Vyhláška ministerstva výkupu o dodávkových podmínkách, jakostních normách a o výkupních cenách obilovin, luštěnin, olejnin a slámy.

166.

VYHLÁŠKA

ministerstva výkupu

ze dne 30. června 1952

o dodávkových podmínkách, jakostních normách a o výkupních cenách obilovin, luštěnin, olejnin a slámy.

Ministerstvo výkupu stanoví v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvy zemědělství, potravinářského průmyslu a financí podle § 3 odst. 2 vládního nařízení č. 18/1952 Sb., kterým se zřizuje ministerstvo výkupu, a podle § 7 vládního nařízení č. 235/1949 Sb., o plánování a jiné tvorbě cen:

Dodávkové podmínky při výkupu.

§ 1.

Obiloviny, luštěniny, olejniny a slámu vykupují krajské výkupní podniky prostřednictvím svých výkupních skladů (hospodářských družstev).

§ 2.

(1) Zemědělské závody veřejného sektoru, jednotná zemědělská družstva, jejich členové a jednotlivě hospodařící rolníci (pěstitelé) dodávají obiloviny, luštěniny, olejniny a slámu v jakostech odpovídajících stanoveným jakostním normám vlastními dopravními prostředky až do výkupního místa.

(2) Dodávané plodiny musí být vymlácené nebo vyluštěné, zdravé, suché, čisté a schopné skladování; jejich jakost nesmí být měněna přimícháním plodin pocházejících z jiné (starší) sklizně nebo přimícháním jiných druhů.

§ 3.

Výkupním místem je sklad výkupce nebo vagon v nejbližší nakládací železniční stanici, po případě jiné místo určené výkupcem, jeli blíže než nejbližší nakládací železniční stanice.

§ 4.

Pěstitelé jsou povinni dodávat na splnění smluvních nebo stanovených dodávkových úkolů obiloviny, luštěniny, olejniny a slámu ihned po sklizni, nejpozději však do dne, který bude stanoven jako konečný pro provedení dodávek jednotlivých plodin. Zá dodávky uskutečněné na splnění do, dávkových úkolů po tomto datu budou pěstitelům proplaceny ceny snížené o 15%.

§ 5.

Dodávkové úkoly ječmene mají být plněny především dodávkou sladařského nebo průmyslového ječmene. Sladařský ječmen nesmí však být uměle sušen.

§ 6.

Výkupce je povinen

a) zjistit ihned při dodávce váhu a jakost dodávaných plodin a při jejich přejímání dodržovat stanovené jakostní normy a výkupní ceny;

b) odmítnout dodávky obilovin napadených pilousy nebo jinými skladištními škůdci, po případě závadných plodin nezpůsobilých k lidskému požívání nebo ke krmení, u nichž nelze závady odstranit, a oznámit příslušnému okresnímu národnímu výboru pěstitele, kteří se pokusili napadené obiloviny nebo závadné plodiny dodat;

c) uskladňovat vykoupené plodiny podle jejich jakosti a zejména podle jejich vlhkosti tak, aby nedošlo k pomíchání plodin suchých a vlhkých;

d) provádět soustavně kontrolu uskladněných plodin a učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby nedošlo k zhoršení jejich jakosti nebo k jejich zkáze.

§ 7.

(1) Výkupce nesmí přejímat dodávky plodin nevymlácených nebo nevyluštěných (s výjimkou kukuřice) a dodávky plodin, jejichž jakost neodpovídá stanoveným jakostním normám alespoň pro nestandardní zboží, zejména obilovin obsahujících více než 1½% škodlivých příměsků (nejvýše však 1% koukolu, 0,2% námele, 0,1% semene česneku polního nebo 0,5% jílku mámivého), kukuřice v klasech, která má více než 40% vyzrněných palic co do počtu, a pod.

(2) Pěstitel musí odstranit nebo na vlastní útraty dát odstranit závady, pro které výkupce dodávané plodiny nepřevzal, pokud tyto závady lze ještě odstranit.

(3) Výkupce může podle svých možností na útraty pěstitele sám provést odstranění závad, jestliže ho o to pěstitel požádá.

