Vyhláška o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

129

VYHLÁŠKA

ze dne 4. dubna 2012

o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 15, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 8, § 12a odst. 4, § 12b odst. 6, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb. a zákona č. 54/2012 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

§ 2

Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

[K § 3 odst. 2, 5 až 8 a 11, § 3f odst. 2, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zákona]

(1) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 přílohy č. 2, 7 a 23 a v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(2) Obsahuje-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona příměs geneticky modifikovaného organismu povoleného k pěstování v Evropské unii, musí být takové osivo označeno jako „GMO“. Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %.

(3) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(4) Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být

a) rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,

b) základní rozmnožovací materiál vyráběn i ze základního rozmnožovacího materiálu,

c) certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce.

§ 3

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

[K § 3a odst. 4, 7 a 11 zákona]

(1) Množství osiva úředně nezapsané odrůdy, které se povolí pro jednu odrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí

a) 0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní,

b) 0,05 % pro pšenici tvrdou,

c) 0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami.

(2) Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí Ústav množství potřebné k osetí této plochy.

(3) U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.

(4) Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5) Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:

a) kopie původního povolení,

b) další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení,

c) doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy.

§ 4

Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

[K § 3b odst. 7 zákona]

(1) Množství osiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdy v její oblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 4.

(2) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zemědělských druhů uváděné do oběhu nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto:

a) 0,3 % pro hrách polní, pšenici setou, pšenici tvrdou, pšenici špaldu, ječmen, kukuřici, brambor, řepku a slunečnici a

b) 0,5 % pro ostatní druhy.

(3) Celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu u zemědělských druhů, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší.

(4) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře

a) 40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,

b) 20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo

c) 10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.

(5) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 % z partií osiva uvedeného do oběhu.

§ 5

Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

[K § 3c odst. 5 zákona]

(1) Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí

a) 250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,

b) 25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo

c) 5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý.

(2) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.

§ 5a

Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu

[K § 3e odst. 5 zákona]

(1) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí být prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu rozmnožovacího materiálu. Rozmnožovací materiál musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů (dále jen „KŠO“) pro Evropskou unii, regulovaných nekaranténních škodlivých organismů Evropské unie (dále jen „RNŠO“) a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5 ), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění.

(2) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí splňovat, pokud jde o klíčivost, čistotu a zdravotní stav osiva nebo kvalitu a zdravotní stav sadby brambor a sazenic zeleniny, s výjimkou požadavků na odrůdovou čistotu a odrůdovou pravost,

a) v případě osiva obilnin, krmných plodin, olejnin, přadných rostlin a řep požadavky pro osivo v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál poslední povolené generace, uvedené v přílohách č. 1 až 6 k této vyhlášce,

b) v případě sadby brambor požadavky pro sadbu brambor v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál poslední povolené generace, uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce,

c) v případě osiva zelenin požadavky pro osivo zelenin v kategorii standardní osivo, uvedené v příloze č. 8 k této vyhlášce,

d) v případě sazenic zeleniny požadavky pro sazenice zeleniny, uvedené v příloze č. 14 k této vyhlášce.

(3) Osivo ekologického heterogenního materiálu lze uvádět do oběhu i v případě, že nesplňuje požadavek na klíčivost osiva. V takovém případě dodavatel uvede skutečnou klíčivost osiva na návěsce obalu osiva nebo na obalu osiva.

§ 6

Uznávací řízení

[K § 4 odst. 7, § 5 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1) Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(2) Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně

a) do 31. března pro

1. ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),

2. ozimé formy vikve seté, panonské a huňaté, ozimé formy hrachu polního,

3. jeteloviny a trávy z první seče (kromě jílku jednoletého),

4. salát a špenát setý na podzim,

b) do 15. dubna pro jarní formu řepky,

c) do 30. dubna pro

1. jarní formu hrachu polního, hrách zahradní, čočku, cizrnu,

2. ozimé obilniny – ječmen, pšenice, žito, tritikale,

3. jarní formy olejnin (kromě řepky),

4. pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,

5. zeleniny rychlené – semenice,

d) do 10. května pro

1. obilniny jarní, svazenku,

2. bob polní, vikev setou, lupinu,

3. semenice semenných okopanin,

4. len,

5. anýz, fenykl, kmín, koriandr, heřmánek, ostropestřec,

6. brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,

e) do 20. května pro

1. brambory,

2. jílek jednoletý,

3. kukuřici, proso, pohanku, čiroky, bér,

f) do 10. června pro

1. fazol polní i zahradní, sóju, slunečnici,

2. jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,

3. lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizon, rajče, štěrbák, tykev, meloun,

g) do 20. června pro jeteloviny z druhé seče,

h) do 31. července pro druhý zásev prosa, béru, čiroku a pohanky,

i) do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,

j) do 30. září pro řepku ozimou,

k) do 30. listopadu pro porosty řepy cukrové z předpěstované sazečky.

(3) Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel o této skutečnosti informuje Ústav nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.

(4) Vzory dokladů vydávaných v uznávacím řízení Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

§ 7

Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh

[K § 4 odst. 10, 13 a 14 zákona]

(1) Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, zda byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropské unie, a to předložením úředního dokladu pro osivo s neukončenou certifikací, který bude obsahovat údaje srovnatelné s údaji podle § 9 odst. 1 této vyhlášky.

(2) U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v částech V v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(3) Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona jen v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

§ 8

Uznávání množitelských porostů

[K § 3f odst. 2, § 5 odst. 1, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1) K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží

a) doklad o uznání osiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osiva z jiného členského státu, nebo

b) u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce

1. doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo

2. doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy,

c) mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo

d) prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu.

(2) Doklady podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením jejich čísla v žádosti.

(3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III a IV v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech Evropské unie přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5 ), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamů o přehlídce množitelského porostu, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu, se rozumí

a) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech,

b) minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,

c) minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd,

d) celkový stav množitelského porostu, posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí,

e) nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí,

f) nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy.

(4) Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v části III oddíle 4 tabulce 3.4b přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5) Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v části III oddíle 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(6) Způsob určení čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(7) Termíny a počty přehlídek množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III oddílech 1 v přílohách č. 1 až 8 a č. 23 k této vyhlášce.

§ 9

Uznávání rozmnožovacího materiálu

[K § 3 odst. 11, § 3f odst. 2, § 6 odst. 4, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1) Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v částech V, oddílech 1 v přílohách č. 1 až 6, 8 a 23 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. Osivo musí být prosté veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Osivo musí rovněž splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5 ), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění.

(3) Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(4) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel

a) v listinné podobě na formulářích výrobní evidence osiv a skladová karta, jejichž vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a které obsahují alespoň údaje podle odstavců 5 a 6, nebo

b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy obsahují alespoň údaje podle odstavců 5 a 6 a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(5) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona na formuláři výrobní evidence osiv obsahují alespoň následující údaje:

a) číslo listu výrobní evidence,

b) sklizňový ročník,

c) druh,

d) odrůda,

e) kategorie a generace,

f) identifikace množitele,

g) číslo množitelského porostu,

h) přihlášená plocha množitelského porostu v hektarech,

i) uznaná plocha množitelského porostu v hektarech,

j) neuznaná plocha množitelského porostu v hektarech, pokud množitelský porost nebyl uznán,

k) odhad výnosu v tunách,

l) množství sklizeného osiva v tunách,

m) datum dodání na čistící stanici osiv, včetně dodaného množství v tunách a čísla příjmového dokladu,

n) množství čistého osiva v tunách,

o) množství odpadu při čištění osiva v tunách,

p) údaj o moření osiva včetně přípravku použitého k moření osiva, pokud bylo osivo mořeno,

q) číslo partie,

r) čísla návěsek,

s) hmotnost partie v tunách,

t) datum vzorkování,

u) razítko a podpis vzorkovatele,

v) datum ukončení uznávacího řízení,

w) číslo uznávacího listu,

x) kategorie a generace, ve které bylo osivo uznáno,

y) množství uznaného osiva v tunách,

z) číslo rozhodnutí o neuznání osiva, pokud osivo nebylo uznáno.

(6) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona na formuláři výrobní evidence osiv obsahují kromě údajů podle odstavce 5 dále alespoň následující údaje:

a) množství neuznaného osiva, pokud osivo nebylo uznáno,

b) označení „Určeno pro ekologické zemědělství“, pokud jde o osivo, které je určeno pro ekologické zemědělství,

c) označení „Pochází z geneticky modifikovaného materiálu“, pokud jde o osivo, které pochází z geneticky modifikovaného materiálu,

d) označení „Využití nižší izolační vzdálenosti – osivo nelze použít do množení“, pokud jde o osivo trav, jetelovin, luskovin a jiných krmných plodin, u kterého byla využita nižší izolační vzdálenost a nelze jej tedy použít do dalšího množení,

e) označení „Množení podle schémat OECD“, pokud jde o osivo množené podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,

f) označení „Uvádění do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“, pokud jde o osivo podle § 8 zákona,

g) označení „Předstihové množení“, pokud jde o osivo odrůdy, u které probíhá řízení o registraci odrůdy,

h) označení „Egalizace osiva“, pokud jde o partii osiva, která prošla egalizací podle § 6a zákona,

i) označení „Osivo s neukončenou certifikací“, pokud jde o osivo podle § 7a zákona nebo o osivo sklizené v jiném členské státě nebo ve třetí zemi, které má být uznáno v České republice.

(7) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona na formuláři skladová karta obsahují alespoň následující údaje:

a) druh,

b) odrůda,

c) kategorie a generace,

d) číslo partie,

e) číslo zahraniční partie, pokud jde o osivo pocházející z jiného členského státu nebo třetí země,

f) identifikace množitele,

g) identifikace dodavatele,

h) výsledky laboratorních zkoušek čistoty, vlhkosti, klíčivosti, obsah příměsi kulturních druhů, obsah příměsi plevelných druhů, hmotnost milionu klíčivých semen, datum vzorkování,

i) číslo uznávacího listu, datum jeho vydání,

j) datum výkupu rozmnožovacího materiálu, číslo příjmového dokladu,

k) údaj o moření osiva včetně přípravku použitého k moření osiva, pokud bylo osivo mořeno,

l) údaje o typu obalu, pro každý typ obalu počet obalů, hmotnost jednoho obalu, hmotnost všech obalů jednoho typu celkem v tunách,

m) hmotnost celé partie v tunách,

n) datum naskladnění, celková hmotnost naskladněného materiálu,

o) pro každou expedici části partie nebo celé partie datum, číslo dokladu, označení odběratele, vydaná hmotnost materiálu v tunách a zůstatek materiálu v tunách,

p) druh a rozsah zjištěných závad, pokud je zjištěna závada,

q) údaje o prolongaci uznání partie osiva obsahující rok prolongace a číslo uznávacího listu, pokud jde o osivo s prolongací uznání,

r) označení „Určeno pro ekologické zemědělství“, pokud jde o osivo, které je určeno pro ekologické zemědělství,

s) označení „Pochází z geneticky modifikovaného materiálu“, pokud jde o osivo, které pochází z geneticky modifikovaného materiálu,

t) označení „Využití nižší izolační vzdálenosti – osivo nelze použít do množení“, pokud jde o osivo trav, jetelovin, luskovin a jiných krmných plodin, u kterého byla využita nižší izolační vzdálenost a nelze jej tedy použít do dalšího množení,

u) označení „Množení podle schémat OECD“, pokud jde o osivo množené podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,

v) označení „Uvádění do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“, pokud jde o osivo podle § 8 zákona,

w) označení „Předstihové množení“, pokud jde o osivo odrůdy, u které probíhá řízení o registraci odrůdy,

x) označení „Egalizace osiva“, pokud jde o partii osiva, která prošla egalizací podle § 6a zákona,

y) označení „Osivo s neukončenou certifikací“, pokud jde o osivo podle § 7a zákona nebo o osivo sklizené v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které má být uznáno v České republice.

(8) Každá uskladněná partie rozmnožovacího materiálu nebo její část musí být nepřetržitě označena připevněným partiovým štítkem. Pokud je rozmnožovací materiál skladován společně s jiným rostlinným materiálem, který je vzhledově zaměnitelný s rozmnožovacím materiálem, musí být účinně zabráněno možnosti takové záměny. Partiový štítek, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu, obsahuje alespoň následující údaje, které mohou být, s výjimkou čísla partie, uvedeny pomocí QR kódu nebo jiného obdobného kódu nesoucího požadované údaje:

a) rok sklizně,

b) druh,

c) odrůda,

d) kategorie a generace,

e) číslo porostu nebo číslo partie,

f) identifikace množitele,

g) celková hmotnost partie v tunách,

h) počet obalů,

i) označení „Určeno pro ekologické zemědělství“, pokud jde o osivo, které je určeno pro ekologické zemědělství,

j) označení „Pochází z geneticky modifikovaného materiálu“, pokud jde o osivo, které pochází z geneticky modifikovaného materiálu,

k) označení „Využití nižší izolační vzdálenosti – osivo nelze použít do množení“, pokud jde o osivo trav, jetelovin, luskovin a jiných krmných plodin, u kterého byla využita nižší izolační vzdálenost a nelze jej tedy použít do dalšího množení,

l) označení „Množení podle schémat OECD“, pokud jde o osivo množené podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,

m) označení „Uvádění do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“, pokud jde o osivo podle § 8 zákona,

n) označení „Předstihové množení“, pokud jde o osivo odrůdy, u které probíhá řízení o registraci odrůdy,

o) označení „Egalizace osiva“, pokud jde o partii osiva, která prošla egalizací podle § 6a zákona,

p) označení „Osivo s neukončenou certifikací“, pokud jde o osivo podle § 7a zákona nebo o osivo sklizené v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které má být uznáno v České republice.

