochraně přírody,

b) myslivecké plánování, statistika a význam myslivosti pro národní hospodářství.

VI. skupina:

a) lovecké zbraně a pomůcky a zařízení (jejich používání a bezpečnostní opatření a pravidla, základy první pomoci při úrazech při lovu),

b) praktické použití loveckých zbraní a pomůcek.

(2) Z předmětu „politická výchova” buďtež požadovány vědomosti o lidově demokratickém zřízení, socialismu a o základech zemědělské politiky. Z předmětů ostatních skupin buďtež požadovány základní znalosti potřebné pro výkon myslivosti v rozsahu uvedeném v § 1 odst. 2.

(3) Praktická část zkoušky z používání loveckých zbraní a pomůcek se provede odděleně, a to před theoretickou částí zkoušky na střelnici příslušného okresního mysliveckého sdružení. Nemá-li okresní myslivecké sdružení vlastni střelnici, určí KMS pro tento účel střelnici nejbližšího okresního mysliveckého sdružení.

(4) Zkouška z myslivosti je veřejná. Předseda zkušební komise je oprávněn po poradě s členy komise a zástupcem krajského národního výboru přítomným u zkoušek omezit nebo i vyloučit veřejnost, je-li toho třeba k nerušenému průběhu zkoušek.

§ 10.

Průběh zkoušek a klasifikace.

(1) Před počátkem zkoušky prokáži kandidáti předsedovi a členům zkušební komise svou totožnost a předloží potvrzení o zaplacení předepsané zkušební náhrady a o absolvování povinného přípravného kursu.

(2) Ke zkouškám musí jak kandidáti, tak i členové komise přistupovat s největší vážností. Členové zkušební komise si musí uvědomit svou odpovědnost jak za úroveň zkoušek, tak zejména za kvalitu budoucích mysliveckých kádrů; musí proto také, zkoumat, zda kandidáta nevedou k myslivosti zištné cíle, zda má správný poměr k přírodě a myslivosti a zda splňuje předpoklady, aby se stal dobrým myslivcem, chovatelem, ochráncem zvěře a hospodářem podle ustanovení zákona a předpisů podle něho vydaných.

(3) Členové zkušební komise si musí o odpovědích a výkonech každého kandidáta činit poznámky. Po ukončení zkoušky sejde se ihned komise k neveřejné poradě, v níž rozhodne o výsledku zkoušky podle těchto zásad:

a) Každá skupina zkušebních předmětů se klasifikuje samostatně. Pro klasifikaci z jednotlivých skupin předmětů se použije známek 1—5: výborně, velmi dobře, dobře, dostatečně a nedostatečně,

b) součtem známek z jednotlivých skupin zkušebních předmětů se zjistí známka výsledná. Nepřesahuje-li tato známka počet 8, obstál kandidát výborně, nepřesahuje-li počet 12, obstál velmi dobře, nepřesahuje-li počet 15, obstál dobře, nepřesahuje-li počet 21, obstál dostatečně. Přesahuje-li výsledná známka počet 21, kandidát neobstát. Bez ohledu na známku výslednou kandidát neobstál, obdržel-li z kteréhokoliv předmětu známku nedostatečnou.

(4) Výsledek zkoušky se ihned kandidátu oznámí. Přitom se pouze vyhlásí, zda kandidát při zkoušce obstál a s jakou výslednou známkou; výsledek zkoušky z jednotlivých skupin zkušebních předmětů se nevyhlašuje.

(5) O průběhu každé zkoušky se sepíše stručný zápis s uvedením klasifikace jednotlivých kandidátů z jednotlivých skupin zkušebních předmětů. Opis zápisu se zašle spolu se souhrnným zápisem (§ 12) KMS a krajskému národnímu výboru.

§ 11.

Vysvědčení o zkoušce.

(1) Kandidáti, kteří při zkoušce obstáli, obdrží vysvědčení o zkoušce s vyznačením výsledné známky a opatřené razítkem příslušného okresního mysliveckého sdružení; vysvědčení podepíší předseda zkušební komise a ostatní její členové. Vysvědčení je veřejnou listinou. Duplikáty vysvědčení o zkoušce vydává KMS za náhradu 50 Kčs.

(2) Tiskopisy vysvědčení, jakož i jiné potřebné tiskopisy, vydá Československá myslivecká jednota. Tiskopisy vysvědčení jsou zúčtovatelné.

(3) Kandidáti, kteří při zkoušce neobstáli, obdrží vyrozumění o provedení a výsledku zkoušky pouze na požádání

(4) Vysvědčení se vydávají kandidátům po ukončení zkoušky nebo se jim zašlou doporučeně do 14 dnů, po případě je lze odevzdat prostřednictvím příslušného okresního mysliveckého sdružení na aktivu myslivců.

§ 12.

Celkové zhodnocení zkoušek.

(1) O výsledku zkoušek a jejich průběhu se sepíše souhrnný zápis, který podepíší předseda zkušební komise, ostatní její členové, zapisovatel a zástupce krajského národního výboru. Seznam kandidátů, kteří při zkoušce neobstáli, budiž zaslán všem krajským národním výborům a KMS na vědomí.