§ 8.

(1) Pro zúčtování mezi pěstitelem a výkupcem je směrodatná váha zjištěná při převzetí dodávaných plodin ve výkupním místě.

(2) O jakostním zařazení a o cenovém zhodnocení rozhodne výkupce v dohodě s pěstitelem.

(3) Výkupce vystaví pěstiteli ihned při převzetí dodávaných plodin výkupní lístek, v němž uvede jméno pěstitele a jeho přesnou adresu, druh, jakost a množství dodávaných plodin, cenu za 100 kg a úhrnnou cenu k výplatě. Výkupní lístek podepíší pěstitel i výkupce, kteří jsou za jeho správnost a úplnost osobně odpovědni.

(4) Při dodávkách na plnění dodávkových úkolů zašle výkupce po jednom vyhotovení výkupního lístku neprodleně místnímu národnímu výboru a okresnímu plnomocníkovi ministerstva výkupu.

Jakostní normy.

§ 9.

Jakostní normy platí pro obiloviny, luštěniny, olejniny a slámu, určené k obvyklému použití, nevztahují se však na obilí, luštěniny a olejniny určené k setí.

I. Obiloviny.

§ 10.

(1) Obiloviny (pšenice, žito, ječmen oves, kukuřice, proso, pohanka, rýže a čirok) se zařazují podle jakostních znaků jednotlivých druhů do jakostních tříd, jednotlivé, druhy se v každé jakostní třídě vykupují ve dvou jakostech:

a) jakost A — obilí standardní, t. j. obilí zdravé, suché bez zatuchlého, plesnivého a jakéhokoliv cizího škodlivého pachu, s nejvýše přípustným obsahem příměsků a vody stanoveným pro jednotlivé druhy;

b) jakost B — obilí nestandardní, t. j. obilí, které neodpovídá pažadavkům stanoveným pro jakost A, je však ještě způsobilé k obvyklému použití.

(2) Obvyklým způsobem použití je

a) u pšenice, žita, průmyslového ječmene, pohanky, prosa, rýže a čiroku (mlýnské obilí) zpracování na jedlé mlýnské výrobky;

b) u sladařského ječmene zpracování na slad;

c) u krmného ječmene, ovsa, kukuřice a čiroku metlového použití ke krmným účelům.

§ 11.

Pšenice.

(1) Pšenice, která je určena ke zpracování pro lidskou výživu (pšenice konsumní) musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv pšeničných zrn. Zařazuje se do pěti jakostních tříd:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Pšenice jakosti A, t. j. standardní pšenice muže obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní pšenice může obsahovat 16% vody.

Pšenice jakosti B, t. j. nestandardní pšenice může obsahovat nejvýše 18% vody.

(3) Za méněcenné příměsky se považují:

1. zlomky, poškozená zrna, zůstalo-li méně než polovina zrna, a zrna v plůchách,

2. slabá a nevyvinutá zrna, t. j. zrna s podstatně sníženým obsahem jádra.

3. zrostlá zrna, t. j. zrna, u nichž vyšel na povrch klíček nebo kořínek anebo zrna s ulomeným klíčkem nebo kořínkem, avšak se zřejmými známkami zrůstu,

4. zrna poškozená zapařením nebo sušením připálená) se zřejmě změněnou barvou obalu a s porušeným jádrem,

5. zrna sušením vydutá,

6. naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem,

7. zrna žita a ječmene celá i poškozená, pokud se nepovažují za bezcenné příměsky.

(4) Za bezcenné příměsky se považují:

1. každý propad na sítě s kulatými otvory o průměru 1 mm,

2. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a p.),

3. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.).

4. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn žita a ječmene,

5. zrna pšenice, žita a ječmene shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,

6. zrna s úplně vyžraným jádrem.

(5) Za škodlivé příměsky se považuji:

snětivé kuličky, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

(6) Podle rozsahu zamazání a pachu se rozeznávají dva stupně snětivosti, a to

a) snětlivost I. stupně — pšenice nepatrně snětivá, způsobilá ke zpracování na jedlé mlýnské výrobky ve mlýnech bez pracího zařízení;

b) snětivost II. stupně — pšenice silněji snětivá, avšak způsobilá ke zpracování na jedlé mlýnské výrobky ve mlýnech s pracím zařízením.