(9) Dodavatel označuje rozmnožovací materiál během jeho výroby a zpracování údaji o druhu, odrůdě, množiteli, kategorii, generaci, roku sklizně a číslem množitelského porostu, ze kterého rozmnožovací materiál pochází, a to uvedením těchto údajů na štítku připevněném na obale rozmnožovacího materiálu během zpracování sklizeného rozmnožovacího materiálu.

(10) Žádost o odběr vzorku, jejíž vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu, obsahuje alespoň následující údaje:

a) účel odběru vzorku,

b) jméno nebo obchodní firma dodavatele a jeho identifikační a kontaktní údaje,

c) druh a odrůda,

d) rok sklizně,

e) kategorie a generace,

f) číslo partie,

g) číslo uznávacího listu,

h) množství osiva, počet a druh obalů,

i) údaj o ošetření osiva a použitém přípravku,

j) typ a čísla použitých návěsek,

k) místo odběru vzorku,

l) razítko a podpis vzorkovatele a dodavatele.

(11) Dodavatel oznamuje Ústavu svůj záměr použít mobilní čistící zařízení pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva prostřednictvím formuláře, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a který obsahuje alespoň následující údaje:

a) identifikace dodavatele,

b) identifikace majitele mobilního čistícího zařízení,

c) jméno a příjmení osoby, která bude mobilní čistící zařízení obsluhovat,

d) datum a čas plánované přípravy osiva nebo odběru vzorku,

e) adresa místa plánované přípravy osiva nebo odběru vzorku a

f) údaje o druhu, odrůdě, čísle množitelského porostu, čísle partie, kategorie a generace osiva, u kterého bude mobilní čistící zařízení použito.

§ 10

Osivo s neukončenou certifikací

[K § 7a odst. 5 zákona]

(1) Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje

a) označení certifikačního úřadu a státu,

b) název druhu a název odrůdy, u řepy označení, zda jde o řepu cukrovou nebo řepu krmnou; název druhu se uvede v případě osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů, v případě řepy cukrové, krmné řepy a zelenin postačuje uvést název druhu českým názvem,

c) označení kategorie a generace,

d) původ osiva použitého k založení množitelského porostu a označení země, která toto osivo uznala,

e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie,

f) výměru množitelského porostu,

g) množství osiva sklizeného z množitelského porostu a počet balení,

h) potvrzení, že množitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce,

i) výsledek předběžné zkoušky osiva, pokud o ni dodavatel požádal,

j) pořadové číslo prohlášení o osivu s neukončenou certifikací.

(2) Vzor prohlášení o osivu s neukončenou certifikací je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3) O osivu s neukončenou certifikací vede dodavatel záznamy ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě.

§ 11

Egalizace osiva

[K § 6a odst. 7 zákona]

(1) Při odběru vzorků předloží dodavatel žádost o uznání osiva, egalizační protokol, výrobní evidenci osiva a skladovou kartu.

(2) Vzor egalizačního protokolu je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(3) Evidence o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiva se vede formou zvláštního označení u původních partií a následným zaznamenáním výsledné egalizované partie ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě.

§ 12

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

[K § 8 odst. 3 zákona]

(1) Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, zajistí dodavatel.

(2) Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(3) Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

§ 13

Standardní osivo

[K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 písm. j) zákona]

(1) Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v části V přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(2) Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodů 1, 3 až 5 zákona se vedou

a) v listinné podobě na formuláři pro evidenci standardního osiva, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a který obsahuje alespoň údaje podle odstavce 3, nebo

b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy obsahují alespoň údaje podle odstavce 3 a jsou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3) Záznamy o výrobě a uvádění do oběhu standardního osiva obsahují alespoň následující údaje:

a) druh,

b) odrůda,

c) rok výroby,

d) číslo partie rozmnožovacího materiálu, ze kterého osivo pochází,

e) číslo množitelského porostu,

f) rozloha množitelského porostu,

g) hodnocení celkového stavu množitelského porostu,

h) hodnocení pravosti druhu a odrůdy,

i) sklizené množství rozmnožovacího materiálu,

j) číslo partie sklizeného rozmnožovacího materiálu,

k) čistota, klíčivost a případně další vlastnosti sklizeného osiva,

l) skladová evidence každé partie zahrnující údaje o hmotnosti partie, odběrateli, odebraném množství a datu uvedení do oběhu každé části partie,

m) množství rozmnožovacího materiálu použité ve vlastním podniku,

n) množství zlikvidovaného rozmnožovacího materiálu.

(4) Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona, o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva, se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a který obsahuje alespoň následující údaje:

a) označení dodavatele,

b) číslo množitelského porostu,

c) číslo přehlídky,

d) jméno nebo obchodní firma množitele a jeho adresa,

e) označení pozemku,

f) původ osiva,

g) druh,

h) odrůda,

i) kategorie a generace,

j) výměra množitelského porostu,

k) výčet předplodin na daném pozemku,

l) hodnocení celkového stavu porostu,

m) hodnocení čistoty druhu,

n) hodnocení pravosti a čistoty odrůdy,

o) hodnocení úrovně zaplevelení,

p) hodnocení výskytu škodlivých organismů,

q) mechanická a prostorová izolační vzdálenost.

§ 14

Obchodní osivo

[K § 11 odst. 1 a 3 zákona]

(1) Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů:

a) hořčice černá,

b) lesknice vodní,

c) lipnice roční,

d) pískavice řecké seno,

e) vičenec ligrus,

f) vikev panonská.

(2) Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v částech V v přílohách č. 2, 3 a 5 k této vyhlášce.

(3) Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

(4) Balení obchodního osiva se označuje návěskou hnědé barvy.

§ 15

Směs osiv

[K § 12 odst. 5 a 8 a § 19 odst. 17 písm. e) zákona]

(1) Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(2) Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi. Ke každé připravené partii směsi osiv je vyhotoven jeden míchací protokol. Za jednu partii směsi osiv se považuje osivo v množství jedné vsádky do míchacího zařízení nebo množství směsi osiva vyrobené během jednoho dne provozu míchacího zařízení.

(3) Dodavatel směsi vede evidenci o

a) míchání směsi formou míchacího protokolu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, a zasílá ji pomocí dálkového přenosu dat Ústavu ke kontrole ihned po míchání a

b) uvádění směsi do oběhu, obdobně, jako je vedena evidence podle § 9 odst. 4, kterou předkládá Ústavu ke kontrole na vyžádání.

(4) Ústav v místě míchání směsí osiv provádí kontrolu vedení evidence vyrobených a do oběhu uvedených směsí a míchacích protokolů podle odstavce 3 a odebírá vzorek pro následnou kontrolu z těch partií směsí, které jsou v době kontroly na skladě. Četnost těchto kontrol a vzorkování se řídí objemem výroby v dané provozovně. Ústav provádí následnou kontrolu těchto vzorků, která činí minimálně 5 % z počtu partií vyrobených v kalendářním roce. Přesný rozsah kontroly Ústav stanoví podle výsledků předchozího roku. S výsledky kontroly jsou dodavatelé písemně seznámeni.

(5) Směs se uvádí do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení.

(6) Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 v částech VI a v příloze č. 8 v části VII k této vyhlášce.

(7) Pokud směs obsahuje druh, u kterého jsou stanoveny požadavky na RNŠO, musí být na úřední návěsce připojen rostlinolékařský pas.

§ 16

Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí

[K § 12a odst. 4 a § 12b odst. 6, § 5 odst. 8 písm. d) a h) a § 7 odst. 6 písm. a) zákona]

(1) Výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů, je uveden v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na vlastnosti množitelského porostu a požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(3) Specifikace přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(4) Vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(5) Celkové množství osiva směsí určených k ochraně přirozeného prostředí ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout 5 % celkové hmotnosti osiva směsí podle § 12 odst. 2 písm. a) a b) zákona uváděné v daném roce do oběhu v České republice.

§ 17

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

[K § 13 odst. 6 zákona]

(1) Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

(2) Dodavatel rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství pravidelně neprodleně aktualizuje údaje týkající se vlastního rozmnožovacího materiálu v elektronické databázi rozmnožovacího materiálu získaného z ekologického zemědělství nebo v přechodném období, který je dostupný na území České republiky, vedené Ústavem podle § 13 odst. 4 zákona, a to přímým vstupem do této databáze pomocí Portálu farmáře.

(3) Při poskytování údajů podle odstavce 2 dodavatel uvádí následující údaje o dostupném rozmnožovacím materiálu:

a) skupina plodin,

b) rostlinný druh,

c) odrůda,

d) kategorie, generace,

e) číslo partie,

f) jméno nebo obchodní firma dodavatele,

g) v případě směsi osiva složení směsi a její účel použití,

h) údaj, zda osivo pochází z ekologického zemědělství nebo z přechodného období,

i) dodací oblast,

j) dostupné množství,

k) datum vložení údajů do databáze nebo jejich aktualizace.

§ 18

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

[K § 14 odst. 6 zákona]

Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

Sazenice zeleniny

[K § 3 odst. 14 písm. f), § 15 odst. 6 a § 19 odst. 17 zákona]

§ 19

(1) Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Sazenice zeleniny musí splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5 ), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(2) Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměně nebo smíchání jednotlivých partií. Sadbu česneku je možné uvádět do oběhu pouze v uzavřeném obalu zamezujícím účinně záměně obsahu.

(3) Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z materiálu odolného vůči poškození a nesmí být použity opakovaně.

(4) Doklad podle odstavce 3 obsahuje

a) text „kvalita EU“,

b) název členského státu nebo jeho kód,

c) označení příslušného úřadu nebo jeho kód,

d) registrační číslo dodavatele,

e) identifikaci dodavatele,

f) číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu,

g) datum vystavení dokladu,

h) číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva, popřípadě se referenční číslo sdělí příslušnému úřednímu orgánu na jeho žádost,

i) název druhu a odrůdy zeleniny, u podnoží i název odrůdy nebo její určení,

j) množství,

k) při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu.

(5) Rozmnožovací materiál sazenic zeleniny musí být podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5 ), opatřen rostlinolékařským pasem, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie 6 ), s výjimkou sazenic zeleniny dodávaných přímo konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy.

(6) Rostlinolékařský pas může nahrazovat údaje uvedené v odstavci 4 písm. b), d) a k). Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.

§ 20

(1) Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleniny se rozumí

a) použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin,

b) výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát,

c) dodržování podmínek stanovených pro sazenice zeleniny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 5 ),

d) plán a metoda pěstování,

e) manipulace s rostlinami,

f) rozmnožování,

g) sklizeň,

h) hygiena,

i) ošetřování,

j) balení,

k) skladování,

l) doprava, průvodní doklady sazenic zeleniny,

m) další administrativní úkony.

(2) Jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidenci o výrobě sazenic zeleniny dodavatel vede v

a) listinné podobě na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a který obsahuje alespoň údaje podle odstavce 3, nebo

b) elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy obsahují alespoň údaje podle odstavce 3 a jsou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3) Evidence o výrobě sazenic zeleniny obsahuje alespoň následující údaje:

a) jméno nebo obchodní firma dodavatele,

b) druh,

c) odrůda,

d) rok výroby,

e) vyrobené množství,

f) původ použitého rozmnožovacího materiálu,

g) vlastnosti sazenic zeleniny týkající se zdravotního stavu, velikostního třídění, způsobu balení a skladování,

h) záznam o odběrateli,

i) způsob expedice,

j) expedované množství a

k) datum uvedení do oběhu.

(4) Záznamy o kontrole kritických bodů uvedených v odstavci 1 dodavatel vede v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy obsahují alespoň údaje o kritických bodech uvedených v odstavci 1.

(5) Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují tato ustanovení:

a) určení kritických bodů pěstebního postupu,

b) vypracování a zavedení metod sledování a kontroly kritických bodů,

c) odběr vzorků za účelem kontroly,

d) vedení evidence podle odstavců 2 až 4.

(6) Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat rovněž tyto požadavky:

a) rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován,

b) množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce a příznaků a symptomů napadení těmito organizmy,

c) vlastnosti rozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14 k této vyhlášce.

§ 21

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

[K § 16 odst. 6 a 11 zákona]

(1) Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 22

Pověřování osob

[K § 17 odst. 2, 3, 6 a 14 zákona]

(1) Osoby uvedené v § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona

a) prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 10 zákona a

b) musí zajistit komunikaci s Ústavem způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 6 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo.

(3) Při uplatňování § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona se postupuje způsobem stanoveným v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce a podle jiného právního předpisu 7 ).

(4) Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně, nebo vegetačními zkouškami.

(5) Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž je zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků.

(6) Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(7) Laboratoř osoby, která se uchází o pověření laboratoře, musí splňovat podmínky stanovené v příloze č. 15 k této vyhlášce.

(8) Vzor formuláře žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů je uveden v příloze č. 16. Vzor formuláře žádosti o pověření nebo o změnu v předmětu pověření a vzor formuláře pro hlášení změn osob pověřených k vykonávání činností, které jsou předmětem pověření, jsou uvedeny v přílohách č. 17, 18 a 19.

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

[K § 3f odst. 2, § 19 odst. 14 a 17 zákona]

§ 24

(1) Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být celistvý a musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu

a) úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce,

b) návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jejichž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu,

c) návěsky dodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo

d) návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s návěskami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech.

(2) Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu je uvedeno v příloze č. 20 k této vyhlášce. Vzory návěsek jsou uvedeny na internetových stránkách Ústavu.

(3) Za úřední návěsku a návěsku dodavatele se považuje

a) šitá nebo vázaná návěska,

b) nalepovací etiketa,

c) všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(4) Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Zařízení pro tisk údajů na návěsky musí být zabezpečeno tak, aby umožňovalo vytištění jednoho čísla návěsky pouze jednou. Údaje na návěsce lze vyplňovat pouze nesmazatelným tiskem, s výjimkou údaje o hmotnosti posledního obalu partie osiva, který lze na návěsku tohoto obalu vyplnit ručně psacím nástrojem s nesmazatelnou stopou. Evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek rozmnožovacího materiálu dodavatel uchovává po dobu 5 let od vydání návěsek, kterých se evidence týká.