(2) Prvopis zápisu se zašle KMS, které jej uloží; opis zápisu se zašle krajskému národnímu výboru.

(3) KMS vypracuje číselný přehled o provedených zkouškách v kraji a do jednoho měsíce po skončení zkoušek jej zašlé ministerstvu zemědělství a ústředí československé myslivecké jednoty.

§ 13.

Opakování zkoušky.

Neobstál-li kandidát při zkoušce, může být ke zkoušce znovu připuštěn až v nejbližším řádném termínu. Týž kandidát se smí podrobit zkoušce nejvýše dvakrát. Také pro novou žádost platí ustanovení §§ 3 a 4. Opakování zkoušky se na vysvědčení nevyznačuje.

Oddíl 2.

Zkoušky zkušebních komisařů a přednášejících v mysliveckých kursech.

§ 14.

(1) Účelem této zkoušky je zvýšit politickou a odbornou úroveň zkušebních komisařů pro zkoušky z myslivosti.

(2) Zkoušky způsobilosti zkušebních komisařů provedou KMS jednou v roce, a to vždy před termínem zkoušek z myslivosti.

(3) Okresní myslivecké sdružení vybéře ze svých členů nejschopnější myslivce, kteří mají nejméně po 3 roky lovecký lístek a kteří poskytují záruku stát se dobrými zkušebními komisaři a navrhne KMS pro každou skupinu předmětů jednoho zkušebního komisaře a jeho náhradníka. Pro skupinu politické výchovy budiž navržen především osvědčený politický pracovník. Zkoušce se nemusí podrobit ti, kteří prokáží způsobilost uvedenou v § 1 odst. 3, a ti, kteří se již jednou zkoušce s úspěchem podrobili.

(4) K provedení zkoušek způsobilosti zkušebních komisařů a jejich náhradníků jmenuje KMS po schváleni krajského národního výboru zkušební senát. Počet členů senátu se řídí počtem skupin zkušebních předmětů. Členy zkušebního senátu mohou být jmenovány pouze osoby, které s úspěchem vykonaly státní zkoušku pro myslivce z povolání nebo některou státní zkoušku lesnickou. Členem pro zkoušku z politické výchovy může být jmenován pouze ten, kdo prokáže, že absolvoval vyšší politické školení. Předsedou zkušebního senátu je předseda KMS nebo výborem tohoto sdružení určený zástupce.

(5) Zkušební předměty jsou rozděleny do týchž skupin jako při zkoušce z myslivosti (§ 9). Zkušební komisař je zkoušen z politické výchovy a z té skupiny předmětů, pro kterou je navržen jako komisař. Je-li navržen pro více skupin, podrobí se zkoušce z těchto skupin Zkouška nemá trvat u jednoho zkoušeného déle než hodinu Při zkoušce buďtež požadovány od zkoušených hlubší vědomosti než u kandidátů pro zkoušky z myslivosti. Zkouška budiž zaměřena především na praxi.

(6) Členové zkušebního senátu činí si o vědomostech každého zkoušeného poznámky a po ukončení zkoušky provedou na poradě klasifikaci. Klasifikuje se známkami obstál anebo neobstál. O výsledku zkoušky způsobilosti bude vydáno osvědčení, podepsané předsedou zkušebního senátu a členy zkušebního senátu, kteří zkoušeli. Osvědčení má razítko KMS. O průběhu zkoušek je veden zápis, který v jednom vyhotovení zůstane u KMS, opis se zašle ministerstvu zemědělství, krajskému národnímu výboru a ústředí Československé myslivecké jednoty.

(7) Zkušební komisaři, kteří s úspěchem vykonali zkoušku způsobilosti, budou zapsáni do listiny zkušebních komisařů, kterou vede KMS. Táž osoba může být zapsána v listině zkušebních komisařů pro jednu nebo více skupin zkušebních předmětů. Opis listiny se zašle ministerstvu zemědělství, krajskému národnímu výboru a ústředí Československé myslivecké jednoty.

(8) Věcné náklady spojené se zkouškami způsobilosti (nájem z místností, otop, pomůcky, stravné a cestovní náhrady zkoušených atd.) hradí společně ta okresní myslivecká sdružení, která zkoušené vyslala. Jízdné a odměnu členům zkušebního senátu hradí KMS obdobně podle ustanovení § 6 odst. 6.

(9) Krajský národní výbor může vyslat ke zkouškám způsobilosti svého zástupce, který sleduje a kontroluje jejich průběh.

(10) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i o přednášejících v mysliveckých kursech.

Oddíl 3.

Ustanovení společná a závěrečná.

§ 15.

Bližší pokyny.

Bližší pokyny k provádění zkoušek z myslivosti a zkoušek způsobilosti pro zkušební komisaře vydá ústředí Československé myslivecké jednoty po schválení ministerstvem zemědělství.

§ 16.

Zrušovací ustanoveni.

Vyhláška ministerstva zemědělství č. 596/1950 Ú. l. I, kterou se vydává zkušební řád pro zkoušky z myslivosti, se zrušuje.

§ 17.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. května 1953.

Ministr:

Nepomucký v. r.