§ 12.

Žito.

(1) Žito, které je určeno ke zpracování pro lidskou výživu (žito konsumní) musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv žitných zrn. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Žito jakosti A, t. j. standardní žito může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní žito může obsahovat 16% vody.

Žito jakosti B, t. j. nestandardní žito může obsahovat nejvýše 18% vody.

(3) Za méněcenné příměsky se považují:

1. zlomky, poškozená zrna, zůstalo-li méně než polovina zrna,

2. slabá a nevyvinutá zrna, t. j. zrna s podstatně sníženým obsahem jádra.

3. zrostlá zrna, t. j. zrna, u nichž vyšel na povrch klíček nebo kořínek anebo zrna s ulomeným klíčkem nebo kořínkem, avšak se zřejmými známkami zrůstu,

4. zrna poškozená zapařením nebo sušením (připálená) se zřejmě změněnou barvou obalu a s porušeným jádrem,

5. zrna vydutá sušením,

6. naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem,

7. zrna ječmene, celá i poškozená, pokud se nepovažují za bezcenné příměsky.

(4) Za bezcenné příměsky se považují:

1. každý propad na sítě s kulatými otvory o průměru 1 mm,

2. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a p.),

3. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),

4. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice a ječmene,

5. zrna žita, pšenice a ječmene shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,

6. zrna s úplně vyžraným jádrem.

(5) Za škodlivé příměsky se považují:

námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

(6) Za příměsky se nepovažují zrna pšenice, celá i poškozená, pokud podle stupně poškození mezi příměsky nepatří.

§ 13.

Ječmen.

Podle účelu použití se rozeznávají tři druhy ječmene:

a) ječmen sladařský,

b) ječmen průmyslový,

c) ječmen krmný.

§ 14.

Ječmen sladařský.

(1) Ječmen sladařský je jarní, dvouřadý ječmen, který se hodí pro sladařské účely. Zařazuje se do tří jakostních tříd:

Jakostní třída I — výběrový sladařský ječmen.

a) Jakostní znaky standardního zboží:

hektolitrová váhal — nejméně 68 kg (678 g v 1 litru),

barva — světležlutá až žlutá, vyrovnaná,

plucha — jemná,

vůně — zdravého ječmene,

zrůst — prakticky bez zrostlých zrn.

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) minimální jakostní znaky výběrového sladařského ječmene:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Jakostní třída II — prima sladařský ječmen.

a) Jakostní znaky standardního zboží:

hektolitrová váha — nejméně 67 kg (668 g v 1 litru),

vůně — zdravého ječmene,

zrostlá zrna — prakticky bez zrostlých zrn,

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) minimální jakostní znaky prima sladařského ječmene: propad pod sítem, zlomky poškozená zrna

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Jakostní třída III — běžný sladařský ječmen.

a) Jakostní znaky standardního zboží:

hektolitrová váha — nejméně 66 kg (658 g v 1 litru),

vůně — zdravého ječmene,

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) minimální jakostní znaky běžného sladařského ječmene:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Podle obsahu vody se rozeznávají ve všech třídách:

sladařský ječmen standardní do 15%,

sladařský ječmen nestandardní nad 15% do 17%; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní sladařský ječmen může obsahovat 16% vody.

§ 15.

Ječmen průmyslový.

(1) Ječmen průmyslový je ječmen hodící se ke zpracování na krupařské výrobky nebo na kávoviny. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Ječmen průmyslový jakosti A, t. j. standardní ječmen průmyslový může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní ječmen průmyslový může obsahovat 16% vody.

Ječmen průmyslový jakosti B, t. j. nestandardní ječmen průmyslový může obsahovat nejvýše 18% vody.