(5) Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou. Návěska ve formě nalepovací etikety musí být na obalu nalepena a nesmí být odstranitelná bez zanechání známek po manipulaci.

(6) Za úřední pojistku se považuje

a) plomba z nebarveného plechu nebo z umělé hmoty,

b) nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení,

c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,

d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva,

e) samolepicí nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení,

f) strojově prošitý obal zamezující záměně obsahu; při použití papírového pytle uzavíraného prošitím v kombinaci s návěskou v podobě nalepovací etikety musí být na pytli kolmo k prošití umístěna nepřerušená stupnice číslic protínající prošití pytle a začínající číslicí 1 u okraje pytle,

g) plechový obal, který nelze otevřít bez poškození,

h) vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení.

(7) Požadavky na označování obalů osiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny jiným právním předpisem 3 ).

(8) K označování rozmnožovacího materiálu dobrovolně registrovaných odrůd se v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu použijí příslušné úřední návěsky pro národní certifikaci, jejichž vzory jsou uvedeny na internetových stránkách Ústavu.

§ 25

(1) Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. Název a adresa dodavatele je údaj pro úřední návěsku nepovinný, a pokud je uveden, musí se nacházet v neúřední části návěsky.

(2) Úřední návěskou a úřední pojistkou se označují i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska je součástí doprovodných úředních dokladů partie.

(3) U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož bude zřetelně oddělen pomlčkou, a nebude uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nebude poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.

(4) Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 24 odst. 1 písm. b) obsahují údaje:

a) označení Mezinárodní asociace pro zkoušení semen nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

b) označení Ústavu a České republiky,

c) název druhu,

d) název odrůdy,

e) kategorie osiva,

f) číslo partie,

g) datum vzorkování,

h) hmotnost v jednom balení,

i) země výroby,

j) číslo návěsky.

(5) Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, obsahuje

a) označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena,

b) název druhu, u osiva řepy označení, zda se jedná o řepu cukrovou nebo řepu krmnou,

c) název odrůdy, v případě inbredních linií, hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponenty hybridních odrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“,

d) kategorie a generace,

e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie,

f) hmotnost,

g) označení „Osivo s neukončenou certifikací“,

h) identifikaci dodavatele,

i) pořadové číslo návěsky.

Vzor protokolu o provedené manipulaci s osivem je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(6) Na úředních návěskách osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, jetelovin, luskovin, jiných krmných plodin a sadby brambor, s výjimkou úředních návěsek směsí obilnin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin, se uvede název druhu alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů. Na návěskách řepy cukrové, řepy krmné a zelenin a na návěskách dodavatele plodin uvedených v první větě tohoto odstavce postačuje uvést název druhu českým názvem.

(7) U druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5 ), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s úřední návěskou nebo návěskou dodavatele spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie 6 ).

(8) Protokol o provedené manipulaci, kterou se rozumí zejména přebalení, přenávěskování nebo úprava osiva, s rozmnožovacím materiálem podle § 19 odstavce 6 zákona, obsahuje alespoň následující údaje:

a) druh a odrůda,

b) původní i nové číslo partie,

c) původní i nový údaj o kategorii a generaci,

d) původní i nový údaj o hmotnosti partie osiva,

e) původní i nový údaj o počtu a druhu obalů osiva,

f) původní i nový údaj o použitém přípravku na ošetření osiva,

g) původní i nový údaj o typu návěsek,

h) původní i nová čísla použitých návěsek,

i) adresa místa, kde je osivo připravováno k uvedení do oběhu,

j) datum provedené manipulace,

k) razítko a podpis vzorkovatele i dodavatele.

§ 26

(1) Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce.

(2) Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce.

(3) Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce.

(4) Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou

a) modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál první generace, nebo

b) červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá.

Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce.

(5) Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Požadované údaje na návěskách jsou uvedeny v části VI v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(6) Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden na internetových stránkách Ústavu.

§ 27

Malé balení

[K § 12 odst. 2 a 8 a § 19a odst. 1 a 6 zákona]

(1) Nejvyšší povolená hmotnost nebo nejvyšší povolený počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2) Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(3) V případě malého balení u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5 ), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být připojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie 6 ), pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.

§ 28

Kontrola kvality moření osiv

[K § 22 odst. 10 zákona]

Pro účely kontroly kvality moření osiva odebírá Ústav vzorky z namořených partií osiva. Tato kontrola činí maximálně 5 % partií v uznávacím řízení.

§ 29

Přechodná ustanovení

Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů.

§ 30

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

2. Vyhláška č. 298/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

3. Vyhláška č. 168/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb.

§ 31

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Bendl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

1a - Druhy, pro jejichž uznávací řízení nebo vystavení posudku kvality osiva se použijí požadavky stanovené v této příloze pro pšenici setou.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

2 - označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2 Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků

Tabulka 2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b

Tabulka 3.1a

⟪TABLE:tbl_001⟫

3 - Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice, čiroků, prosa, pohanky a lesknice.

4 - V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

5 - U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.

6 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m 2 , neplatí pro luskovinoobilné směsky na zelené hnojení.

6a - Pro množitelský porost jarní formy platí, že za předchozí rok se považuje i porost směsky bez zastoupení obilnin, jehož doba pěstování od setí do likvidace dosáhla alespoň 90 dnů.

Tabulka 3.1b

⟪TABLE:tbl_001⟫

7 - Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.

8 - Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.

9 - K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5 % rostlin mateřského komponentu.

10 - V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2a

⟪TABLE:tbl_001⟫

11 - Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.

12 - Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.

13 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Pododdíl 2

V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility (CMS), ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů 13 , s výjimkou porostu otcovského komponentu.

Pododdíl 3

Tabulka 3.2b

⟪TABLE:tbl_001⟫

Minimální vzdálenosti uvedené v tabulce 3.2b nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

V oblastech, v nichž výskyt čiroku halepského (Sorghum halepense) nebo čiroku súdánská tráva (Sorghum bicolor subsp. drummondii) představuje zvláštní problém z důvodu cizosprášení, se použijí následující ustanovení:

a) množitelské porosty určené k produkci základního osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 800 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva);

b) množitelské porosty určené k produkci certifikovaného osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 400 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva).

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

⟪TABLE:tbl_001⟫

17 - Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.

18 - S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy, s výjimkou hybridních odrůd ječmene a pšenic vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.

19 - Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.

20 - Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.

Pododdíl 2

1. zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m 2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu;

2. množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy;

3. při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %;

4. v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné;

5. pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, pro osivo hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 85 % a maximální množství příměsí jiných, než je obnovitel fertility, je 2 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;

6. osivo hybridních odrůd žita a hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility;

7. otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu;

8. v případě osiva hybridních odrůd ječmene využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,2 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility a pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 0,5 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99,5 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu.

9. v případě osiva hybridních odrůd pšenic využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,6 % a u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 1 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu.

Pododdíl 3

Tabulka 3.3b

⟪TABLE:tbl_001⟫

21 - Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin.

22 - Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.

23 - Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.

Pododdíl 4

1. Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.

2. Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.

3. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.

Pododdíl 5

Tabulka 3.3c

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 6

1. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu.

2. Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %.

3. Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.

4. U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout:

3 rostliny na 100 m 2 v kategorii E

10 rostlin na 100 m 2 v kategorii C

5. Pokud byl při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů:

a) smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě, nebo

b) pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu.

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4a

⟪TABLE:tbl_001⟫

24 - Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m 2 a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m 2 - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.

Tabulka 3.4b

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

Oddíl 1

OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:

1. Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

2. Izolace:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

3. Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.

4. Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání.

5. Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.

6. Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.

7. V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.

8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

9. Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. U cizosprašných druhů - maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě:

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. U hybridních odrůd:

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,

13. odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění.

14. Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:

a) posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,

b) stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.

15. Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.

16. Při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:

a) Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b)

b) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;

c) a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.

d) Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c)

e) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;

f) a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.

17. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Oddíl 2

KUKUŘICE A ČIROKY:

1. Požadavky na prostorovou izolaci

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

2. Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

3. Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.

4. Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

5. Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

6. Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

7. Minimální čistota odrůd kukuřice v %

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m 2 a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100m 2 .

10. V případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.

11. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

a) smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1;

b) použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku.

12. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2a

⟪TABLE:tbl_001⟫

28 - Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max. 17,0 %, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16 %.

30 - V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.

31 - U ječmene nejvýše 1 % obilek s osinou delší než délka zrna.

32 - V osivu ovsa nahého nejvýše 5 % obilek v pluchách.

33 - Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g: u ovsa setého v kategorii SE, E 20 ks, v kategorii C1 60 ks, v kategorii C2 200, u prosa SE, E 10 ks, v kategorii C1 50 ks.

34 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

35 - U osiva nahého ječmene kategorie C je minimální klíčivost snížena na 75 %, je-li při zkoušení osiva nahého ječmene zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce text „Klíčivost nejméně 75 %“

36 - Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jiných druhů obilnin.

37 - Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

38 - U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské.

39 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Podíl zadiny pod síty s otvory o rozměrech, které stanovuje tabulka 5.2b, smí činit nejvýše 3 %

Tabulka 5.2b

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

41 - Pracovní vzorek 300 semen.

Pododdíl 2

1. U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně v pododdíle 1 se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

2. Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr. : Fr.) Tull. nestanovuje.

3. Vyskytuje-li se ve zkušebním vzorku hálka sněti Tilletia spp., partie se neuzná.

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Oddíl 2

Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a. pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

b. pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

c. pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

5. kategorie, generace

6. číslo partie

7. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.

9. označení země výroby

10. číslo návěsky

11. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

12. v případě kategorií C, C1 a C2 u odrůd ovsa, které jsou úředně klasifikovány jako nahý oves, a byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se označení „Klíčivost nejméně 75 %“

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Oddíl 3

Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky

2. nápis „Směs osiva ...“ (druhy nebo odrůdy)

3. název druhu, název odrůdy, kategorie, generace, země výroby a hmotnostní procento každé jednotlivé složky směsi

4. číslo partie

5. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

6. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

7. číslo návěsky

8. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

9. označení „Uvádění do oběhu povoleno výhradně v České republice“

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie, generace

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 2

Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu; lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

1a - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

2 - Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

3 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Pododdíl 2

Tabulka 3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

4 - Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev.

5 - Mezi odrůdami u druhů: bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu.

6 - Navzájem mezi druhy: jílků a kříženců s jílky loloidního typu a dále kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité.

7 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

8 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka 3.3b

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. V rámci schémat je bér italský zařazen do skupiny trav.

2. Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

3. Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

4. Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi metání.

5. Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

⟪TABLE:tbl_001⟫

9 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

6. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

7. Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

9. Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

12. Zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

10 - Jen u polyploidních odrůd

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

11 - Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic celkem v kategoriích SE a E se nepovažuje za příměs.

12 - V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusů semen lipnic celkem nepovažuje za příměs.

13 - V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za příměs.

14 - V osivu lipnic v kategoriích SE a E se podmínka uvedená ve sloupci 10 nevztahuje na semena jiných druhů lipnic; nejvyšší celkový výskyt semen jiných druhů lipnic ve vzorku podle sloupce 16 může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen.

15 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.

16 - Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.

17 - Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

18 - Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

19 - U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

20 - V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti nepovažuje za příměs.

21 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

22 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Vysvětlivky: „0“ nesmí se vyskytovat

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. číslo partie

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy:

„vzorkováno... (měsíc a rok)“

8. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

9. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází

4. název odrůdy

5. v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“

6. kategorie

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 3

Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. nápis „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“

5. číslo partie

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

8. označení oblasti výroby

9. číslo návěsky

10. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 4

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází

4. číslo partie

5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. číslo návěsky

8. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotnost

9. v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. nápis „Obchodní osivo“

7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU A“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva

4. označení České republiky nebo její zkratka

5. nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 4

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně další informace o využití směsi

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 3

Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

1a - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

2 - Označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Luskoviny:

Tabulka 3.1a

⟪TABLE:tbl_001⟫

3 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m 2 .

4 - Týká se i zeleninových variet luskovin.

5 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

5a - Neplatí pro vzájemný vztah bobu polního a vikví.

Jeteloviny:

Tabulka 3.1b

⟪TABLE:tbl_001⟫

6 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

7 - Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Porosty samosprašných druhů musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Pododdíl 2

Luskoviny:

Tabulka 3.2a

⟪TABLE:tbl_001⟫

8 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

9 - Jiné odrůdy stejného druhu.

10 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Pododdíl 3

Jeteloviny:

Tabulka 3.2b

⟪TABLE:tbl_001⟫

11 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

12 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Luskoviny:

Tabulka 3.3a

⟪TABLE:tbl_001⟫

13 - Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.

14 - U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m 2 .

15 - U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp.

16 - Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce.

Pododdíl 2

Jeteloviny:

Tabulka 3.3b

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 3

Tabulka 3.3c

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 4

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 5

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu vojtěšky seté přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) :

Tabulka 3.3d

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz.

2. Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

3. Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

4. Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi kvetení.

5. Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

⟪TABLE:tbl_001⟫

17 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

6. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

7. Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

9. Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

⟪TABLE:tbl_001⟫

10.Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

12. zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

18 - Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1 Požadavky na vlastnosti osiva luskovin

Tabulka 5.2a

⟪TABLE:tbl_001⟫

19 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství dle sloupce 5.

20 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C.

21 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %.

22 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

23 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za příměs.

24 - Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za příměs.

25 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

26 - Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.

27 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin

1.

Tabulka 5.2b

⟪TABLE:tbl_001⟫

28 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5.

29 - Osivo vyluštěné.

30 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

31 - Výskyt semen jetele lučního nepřesahující 1 % hmotnostní se nepovažuje za příměs.

32 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.

33 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

34 - Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena komonic.

35 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

36 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. V osivu vojtěšky se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev.

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

37 - Je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření.

38 - Jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo.

39 - Zkouška zdravotního stavu je povinná pouze v případě, kdy to vyžaduje zvolená varianta opatření k zamezení výskytu daného RNŠO v porostu, uvedená v tabulce 3.3d v této příloze.

Pododdíl 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 2

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. kategorie, generace

6. u certifikovaného RM druhé generace a následných generací po základním RM počet generací po základním RM

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.

10.označení země výroby

11.číslo návěsky

12.název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13.případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14.případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15.u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 3

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu

5. označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“

6. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. označení oblasti výroby

10. číslo návěsky

11. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

14. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 4

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. nápis „Směs osiv pro…“ (zamýšlené použití)

3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány

4. číslo partie

5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno… (měsíc a rok)“

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. číslo návěsky

8. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

12. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva luskovin nebo jetelovin nebo směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie, generace

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu

7. označení „Obchodní osivo“

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10.případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU A“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva

4. označení České republiky nebo její zkratka

5. označení „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 4

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. označení „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně další informace o využití směsi

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 4

Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu; lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

1a - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Pododdíl 1

Tabulka 3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

2 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Pododdíl 2

1. Krmnou kapustu a tuřín lze množit i přímou metodou – ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce porostu sazeček s nedorostlými sazečkami (přímá metoda) se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

2. U hybridních odrůd musí být provedeny alespoň tři přehlídky množitelského porostu.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

3 - Týká se porostů semenic.

4 - Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.

5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

6 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

⟪TABLE:tbl_001⟫

6a – pro množitelský porost posuzovaný podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) platí požadavky uvedené v příloze č. 2 části IV.

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 3

Tabulka 3.3b

⟪TABLE:tbl_001⟫

7 - Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraní.

Pododdíl 4

1. V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

Skupina jiných krmných plodin není vytvořena. Bér italský patří do schématu pro trávy, sléz přeslenitý není zařazen v žádné skupině a ostatní druhy spadají do schématu brukvovitých a jiných olejných nebo přadných rostlin.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

8 - Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

9 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

10 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

11 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. kategorie

6. číslo partie

7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

9. označení země výroby

10. číslo návěsky

11. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 3

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití)

3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány

4. číslo partie

5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. číslo návěsky

8. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva jiných krmných plodin a směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU A“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva

4. označení České republiky nebo její zkratka

5. nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně další informace o využití směsi

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 5

Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

2 - Označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

3 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

4 - Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.

5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Pododdíl 2

Izolační vzdálenost platí i pro planě rostoucí společenstva daných druhů nebo z půdní zásoby, kde počet rostlin sledovaného druhuje 100 a více rostlin na 100 m 2 .

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

⟪TABLE:tbl_001⟫

6 - Jarní a ozimá forma v rámci druhu, u lnu též len olejný a přadný navzájem

7 - Ostatní druhy čeledi Apiaceae (okoličnaté).

8 - Blín

9 - Pokud se bude u řepice vyrábět osivo hybridních odrůd, bude postupováno stejným způsobem jako u hybridních odrůd řepky, s přihlédnutím k typu hybridnosti a metodice šlechtitele.

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 3 Požadavky na porosty hybridních odrůd řepky při použití pylové sterility

Tabulka 3.3b

⟪TABLE:tbl_001⟫

10 - Platí, pokud hustota porostu bude minimálně 30 rostlin / m 2 , při hustotě porostu 20 rostlin / m 2 se smí vyskytovat nejvýše 2 odlišné rostliny / 100 m 2 .

11 - Selekce fertilních rostlin v mateřském komponentu bude provedena na začátku fáze kvetení, fertilní rostliny v porostu mateřského komponentu se počítají jako odchylné typy v tom případě, pokud se od porostu liší minimálně v jednom dalším odrůdovém znaku.

Pododdíl 4

1. Opylovač musí být z porostu důsledně odstraněn, kontrola odstranění se provádí při třetí přehlídce, nesmí být nalezeny ani remontující rostliny.

2. V případě hybridních odrůd řepky vyráběných za použití pylové sterility je stanovena minimální odrůdová čistota mateřského komponentu 99,0 %, otcovského komponentu 99,9 %.

3. Minimální odrůdová čistota hybridních odrůd (% hybridnosti) osiva řepky kategorie C vyráběného za použití pylové sterility je 90,0 %, kontroluje se na úředně odebraných vzorcích úřední následnou vegetační zkouškou nebo pomocí vhodných biochemických metod.

4. Osivo hybridních odrůd řepky vyráběné za použití pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility a hodnoty minimální odrůdové čistoty. Odrůdová čistota základního rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd může být stanovena pomocí vhodných biochemických metod.

Pododdíl 5 Další požadavky na porosty hybridních odrůd slunečnice

Tabulka 3.3c

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 6

1. ve fázi kvetení mateřského komponentu musí mít otcovský komponent dostatek pylu k jeho opylení,

2. kontrola fertility se provádí ve fázi, kdy rostliny mateřského komponentu mají blizny schopné opylení,

3. maximální počet rostlin mateřského komponentu, které produkovaly nebo produkují pyl, je 0,5 % ve fázi, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení,

4. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

a) smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

b) použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

A.

Tabulka 3.4a

⟪TABLE:tbl_001⟫

B. Opatření s cílem zamezit výskytu RNSO v osivu slunečnice přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) :

Tabulka 3.4b

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. V rámci schémat jsou kapusta krmná, ředkev olejná, svazenka a tuřín zařazeny do skupiny brukvovitých a jiných olejných a přadných rostlin.

2. Sója je zařazena do skupiny leguminóz.

3. Požaduje se časový odstup pro množitelské porosty stejného druhu - u druhů čeledi Brassicaceae 5 let, u ostatních druhů 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo s výjimkou hybridů množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

4. Musí být provedena alespoň jedna přehlídka. U hybridních odrůd musí být provedeny nejméně tři přehlídky v každé rodičovské linii, postačují dvě, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

5. U porostů kategorie E hybridních odrůd řepky a řepice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejméně tři přehlídky.

6. U porostů kategorie C hybridních odrůd řepky a řepice, při použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility postačuje provést dvě přehlídky, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

7. U porostů kategorií E a C hybridních odrůd slunečnice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility, provedeny nejméně tři přehlídky.

8. Požadavky na minimální izolační vzdálenosti odpovídají tabulce 3.2, přičemž pro množitelský porost hořčice bílé se vztahují na okolní porosty celého rodu Brassica, rodů Camelina a Raphanus, a pro množitelský porost ozimé řepky se vztahují na okolní porosty rodů Brassica, Sinapis, Raphanus a Camelina. Tyto vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

9. Množitelské porosty samosprašných a apomiktických odrůd musí být odděleny uličkou.

10.U hybridních odrůd se stejným opylovačem musí být mechanická izolace 3 m a známý původ osiva.

11.Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

12.Druhová čistota - pro druhy, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může v množitelském porostu vyskytovat maximálně:

⟪TABLE:tbl_001⟫

13.Minimální odrůdová čistota:

a) nehybridní odrůdy

A.

⟪TABLE:tbl_001⟫

B.

Počet rostlin stejného druhu jako množitelský porost neodpovídající odrůdě:

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) hybridní odrůdy

A. Základní osivo

i. v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 2 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

ii. v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně pylově fertilních.

B. Certifikované osivo

i. v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 5 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

ii. v množitelském porostu v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % pylově fertilních rostlin

C. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

i. smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití plně pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

ii. použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.

D.

i.

⟪TABLE:tbl_001⟫

ii. odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin

iii. hodnocení se provádí v době, kdy je schopno opylení mateřského komponentu

⟪TABLE:tbl_001⟫

E.

i.

⟪TABLE:tbl_001⟫

ii. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

12 - jen u hybridních odrůd

13 - stanovení obsahu glukosinolátů a kyseliny erukové (GSL + KE) je povinnou součástí uznávacího řízení, viz tabulka 5.2b

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Tabulka 5.2a

⟪TABLE:tbl_001⟫

14 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího.

15 - Vlhkost nejvýše 12 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.

16 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku předepsané hmotnosti se nepovažuje za příměs, neobsahuje-li druhý vzorek téže hmotnosti žádná semena kokotic.

18 - Tvrdá semena se započítávají ke klíčivým.

19 - Max výskyt semen lničky drobnoplodé v kategorii SE, E – 2 ks, v kategorii C – 5 ks.

20 - Osivo nesmí obsahovat zárazu, avšak výskyt jednoho semene zárazy ve vzorku o hmotnosti 100 g se nepovažuje za příměs, neobsahuje-li druhý vzorek o hmotnosti 200 g žádné semeno zárazy.

21 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

22 - Osivo máku se neuzná, pokud obsahuje blín.

23 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

24 - Určování celkového počtu semen jiných rostlinných druhů je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 7.

26 - Určování počtu semen kokotic je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 14.

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 2 Požadavky na obsah kyseliny erukové a glukosinolátů:

Tabulka 5.2b

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 3 Požadavky na sdružené odrůdy:

1. Osivo mateřského komponentu musí být odlišitelné od osiva otcovského komponentu rozdílnou barvou použité obalovací látky.

2. Návěska osiva sdružené odrůdy kategorie C je modré barvy s šikmým zeleným pruhem.

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 2

U druhů a škodlivých organismů vytištěných v pododdíle 1 tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

Pododdíl 3

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu olejnin a přadných rostlin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) :

Tabulka 5.3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 2

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a. pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

b. pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

c. pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

d. pro osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál sdružených odrůd - namísto názvu odrůdy se uvede název sdružené odrůdy (údaj „sdružená odrůda“ a její název) a hmotnostní procenta jednotlivých komponent v odrůdě; pokud bylo hmotnostní procento písemně sděleno kupujícímu na jeho žádost a úředně zaznamenáno, stačí uvést název sdružené odrůdy

6. kategorie, generace

7. číslo partie

8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 3

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“

5. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“

6. číslo partie

7. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. označení oblasti výroby

9. číslo návěsky

10. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

13. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva olejnin a přadných rostlin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie, generace

8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 6

Požadavky na množitelské porosty a osivo řep

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 2

1. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

2. Ploidita semenonosných a prášících komponentů množitelského porostu pro produkci osiva se stanoví podle Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo podle národních katalogů odrůd. Pokud tyto údaje nejsou pro některou odrůdu uvedeny, pak se ploidita považuje za neznámou a je stanovena minimální izolační vzdálenost 600 m.

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - V porostech sazeček se mohou vyskytovat rostliny jiného příbuzného druhu nebo jiné odrůdy, případně rostliny odchylného typu v maximálním rozsahu, který stanoví tabulka 3.3, podmínkou uznání je však jejich úplné odstranění do druhé přehlídky.

Pododdíl 2

Krmnou řepu lze množit i přímou metodou – ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce těchto porostů se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. musí být provedena alespoň jedna přehlídka sazeček a semenic pro kontrolu izolačních vzdáleností a předplodin v době květu a doporučuje se přehlídka v technické zralosti pro určení pravosti a čistoty odrůdy,

2. na poli, kde bude umístěn množitelský porost, se nesmí vyskytovat žádná planě rostoucí rostlina druhu Beta,

3. požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s tabulkou 3.2, uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení,

4. certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou,

5. porost musí dostatečně splňovat podmínky pravosti a čistoty odrůdy,

6. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

7. požadavky na jednoklíčkovost a na počet tříklíčkových a víceklíčkových klubíček jsou shodné s tabulkou 5.2, sloupci 7 a 8.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

2 - Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Tabulka 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

3 - Případně kromě granulovacích látek, pesticidů a jiných tuhých aditiv.

4 - Podíl inertních látek nesmí přesáhnout v případě kategorie základní rozmnožovací materiál 1 %, v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál 0,5 % hmotnosti.

5 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Vysvětlivky: prázdné políčko - neposuzuje se

Pododdíl 2

1. Příměs diploidních semen se stanoví u polyploidních odrůd

2. Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva řep kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu, včetně označení, zda jde o řepu cukrovou nebo řepu krmnou

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“

12. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“

13. číslo návěsky

14. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

15. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

16. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu, včetně označení, zda jde o řepu cukrovou nebo řepu krmnou

4. název odrůdy

5. kategorie

6. číslo partie

7. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“

9. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“

10. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

11. označení země výroby

12. číslo návěsky

13. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

14. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

15. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost a nejvyšší povolený počet kusů v malém balení osiva řep

Tabulka 7.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu, včetně označení, zda jde o řepu cukrovou nebo řepu krmnou

6. název odrůdy

7. kategorie

8. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“

10. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 7

Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace 5

Tabulka 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 – Generace PBTC je určena pro materiál předcházející generaci PB, jehož rostliny a hlízy byly vypěstovány v chráněném zařízení a v pěstebním substrátu, který je prostý škodlivých organismů. Mateřské rostliny musí být prosté Pectobacterium spp., Dickeya spp., Candidatus Liberibacter solanacearum, Candidatus Phytoplasma solani, Potato spindle tuber viroid, viru svinutky bramboru a virů A, M, S, X a Y, ověřeno úředním testováním, nebo testováním pod úředním dohledem.

2 – Maximální počet generací RM předstupňů sázených na poli je 4 a celkový maximální počet kombinovaných generací sadby předcházející základní sadbě na poli a základní sadby brambor je maximálně 7.

3 – Maximální počet generací kategorie základní RM je 3 a celkový maximální počet generací základního RM a RM předstupňů dohromady je 7 (nelze množit z generace do stejné generace).

4 – Maximální počet generací certifikovaného RM je 2 (nelze množit z generace do stejné generace).

5 – Pokud není na úřední návěsce generace uvedena, považuje se daná sadba brambor za poslední generaci, která je v dané kategorii povolena.