(3) Za méněcenné příměsky se považují:

1. zlomky a poškozená zrna, zůstalo-li méně než polovina zrna,

2. zrostlá zrna,

3. zrna poškozená zapařením nebo sušením (připálená) se zřejmě změněnou barvou pluchy a s porušeným jádrem,

4. naplesnivělá zrna s nepoškozeným jádrem,

5. zrna sušením vydutá,

6. zrna pšenice a žita celá i porušená, pokud se nepovažují za bezcenné příměsky.

(4) Za bezcenné příměsky se považují:

1. každý propad na sítě s kulatými otvory o průměru 1 mm,

2. minerální příměsky (hlína,, písek, kaménky, prach a pod.),

3. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),

4. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice a žita,

5. zrna ječmene, pšenice a žita shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,

6. zrna s úplně vyžraným jádrem.

(5) Za škodlivé příměsky se považují:

sněť, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlavačku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

(6) V celkovém množství příměsků mohou být nejvýše 2% žitných zrn.

§ 16.

Ječmen krmný.

(1) Ječmen krmný je ječmen hodící se ke krmným účelům, který obsahuje nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv zrn ječmene.

(2) Jakostní znaky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Ječmen krmný jakosti A, t. j. standardní ječmen krmný může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblast, v kterých standardní ječmen krmný může obsahovat 16% vody.

Ječmen krmný jakosti B, t. j. nestandardní ječmen krmný může obsahovat nejvýše 18% vody.

(4) Za méněcenné příměsky se považují:

1. zrostlá zrna nad 5%,

2. naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem.

(5) Za bezcenné příměsky se považují:

1. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

2. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod ),

3. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice, žita, ovsa, kukuřice a luštěnin,

4. zrna obilovin a luštěnin shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,

5. zrna s úplně vyžraným jádrem.

(6) Za škodlivé příměsky se považuji:

snět, námel a jiná jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

(7) Za příměsky se nepovažují zrna pšenice, žita, ovsa, kukuřice a luštěnin, celá i poškozená, pokud podle stupně poškození mezi příměsky nepatří.

§ 17.

Oves.

(1) Oves musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv zrn ovsa. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Oves jakosti A, t. j. standardní oves může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem, zemědělství určí oblasti, v kterých standardní oves může obsahovat 16% vody.

Oves jakosti B, t. j. nestandardní oves může obsahovat nejvýše 18% vody.

(3) Za méněcenné příměsky se považují:

1. zrostlá zrna,

2. zrna poškozená zapařením nebo sušením (připálená) se zřejmě změněnou barvou a s porušeným jádrem,

3. zrna neplesnivělá s neporušeným jádrem.

(4) Za bezcenné příměsky se považují:

1. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

2. organické příměsky (části stébel, kusy klasů, prázdné slupky, plevy a pod.),

3. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin včetně ovsa černozrnného, kromě zrn jiných obilovin a luštěnin,

4. zrna ostatních obilovin a luštěnin, shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,

5. zrna s úplně vyžraným jádrem.

(5) Za škodlivé příměsky se považují:

sněť, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

(6) Za příměsky se nepovažují zrna ovsa a ostatních obilovin, jakož i semena luštěnin, celá i poškozená, pokud podle stupně, poškození mezi příměsky nepatří.

§ 18.

Kukuřice v zrně.

(1) Kukuřice v zrně se dělí na čtyři typy:

a) drobnozrnná (včetně perlové),

b) velkozrnná, kulatá,

c) koňský zub,

d) pukancová.

(2) Kukuřice v zrně vyšších typů nesmí obsahovat více než 15% kukuřice nižších typů.

Kukuřice, která obsahuje více než 15%, kukuřice typů nižších se pokládá za směs.

(3) Jakostní znaky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Kukuřice v zrně jakosti A, t. j. standardní kukuřice může obsahovat nejvýše 18% vody;

kukuřice v zrně jakosti B, t. j. nestandardní kukuřice může obsahovat nejvýše 21% vody.