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Počet a termíny přehlídek

Pododdíl 1

Tabulka 3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti půdy

1. před výsadbou musí být na pozemku proveden průzkum na výskyt Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens a Globodera pallida (Stone) Behrens s negativním výsledkem,

2. pozemek nesmí být dotčen mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními nařízenými v důsledku výskytu Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., které se týkají zákazu množení sadby,

3. množení na jednom pozemku je přípustné nejdříve za 3 roky po předchozím porostu brambor.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 2

1. každý množitelský porost je od sousedního porostu zřetelně oddělen nejméně jedním bramborami neosázeným řádkem nebo nejméně 10 m dlouhým neosázeným pruhem v šíři sazeče na počátku i na konci množitelského porostu,

2. za nedodržení minimální vzdálenosti množitelských porostů od jiných porostů brambor se považují i vyselektované rostliny neodstraněné v den následující po selekci,

3. výskyt virových chorob v porostech běžného pěstování brambor v uzavřených pěstebních oblastech musí být do 10,0 %.

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

6 - Při výpočtu procenta chybějících rostlin se v případě šířky řádku 70 – 75 cm vychází z počtu. 50 000 jedinců na 1 ha a v případě šířky řádku 90 cm z počtu 45 000 jedinců na 1 ha.

8 - O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora. V případě, že se v porostu vyskytují obrosty, lze odběr vzorků na posklizňové zkoušky provést až po sklizni porostu.

Pododdíl 2

1. Souvratě nesmí být osázeny bramborami.

2. K založení porostu nesmí být použita krájená sadba.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Tabulka 3.4a

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 2

1. Při přehlídce se neodstraněná matečná hlíza i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.

2. V případě selekce odkládáním natě se při výskytu živých neokřídlených mšic každý selektovaný trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.

3. Nejvyšší přípustné hodnoty výskytu příznaků napadení viry platí pouze tehdy, jedná-li se o virové choroby způsobené viry běžnými v Evropě.

4. V případě výskytu Stolburu bramboru v porostu musí být veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující příznaky vytrhány a zlikvidovány včetně dceřiných hlíz a pro veškerou sadbu brambor, u níž byly v množitelském porostu pozorovány příznaky, musí být provedeny po sklizni testy hlíz pro každou partii, aby se potvrdila nepřítomnost organismu Candidatus Phytoplasma solani.

Pododdíl 3

Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů

Zkoušení laboratorní metodou

Tabulka 3.4b

⟪TABLE:tbl_001⟫

10 – Sadbu brambor lze vyrábět v generaci B pouze za předpokladu, že použitý výchozí rozmnožovací materiál obsahuje nejvýše 5,0 % hlíz napadených viry.

11 – zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,16.

12 – zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,025.

13 – sadba určená výhradně k použití v další generaci u stejného množitele k založení produkční plochy brambor mimo území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor; na návěskách takové sadby brambor, která nebyla laboratorně testována na virózy, musí být tato skutečnost uvedena spolu s informací, že tento materiál lze použít výhradně u stejného množitele k založení produkční plochy brambor mimo území uzavřených pěstebních oblastí.

Opatření s cílem zamezit výskytu viroidové vřetenovitosti hlíz bramboru na sadbě brambor podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) :

a) V případě sadby brambor předcházející základní sadbě brambor a základní sadby brambor:

- nebyly prokázány žádné příznaky organismu Potato spindle tuber viroid

nebo

- u každé partie byly provedeny úřední testy hlíz po sklizni a dané hlízy byly shledány prosté organismu Potato spindle tuber viroid;

b) V případě certifikované sadby brambor

- úřední prohlídka prokázala, že je prostá škodlivého organismu, a testování se provádí, jsou-li pozorovány jakékoliv příznaky výskytu škodlivého organismu.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle normy pro sadbu brambor Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (United Nations Economic Commission for Europe – UNECE)

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

1. Velikost sadby

a) hlízy nadsadbové nejvýše 3 %

b) hlízy podsadbové nejvýše 3 %

c) stanovuje se tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm; v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5; maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm.

d) v jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí ve vyrovnaném poměru.

2. Další sledované vady:

Tabulka 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

14 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 10,0 % povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.

15 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 1/3 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.

16 - Hlízy, které jsou nadměrně dehydrované a zvrásnělé, včetně dehydratace způsobené stříbřitostí slupky bramboru.

3. Původci chorob uvedených v tabulce 5 a škůdci uvedení v tabulce 5:

a) měkké hniloby hlíz bramboru - Pectobacterium spp., Dickeya chrysanthemi, Pythium spp., plíseň bramboru - Phytophtora infestans Phytophthora erythroseptica případně další původci,

b) suché hniloby hlíz bramboru - Fusarium spp., Alternaria spp., Phoma foveata Phytophthora infestans, Sclerotinia sclerotiorum případně další původci hniloby,

c) strupovitost bramboru – Streptomyces scabiei , Streptomyces reticuliscabiei, nebo další Streptomyces spp.,

d) vločkovitost hlíz bramboru - Thanatephorus cucumeris (Rhizoctonia solani – anam.),

e) prašná strupovitost bramboru - Spongospora subterranea,

f) stříbřitost slupky bramboru - Helminthosporium solani,

g) zebra chip - Candidatus Liberibacter solanacearum a

h) háďátko hlízové - Ditylenchus destructor.

4. Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení.

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska sadby brambor kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. triviální a botanický název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu, případně třída

7. číslo partie

8. hmotnost v jednom balení

9. velikostní třídění

10. měsíc a rok uzavření

11. označení země výroby

12. číslo návěsky

13. název a adresa dodavatele

14. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

15. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. triviální a botanický název druhu

4. název odrůdy

5. kategorie, generace

6. číslo partie

7. hmotnost v jednom balení

8. velikostní třídění

9. měsíc a rok uzavření

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení sadby brambor

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. triviální a botanický název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie, generace, případně třída

8. hmotnost v jednom balení

9. velikostní třídění

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

12. údaje požadované podle zvláštního právního předpisu 6 ) pro rostlinolékařský pas

Příloha č. 8

Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu; lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1a

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka 3.1b

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

2 - C – ve vzdálenosti od 250 m se mohou takové rostliny ojediněle vyskytovat.

3 - Do 50 m ojediněle, nad 50 m 10 rostlin na 10 m 2 .

4 - Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin uvádí tabulky 3.2.2 a 3.2.3.

Pododdíl 2

1. každý množitelský porost zelenin a kořeninových rostlin je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou,

2. od polovičních vzdáleností, jež jsou uvedeny v tabulce 3.2.1, se mohou ojediněle vyskytovat rostliny, od nichž je stanovena izolace,

3. v porostech zelenin a kořeninových rostlin se nesmí vyskytovat plevelné rostliny, od nichž tabulka 3.2.1 stanoví izolační vzdálenost k zamezení nežádoucímu opylení,

4. izolační vzdálenosti mohou být nahrazeny technickou izolací dostatečně zabraňující přenosu pylu.

Pododdíl 3

Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin podle morfologických znaků:

Beta vulgaris L. var. vulgaris, mangold:

Tabulka 3.2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Beta vulgaris L. var. conditiva Alef., řepa salátová:

Tabulka 3.2.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

1. Porost musí mít dostatečnou odrůdovou čistotu a pravost.

2. Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. Pozemek pro množitelský porost musí být prost všech volně rostoucích rostlin, které by mohly zapříčinit cizosprášení nebo kontaminovat množené osivo chorobami, přenosnými osivem, nebo svými semeny, těžko odstranitelnými z množeného osiva.

2. Musí být zamezeno přenosu půdních patogenů na sklizené osivo.

3. Množitelský porost musí být přehlédnut ve vhodné fázi nebo fázích vývoje nejméně jednou.

4. Požadavky na izolační vzdálenosti – minimální vzdálenosti od všech zdrojů nežádoucího pylu a chorob přenosných osivem (včetně virových chorob přenosných osivem a divoce rostoucích rostlin, které mohou být zdrojem chorob):

⟪TABLE:tbl_001⟫

5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení a proti přenosu chorob přenosných osivem.

6 - Uvedené vzdálenosti se vztahují na ostatní množitelské porosty a na běžné pěstební porosty kvetoucí ve stejné době jako sledovaný množitelský porost.

5. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

6. Porost musí mít požadovanou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

7. Osivo používané k množení musí být v rámci možností bez škůdců a chorob. Zdravotní stav osiva je kontrolován před setím a v případě potřeby je osivo namořeno.

8. Výskyt chorob přenosných osivem musí být v porostu na co nejnižší úrovni.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

7 - jen u polyploidních odrůd

8 - zkouška zdravotního stavu se provádí u fazolu a salátu a dále u druhů, u kterých je laboratorní ověření výskytu RNŠO v osivu vyžadováno zvolenou variantou opatření k zamezení výskytu těchto RNŠO uvedených v tabulce 5.3.2 v této příloze

9 - platí pro hybridní odrůdy

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Tabulka 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

10 -Vlhkost osiva zelenin se stanovuje pouze na vyžádání.

11 - Průměrný počet klíčenců na 100 plodů.

12 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

13 - U super sladkých typů kukuřice cukrové je požadovaná minimální klíčivost snížena na 80 %. Úřední návěska nebo návěska dodavatele musí v takovém případě obsahovat text „Klíčivost nejméně 80 %“.

Pododdíl 2

1. odrůdová čistota a pravost u kategorií certifikovaný rozmnožovací materiál a standardní osivo je následně kontrolována ve vegetačních zkouškách,

2. mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Výskyt RNŠO na osivu zeleniny nesmí, alespoň na základě vizuálního posouzení, překračovat prahové hodnoty vymezené v tabulce 5.3.1.

Pododdíl 2

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na osivu zelenin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) :

Tabulka 5.3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva zelenin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10.označení země výroby

11.číslo návěsky

12.název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13.případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14.případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15.u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 2

Úřední návěska osiva zelenin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a) pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo množitelské linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

b) pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

c) pro certifikované osivo – název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

6. kategorie

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10.označení země výroby

11.číslo návěsky

12.název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

13.případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14.případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15.přezkoušeno (měsíc a rok) v případě, že byla přezkoušena alespoň klíčivost

16.u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení „Pravidla a normy EU“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku

4. název druhu

5. název odrůdy

6. kategorie

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. spotřebujte do (měsíc a rok), lze uvést konec hospodářského roku

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

12. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva zelenin

Tabulka 7.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

4. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie

8. číslo partie

9. čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností

10.slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku

11.případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12.případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

4. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie

8. číslo partie

9. čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností

10.slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku

11.případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12.případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva směsi standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

4. rok uzavření vyjádřený slovy: „uzavřeno v roce ... (rok)“ nebo rok posledního odběru vzorků pro účely poslední zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy: „vzorkováno v roce ... (rok)“

5. slova „směs odrůd ... (název druhu)“

6. názvy odrůd a podíly jednotlivých odrůd vyjádřené čistou hmotností nebo počtem semen

7. kategorie

8. číslo partie

9. čistou nebo hrubou hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností

10.případně slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“

11.případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12.případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 9

Vzory formulářů

Vzor formuláře

a) žádosti o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy

b) pro vedení evidence o vyrobené směsi - míchací protokol směsi

c) žádosti o registraci osob

d) oznámení o zahájení činnosti

e) oznámení o ukončení činnosti

f) egalizační protokol

g) žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

h) prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 10

Vzory dokladů vydávaných pověřenou osobou a Ústavem

Vzor dokladu vydávaného pověřenou osobou:

Uznávací list na osivo

Vzor dokladu vydávaného Ústavem:

Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi

1. Náležitosti čísla množitelského porostu

a) Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem:

i. ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

ii. z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) tabulka číselných řad pořadových čísel porostů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

RRRR - čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve Věstníku Ústavu.

c) Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát.

d) Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace.

2. Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálu

a) Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu.

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) Číslování partií směsí osiv, osiv z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných partií, standardního osiva a sazenic zeleniny:

Tabulka 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

c) Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiál.

3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy

Tabulka 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - počet bude používán k odhadu výnosu

4. Způsob přidělení registračního čísla směsi osiv

a) Registrační číslo směsi se skládá z

i. označení roku přidělení registračního čísla

ii. čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

iii. pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) Ústav přidělí každé ohlášené směsi osiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce 4. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2.

Tabulka 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Výčet skladištních škůdců

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Osivo smí obsahovat živé roztoče za předpokladu, že je v osivu zjištěn rovněž roztoč dravý (například Cheyletus eruditus Schrank), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého.

Příloha č. 13

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

1. Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny

Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny, jsou uvedeny v tabulce 1. V případě použití nemořeného osiva musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu.

2. Požadavky na vlastnosti osiva

Osivo druhů uvedených v tabulce 1 musí, s výjimkou klíčivosti, splňovat požadavky na vlastnosti stanovené pro tyto druhy v přílohách číslo 1, 2, 3 a 5.

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - neplatí pro oves nahý

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY

Část 1. Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Požadované vlastnosti sazenic zeleniny

Sazenice zeleniny musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy. Rovněž musí vykazovat rodovou, druhovou a odrůdovou pravost a čistotu.

Část 3.

Kontrola dodržování kritických bodů

Ústav nebo pověřená osoba kontroluje:

a) dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v § 15 vyhlášky,

b) spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci,

c) vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů,

d) úroveň práce prováděné personálem dodavatele.

Část 4.

Způsob vedení záznamů

Záznamy obsahují informace o

a) vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly,

b) odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky,

c) prodeji a expedici sadby zeleniny,

d) výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna.

Část 5.1

Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky

a) Minimální časový interval mezi množitelským porostem a jakýmkoli jiným porostem téhož nebo příbuzného druhu je jeden rok.

b) U každého množitelského porostu je provedena alespoň jedna přehlídka, a to ve fázi technologické zralosti porostu.

c) Každý množitelský porost je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou.

Část 5.2

Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky

a)

Tabulka 5.2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka musí být suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků.

c) příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v sadbě určené pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu může být maximálně 0 %, v sadbě pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu maximálně 1 %.

d) Požadavky na velikostní třídění sazečky cibule a echalionu

Tabulka 5.2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 5.3

Požadavky na vlastnosti sadby česneku

a)

Tabulka 5.3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

b)

Tabulka 5.3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

c) v sadbě česneku můžou být maximálně 3% cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

Část 6. Požadavky na zdravotní stav sazenic

a) Sazenice zeleniny musí být alespoň při vizuální prohlídce v místě produkce shledány prakticky prosté všech škodlivých organismů uvedených v tabulce 6.

b) Výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Evropskou unii (RNŠO) na sazenicích zeleniny, které jsou uváděny na trh, nesmí alespoň při vizuální prohlídce překračovat příslušné prahové hodnoty stanovené v tabulce 6.

c) Sazenice zeleniny musí být při vizuální prohlídce shledány prakticky prostými jakýchkoli jiných škodlivých organismů, které snižují použitelnost a kvalitu sazenic zeleniny, než jsou škodlivé organismy uvedené v tabulce 6.

d) Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie 5) se nesmí vyskytovat.

e) Sazenice, které při sklizni vykazují viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřeny nebo zlikvidovány, chemický přípravek, kterým byly sazenice ošetřeny, se uvede na návěsce nebo na průvodním dokladu.

Tabulka 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

f) Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na sazenicích zeleniny přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) :

Tabulka 7

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob

Část I

Požadavky na prostory laboratoří pověřených osob

Předpokladem zkušební činnosti jsou kromě odpovídajícího technického vybavení i vhodné prostory, které musí splňovat tyto minimální požadavky:

1. Analytická laboratoř musí být dostatečně prostorná, aby nedocházelo k nežádoucímu vzájemnému promíchání vzorků osiv. Rozhodujícím kritériem jsou optimální a konstantní světelné podmínky. V analytické laboratoři je možné přijímat laboratorní vzorky a připravovat vzorky zkušební, pokud pro tyto účely pracoviště nedisponuje samostatnými prostory. Rovněž je zde možné provádět stanovení velikostního třídění a hmotnosti tisíce semen, případně nasazování semen na zkoušku klíčivosti a posuzování klíčních rostlin.

2. Prostor pro klíčení semen musí být zvolen a vybaven tak, aby byly dodrženy požadavky na osvětlení, teplotu a vlhkost, jaké pro ně stanovuje metodika pro zkoušení osiva a sadby. Laboratoř musí být vybavena přístroji, pomocí nichž budou zajištěny jednotné a operativně řiditelné podmínky. Jsou to např. klimatizované místnosti, inkubátory, speciální klíčírenské skříně, Jacobsenova klíčidla.

3. Laboratoř vlhkosti - vzhledem ke specifickým tepelným podmínkám při stanovení vlhkosti osiva musí být tento prostor oddělen od zkušebních prostor určených pro klíčení semen, od ostatních zkušebních prostor je vhodné oddělit z důvodu zajištění hygieny práce při provádění dalších zkoušek.

4. Sklad vzorků osiv - samostatně uzamykatelný suchý prostor s teplotou neklesající pod +5°C v zimním období a nepřesahující +20°C v letním období, chráněný proti živočišným škůdcům.

5. Fytopatologická laboratoř musí být oddělena od prostor vymezených pro stanovení klíčivosti z důvodu nežádoucí kontaminace lůžek škodlivými organismy (plísně, bakterie). Vlastní fytopatologická laboratoř pak tvoří minimálně dva oddělené prostory:

a) sterilní prostor pro sterilizaci Petriho misek, přípravu živných půd a nasazování semen na kultivační média.

b) prostor s termostaty určený pro kultivaci a posuzování škodlivých organismů, pro likvidaci médií a mytí laboratorního skla.

Oba prostory musí být vybaveny zařízením ke sterilizaci vzduchu (germicidní lampa)

Část II

Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osob

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Pro identifikaci jinobarevných semen u ovsa.

2 - Pro identifikaci hořkých semen u lupiny a pro rozlišení hrachu setého a pelušky.

3 - Klíčidlem se rozumí Jacobsenovo klíčidlo, růstová komora případně jiný klimatizovaný prostor umožňující stanovení klíčivosti za přesně definovaných podmínek, které jsou po celou dobu klíčení monitorovány.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem

1. Podání žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů

Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost na stanoveném formuláři a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti a musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zaškolení

a) Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva.

b) Plán zaškolení

i. Část teoretická: Dokonalé seznámení uchazeče s platnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů.

ii. Část praktická: Vlastní provádění úkonů pod dozorem pracovníka Ústavu.

iii.Složení zkoušky: teoretická a praktická

3. Uzavření smlouvy

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení.

4. Další proškolování

Probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni.

5. Kontrola

Ústav provádí nad všemi úkony úřední dozor a následnou kontrolu ve výši 5 - 10 % z celkového množství provedených zkoušek v rámci uzavřené smlouvy v jednom sklizňovém roce.

6. Zrušení pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou osobu, se kterou je uzavřena smlouva, na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis o kontrole a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele, Ústav od smlouvy odstoupí. Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko.

7. Opětovné uzavření smlouvy

Osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení podle postupu při zaškolení uchazečů a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních zkoušek současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95% shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst. 12 zákona.

VZOR

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 17

Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

1. Osoby - přehlížitelé

Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehlížitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem, jeho prováděcími předpisy a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou uznávání porostů a kteří jsou pověřeni Ústavem k této činnosti.

2. Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů

Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů podá žádost na stanoveném formuláři a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 10 zákona.

3. Školení a pověření přehlížitelů

a) Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a je stanoveno plánem zaškolování, který vychází z počtu stanovených přehlídek v plánu zaškolování provedených spolu se školitelem a trvá nejméně 2 roky. Zaškolování je ukončeno testem a předvedením celé přehlídky množitelského porostu ve všech krocích. Pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

b) Plán zaškolení musí povinně obsahovat:

1. Jméno, příjmení a titul zaškolované osoby.

2. Přidělené číslo uchazeči o pověření.

3. Jméno, příjmení a titul školitelů.

4. Přehled témat teoretického zaškolení.

5. Přehled témat praktického zaškolení a tabulku pro záznamy praktického zaškolení.

6. Informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování provede.

c) Část teoretická

V teoretické části se předpokládá dokonalé seznámení nového přehlížitele s platnými právními předpisy, tj. se zákonem a vyhláškami, které jsou zaměřeny na přehlížení množitelských porostů. Součástí teoretické části je i seznámení přehlížitele se zadáváním přehlídek porostů.

d) Část praktická

Praktická část zaškolování probíhá přímo v porostech přihlášených k uznávacímu řízení. Součástí zaškolení jsou následující postupy:

1. kontrola umístění pozemku v systému pro evidenci využití zemědělské půdy (LPIS),

2. kontrola předplodin v předešlých letech,

3. kontrola označení pozemku podle § 5 odst. 2 zákona o oběhu osiva a sadby ,

4. vlastní provedení přehlídky množitelského porostu včetně kontroly izolačních vzdáleností od ostatních pozemků,

5. konečné hodnocení stavu množitelského porostu po poslední přehlídce,

6. zadání výsledků přehlídek,

7. postup u neuznaných porostů,

8. předání výsledků z přehlídek elektronicky.

e) Složení zkoušky teoretické i praktické.

Po splnění provedení určeného počtu přehlídek a dosažené shodnosti minimálně 95 % a podle vyjádření školitelů je možné provést přezkoušení, které se skládá z:

1. Teoretické části – forma písemného testu

2. Praktické části – předvedení celé přehlídky množitelského porostu ve všech krocích (minimálně u dvou porostů různých plodin).

Závěrečné přezkoušení je prováděno komisionálně.

4. Udělení pověření:

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání zkoušek udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů. V případě, že žadatel požádá o pověření na konkrétní skupinu nebo skupiny plodin, je pověření vydáno v tomto rozsahu.

5. Další proškolování:

probíhá pravidelně 1x ročně a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehlížitelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu má pověřený přehlížitel možnost test zopakovat do 7 pracovních dnů. V případě opětovného nesplnění testu je přehlížitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do začátku prvních přehlídek. Po tuto dobu je pověření pozastaveno. Po úspěšném vykonání testu je pověření obnoveno. V případě opětovného špatného výsledku testu je pověření odebráno, přehlížitel vyškrtnut ze seznamu pověřených přehlížitelů.

II. Úřední dozor a následná kontrola

1. Úřední dozor – audit přehlížitele

Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola vedení polního deníku a u konkrétní přehlídky dodržování správného postupu přehlížení dle platné legislativy.

2. Následná kontrola

Všichni pověření přehlížitelé jsou kontrolování Ústavem minimálně u 5 % jejich přehlížených porostů v daném roce. Procento následných kontrol je stanoveno na základě praxe pověřeného přehlížitele a shodnosti následných kontrol z předchozího roku. První rok po zaškolení má pověřený přehlížitel stanovenou 50 % následnou kontrolu. Přehlížitel Ústavu provede přehlídku stejného porostu jako pověřený přehlížitel v maximálním odstupu 14 dní od přehlídky pověřeného přehlížitele, aby se tyto 2 přehlídky daly porovnat.

III. Zrušení pověření

1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehlížitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehlížitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele, dále v případě uznání ve prospěch dodavatele a nedodržení zákona je mu zrušeno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehlížitelů. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí tří let a musí absolvovat nové proškolení a úspěšně složit zkoušky. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně s přehlížitelem Ústavu.

2. Za chyby v technologickém postupu se považuje:

a) neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin,

b) neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu,

c) špatně provedené nebo neprovedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení,

d) nezaslání podkladů pro vydání konečného dokladu, zejména rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opožděné zaslání.

3. V případě, že přehlížitel aktivně neprovádí přehlídky množitelských porostů nejméně 1 rok, je s ním zahájeno správní řízení o odebrání pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a následně je mu odebráno pověření. Nevztahuje se na nečekaný výpadek ze zdravotních důvodů. V případě, že pověřený přehlížitel nevykonával přehlídky ze zdravotních důvodů, je před sezónou proškolen a přezkoušen.

IV. Přehlížení množitelských porostů – pracovní postup

1. Postup práce dodavatele

a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem),

b) podání žádosti Ústavu.

2. Postup práce Ústavu

a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu,

b) pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu,

c) je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav předá digitálně záznam k provedení přehlídky množitelského porostu pověřenému přehlížiteli, která byla uvedena v žádosti nebo kterou Ústav určil, k dalšímu řízení,

d) po provedení poslední přehlídky předá pověřený přehlížitel pomocí dálkového přenosu dat záznam z provedené přehlídky Ústavu, Ústav následně vydá uznání k množitelskému porostu, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu.

3. Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů

a) pověřený přehlížitel převezme pomocí dálkového přenosu dat záznamy k přehlídkám množitelských porostů,

b) oznámí dodavateli termín provedení přehlídky,

c) přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené ve vyhlášce č. 61/2011 Sb.,

d) přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo neuznán,

e) provede záznam o přehlídce a odešle pomocí dálkového přenosu dat, v případě neuznání odešle ihned vyplněný záznamu o provedení přehlídky emailem Ústavu a zároveň pomocí dálkového přenosu dat.

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 18

Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

1. Osoby - vzorkovatelé

Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem, kterým se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy souvisejícími s problematikou vzorkování osiva.

2. Podání žádosti o pověření ke vzorkování

Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 10 zákona. Uchazeč o pověření ke vzorkování musí mít zajištěn přístup na portál e-Agri a do aplikace Vzorkování.

3. Proškolení a pověření vzorkovatelů

a) Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a trvá nejdéle 2 roky nebo do odběru 50 souběžných vzorků s úředním vzorkovatelem s minimální shodností 95 %. Všechny vzorky v rámci zaškolování školitelem a zaškolujícím se vzorkovatelem jsou zkoušeny v NRL OS Praha. Po vyhodnocení souběžných srovnávacích zkoušek vzorků odebraných uchazečem o pověření a kontrolních odběrů vzorků Ústavu je možné požádat o závěrečné přezkoušení. Závěrečné přezkoušení se skládá z teoretické a praktické části. Pokud žadatel o pověření uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření. Zaškolování včetně teoretické a praktické zkoušky může trvat nejvýše po dobu 2 po sobě jdoucích let. Pokud není zaškolování ukončeno v této lhůtě, je nutné opakovat celý proces zaškolování a závěrečného přezkoušení.

b) Plán zaškolení:

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

1. Jméno, příjmení a titul zaškolované osoby

2. Přidělené číslo uchazeče o pověření

3. Jméno, příjmení a titul školitelů

4. Přehled témat teoretického zaškolení

5. Přehled témat praktického zaškolení a tabulku pro záznamy praktického zaškolení

6. Informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování povede.

c) Část teoretická

V teoretické části se předpokládá dokonalé seznámení nového vzorkovatele s platnými právními předpisy, tj. se zákonem a vyhláškou, která rozpracovává principy vzorkování a metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku vzorkování.