(5) Za méněcenné příměsky se považují:

1. zlomky, vyžraná zrna a slabě vyvinutá zrna, t. j. zrna, která u velkozrnné kukuřice propadnou přes síto s kulatými otvory o průměru 4,5 mm a u drobnozrnné kukuřice přes síto s kulatými otvory o průměru 3,5 mm,

2. zrostlá zrna kukuřice,

3. pomačkaná zrna kukuřice,

4. zrna kukuřice poškozená při sušení s připálenou slupkou,

5. zrna kukuřice s pokaženým, plesnivým zárodkem.

(6) Za bezcenné příměsky se považuji:

1. minerální příměsky (hlína, písek, prach, kaménky a pod.),

2. organické příměsky (části stébel, listů, kusy klasů),

3. semena kultrních a divoce rostoucích rostlin,

4. zrna kukuřice poškozená při sušení (připálená, zuhelnatělá) vždy se zřejmě porušeným jádrem,

5. zrna kukuřice se zjevně porušeným jádrem, napadená houbovitými a bakterielními chorobami, s poškozeným obalem zrna a s obnaženým jádrem, zrna se zřejmě viditelným napadením plísní, zrna shnilá.

(7) Kukuřice uměle sušená smí obsahovat nejvýše 14% vody a nejvýše 3% zrn s částečně poškozenou (připálenou) slupkou.

§ 19.

Kukuřice v klasech.

(1) Kukuřice v klasech musí obsahovat vyzrálé klasy zbavené listů z celého množství klasů; musí být bez zatuchlého nebo cizího pachu.

(2) Kukuřice se dělí na čtyři typy:

a) drobnozrnná včetně perlové,

b) velkozrnná kulatá,

c) koňský zub,

d) pukancová.

Kukuřice, která obsahuje více než 15% kukuřice nižších typů se pokládá za směs.

(3) Kukuřice v klasech jakosti A, t. j. standardní kukuřice může obsahovat nejvýše 28% vody v zrně;

kukuřice v klasech jakosti B, t. j. nestandardní kukuřice může obsahovat nejvýše 30% vody v zrně.

(4) Standardní kukuřice v klasech musí mít výtěžnost zrna nejméně 60% z váhy klasů.

(5) Standardní kukuřice v klasech nesmí obsahovat:

a) žádné minerální příměsky (hlína, písek, kaménky),

b) více než 2% klasů nedozrálých včetně klasů zjevně napadených chorobami (napadeni jádra zrna snětí nebo houbovitou plísní),

c) více než 5 váhových procent zrn poškozených mechanickým způsobem a škůdci, zrn zrostlých, naplesnivělých, nahnilých s porušeným jádrem a zrn se zkaženým plesnivým zárodkem.

§ 20.

Proso.

(1) Proso se dělí na tři typy:

1. žluté a bílé,

2. červené až hnědé,

3. šedé různých odstínů (sem patří i proso černé).

(2) Proso jakosti A, t. j. standardní proso může obsahovat nejvýše 5% příměsků, při tom však nejvýše 2% bezcenných včetně ½% škodlivých, a nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní proso může obsahovat 16% vody.

Proso jakosti B, t. j. nestandardní proso může obsahovat nejvýše 8% příměsků, přitom však nejvýše 5% bezcenných včetně 1,5% škodlivých, a nejvýše 18% vody.

(3) Za méněcenné příměsky se považují:

1. poškozená zrna,

2. zaschlá a nedozrálá zrna, t. j. zrna propadající na sítě 1,4 mm,

3. zrostlá zrna,

4. zrna poškozená zapařením, sušením nebo plísní, se zřejmě porušeným jádrem.

(4) Za bezcenné příměsky se považují:

1. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

2. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),

3. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin.

(5) Za škodlivé příměsky se považují:

sněť a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

§ 21.

Pohanka.

(1) Pohanka jakosti A, t. j. standardní pohanka může obsahovat nejvýše 3% tatarské pohanky a 5% příměsků, při tom však nejvýše 2% bezcenných včetně 0,5% škodlivých příměsků.

(2) Pohanka jakosti B, t. j. nestandardní pohanka může obsahovat nejvýše 8% příměsků, při tom však nejvýše 5% bezcenných včetně 1,5% škodlivých příměsků.

(3) Standardní pohanka může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní pohanka může obsahovat 16% vody.

Nestandardní pohanka může obsahovat nejvýše 18% vody.

(4) O příměscích platí obdobně ustanovení § 20 odst. 3 až 5.

§ 22.

Rýže.

(1) Standardní tuzemská neloupaná rýže musí být bez pachů a nesmí obsahovat více než 2% poškozených zrn (zlomků), 4% zaschlých a nevyvinutých zrn a 2% cizích příměsků.

(2) Podle obsahu vody se rozeznává

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 23.

Čirok.

(1) Čirok může obsahovat nejvýše 6% příměsků, při tom však nejvýše 2% bezcenných včetně ½% škodlivých, a nejvýše 15% vody.

(2) O příměscích platí obdobně ustanovení § 20 odst. 3 až 5 s tou výjimkou, že za zaschlá a nedozrálá zrna se považují zrna s podstatně sníženým obsahem jádra.

§ 24.

Luštěniny.

Luštěniny (hrách, fazole, čočka, vikev, peluška, lupina a koňský bob) se vykupují ve dvou jakostech:

a) jakost A — luštěniny standardní, t. j. luštěniny zdravé, suché, bez zatuchlého, plesnivého nebo jakéhokoliv cizího škodlivého pachu, s nejvýše přípustným obsahem zrn jiné barvy, zrn muškovitých, příměsků a vody stanoveným pro jednotlivé druhy;

b) jakost B — luštěniny nestandardní, t. j. luštěniny, které neodpovídají požadavkům stanoveným pro jakost A, jsou však ještě způsobilé k obvyklému použití.

§ 25.

Jedlé luštěniny.

(1) Jedlé luštěniny (hrách, čočka, fazole) se vykupují v těchto druzích:

hrách žlutý velkozrnný a drobnozrnný,

hrách zelený velkozrnný a drobnozrnný,

čočka velkozrnná a drobnozrnná,

fazole bílé, barevné a míchané.

(2) Hrách a čočka se označují jako velkozrnné, jestliže sítem s kulatými otvory o průměru 6 mm propadá z celkové váhy nejvýše 20% zrn; jestliže propadá více než 20% zrn, označují se jako drobnozrnné.

(3) Jako barevné fazole se označují fazole jednotné barvy (odrůdy), které obsahují nejvýše 6% fazolí jiné barvy. Jako míchané fazole se označuje směs různých odrůd fazolí nebo směs fazolí barevných s bílými.

(4) Jakostní znaky jedlých luštěnin:

Jakost A — standardní:

Nejvyšší přípustný obsah váhových procent:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Jakost B — nestandardní:

Nejvyšší přípustný obsah váhových procent:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(5) Luštěniny jakosti A mohou obsahovat nejvýše 0,1 váhového procenta muškovitých zrn. Pro luštěniny jakosti B stanoví nejvyšší přípustné váhové procento muškovitých zrn v jednotlivých oblastech ministerstvo výkupu před zahájením sklizně.

Muškovitá jsou zrna, která obsahují luskokaze v kterémkoliv stadiu vývoje, nebo která jsou luskokazem vyžrána. Muškovité luštěniny mají být vykupovány podle možnosti sterilisované.

(6) Za příměsky se považují:

a) každý propad při přesívání hrachu přes síto s kulatými otvory a průměru 1 mm,

b) minerální příměsky (hlína, písek),

c) organické příměsky (části stébel, listů, lusek),

d) příměsky plevele, divoce rostoucích nebo kulturních rostlin,

e) bezcenné příměsky (shnilá a plesnivá zrna hrachu, fazolí a čočky),

f) nevyvinutá zrna, zaschlá, porostlá zrna, zrna poškozená zahřátím, zrna s porušeným jádrem, plesnivá, pomačkaná,

g) semena cizích luštěnin celá i poškozená,

h) polovina z celkového počtu pomačkaných, poškozených a vyžraných zrn (polovina patří k základním zrnům),

ch) půlky hrachu přesahující 10%.

§ 26.

Krmné luštěniny.

(1) Krmné luštěniny jakosti A (hrách krmný, fazole krmné, vikev, peluška, koňský bob a lupina) musejí být zdravé a suché a mohou obsahovat nejvýše 6 váhových procent příměsků včetně 1% minerálních příměsků.

Krmná vikev, peluška, koňský bob a lupina se dodávají a vykupují netříděné (přírodní).

(2) Za příměsky se považují:

a) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky),

b) organické příměsky (části stébel, listů, lusek, semene plevelů a všech divoce rostoucích rostlin a rostlin kulturních s výjimkou jiných luštěnin),

c) shnilá, spařená a plesnivá zrna s poškozeným jádrem.

(3) Do příměsků se u jednotlivých druhů nepočítají semena nebo zlomky jiných luštěnin do 15 váhových procent. Jsou-li tato semena nebo zlomky jiných luštěnin obsažena v dodávaném druhu ve větším množství, považuje se celá, dodávka za směs.

(4) Krmné luštěniny neodpovídající jakostním znakům uvedeným v odstavci 1 se vykupují jako krmné luštěniny jakosti B.

(5) Podle obsahu vody se rozeznávají

⟪TABLE:tbl_001⟫

Olejniny.

§ 27.

Olejniny (semena řepky, řepice, hořčice, lnu, konopí, tabáku, lníčky, máku, slunečnice, soji, světlice a ohnice, ricinové boby a tykvová jádra) se vykupují ve dvou jakostech:

a) Jakost A — olejniny standardní, t. j. olejnatá semena zdravá, suchá, vyzrálá, bez zatuchlého, plesnivého a jakéhokoliv cizího škodlivého pachu, s nejvýše přípustným obsahem příměsků, poškozeným zrn a vody stanoveným pro jednotlivé druhy.

b) Jakost B — olejniny nestandardní, t. j. olejnatá semena, která neodpovídají požadavkům stanoveným pro jakost A, jsou však ještě způsobilá po úpravě pro průmyslové zpracováváni a pro skladování.

§ 28.

(1) Jakostní znaky standardních olejnin:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Olejniny obsahující více než 10 váhových procent olejnin jiného druhu než základního se považují za směs a hodnotí se podle skutečného poměru jednotlivých druhů ve směsi obsažených.

(3) Za příměsky se považují:

a) minerální příměsky (zeminy, písek, prach a pod.),

b) organické příměsky (plevel, části stébel, listů a pod.),

c) prázdná, zaschlá a škůdci poškozená semena bez jádra.

(4) Podle obsahu vody se rozeznávají

olejniny. suché — standardní s vlhkostí stanovenou pro standardní zboží,

olejniny vlhké — nestandardní s vlhkostí do 4% nad hranici stanovenou pro standardní zboží.

§ 29.

Mák.

(1) Mák musí být zdravý, suchý, vyzrálý, bez zemitých přísad; může obsahovat nejvýše 2% příměsků, z toho nejvýše 1 semeno blínu ve 100 g. Semena jiných olejnin se považují za příměsky.

(2) Mák se zařazuje podle barvy do dvou jakostních tříd:

jakostní třída I — mák jednotný v barvě,

jakostní třída II — mák nejednotný v barvě.

§ 30.

Sláma.

(1) Sláma (posečené a vymlácené nebo vyluštěné porosty obilovin, jetelovin, luštěnin, olejnin a trav, po případě jejich směsí) se vykupuje ve dvou jakostech:

a) jakost A — sláma standardní, t. j. sláma zdravá, suchá a čistá, barvou a vůní odpovídající příslušnému dobrému druhu slámy; nesmí být pomíchána plevami nebo ouhrabky.

b) Jakost B — sláma nestandardní, t. j. sláma, která neodpovídá požadavkům, stanoveným pro jakost A, je však ještě vhodná k obvyklému způsobu použití.

(2) Podle způsobu použití se rozeznává:

a) sláma krmná, a to

1. z motýlokvětých pícnin a trav, které jsou podle jakostních norem pro seno považovány za hodnotné pícní rostliny,

2. z jarních obilovin (ječná a ovesná), jejíž jakost byla zlepšena podsevem jetelovin nebo jiných směsí,

3. z jařin (sláma ječná a ovesná).

Krmná sláma (standardní i nestandardní) nesmí obsahovat více než 3% koukolu nebo jiných škodlivých plevelů; obsahuje-li jich více vykupuje se jako sláma stelivová,

b) sláma stelivová (pšeničná a žitná),

c) sláma k zvláštním účelům, t. j. sláma žitná, dlouhá, strojem na široko mlácená, dvakrát vázaná, nebo sláma žitná, otýpková, cepem mlácená, dvakrát vázaná,

(3) Podle obsahu vody se rozeznává:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Výkupní ceny.

§ 31.

(1) Výkupní ceny obilovin dodávaných na plnění dodávkových úkolů se stanoví takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Za obiloviny dodávané jednotnými zemědělskými družstvy, jejich členy a jednotlivě hospodařícími rolníky nad smluvní nebo stanovený dodávkový úkol se stanoví příplatky k výkupním cenám uvedeným v odstavci 1:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Obilní směsky budou propláceny podle poměru jednotlivých druhů obilovin po případě luštěnin obsažených ve směsce.

Výkupní ceny jednotlivých druhů obilí obsažených ve směsce se stanoví bez ohledu na skutečnou jakostní váhu dodávané plodiny na základě těchto jakostních vah:

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 32.

(1) Výkupní ceny luštěnin dodávaných na plnění dodávkových úkolů se stanoví takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Za luštěniny dodávané jednotnými zemědělskými družstvy, jejich členy a jednotlivě hospodařícími rolníky nad smluvní nebo stanovený dodávkový úkol se stanoví příplatky k výkupním cenám uvedeným v odstavci 1:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Směsi luštěnin budou propláceny podle poměru jednotlivých druhů luštěnin, obsažených ve směsi.

§ 33.

(1) Výkupní ceny olejnin dodávaných na plnění dodávkových úkolů a prémie za pěstovnáí olejnin se stanoví takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Za olejniny dodávané jednotnými zemědělskými družstvy, jejich členy a jednotlivě hospodařícími rolníky nad smluvní nebo stanovený dodávkový úkol se stanoví příplatky k výkupním cenám uvedeným v odstavci 1:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Směsi olejnin budou propláceny podle poměru jednotlivých druhů olejnin obsažených ve směsi.

§ 34.

(1) Výkupní ceny slámy dodávané na plnění dodávkových úkolů se stanoví takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Nejvyšší výkupní ceny slámy dodávané jednotnými zemědělskými družstvy, jejich členy a jednotlivě hospodařícími rolníky nad smluvní nebo stanovený dodávkový úkol se stanoví takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 35.

(1) Výkupní ceny, prémie a příplatky stanovené v §§ 31—34 se rozumějí za 100 kg dodávaných plodin, po případě za 100 kg nelisované slámy, franko výkupní místo,

(2) Za lisování slámy do drátu se poskytuje příplatek, a to:

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 36.

(1) Dodávají-li se obiloviny, luštěniny a olejniny v jakosti B (nestandardní zboží), snižují se výkupní ceny uvedené v §§ 31—33:

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 37.

Výkupní ceny slámy stanovené v § 34 se snižují

a) při dodávce slámy

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) při dodávce slámy obsahující plevy nebo ouhrabky

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 38.

(1) Výkupní ceny obilovin a luštěnin stanovené v §§ 31 a 32 se zvyšují

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Výkupní ceny olejnin stanovené v § 33 se zvyšují

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 39.

U obilovin a luštěnin se při zjišťování vyššího obsahu příměsků a vyšší nebo nižší vlhkosti zaokrouhlují zlomky procent do 0.49% dolů a zlomky procent od 0.50% nahoru na celá procenta.

Závěrečná ustanovení.

§ 40.

(1) Ministerstvo výkupu může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky po případě pověřit jejich povolováním krajský nebo okresní národní výbor.

(2) Prodejní ceny a přejímací podmínky mezi výkupními a zpracovatelskými podniky budou upraveny zvlášť.

§ 41.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením této vyhlášky.

§ 42.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 4. července 1952.

Ministr:

Krosnář v. r.