Součástí teoretické části je také seznámení se s potřebnými moduly souvisejícími se vzorkováním.

d) Část praktická

Praktická část zaškolování probíhá již přímo na vzorkovacích místech a zaškolovaná osoba si osvojuje celý postup při odběru úředního vzorku osiva. Tato část zahrnuje praktické provádění těchto úkonů:

– kontrola všech předepsaných dokladů a evidence,

– kontrola uložení partie osiva, kontrola návěsek, jejich připevnění a stav obalů,

– vlastní vzorkování – četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd.,

– použití dělidla a kalibrace dělení,

– příprava laboratorního vzorku, principy správného dělení souhrnného vzorku při přípravě všech potřebných vzorků,

– uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu,

– způsob předání do laboratoře – způsob dalšího zabalení a zabezpečení vzorků.

e) Složení zkoušky teoretické i praktické

Ke zkoušce jsou doporučeni zaškolovaní vzorkovatelé po splnění všech bodů plánu zaškolení a dosažení 95 % shodnosti v hodnocení souběžných vzorků. Přezkoušení se skládá z teoretické části (test) a praktické části (předvedení celého odběru vzorku ve všech krocích). Závěrečné přezkoušení je prováděno komisionálně.

f) Udělení pověření

Po úspěšném složení závěrečných zkoušek udělí Ústav pověření k odběru vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko.

g) Postup při neúspěšném složení závěrečné zkoušky

V případě neúspěšného vykonání závěrečné zkoušky nebo její části má zaškolovaný možnost ji zopakovat do 7 kalendářních dnů. V případě opětovného nesplnění zkoušky nebo její části, je znovu proškolen teoreticky i prakticky (dle doplněného plánu zaškolení). Znovu musí vykonat závěrečnou zkoušku, a to nejpozději ve lhůtě stanovené Ústavem od posledního neúspěšného pokusu. Po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky je pověření uděleno. V případě opětovného špatného výsledku zkoušky musí opakovat celý program zaškolování.

4. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Proškolování probíhá alespoň jednou ročně a je podle povahy školení zakončeno jednou za dva roky praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu má pověřený vzorkovatel možnost jej zopakovat do 7 pracovních dnů. V případě opětovného nesplnění testu je znovu proškolen teoreticky i prakticky. Znovu musí vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců od posledního neúspěšného testu. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a nesmí vykonávat úřední vzorkování. Po úspěšném vykonání testu je pověřené obnoveno. V případě opětovného špatného výsledku testu je pověření odebráno, vzorkovatel je vyškrtnut ze seznamu úředních vzorkovatelů.

II. Kontrola pověřeného vzorkovatele

Kontrolou pověřeného vzorkovatele se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování a skládá se z úředního dozoru a následné kontroly pověřeného vzorkovatele. Postup při kontrole pověřeného vzorkovatele se řídí metodickými pokyny vytvořenými Ústavem. Záznamy o výsledcích kontroly musí být uloženy minimálně 6 let.

1. Úřední dozor - audit pověřeného vzorkovatele

Úřední dozor je kontrola dodržování správného postupu vzorkování během vlastního odběru vzorku – kontrola na místě. Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva je kontrolován alespoň jedenkrát ročně při odběru úředního vzorku, zda postupuje při vzorkování v souladu s vyhláškou č. 61/2011 Sb. a metodickými pokyny Ústavu.

2. Následná kontrola

Kontroluje se správnost výsledku ručního odběru vzorku. Tato kontrola se provádí laboratorně provedením zkoušek základních kvalitativních vlastností osiva, kdy se porovnává vzorek pověřeného vzorkovatele a kontrolujícího inspektora Ústavu. Následná kontrola pro nově zaškolené vzorkovatele je v prvním roce 20 % ze vzorkovaných partií. Následná kontrola již déle zaškolených vzorkovatelů činí minimálně 5 % vzorkovaných partií. Její konkrétní výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledků úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.

3. Kontrola pověřeného vzorkovatele v případě automatického vzorkovadla

Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti, dodržení technických požadavků na zabezpečení vzorků a na způsob přípravy laboratorního vzorku. K následné kontrole pověřeného vzorkovatele se vzorky z automatického vzorkovadla nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.

III. Zrušení pověření

1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, neprodleně upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví Protokol o kontrole a stanoví potřebná opatření. V případě opětovného vážného pochybení postupu stanoveného vyhláškou č. 61/2011 Sb., které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele nebo nedodržení zákona, je mu zrušeno pověření a je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů.

2. Za chyby v technologickém postupu se považuje

a) chyba při kontrole dokladů o partii osiva,

b) neprovedená kontrola homogenity partie (vizuální kontrola osiva při odběru dílčích vzorků)

c) nesprávná volba rozměru Nobbeho vzorkovadla,

d) nedodržení předepsané četnosti vzorkování,

e) nepromíchání souhrnného vzorku před jeho redukcí (dělením),

f) neprovedená kontrola před redukcí (čistota dělidla),

g) špatně zvolený obal pro vzorek na zkoušku vlhkosti,

h) hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s prováděcí právním předpisem,

i) nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii,

j) nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami,

k) chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku,

l) špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku a dalších vzorků,

m) jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem.

3. Vzorkovatel, kterému bylo zrušeno pověření ke vzorkování, musí vrátit razítko a adjustační materiál. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí tří let ode dne zrušení pověření, přičemž musí absolvovat nové proškolení podle postupu zaškolení nových vzorkovatelů a úspěšně složit test. Dále je provedeno 20 kontrolních odběrů současně se vzorkovatelem Ústavu.

IV. Vzorkování – pracovní postup

1. Zařízení a pomůcky

a) Dodavatel je povinen zajistit pomůcky ke vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem. Každý vzorkovatel musí disponovat vlastní sadou Nobbeho bodcových vzorkovadel (štechrů).

b) Úřední vzorkovatel musí být dále vybaven:

1) plombami pověřeného vzorkovatele, samolepícími přelepkami s textem „Vzorkováno pověřenou osobou“,

2) samolepkami „Vzorkováno pověřenou osobou“ pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice.

Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel prostřednictvím Ústavu za úplatu.

c) Povinnosti pověřeného vzorkovatele jsou:

1) zajistit účinnou ochranu převzatých plomb,

2) vést evidenci o přijatých a vydaných plombách.

2. Dodavatel je povinen ke vzorkování předložit

a) uznávací list o uznání porostu,

b) vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva,

c) výrobní a skladovou evidenci,

d) evidenci návěsek.

3. Technologický postup

a) kontrola žádosti a dalších dokladů,

b) kontrola označení partie partiovým štítkem,

c) kontrola všech obalů v partii

1) návěsky – správnost, úplnost a čitelnost údajů,

2) plomby – přítomnost plomby a správnost použití,

3) stav obalů – uzavření, celistvost a nepoškozenost,

d) vlastní vzorkování,

e) příprava vzorků – laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek).

4. Pověřený vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji ve výrobní evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Pokud byl vzorek odebrán automatickým vzorkovadlem, uvede tato skutečnost uvedena v žádosti, a to zkratkou „AV“. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií.

5. Pověřený vzorkovatel odebere vzorky

a) laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky,

b) rezervní,

c) kontrolní, určený pro systém následné kontroly a

d) další úřední vzorek – ke zjištění kyseliny erukové a glukosinolátů, apod., popř. tzv. společný (kompromisní) vzorek.

6. Při jakékoliv známce heterogenity při vzorkování (osivo v jednotlivých obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, apod.) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere.

V takovém případě pověřený vzorkovatel kontaktuje inspektora Ústavu a ten odebere vzorky na zkoušku heterogenity.

7. Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních

Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře pověřený vzorkovatel osobně. Kontrolní vzorky určené pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají

a) ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu nebo

b) v případě nezávislých vzorkovatelů v místě vzorkování nebo jiném Ústavem určeném místě.

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 19

Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami

I. Pověření

1. Osoby

Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí

a) Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe, která činí u osob

1) s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo

2) s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření, minimálně tři roky praxe v oboru.

b) Dodržení zásady „nikdo nekontroluje sám sebe“, tj. musí být určen zástupce vedoucího pověřené laboratoře, který splňuje stejné požadavky jako vedoucí pověřené laboratoře.

c) V případě jakékoli změny ve vedení pověřené laboratoře je nutno požadavek stanovený v písmeni b) znovu splnit, a to nejdéle do 3 měsíců od změny ve vedení laboratoře.

d) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Čestným prohlášením.

e) Vedoucí laboratoře vede seznam osob, které provádějí zkoušky, a vede záznamy o jejich proškolení a kontrole.

2. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky

Laboratoř, která se uchází o pověření, má povinnost 2 roky úspěšně provádět souběžné ověřovací laboratorní zkoušky a účastnit se kruhových testů organizovaných Ústavem. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky laboratoř zahájí na základě žádosti o provádění těchto zkoušek u Ústavu, vzor žádosti je uveden v této příloze.

3. Podání žádosti o pověření

Žadatel o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo požádá Ústav, odbor osiv a sadby písemně. Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo obsahuje:

a) seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem, příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří, originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě;

b) prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání;

c) prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv;

d) doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců.

4. Proces pověřování a proškolení

a) Ústav žádost přijme a ověří tyto náležitosti:

1) úplnost podané žádosti a přiložených dokladů;

2) do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou „Auditu na místě“;

3) že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95% shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu;

4) v případě, že je laboratoř již pověřená a žádá o rozšíření pověření, probíhají souběžné ověřovací zkoušky jen pro novou zkoušku, pověření se nepozastavuje;

5) účast laboratoře žadatele v kruhových testech organizovaných Ústavem a jejich vyhodnocení.

b) Proškolení a stanovení Plánu zaškolení:

Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle Plánu zaškolení. Zaškolování je ukončeno vyhodnocením souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek za 2 roky, složením teoretického testu a praktické zkoušky. Termín testu je stanoven po ukončení zaškolování dle stanoveného plánu a vyhodnocení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek.

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

1. Část teoretická – dokonalé seznámení s platnými právními předpisy:

a) se zákonem a prováděcími předpisy,

b) Metodikou zkoušení osiva a sadby,

c) Metodickými pokyny Ústavu, které souvisí s pověřováním nebo zkoušením osiva.

2. Část praktická – praktický postup při laboratorním zkoušení:

a) příjem a příprava laboratorního vzorku,

b) zkouška vlhkosti,

c) zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů, hmotnosti tisíce semen,

d) zkouška klíčivosti,

e) další zkoušky v závislosti na povaze pověření,

f) uložení vzorků,

g) kontrola podkladů pro vydání uznávacího listu,

h) vlastní vyplnění a tisk uznávacího listu,

i) kontrola správnosti uznávacího listu,

j) podpis a příprava k odeslání uznávacího listu.

3. Složení zkoušky teoretické i praktické.

4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolení vedl.

5. Udělení pověření:

Po vyhodnocení a splnění všech podmínek rozhodne Ústav o udělení pověření. Výši následné kontroly stanoví Ústav v závislosti na shodnosti výsledků souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek v pověřené laboratoři a v Národní referenční laboratoři pro osivo a sadbu v Praze a výsledků kruhových testů.

6. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Personál laboratoře se povinně účastní školení pro pověřené laboratoře, které probíhá pravidelně 1x za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby písemně seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoba Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testu je pověření obnoveno.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě. K pravidelnému zvyšování kvalifikace laborantů pověřených laboratoří pořádá Ústav i speciální školení.

II. Úřední dozor a následná kontrola

1. Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva prováděného pověřenou laboratoří. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí:

a) Kontrola kvality prováděných rozborů

Zkoušky provádějí laboratoř pověřená i laboratoř NRLOS a vedoucí této laboratoře průběžně zaznamenává shodnost zkoušek obou vzorků a vyhodnocuje je. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kapitole 15 Metodiky zkoušení osiv a sadby. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů a interpretace výsledků pověřenou laboratoří a správnost vyplňování rozborové karty. Podrobný postup hodnocení shodnosti laboratoře má Ústav stanovený metodickým postupem.

b) Kontrola vyhodnocení karet

Zkoušky provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí NRLOS kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty jsou odborem osiv a sadby kontrolovány vydané uznávací listy a výsledky se zaznamenávají. V případě zjištění chybného hodnocení Ústav rozhodne o novém provedení rozboru laboratoří Ústavu.

c) Kontrola pověřené laboratoře na místě

1. Pravidelnou kontrolu provádí Ústav alespoň jedenkrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře. K provádění kontroly pověřené laboratoře má Ústav zpracovaný Metodický pokyn, který je závazný pro pověřené laboratoře. Její základní části jsou:

- kontrola vedení evidence,

- kontrola dodržování metodických postupů u všech prováděných zkoušek,

- kontrola metrologického vybavení,

- kontrola uložení vzorků.

2. Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků.

3. Z kontrol laboratoře jsou vyhotoveny zápisy o kontrole pověřené laboratoře. Zápisem může Ústav stanovit doporučení pro laboratoř, ale i nápravná opatření se lhůtou k jejich odstranění. Zápisy se vyhotoví na místě, dokončí se bezprostředně po skončení kontroly a zasílají se pověřené laboratoři prostřednictvím datové schránky.

2. Následná kontrola

a) Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem. Úřední vzorkovatel pravidelně odebírá stanovené procento vzorků k následné kontrole a zasílá je do NRLOS.

b) Ústav zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje prováděcí právní předpis a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva.

c) Uložení vzorků v pověřené laboratoři

1. Vzorky pro NRLOS označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí NRLOS a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře.

2. V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod.

3. Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci). V případě jakéhokoliv poškození vzorků, je třeba informovat Ústav a požádat o protokolární likvidaci vzorků za přítomnosti úředního vzorkovatele. V případě, že budou vzorky zlikvidovány bez vědomí Ústavu, bude tato skutečnost hodnocena jako vážné pochybení v technologickém postupu.

4. Vzorky označené „ÚKZÚZ“, určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti.

d) Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad:

1. Posouzení klíčivosti:

po provedení zkoušek klíčivosti a jejich vyhodnocení se zkoušky, které jsou mimo povolenou toleranci, provedou znovu jako souběžné zkoušky, a to v laboratoři Ústavu i v pověřené laboratoři takto:

a) vedoucí NRLOS oznámí v době provádění následné kontroly vedoucímu pověřené laboratoře, které partie je třeba zopakovat v obou laboratořích současně a také termín nasazení na zkoušku,

b) pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovaně na klíčivost a výsledek zašle do NRLOS,

c) následná kontrola bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v obou laboratořích ve stejném termínu, a to z důvodu zvýšení objektivity hodnocení.

2. Posouzení čistoty:

vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení osiva a sadby pro čistotu a počet semen jiných rostlinných druhů se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledku stanovení Ústavu ze vzorku pro následnou kontrolu.

3. Posouzení vlhkosti:

v rámci následné kontroly se nehodnotí.

e) Vzorky se ukládají do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy.

3. Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře

Ročním vyhodnocením práce pověřené laboratoře je závěrečná zpráva, která se skládá z:

1. vyhodnocení shodnosti vzorků následné kontroly,

2. auditu v pověřené laboratoři,

3. výsledků KT.

Součástí závěrečné zprávy je stanovení procenta kontrolovaných vzorků v následujícím období. Závěrečnou zprávu ročního vyhodnocení vypracuje vedoucí NRLOS ve spolupráci s referentem pro pověřování z odboru osiv a sadby. Zprávy odesílá odbor osiv a sadby pověřeným laboratořím do jejich DS.

III. Zrušení pověření

a) Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je zrušeno pověření.

b) Za chyby v technologickém postupu se považuje:

1. neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení,

2. opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva,

3. opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení,

4. neohlášená likvidace vzorků z důvodu poškození,

5. nevydání uznávacího listu,

6. nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání.

c) Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry přesahujícími hodnoty povolené tolerance má za následek zrušení pověření s dalšími dopady.

IV. Práce v pověřené laboratoři

a) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí NRLOS.

b) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před udělením pověření a dále každý druhý rok odborné školení prováděné Ústavem. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou).

c) Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou, metodikou zkoušení a metodickými pokyny Ústavu.

1. Vzorkování

a) Vzorky odebírá úřední vzorkovatel Ústavu nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky:

1. pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem. Originál žádosti musí být neprodleně zaslán Ústavu.

2. pro Ústav s označením „ÚKZÚZ“,

3. rezervní vzorek označený „R“.

b) Vzorek pro Ústav a rezervní budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři.

c) Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory, kde probíhá vzorkování.

d) Bude-li odebraný vzorek zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak:

1. vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele,

2. vzorky označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách čistící stanice. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen u vedoucího čistící stanice.

e) Po vzorkování bude postup následující:

1. Pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním).

2. Originály žádosti budou bezprostředně odeslány poštou nebo datovou schránkou nebo elektronicky s připojením uznávaného elektronického podpisu na oddělení správní odboru osiv a sadby Ústavu.

3. Do zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu budou odesílány vzorky pro následnou kontrolu dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře.

2. Vedení evidence v pověřené laboratoři

a) Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci, v záznamech o zkouškách a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše. Nepřípustné je

1. přeškrtání více čarami,

2. přelepení štítkem,

3. zatření opravným lakem,

4. gumování záznamu,

5. zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou.

b) Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři Ústavem.

3. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku

a) U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány prováděcím právním předpisem. Zkoušky budou prováděny v souladu s Metodikou zkoušení osiva a sadby, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kapitole 2 Metodiky zkoušení osiva a sadby.

b) Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy, odešle neprodleně originál karty Ústavu a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí následně s kopií uznávacího listu. Originály rozborové karty a kopie uznávacího listu se ukládají po dobu 10 let.

4. Přezkoušení vzorku ve zkušební laboratoři osiv a sadby Ústavu

a) V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do laboratoře Ústavu.

b) Vedoucí NRLOS je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení osiva a sadby, provede se po dohodě s žadatelem rozbor rezervního vzorku.

5. Vydávání dokladů na osivo

a) Uznávací list může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že

1) osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou,

2) vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování,

3) zkoušení proběhlo dle platných metod.

b) Uznávací list bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem.

c) Uznávací listy budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.

d) Uznávací listy budou číslovány stejným způsobem jako v Ústavu, tj. 0 - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování.

e) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá neprodleně pověřená osoba veškeré podklady Ústavu, odboru osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

6. Vlastní postup práce při zkoušení vzorků v pověřené laboratoři

1. Postup práce dodavatele

a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky,

b) požadavek na vzorkování – dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování,

c) spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence.

2. Postup práce vzorkovatele

a) vzorkovatel provede vzorkování v souladu s prováděcím právním předpisem,

b) zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto:

1) originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem ke správnímu řízení, dodavatel učiní podání v analogové nebo digitální formě a zašle data ze žádosti pomocí dálkového přenosu dle pokynů ústavu,

2) kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře,

3) vzorky pro následnou kontrolu se ukládají buď v pověřené laboratoři dodavatele, nebo na místně vzorkování.

3. Postup práce Ústavu

a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti uznávacímu listu na množitelský porost,

b) pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání uznávacího listu,

c) pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř, po kontrole ověření žádosti, může vydat uznávací list, Ústav eviduje a zakládá kopie uznávacích listů vydaných pověřenými osobami, které je nezasílají prostřednictvím dálkového přenosu dat v XML formátu.

4. Postup práce osoby pověřené k vydávání uznávacích listů

a) pověřená osoba před vydáním uznávacího listu provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty,

b) pověřená osoba nemůže vydat uznávací list, dokud nemá informaci z Ústavu o ověření žádosti nebo pokyn k pozastavení vydání uznávacího listu,

c) pokud jsou výsledky vyhovující, vydá pověřená osoba uznávací list, opatří ho podpisem a razítkem,

d) originál uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii založí ve své evidenci a výsledky zašle pomocí dálkového přenosu dat v XML formátu.

7. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství

Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami.

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 – Pro Sadbu brambor kategorie B jsou používány modré návěsky jako pro kategorii A.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí

1. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů přímo sklízených směsí

a) Kontrola zdrojové oblasti:

Podle prohlášení dodavatele daná lokalita sběru nebyla oseta po dobu posledních 40-ti let přede dnem podání žádosti o povolení dané směsi.

b) Specifikace přehlídek porostů v lokalitě sběru:

V průběhu doby květu bude provedena přehlídka porostu, která potvrdí složení porostu uvedené v podané žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí.

c) Čistota druhového složení porostu, zaplevelení porostu:

i) Potvrzení přítomnosti jednotlivých druhů a poddruhů uvedených v žádosti o uznání množitelského porostu se hodnotí podle následujících kritérií:

1. jsou typické pro dané stanoviště dané lokality,

2. mají význam pro zachování genetických zdrojů a

3. jsou vhodné pro obnovu daného typu stanoviště.

ii) Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost jednotlivých druhů, které jsou uvedeny v žádosti. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice.

iii) Čistota druhového složení a zaplevelení se uvádí jedním společným hodnocením.

d) Zdravotní stav porostu:

Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) , jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

e) Konečné hodnocení porostu:

Porost bude uznán, pokud bude přehlídkou potvrzeno, že jsou splněny požadavky podle odstavců a) až d).

2. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů odděleně pěstovaných složek

a) Počet a termíny přehlídek porostů:

Hodnotí se samostatně jednotlivé druhy, ze kterých bude směs osiv složena, a to jednou přehlídkou v době květu přehlíženého druhu.

b) Pravost druhu, čistota druhu, zaplevelení porostu:

Pravost druhu musí být na základě přehlídky porostu potvrzena. Do zaplevelení se počítají všechny druhy mimo hodnocený druh. Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost daného druhu. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice.

c) Zdravotní stav porostu:

Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) , jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

3. Plevelné rostlinné druhy, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů:

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. Požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu:

a) Trávy:

Tabulka 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 3 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.

2 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.

3 - Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.

4 - Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

5 - Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

6 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

7 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.

8 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

b) Luskoviny:

Tabulka 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

9 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 2,5 %.

10 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 4 %, u ostatních odrůd 2 %.

11 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

12 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

13 - Celkový výskyt semen druhů vikev panonská, vikev huňatá a příbuzných pěstovaných druhů (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 6 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

14 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

c) Jeteloviny:

Tabulka 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

15 - Osivo vyluštěné.

16 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.

17 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

18 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

d) Jiné krmné plodiny:

Tabulka 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

19 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

20 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

e) Výskyt škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu osiva, je na nejnižší možné úrovni.

Příloha č. 22

Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Tabulka 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, pokud je u množitelského porostu použito účinné mechanické izolace zabraňující vniknutí hmyzu schopného přenést na rostliny česneku viry.

Oddíl 3 Čistota odrůdy

Tabulka 3.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

1. Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 5) , se nesmí vyskytovat.

2. Materiál, který při sklizni vykazuje viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřen nebo zlikvidován.

3. Množitelský porost musí být vizuálně prostý škodlivých organismů uvedených v následující tabulce a nesmí vykazovat příznaky napadení těmito organismy.

Tabulka 3.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění 5) :

Tabulka 3.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

Část VI Návěska

Oddíl 1 Úřední návěska sadby česneku kategorie šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1. označení „Kvalita EU“

2. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

3. označení dodavatele a jeho registrační číslo

4. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu

5. kategorie a generace

6. měsíc a rok uzavření

7. název druhu

8. název odrůdy

9. čistá hmotnost nebo počet kusů

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. údaje o případné dodatečné úpravě sadby

Oddíl 2 Návěska dodavatele sadby česneku kategorie standardní osivo s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1. označení „Kvalita EU“

2. označení dodavatele a jeho registrační číslo

3. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu

4. kategorie

5. měsíc a rok uzavření

6. název druhu

7. název odrůdy

8. čistá hmotnost nebo počet kusů

9. označení země výroby

10. číslo návěsky

11. údaje o případné dodatečné úpravě sadby

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku

Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česnekuje 1 kg nebo 35 cibulí česneku.

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo potisk obalu na malém balení sadby česneku obsahuje následující údaje:

1. název druhu

2. název odrůdy

3. označení kategorie a generace

4. číslo partie

5. označení dodavatele a jeho registrační číslo

6. čistá hmotnost nebo počet kusů

7. údaje o případné dodatečné úpravě sadby

Příloha č. 23

Požadavky na množitelské porosty a osivo léčivých a aromatických rostlin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

2 - Jiné odrůdy stejného druhu a jiné druhy.

3 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

10 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva léčivých a aromatických rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. název druhu

3. název odrůdy

4. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

5. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

6. číslo partie

7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

9. označení země výroby

10.číslo návěsky

11.název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

12.případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

13.případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva léčivých a aromatických rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. název druhu

3. název odrůdy

4. kategorie

5. číslo partie

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

8. označení země výroby

9. číslo návěsky

10.název a adresa dodavatele (nepovinný údaj)

11.případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12.případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva léčivých a aromatických rostlin

Nejvyšší hmotnost osiva v jednom malém balení je 1 kg (bez aditiv).

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva léčivých a aromatických rostlin obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo návěsky

5. číslo partie

6. název druhu

7. název odrůdy

8. kategorie, generace

9. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

10. označení země výroby

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

1 ) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin. Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin. Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům. Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS. Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo. Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/ESH, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin. Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES. Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh. Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh. Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství. Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích. Rozhodnutí Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 o prováděcích pravidlech, podle nichž mohou členské státy povolit uvádění na trh osiva těch odrůd, pro které byly předloženy žádosti o zapsání do katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny členského státu. Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam. Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků. Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh. Prováděcí směrnice Komise 2012/37/EU ze dne 22. listopadu 2012, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS, pokud jde o podmínky, které musí splňovat osivo Galega orientalis Lam., maximální hmotnost partií osiv některých druhů pícnin a velikost vzorku Sorghum spp. Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, směrnice 2008/72/ES a směrnice 2009/145/ES, pokud jde o botanický název pro rajče. Prováděcí směrnice Komise 2013/63/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 2002/56/ES, pokud jde o minimální požadavky na sadbu brambor a partie sadby brambor. Prováděcí směrnice Komise 2014/20/EU ze dne 6. února 2014 o vymezení tříd Unie pro základní a certifikovanou sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd. Prováděcí směrnice Komise 2014/21/EU ze dne 6. února 2014 o minimálních podmínkách a třídách Unie pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor. Prováděcí směrnice Komise 2015/1955/EU ze dne 29. října 2015, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/11 ze dne 5. ledna 2016, kterou se mění příloha II směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/317 ze dne 3. března 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, pokud jde o úřední návěsku balení osiva. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2018/1027 ze dne 19. července 2018, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o izolační vzdálenosti pro Sorghum. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/990 ze dne 17. června 2019, kterou se mění seznam rodů a druhů uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2002/55/ES, v příloze II směrnice Rady 2008/72/ES a v příloze směrnice Komise 93/61/EHS. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/177 ze dne 11. února 2020, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, směrnice Komise 93/49/EHS a 93/61/EHS a prováděcí směrnice 2014/21/EU a 2014/98/EU, pokud jde o škodlivé organismy rostlin na osivu a dalším rozmnožovacím materiálu rostlin. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/432 ze dne 23. března 2020, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o definici zeleniny a seznam rodů a druhů v čl. 2 odst. 1 písm. b). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/415 ze dne 8. března 2021, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS za účelem přizpůsobení taxonomických skupin a názvů některých druhů semen a plevelů vývoji vědeckých a technických poznatků. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/1927 ze dne 5. listopadu 2021, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o požadavky na osivo hybridů pšenice produkovaných technikou cytoplazmatické pylové sterility. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2024/3010 ze dne 29. listopadu 2024, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES a 2002/57/ES a směrnice Komise 93/61/EHS, pokud jde o zařazení škodlivých organismů rostlin na osivu a jiném rozmnožovacím materiálu rostlin na seznamy.

3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.

3 ) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

3 ) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.

5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES.

6 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2313 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví formální náležitosti rostlinolékařského pasu pro přemísťování na území Unie a rostlinolékařského pasu pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny.

7 ) Vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů.